Nekomedogenní kosmetika: klíč k čisté pleti

Možná už jste si všimli, že některé krémy, make-upy nebo oleje vaši pleť doslova dusí. Místo zklidnění a hydratace přichází pupínky, černé tečky a ucpané póry. Často za to může nenápadný viník - komedogenní látky. Právě proto se stále častěji mluví o nekomedogenní kosmetice, která slibuje šetrnost i pro problematickou a aknózní pleť. Jenže co tento pojem doopravdy znamená? A dá se na něj spolehnout?

Když kosmetika nepomáhá, i když by měla

Pleťová péče by měla pokožku chránit, hydratovat a zklidnit. Jenže co když se po novém krému začnou objevovat nevzhledné pupínky, černé tečky nebo podráždění? Mnoho lidí v takovém případě vymění značku nebo konkrétní produkt, aniž by tušili, co za problémy skutečně může. Klíč se často skrývá ve složení, konkrétně v látkách ucpávajících póry.

Ucpané póry totiž nejsou jen estetickým problémem. Vzniká v nich prostředí ideální pro bakterie, což vede k tvorbě akné a zánětů. A i když si člověk pečlivě čistí pleť a používá kvalitní produkty, pokud obsahují tzv. komedogenní látky, citlivější pokožka na ně může reagovat podrážděním. A právě tady přichází ke slovu pojem nekomedogenní kosmetika.

Co znamená pojem nekomedogenní kosmetika

Výraz nekomedogenní zní možná trochu odborně, ale ve skutečnosti popisuje velmi praktickou vlastnost – schopnost kosmetiky neucpávat póry. Když je produkt označený jako nekomedogenní, mělo by to znamenat, že neobsahuje složky, které běžně způsobují tvorbu komedonů (tedy černých teček nebo zanesených pórů).

Opakem jsou komedogenní látky, tedy látky se sklonem ucpávat mazové žlázy a bránit pokožce v přirozené regeneraci. Tyto složky se často nacházejí v hutnějších krémech, olejích nebo make-upech. U někoho nemusí vadit vůbec, jiný na ně může reagovat okamžitě zhoršením stavu pleti.

Komedogenní látky: viníci ucpaných pórů

Komedogenní látky nejsou samy o sobě škodlivé – některé dokonce mají výborné hydratační nebo ochranné vlastnosti. Problém je v tom, že u určitých typů pleti mohou způsobit více škody než užitku. Jakmile začnou ucpávat póry, pleť nemůže volně dýchat a reaguje zánětem nebo nadměrnou tvorbou mazu.

Mezi často zmiňované komedogenní látky patří například:

• kokosový olej (zejména ve své čisté podobě),
• lanolin (často používaný ve výživných krémech),
• syntetické vosky a silikony,
• některé druhy alkoholů a másel.

Pro koho je nekomedogenní kosmetika vhodná

Možná si říkáte: „Mám pleť bez větších problémů, potřebuji vůbec nekomedogenní kosmetiku?" Odpověď závisí na typu pokožky, ale obecně platí, že tyto produkty ocení především:

• lidé s mastnou nebo smíšenou pletí, která má sklon k ucpávání pórů,
• ti, kdo trpí na akné, a to nejen v dospívání, ale i v dospělosti,
• osoby s citlivou pokožkou, která reaguje na hutnější nebo parfemované produkty,
• uživatelé make-upu a SPF, kteří chtějí předejít zanesení pleti během dne.

Jak poznat, že je kosmetika opravdu nekomedogenní

Možná vás překvapí, že pojem nekomedogenní není nijak právně nebo standardizačně chráněný. Jinými slovy: výrobce jej může použít i v případě, že produkt obsahuje komedogenní látky, pokud je jejich množství nízké nebo pokud věří, že jsou v kombinaci s jinými složkami bezpečné.

Co z toho plyne? Nemůžete se spolehnout pouze na nápis na obalu. Mnohem spolehlivější je číst seznam kosmetických složek (INCI) a zjišťovat, jaké látky produkt obsahuje, ověřit si komedogenitu konkrétních složek a sledovat reakce vlastní pleti. Někdy totiž ani „nekomedogenní" produkt nesedne.

Zejména u olejů a výživných krémů je označení nekomedogenní často zavádějící. Naštěstí existují způsoby, jak složení číst a vyhodnocovat s větší jistotou.

