Karmín

Co to je

Karmín je červené barvivo získávané z červce nopálového (Dactylopius coccus), drobného hmyzu žijícího na kaktusech. Na kilogram barviva je potřeba desítky tisíc jedinců.

Chemicky jde o kyselinu karmínovou navázanou na hliník nebo vápník – takzvaný chelátový komplex. Tenhle detail zní jako chemická vsuvka, ale jak uvidíte níž, je klíčem k pochopení, proč karmín alergizuje.

Ve složení potkáte několik označení téhož:

• CI 75470 – oficiální číslo v Colour Indexu
• Carmine nebo Carmines
• Cochineal nebo Cochineal Extract
• Carminic Acid – samotná kyselina bez navázaného kovu

V potravinách se používá jako E120.

Dvě věci, které je dobré vědět předem: karmín není veganský ani vegetariánský, a přes veškerou snahu o syntetické náhrady se drží, protože dává sytě červený odstín stálý na světle, který se syntetikou napodobuje obtížně.

Co dělá s pletí

Barvivo pohltí část dopadajícího světla a zbytek odrazí – co odrazí, to vidíte jako barvu. U karmínu je to sytě červená až karmínová.

Na rozdíl od oxidů železa, které jsou nerozpustné pigmenty, je karmín jako komplex částečně rozpustný. Proto se hodí i tam, kde je potřeba průhledná barva – ve rtěnkách, lescích a tekutých produktech.

Na pleť nemá žádný účinek. Nevstřebává se a smyje se.

A teď to podstatné pro alergii. Karmín není čistá chemická látka. Při výrobě z hmyzu se do produktu dostávají zbytkové bílkoviny – a právě ony, ne samotná kyselina karmínová, jsou tím, na co imunitní systém reaguje.

Jde přitom o alergii zprostředkovanou protilátkami IgE, tedy o okamžitý typ reakce s kopřivkou, otokem a v krajním případě anafylaxí. To ho odlišuje od většiny kosmetických alergenů, které způsobují pomalý kontaktní ekzém.

Co ukázal výzkum

U karmínu existuje kazuistika, která ukazuje něco, co se u kosmetických složek popisuje jen zřídka: senzibilizace přes kůži může vést k alergické reakci na jídlo.

Případ publikovaný v Case Reports in Dermatological Medicine popisuje 32letou ženu, která tři roky opakovaně pociťovala svědění, kopřivku a otok víček po nanesení růžových očních stínů obsahujících karmín.

Dva měsíce před vyšetřením snědla smaženou růžovou rybí klobásu obarvenou košenilou – a rozvinuly se u ní kopřivka a otok po celém těle, zejména na víčkách, a dušnost. Tedy anafylaxe.

Vyšetření odhalilo mechanismus krok za krokem:

V kožních prick testech ze všech snědených ingrediencí vyšla pozitivně jen rybí klobása – a samostatně také karmín.

Při imunoblotu se protilátky IgE z pacientčina séra navázaly na tři bílkovinné pruhy o velikosti přibližně 86, 114 a 130 kDa – a to shodně u očních stínů i u rybí klobásy. Stejný široký pruh se objevil i u samotného karmínu.

A klíčový nález: u samotné kyseliny karmínové se nenavázalo nic. Alergenem tedy není barvivo, ale bílkoviny, které ho doprovázejí.

A ještě jeden, technicky nejzajímavější: když se vzorky předem inkubovaly s EDTA jako chelatačním činidlem, bílkovinné pruhy vymizely. Odstranění navázaného kovu tedy alergenicitu snížilo.

Autoři z toho vyvozují dvojí. Za prvé, že karmín v kosmetice může vyvolat senzibilizaci přes kůži a následně způsobit potravinovou anafylaxi. Za druhé, že by se při prevenci mělo brát v úvahu, jak chelatace alergenicitu ovlivňuje.

Jak to zařadit. Jedna kazuistika není epidemiologie a alergie na karmín je vzácná. Případ ale ilustruje princip, který má obecnější dosah: kosmetika nanášená na tenkou kůži víček je účinná cesta k senzibilizaci – a jednou získaná alergie se pak projeví i tam, kde ji nikdo nečeká, tedy u jídla se stejným barvivem.

Popsané jsou i další případy, například alergie na karmín u pacientů s kopřivkou.

Komu sedí a komu ne

Většina lidí: karmín je bezpečný a alergie je vzácná.

