Benzen a spreje

Co to je

Benzen je rozpouštědlo, které se do kosmetiky nepřidává – v EU je zakázané, uvedené v příloze II kosmetického nařízení mezi látkami, které v přípravcích být nesmějí.

Přesto se v ní občas najde. Jako nečistota nebo zbytkové rozpouštědlo v hotovém výrobku, nejčastěji v hnacích plynech aerosolů.

Proč to lidi zajímá: v posledních letech proběhlo několik stahování suchých šamponů, deodorantů a opalovacích sprejů z trhu kvůli nálezu benzenu. Zprávy o tom byly hlasité a otázka „mám ten sprej vyhodit?“ zůstala bez čísla.

A benzen není běžná nečistota. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) ho zařadila do skupiny 1 – karcinogenní pro člověka – na základě dostatečných dokladů, že u dospělých způsobuje akutní myeloidní leukemii.

To je vážná klasifikace. Otázka tedy zní, kolik ho v tom spreji je a co to znamená. Níž je výpočet, který to udělal.

A ještě jedna věc, kterou tahle stránka přidává: u sprejů existuje riziko, o kterém se nemluví vůbec – a s benzenem nesouvisí.

Co dělá s pletí

Aerosolový sprej má dvě části: produkt a hnací plyn, obvykle směs butanu, isobutanu a propanu.

Benzen se do něj dostává jako nečistota hnacího plynu – vzniká při zpracování ropy a stopy mohou zůstat. Není to složka receptury, takže se ve složení neuvádí a výrobce ji odhalí jen tehdy, když ji cíleně měří. Proto stahování z trhu přicházejí nárazově, po nezávislých analýzách.

Expozice ze spreje probíhá dvěma cestami:

Kůží – z toho, co na ní zůstane.

Vdechnutím – z toho, co se rozptýlí do vzduchu. U sprejů je tahle cesta hlavní.

A teď ta druhá věc, kvůli které tahle stránka existuje.

Sprej z definice vytváří aerosol – oblak kapiček ve vzduchu. Jejich velikost rozhoduje o tom, kam se v dýchacích cestách dostanou: větší se zachytí v nose a hrdle, submikronové proniknou hlouběji, až do plic.

A velikost kapiček neurčuje složení produktu, ale konstrukce trysky. To je věc, kterou zákazník ze složení nezjistí ani odhadem – a jak uvidíte, rozdíly jsou obrovské.

Co ukázal výzkum

Kolik benzenu je moc. Hodnocení rizika publikované v Toxicology Reports spočítalo, co znamená stopový benzen v kosmetice pro zdraví.

Autoři nejdřív popisují situaci: benzen se do kosmetiky nepřidává záměrně, ale může být přítomný ve stopách jako kontaminant nebo zbytkové rozpouštědlo. A připomínají klasifikaci IARC – skupina 1, karcinogenní pro člověka, na základě dostatečných dokladů o vzniku akutní myeloidní leukemie u dospělých.

Co počítali: riziko u neoplachových přípravků – deodorantu a opalovacího krému – cestou přes kůži i vdechnutím. Spočítali potenciální systémovou dávku a z ní obě složky rizika.

Výsledky:

Nenádorové riziko: bezpečnostní rezerva vyšší než 100. Sto je běžně používaný práh dostatečnosti.

Pravděpodobnost celoživotního rizika nádoru z kožní a inhalační expozice benzenu z kosmetiky: 2,4 × 10⁻⁶. To je méně než 10⁻⁵, tedy méně než hodnota, kterou jako referenční mez nadměrného rizika nádoru používá Světová zdravotnická organizace.

Autoři k tomu přidávají předpoklad, na kterém výpočet stojí: je vysoce nepravděpodobné, že by spotřebitel používal benzenem kontaminované produkty denně po zbytek života. Uzavírají, že u benzenu v deodorantu a opalovacím krému není doklad o zvýšeném nenádorovém riziku a nádorové riziko je minimální.

Jak to zařadit. Tohle je přesně ten typ čísla, který v mediálních zprávách o stahování z trhu chybí. Karcinogen skupiny 1 v produktu je zpráva. 2,4 × 10⁻⁶ proti prahu 10⁻⁵ je odpověď.

Obojí platí zároveň: benzen v kosmetice být nemá a jeho nález je selhání kontroly kvality. A zároveň vypočtené riziko z expozice vyšlo pod referenční mezí WHO.

Čeho si všimnout metodicky: je to modelový výpočet, ne sledování lidí. Stojí na odhadech spotřeby a na naměřených koncentracích a autoři sami uvádějí předpoklad o nepravděpodobnosti celoživotního denního používání. Kdyby někdo takový produkt používal denně desítky let, číslo by platit nemuselo.

