Amoniak a ethanolamin

Co to je

Trvalá barva na vlasy potřebuje zásaditou látku. Bez ní se nic nestane – a proto je zásada v barvě vždycky, i když na obalu stojí, že tam něco není.

Používají se dvě hlavní:

Amoniak (Ammonia, Ammonium Hydroxide) – klasika. Silně páchne a je těkavý.

Monoethanolamin (Ethanolamine, MEA) – nepáchne, není těkavý. Tohle je látka, která je v barvách označených „bez amoniaku.“

A v tom je jádro věci. „Bez amoniaku“ neznamená bez zásady. Znamená jen, že zásadou je něco jiného – a jak uvidíte, ta záměna má měřitelné důsledky, které jdou proti tomu, co tvrzení naznačuje.

Oba jsou v EU zařazené v příloze III nařízení 1223/2009 s koncentračními limity.

Související složkou je triethanolamin, který se používá jinde – v krémech jako regulátor pH – a patří do téže chemické rodiny ethanolaminů.

Co dělá s pletí

Trvalé barvení má tři kroky a zásada je podmínkou prvního z nich.

Otevření vlasu. Zásada zvýší pH, kutikula se rozvolní a barvivo se dostane dovnitř do kortexu. Bez tohohle kroku by barva zůstala na povrchu a smyla se.

Odbarvení původního pigmentu. Peroxid vodíku v zásaditém prostředí rozloží melanin.

Vznik nového barviva. Prekurzory jako PPD se uvnitř vlasu oxidují a spojí do velkých molekul, které už ven neprojdou.

A teď rozdíl, který je pro celou stránku podstatný:

Amoniak je těkavý. Během barvení se z vlasu odpařuje – odtud ten pach – a po opláchnutí ho tam zbude málo.

Ethanolamin těkavý není. Nepáchne, ale zůstává ve vlasu. To je zároveň důvod, proč se prosadil, i důvod, proč je otázka po jeho vlivu na vlákno na místě.

Z toho plynou dvě věci, které marketing spojuje, ale spojené nejsou: nepříjemný pach a poškození vlasu. Chybějící zápach neznamená šetrnější barvu – znamená netěkavou zásadu.

Co ukázal výzkum

Studie, která obě látky změřila na keratinu. Práce publikovaná v ACS Omega sledovala, jak se vodné roztoky monoethanolaminu a amoniaku vstřebávají do keratinových vláken a co to udělá s jejich mechanickými vlastnostmi.

Měřila se difuze do vlákna, tahové vlastnosti jednotlivých vláken, povrch elektronovou mikroskopií a ztráta bílkoviny.

Výsledky:

Vlákna ošetřená 5% MEA měla Youngův modul a napětí při přetržení o 25 % nižší po jedné hodině a o 50 % nižší po devíti hodinách proti neošetřeným.

Elektronová mikroskopie a rozbor bílkovin potvrdily u 5% MEA výrazné poškození povrchu a vysokou ztrátu bílkoviny.

A teď to, co ta čísla zarámuje:

Roztoky 0,1% a 1% MEA a 0,6% a 3% amoniaku neměly na Youngův modul ani na napětí při přetržení měřitelný vliv.

Autoři to shrnují jako první potvrzení významného poškození, které mohou vlasové přípravky s 5% vodným MEA na keratinových vláknech způsobit.

Jak to zařadit – a tady je poctivost důležitější než pointa.

Studie neporovnávala stejné koncentrace. Nejvyšší testovaný amoniak byl 3 %, nejvyšší MEA 5 %. Z toho nevyplývá, že MEA je při stejné koncentraci horší – vyplývá, že při testovaných koncentracích poškodilo vlákna jen 5% MEA.

Jde o izolovaná keratinová vlákna, ne o vlasy na hlavě a už vůbec ne o pokožku hlavy.

Měřily se mechanické vlastnosti, ne dráždivost ani alergie.

Co z toho ale plyne spolehlivě, je tohle: chybějící zápach o šetrnosti nevypovídá. Barva „bez amoniaku“ obsahuje jinou zásadu, která ve vlasu zůstává – a v testu to byla právě ta látka, u které se poškození naměřilo.

Celkový obraz. „Bez amoniaku“ je tvrzení o pachu a o jedné konkrétní molekule, ne o šetrnosti k vlasům. Zásada v barvě je vždycky a otevřít kutikulu musí tak jako tak – jinak by barva nedržela.

Komu sedí a komu ne

Kdo si vybírá barvu „bez amoniaku“ kvůli šetrnosti: tvrzení se týká pachu a jedné molekuly. Zásada v barvě zůstává a v citovaném testu poškodilo keratinová vlákna právě 5% MEA, ne 3% amoniak.

Komu vadí pach: tady dává barva bez amoniaku smysl a je to legitimní důvod. Jen je poctivé vědět, co se za tím skrývá.

Kdo barví často: rozhoduje spíš frekvence a doba působení než volba zásady. V citované práci rostlo poškození s časem – po devíti hodinách bylo dvojnásobné než po jedné.

