Syntetická barviva (CI)

Co to je

Čísla CI na konci složení jsou katalogová označení z Colour Indexu, mezinárodního seznamu barviv. Nejde o kód pro „chemii“ – CI 75470 je karmín z hmyzu a CI 77491 je oxid železitý, tedy v podstatě rez. Číslo samo o sobě o původu ani o riziku nevypovídá nic.

Tahle stránka je o té části, která je syntetická:

• CI 19140 – tartrazin, žlutá. V potravinách E102
• CI 15985 – žluť SY, oranžová. V potravinách E110
• CI 42090 – brilantní modř, modrá. V potravinách E133
• CI 16035 – červeň Allura, červená. E129
• CI 14700, CI 17200 – další červené

Chemicky patří většina z nich mezi azobarviva, tedy sloučeniny s dvojnou vazbou mezi dusíky. Brilantní modř je jiná skupina – trifenylmethanové barvivo.

V EU smí kosmetika obsahovat jen barviva uvedená v příloze IV nařízení 1223/2009. Je to pozitivní seznam: co na něm není, se použít nesmí. U některých barviv navíc příloha omezuje, do jakých typů produktů smějí – například jen do těch, které přicházejí do styku s pokožkou krátce.

Co dělá s pletí

Barvivo pohltí část dopadajícího světla a zbytek odrazí. Co odrazí, vidíte jako barvu.

Rozdíl oproti minerálním pigmentům, jako jsou oxidy železa nebo oxid titaničitý, je zásadní a stojí za pochopení:

Pigmenty jsou nerozpustné. Zůstávají na povrchu jako částice a smyjí se.

Syntetická barviva jsou většinou rozpustná. Proto se používají tam, kde je potřeba průhledná barva – v čirých gelech, mycích prostředcích, ústních vodách nebo v tekutých produktech, kde by pigment vytvořil zákal.

Z toho plyne i to, kde je najdete: hlavně tam, kde má barvu mít produkt, ne pleť. Zelený sprchový gel, modrá ústní voda nebo růžové mýdlo obsahují barvivo proto, aby vypadaly, jak zákazník čeká – s účinkem na pokožku to nesouvisí.

A to je zároveň nejsilnější argument proti nim, který ale nezní tak, jak se obvykle podává. Není to „jsou nebezpečná.“ Je to „nedělají nic“.

Co ukázal výzkum

Kolem syntetických barviv, zvlášť kolem tartrazinu, koluje víc tvrzení než dat. Jedna studie tenhle rozpor změřila přímo.

Práce publikovaná v Clinical and Experimental Allergy se zaměřila na lidi, kteří prodělali akutní kopřivku nebo angioedém po jídle či produktu obsahujícím tartrazin – tedy na ty, u kterých se souvislost přímo nabízela.

Zařazeno bylo 102 osob. Všechny prošly podrobnou anamnézou, testy specifických IgE na běžné vzdušné a potravinové alergeny a dvojitě zaslepenou, placebem kontrolovanou expozicí tartrazinem.

Výsledky:

19 osob (18,6 %) mělo aspoň jednu významnou pozitivní reakci v IgE testu na potravinovou alergii – tedy skutečnou alergii, ale na něco jiného.

Reakci po podání 5 mg tartrazinu měla jediná osoba (1 %). Na placebo nereagovala.

Závěr autorů: podíl akutní kopřivky nebo angioedému vyvolaných tartrazinem je velmi nízký (1 %), a lékaři by u pacientů s reakcemi připisovanými tartrazinu měli pečlivě zvážit i jiné možné příčiny.

Jak to zařadit. Tohle je poučné dvakrát.

Za prvé: 99 ze 100 lidí, kteří byli přesvědčeni, že reagují na tartrazin, na něj při zaslepeném testu nereagovalo. Přesvědčení o vlastní nesnášenlivosti je špatný diagnostický nástroj – a to platí i mimo barviva.

Za druhé, a to je praktičtější: u 18,6 % se našla skutečná potravinová alergie na něco jiného. Přisoudit potíže barvivu tedy znamená riziko, že se přehlédne to, co za nimi opravdu stojí.

Je potřeba dodat, že studie zkoumala požití, ne nanesení na kůži. Expozice z kosmetiky je řádově nižší – barviva se v ní dávkují v tisícinách až desetinách procenta a většinou v oplachových produktech.

Poctivé zařazení: syntetická barviva nejsou v kosmetice zdravotní problém. Jsou to složky, které pro pokožku nedělají nic – a to je legitimní důvod je nechtít, jen jiný, než se obvykle uvádí.