A teď to, o čem se u sprejů nemluví. Studie publikovaná v ACS Environmental Au měřila něco úplně jiného – jaké částice kosmetické spreje vypouštějí do vzduchu a kam se v dýchacích cestách uloží.

Autoři vysvětlují, proč to bylo potřeba: dosavadní studie se jen zřídka zabývaly emisemi ze sprejů nanášených přímo na tělo, zvlášť na obličej a krk, a málokterá navrhla praktický způsob, jak expozici snížit.

Co udělali: v laboratoři simulující skutečné použití proměřili 12 přípravků – rozdělení velikosti částic a jejich početní i hmotnostní koncentraci. Uložení v jednotlivých částech dýchacích cest (hlava, průdušky, plíce) pak spočítali modelem MPPD.

Výsledky:

Emise částic z některých sprejů mohou být významné a silně je ovlivňuje konstrukce trysky a chemické složení produktu.

Nejvyšší naměřená početní koncentrace částic PM₁₀ byla 1,03 × 10⁶ částic na krychlový centimetr. Nejvyšší hmotnostní koncentrace 36,17 mg/m³.

A praktická část: autoři navrhli úpravu konstrukce rozprašovače – přidání vnější trubičky a změnu mechanického rozbíjení proudu. Nejúčinnější byla kónická trubička, která snížila celkovou uloženou dávku submikronových částic o 88,6 % početně a o 65,7 % hmotnostně – a to bez zhoršení nanášení produktu.

Závěr: mezi typy přípravků jsou významné rozdíly v riziku expozice a technická úprava trysky je levná a účinná cesta, jak vdechování snížit.

Jak to zařadit – a proč jsou tyhle dvě studie spolu. Postavte je vedle sebe. Benzen: mediálně hlasitý, vypočtené riziko pod referenční mezí. Vdechované částice: mediálně neviditelné, a rozdíl mezi dobrou a špatnou tryskou dělá 88,6 % uložené dávky.

To je typický rozpor mezi tím, co se řeší, a tím, na čem záleží.

Poctivá omezení: druhá studie je laboratorní měření emisí a modelový výpočet uložení, ne sledování zdravotních následků. Neříká, že spreje někomu poškodily plíce – říká, kolik částic vypouštějí a kam by se podle modelu měly uložit. A těch 88,6 % je zlepšení dosažené úpravou zařízení v laboratoři, ne něco, co si zákazník může vybrat v obchodě.

Celkový obraz. U sprejů je poctivé pořadí obrácené, než jak se o nich píše. Benzen je selhání kontroly kvality s vypočteným rizikem pod prahem WHO. Vdechování jemných částic je vlastnost každého spreje – a jediné, co s ním zákazník může udělat, je odstup, větrání a nestříkat si do obličeje.

Komu sedí a komu ne

Kdo se lekl stahování suchých šamponů z trhu: vypočtené celoživotní riziko nádoru z benzenu v neoplachové kosmetice bylo 2,4 × 10⁻⁶, tedy pod referenční mezí WHO 10⁻⁵. Nález je selhání kontroly kvality, ne důvod k panice.

Kdo používá spreje denně: tady je relevantnější druhá studie. Vdechování jemných částic je vlastnost každého spreje, ne kontaminace. Odstup, větrání a nemířit na obličej jsou jediné páky, které máte.

Kdo má astma nebo chronické onemocnění dýchacích cest: spreje na obličej a krk jsou pro vás nejméně vhodná forma. Krém dělá totéž bez aerosolu.

Rodiče malých dětí: nestříkat na dítě ani v jeho blízkosti – u opalovacích sprejů obzvlášť. Roztírat rukou.

Kdo si stříká suchý šampon do vlasů: vlasy nejsou dýchací cesty, ale oblak končí kolem hlavy. Ve větraném prostoru a s odstupem.

Kdo hledá benzen ve složení: nenajdete ho. Není to složka receptury a nečistoty se neuvádějí.

V těhotenství a při kojení bez zvláštních omezení nad rámec výše uvedeného.

S čím kombinovat

U sprejů nejde o kombinaci se složkami, ale o způsob použití.