Podle čeho hodnotit komedogenitu

Jedním z nástrojů, který může při výběru pomoci, je tzv. komedogenní index. Jde o stupnici od 0 do 5, která hodnotí, do jaké míry má konkrétní látka tendenci ucpávat póry:

• 0 = neucpává vůbec
• 1–2 = nízké riziko
• 3–5 = vyšší pravděpodobnost ucpávání

Například

• arganový olej má index 0 a je považován za nekomedogenní,
• kokosový olej má index 4, a proto je problematický zejména u aknózní pleti.

Při hodnocení je ale potřeba zohlednit i další faktory, jako jsou například kombinace více látek, celkovou konzistenci produktu nebo způsob použití. Některé látky s vyšším indexem mohou být zcela neškodné, pokud se v produktu vyskytují ve velmi malém množství nebo jsou dobře vyváženy jinými složkami.

Nekomedogenní oleje, make-up a krémy: po čem sáhnout

Možná vás překvapí, že i olej může být nekomedogenní. Rozhodující není, zda je produkt mastný, ale jak se chová v kontaktu s pletí. Některé lehké oleje se vstřebávají rychle a neucpávají póry, jiné vytvářejí hutný film a brání pokožce dýchat.

Mezi oblíbené nekomedogenní oleje patří:

• arganový olej,
• konopný olej,
• šípkový olej,
• jojobový olej.

Při výběru nekomedogenního make-upu a krémů sledujte nejen označení, ale i celkové složení. Čím méně parfemace, hutných másel a vosků, tím lépe pro citlivější typy pleti. Výhodou bývá i lehká textura, která nezatěžuje pleť během dne.

Pokud hledáte nekomedogenní krém, všímejte si i toho, zda je určený pro konkrétní typ pleti. Mnoho značek dnes nabízí speciální řady non-comedogenic. Jejich produkty bývají testovány právě na minimalizaci rizika ucpávání pórů.

Na co si dát pozor: časté mýty a omyly

Při výběru nekomedogenní kosmetiky je snadné spadnout do pasti polopravd. Mezi nejčastější omyly patří:

„Když je přírodní, tak je bezpečné."

Přírodní původ látky nezaručuje, že neucpává póry. I kokosový olej nebo kakaové máslo jsou přírodní, přesto mají vysoký komedogenní index.

„Když produkt nesedl kamarádce, nebude ani mně."

Každá pleť reaguje jinak. To, co způsobí akné jedné osobě, může být pro jinou naprosto v pořádku.

„Když je něco nekomedogenní, nemůže mi to uškodit."

I takový produkt může obsahovat složky, na které je konkrétní pleť citlivá. Komedogenita je jen jedním z faktorů.

Nejlepší obranou proti zklamání je vlastní zkušenost kombinovaná s pečlivým sledováním složení. A pokud si nejste jistí, vždy je dobré vyzkoušet nový produkt nejprve na malém kousku pleti.

Investice do pokožky, která se vyplatí

Nekomedogenní kosmetika je víc než módní označení. Pro mnoho lidí znamená cestu ke zdravější, čistší a klidnější pleti – bez zbytečných pupínků, černých teček nebo zánětů. Umožňuje pokožce dýchat, regenerovat se a fungovat přirozeně, aniž by ji zatěžovala hutnými či nevhodnými složkami.

Pokud vás tedy trápí problematická pleť, nebo jen chcete své pokožce dopřát kvalitnější péči, může být nekomedogenní kosmetika správnou volbou. A i když to možná vyžaduje trochu víc hledání a čtení složení, výsledky často stojí za to.

Časté otázky

Co je nekomedogenní kosmetika?
Kosmetika, která neobsahuje látky se sklonem ucpávat póry. Je vhodná především pro problematickou a citlivou pleť.

Znamená „nekomedogenní" totéž jako „proti akné"?
Ne, ale často spolu souvisí. Produkty označené jako nekomedogenní pomáhají předcházet vzniku akné, protože nezanášejí pleť.

Existují i nekomedogenní oleje?
Ano, například arganový, jojobový nebo šípkový olej. Ne všechny oleje pleť zatěžují, některé ji naopak zklidňují a hydratují.

Je komedogennost u každého stejná?
Ne. Každá pleť reaguje jinak. Některé látky mohou u jednoho člověka způsobit akné, zatímco jinému nevadí vůbec.

Jak poznám komedogenní složku ve složení?
Pomůže znalost komedogenního indexu. Látky s hodnotou 3–5 mohou mít vyšší riziko ucpávání pórů, zejména u citlivější pleti.