Kdo má poškozené vlasy: kutikula se musí otevřít u každé trvalé barvy. Rozdíl mezi typy zásady je menší než rozdíl mezi trvalou a polopermanentní barvou.

Kdo řeší pokožku hlavy: citovaná studie ji neměřila. Zásadité prostředí ale dráždí bez ohledu na to, čím je vytvořené.

Kdo barvil hennou: henna se váže na keratin pevně a následné chemické barvení může dopadnout nepředvídatelně.

Těhotenství a kojení: obvyklé doporučení je barvení odložit nebo omezit; rozhodnutí patří k lékaři.

S čím kombinovat

Zásada v barvě nepracuje sama – vždy je součástí systému s peroxidem a barvivy.

Co o výsledku rozhoduje víc než volba zásady:

• Doba působení. V citované práci se poškození mezi první a devátou hodinou zdvojnásobilo
• Koncentrace peroxidu. Vyšší odbarvení znamená větší zásah
• Frekvence barvení a to, jestli se barví celá délka, nebo jen odrosty

Co dává smysl:

• Barvit jen odrosty, ne celou délku pokaždé
• Kondicionér a kyselý oplach po barvení, aby se kutikula zavřela
• Hydrolyzované proteiny a bariérová péče o vlas, protože při barvení dochází ke ztrátě bílkoviny

Co je zbytečné:

• Vybírat barvu podle chybějícího zápachu. Netěkavá zásada ve vlasu zůstává
• Očekávat od trvalé barvy, že vlas neotevře. To je podmínka toho, aby barva držela

A rozlišení, které se plete: triethanolamin patří do téže rodiny ethanolaminů, ale v kosmetice plní jinou roli – upravuje pH krémů a tvoří emulgátor. S barvením vlasů nesouvisí.

Bezpečnost a regulace

Amoniak i ethanolamin jsou v EU zařazené v příloze III nařízení (ES) č. 1223/2009 s koncentračními limity.

Oba mají tytéž hlavní výhrady, protože obě plynou ze zásaditosti, ne z konkrétní molekuly:

Dráždivost. Zásadité prostředí dráždí pokožku hlavy i oči. Amoniak navíc dráždí dýchací cesty svými parami – to je jeho specifikum plynoucí z těkavosti.

Poškození vlasového vlákna. V citované práci mělo 5% MEA po devíti hodinách o 50 % nižší napětí při přetržení a výraznou ztrátu bílkoviny. Roztoky 0,1% a 1% MEA a 0,6% a 3% amoniaku měřitelný vliv neměly.

V těhotenství a při kojení je obvyklým doporučením barvení odložit nebo omezit; rozhodnutí patří k lékaři.

A jedna souvislost, která je u barev na vlasy podstatnější než zásada: PPD a příbuzná barviva jsou zdrojem kontaktní alergie, která je celoživotní. Zásada rozhoduje o poškození vlasu, barvivo o riziku alergie – jsou to dvě různé věci a míchají se.

Co bezpečnostním problémem není: zápach amoniaku sám o sobě. Je nepříjemný a je varovným signálem koncentrace, ale není mírou poškození vlasu.

Kde ji najdete

V trvalých barvách na vlasy – jako Ammonia nebo Ammonium Hydroxide.

V barvách označených „bez amoniaku“ – tam jako Ethanolamine, tedy monoethanolamin.

V odbarvovačích a melírovacích přípravcích.

V přípravcích na chemické narovnávání vlasů.

Ve složení stojí zásada obvykle v první polovině seznamu, protože se používá v jednotkách procent.

Vodítko, které nevyžaduje čtení celého složení: „bez amoniaku“ na obale znamená, že zásadou je něco jiného – nejčastěji ethanolamin. Zásada tam je vždy, jinak by trvalá barva nefungovala.

A praktická poznámka: absence zápachu je vodítkem k typu zásady, ne k šetrnosti. Amoniak páchne proto, že je těkavý – a těkavost je zároveň důvod, proč ve vlasu nezůstává.

Časté mýty

„Barva bez amoniaku je šetrnější k vlasům.“ Tvrzení se týká pachu a jedné molekuly. V citované práci na keratinových vláknech způsobilo měřitelné poškození 5% MEA – Youngův modul a napětí při přetržení o 25 % nižší po hodině a o 50 % po devíti hodinách – zatímco 0,6% a 3% amoniak neměly měřitelný vliv.

„MEA je tedy horší než amoniak.“ To z té studie nevyplývá. Neporovnávala stejné koncentrace – nejvyšší testovaný amoniak byl 3 %, nejvyšší MEA 5 %. Doložené je, že při testovaných koncentracích poškodilo vlákna jen 5% MEA.

„Bez amoniaku znamená bez zásady.“ Neznamená. Zásada musí kutikulu otevřít, jinak by barva nedržela – jen je jiná a ve vlasu zůstává, protože není těkavá.

„Zápach znamená poškození.“ Amoniak páchne kvůli těkavosti. Právě těkavost je důvod, proč se z vlasu odpařuje a málo ho tam zbude.