Kdo reagoval na rtěnku nebo oční stíny: karmín patří mezi kandidáty, hlavně u růžových a červených odstínů. Reakce bývá okamžitá – kopřivka a otok, ne pomalý ekzém.

Kdo má alergii na karmín: je potřeba vyhýbat se mu v kosmetice i v jídle. Označení E120 v potravinách, CI 75470 v kosmetice.

Vegani a vegetariáni: karmín je z hmyzu. Alternativy jsou syntetická barviva nebo minerální pigmenty.

Alergie na hmyz nebo na roztoče: teoretická zkřížená reaktivita se popisuje, ale doložená není.

Děti: bez omezení nad rámec výše uvedeného.

V těhotenství a při kojení bez omezení.

A jedna praktická poznámka: oční okolí je nejcitlivější místo pro senzibilizaci. Kůže víček je nejtenčí na těle a produkty tam zůstávají hodiny.

S čím kombinovat

Karmín nemá s kosmetickými složkami chemické konflikty.

V produktech se kombinuje s dalšími pigmenty – oxidy železa, oxidem titaničitým a slídou – podle požadovaného odstínu.

Jedna souvislost je ale zajímavá a plyne přímo z citované kazuistiky: EDTA snížila alergenicitu karmínu tím, že odstranila navázaný kov. Chelátory jsou přitom v kosmetice běžné z úplně jiného důvodu – kvůli stabilitě produktu. Jestli to má praktický dopad na snášenlivost hotových produktů, zatím doložené není, ale je to zajímavá stopa.

Praktické vodítko pro čtení složení: barviva bývají uvedena na konci složení za symbolem [+/-] nebo „může obsahovat.“ To znamená, že výrobce vypsal pigmenty pro celou odstínovou řadu najednou – v konkrétním odstínu tedy karmín být nemusí.

Kdo se mu vyhýbá, měl by proto číst složení konkrétního odstínu, ne řady.

Bezpečnost a regulace

Karmín je uveden v příloze IV nařízení (ES) č. 1223/2009 mezi povolenými kosmetickými barvivy, včetně použití v přípravcích pro oční okolí a rty. V potravinách je povolený jako E120.

Nevstřebává se a na pleť nemá účinek.

Hlavní riziko je IgE zprostředkovaná alergie, tedy okamžitý typ reakce – kopřivka, otok, v krajním případě anafylaxe. To ho odlišuje od většiny kosmetických alergenů, které způsobují pomalý kontaktní ekzém.

Alergenem přitom není samotné barvivo, ale zbytkové bílkoviny z hmyzu, které ho doprovázejí. V citované kazuistice se protilátky IgE navázaly na bílkovinné pruhy u očních stínů, karmínu i rybí klobásy, ale u čisté kyseliny karmínové na nic.

Alergie je vzácná, ale má jednu nepříjemnou vlastnost: senzibilizace přes kosmetiku se projeví i u jídla obarveného stejným barvivem. Kdo reaguje na rtěnku s karmínem, měl by číst i etikety potravin.

V těhotenství a při kojení bez omezení.

Kde ji najdete

Ve rtěnkách, lescích a tvářenkách – tam nejčastěji, hlavně v růžových a červených odstínech.

V očních stínech a v dekorativní kosmetice.

V lacích na nehty.

V potravinách jako E120 – v uzeninách, jogurtech, cukrovinkách, nápojích a v náhražkách krabího masa.

Ve složení kosmetiky stojí obvykle na konci, za symbolem [+/-], protože výrobci vypisují pigmenty pro celou odstínovou řadu najednou. Konkrétní odstín tedy karmín obsahovat nemusí.

Časté mýty

„Alergii způsobuje samotné barvivo.“ Nezpůsobuje. V kazuistice se protilátky IgE navázaly na bílkovinné pruhy u očních stínů i u karmínu, ale u čisté kyseliny karmínové se nenavázalo nic. Alergeny jsou zbytkové bílkoviny z hmyzu.

„Alergie z kosmetiky se týká jen kosmetiky.“ U karmínu ne. Popsaný je případ, kdy senzibilizace přes oční stíny vedla k anafylaxi po snědení potraviny obarvené košenilou.

„CI 75470 zní jako syntetické barvivo.“ Číslo CI je jen katalogové označení v Colour Indexu. Karmín je živočišného původu a není veganský ani vegetariánský.