Co skutečně snižuje vdechnutou dávku:

• Odstup. Čím dál, tím míň se ho dostane do dechové zóny
• Větrat. Ne v koupelně se zavřenými dveřmi
• Nemířit na obličej. Nastříkat do dlaně a roztřít – hlavně u opalovacích přípravků
• Zadržet dech při stříknutí
• Krém místo spreje, kde to jde. U opalovacích přípravků navíc řeší i to, že se ze spreje nanese míň, než SPF předpokládá

Co nefunguje:

• Vybírat sprej podle složení. Rozdíl dělá konstrukce trysky, a ta se ve složení neuvádí
• Hledat „bez benzenu“ na obale. Benzen se nepřidává, takže tvrzení nic neznamená
• Vyhodit sprej kvůli zprávě o stahování jiné šarže. Stahování se týkají konkrétních šarží

A rozdíl, který stojí za pozornost: aerosolový sprej a pumpičkový rozprašovač nejsou totéž. Pumpička nemá hnací plyn a dělá hrubší kapičky. Právě proto EU u některých látek – třeba u homosalátu – povoluje pumpičkový sprej a aerosol ne.

Bezpečnost a regulace

Benzen je v EU zakázaná látka – je uvedený v příloze II kosmetického nařízení. Do kosmetiky se nepřidává a jeho nález znamená kontaminaci, nejčastěji z hnacího plynu.

Klasifikace. IARC řadí benzen do skupiny 1 – karcinogenní pro člověka, na základě dostatečných dokladů o vzniku akutní myeloidní leukemie u dospělých.

Vypočtené riziko z kosmetiky. V hodnocení rizika u neoplachových přípravků (deodorant, opalovací krém) vyšla bezpečnostní rezerva pro nenádorové účinky vyšší než 100 a pravděpodobnost celoživotního rizika nádoru 2,4 × 10⁻⁶ – tedy pod referenční mezí WHO, kterou je 10⁻⁵. Autoři uzavírají, že není doklad o zvýšeném nenádorovém riziku a nádorové riziko je minimální.

Předpoklad, na kterém to stojí: že spotřebitel nepoužívá kontaminované produkty denně po zbytek života. Autoři to uvádějí výslovně.

Vdechování částic – jiné riziko, jiná studie. Měření 12 kosmetických sprejů zjistilo nejvyšší početní koncentraci částic PM₁₀ 1,03 × 10⁶ částic/cm³ a hmotnostní 36,17 mg/m³, přičemž emise silně závisí na konstrukci trysky a na složení produktu. Úprava rozprašovače kónickou trubičkou snížila uloženou dávku submikronových částic o 88,6 % početně a 65,7 % hmotnostně.

Co to není. Ani jedna z citovaných prací nesledovala zdravotní následky u lidí. První je modelový výpočet rizika, druhá laboratorní měření emisí s modelovým odhadem uložení v dýchacích cestách. Neříkají, že spreje někomu ublížily.

Praktické riziko, které zůstává: vdechnutí aerosolu ve špatně větraném prostoru, hořlavost hnacích plynů a stříkání do obličeje.

V těhotenství a při kojení bez zvláštních omezení nad rámec obecné opatrnosti u aerosolů.

Kde ji najdete

Ve všech aerosolových sprejích – hnací plyn je butan, isobutan nebo propan.

V suchých šamponech – ty se stahování z trhu týkala nejčastěji.

V deodorantech a antiperspirantech ve spreji – viz hliník v antiperspirantech.

V opalovacích sprejích.

Ve stylingových sprejích a lacích na vlasy.

Ve složení benzen nenajdete. Není složka receptury.

Co ve složení uvidíte místo toho: Butane, Isobutane, Propane – to jsou hnací plyny, ne benzen.

A rozlišení, které se hodí znát: aerosol má hnací plyn a je pod tlakem, pumpičkový rozprašovač ne. Pumpička dělá hrubší kapičky a do dýchacích cest se jich dostane míň.

Časté mýty

„V suchém šamponu je karcinogen, vyhoďte ho.“ Obojí zjednodušuje. Benzen je karcinogen skupiny 1 a v kosmetice být nemá – ale vypočtené celoživotní riziko nádoru z neoplachové kosmetiky bylo 2,4 × 10⁻⁶, tedy pod referenční mezí WHO 10⁻⁵. A stahování se týkají konkrétních šarží, ne kategorie.

„Poznám ze složení, jestli je produkt kontaminovaný.“ Nepoznáte. Benzen se nepřidává, takže se neuvádí – odhalí ho jen cílené měření.

„Sprej bez benzenu je bezpečný sprej.“ Riziko, které u sprejů zůstává vždycky, je vdechování jemných částic. To s benzenem nesouvisí a závisí hlavně na konstrukci trysky, kterou zákazník nevidí.

„Opalovací sprej je stejně dobrý jako krém.“ Ze spreje se obvykle nanese míň, než na jaké množství je SPF měřené – a navíc se část dostane do vzduchu. Nastříkat do dlaně a roztřít řeší obojí.

„Přírodní sprej to nemá.“ Hnací plyn je hnací plyn a tryska je tryska. Ani jedno se složením účinných látek neřídí.