Komu sedí a komu ne

Většina lidí: barviva v kosmetice nepředstavují problém. Expozice je nízká a v oplachových produktech ještě nižší.

Kdo má prokázanou alergii na konkrétní barvivo: vyhýbat se mu v kosmetice i v potravinách. Označení CI v kosmetice, E v potravinách.

Kdo si myslí, že na barviva reaguje: stojí za to to ověřit. Ve zaslepené studii reagovalo na tartrazin jediné procento z těch, kdo si tím byli jistí – a u 18,6 % se našla jiná, skutečná potravinová alergie.

Citlivá a atopická pleť: barviva nejsou hlavní podezřelí. Parfemace, konzervanty a vonné alergeny reagují řádově častěji.

Kdo chce zjednodušit složení: barviva jsou první, co se dá vynechat bez ztráty – protože pro pokožku nedělají nic.

Astma s přecitlivělostí na kyselinu acetylsalicylovou: souvislost s azobarvivy se historicky popisovala, ale je předmětem sporu. Konzultovat s alergologem.

V těhotenství, při kojení i u dětí bez omezení.

S čím kombinovat

Barviva se nekombinují s ničím ve smyslu účinku – jsou to pasivní složky.

Jedna praktická souvislost stojí za zmínku: některá barviva jsou citlivá na světlo a pH. Produkt, který v průběhu doby použitelnosti změní odstín, obvykle nemá zkažené složení – jen mu vybledlo barvivo.

Praktické vodítko pro čtení složení:

• CI čísla na konci složení za symbolem [+/-] znamenají, že výrobce vypsal barviva pro celou odstínovou řadu. V konkrétním kelímku jsou jen některá
• CI 77xxx jsou obvykle minerální pigmenty (oxidy železa, oxid titaničitý, ultramaríny)
• CI 1xxxx a 4xxxx jsou obvykle syntetická organická barviva
• CI 75470 je karmín, tedy živočišného původu

Ta poslední čtyři čísla se od sebe liší víc, než by řada čísel naznačovala – a je to jediné, co ze složení o barvivu poznáte.

Bezpečnost a regulace

Syntetická barviva povolená v EU jsou uvedena v příloze IV nařízení (ES) č. 1223/2009. Je to pozitivní seznam – co na něm není, kosmetika obsahovat nesmí. U některých barviv příloha navíc omezuje, do jakých typů produktů smějí; přísnější režim platí pro přípravky do okolí očí a na rty.

To je významný rozdíl oproti mnoha jiným kategoriím složek, kde regulace jen zakazuje vyjmenované látky.

Zdravotní riziko z kosmetiky je nízké. Barviva se dávkují v tisícinách až desetinách procenta a většina expozice pochází z oplachových produktů.

Alergie na barviva existuje, ale je vzácnější, než se předpokládá. Ve dvojitě zaslepené studii u 102 osob s podezřením na reakci na tartrazin reagovalo na expozici jediné procento.

Diskuze o azobarvivech a hyperaktivitě u dětí se týká požití a potravin, ne kosmetiky – v potravinách proto některá z těchto barviv nesou v EU povinné varování.

V těhotenství, při kojení i u dětí bez omezení.

Kde ji najdete

V mycích prostředcích, sprchových gelech, šamponech a tekutých mýdlech – tam, kde má barvu mít produkt.

V ústních vodách a zubních pastách.

V dekorativní kosmetice a lacích na nehty.

V koupelových solích a přípravcích do koupele.

V potravinách jako E102, E110, E129, E133.

Ve složení stojí prakticky vždy na konci, protože se dávkují v tisícinách až desetinách procenta.

Časté mýty

„Na tartrazin reaguje spousta lidí.“ Ve dvojitě zaslepené placebem kontrolované studii u 102 osob, které byly přesvědčené, že po tartrazinu dostaly kopřivku, reagoval při expozici jeden člověk (1 %). U 18,6 % se přitom našla skutečná potravinová alergie na něco jiného.

„Číslo CI znamená syntetickou chemii.“ Znamená katalogové číslo v Colour Indexu. CI 77491 je oxid železitý, CI 75470 karmín z hmyzu. Číslo o původu nevypovídá.

„Barviva v kosmetice jsou zdravotní riziko.“ Silnější námitka je jiná: pro pokožku nedělají nic. Barví produkt, ne pleť – a to je legitimní důvod je nechtít, jen jiný, než se obvykle uvádí.