Triethanolamin

Co to je

Triethanolamin, ve složení TEA nebo Trolamine, je zásaditá organická sloučenina – v podstatě amoniak, na kterém jsou tři ethanolové skupiny místo vodíků.

V kosmetice plní dvě nenápadné, ale nutné role:

Úprava pH. Kyseliny se v produktu částečně neutralizují, aby nepálily. Triethanolamin je jeden z nejběžnějších neutralizátorů.

Tvorba emulgátoru přímo v produktu. Reakcí s mastnou kyselinou vzniká mýdlová sůl, která drží krém pohromadě.

Patří do rodiny ethanolaminů, kam spadají i diethanolamin (DEA) a monoethanolamin (MEA). Na obalech je potkáte hlavně v podobě odvozených názvů – TEA-Lauryl Sulfate, Cocamide DEA a podobně.

A teď to podstatné, kvůli čemu má tahle složka pověst, jakou má: triethanolamin sám o sobě nebezpečný není. Otázka je, co z něj může vzniknout, když se v produktu potká s dusitany nebo jinými nitrosačními činidly – totiž nitrosaminy.

Proto je v EU zařazený v příloze III nařízení 1223/2009, tedy mezi látky povolené s omezením.

Co dělá s pletí

Chemie za obavami je jednoduchá a stojí za to ji pochopit, protože vysvětluje, proč se problém řeší regulací složení, a ne zákazem látky.

Z sekundárního aminu a nitrosačního činidla vzniká N-nitrosamin. Řada nitrosaminů je prokázaně karcinogenních.

Z triethanolaminu a diethanolaminu může tímhle způsobem vzniknout N-nitrosodiethanolamin (NDELA) – přesně ta látka, kterou hlídají evropská pravidla.

Co reakci podporuje:

Přítomnost dusitanů, ať už jako nečistoty v surovinách, nebo z konzervantů, které dusitany uvolňují

Více nitrosačních činidel v jednom produktu

Určité pH a delší skladování

Z toho plyne důsledek, který je pro čtení složení užitečný: riziko nedělá jedna složka, ale kombinace. Triethanolamin v produktu bez nitrosačních činidel je jiná situace než triethanolamin vedle nich.

Proto se v kosmetice vedle ethanolaminů běžně používají chelatační činidla a antioxidanty – jejich úkolem je vzniku nitrosaminů předcházet.

Co ukázal výzkum

Kolik toho v produktech skutečně je a jak velké je riziko. Práce publikovaná v Journal of Toxicology and Environmental Health změřila validovanou metodou LC-MS/MS jak nitrosaminy, tak jejich prekurzory.

Naměřené hodnoty:

• NDELA: od nedetekovatelných po 596,5 µg/kg
• NDEA: od nedetekovatelných po 40,9 µg/kg
• Triethanolamin (TEA): od nedetekovatelných po 860 µg/kg
• Diethanolamin (DEA): od nedetekovatelných po 26,22 µg/kg

Sledovaly se i podmínky: obsah dusitanů (3 až 2250 mg/l), počet nitrosačních činidel (až pět) a pH (3,93 až 10,09).

Co se potvrdilo:

Koncentrace nitrosaminů korelovaly s počtem nitrosačních činidel a s obsahem dusitanů. Vyšší obsah dusitanů a víc nitrosačních činidel znamenaly víc NDELA a NDEA.

Přítomnost TEA a DEA měla na tvorbu nitrosaminů významný vliv.

Mechanismus tedy není teoretický – je změřený v reálných produktech.

A teď kvantifikace rizika, která ten obrázek podstatně mění:

Při expozici maximálním naměřeným množstvím vyšla hranice expozice (MOE) nad 10 000 a celoživotní riziko nádoru (LCR) pod 1 × 10⁻⁵, tedy pod jedním případem na sto tisíc.

Pro samotné aminy vyšla bezpečnostní rezerva (MOS) nad 100.

Závěr autorů: u kosmetických přípravků obsahujících NDELA, NDEA, TEA a DEA se v této studii neprokázaly zjevné bezpečnostní obavy.

Ale dodávají větu, kterou je stejně důležité neopominout: protože aminy a nitrosační činidla karcinogenní nitrosaminy tvoří, je potřeba jejich použití v kosmetice omezovat na nejnižší technicky dosažitelnou míru.

Jak to zařadit. MOE nad 10 000 je konvenční hranice, za kterou se u genotoxických karcinogenů považuje riziko za nízkou prioritu. Není to prohlášení o neškodnosti, je to zařazení do pořadí naléhavosti.

Jak často se NDELA vůbec najde. Průzkum nizozemského trhu publikovaný v International Journal of Cosmetic Science k tomu dává konkrétní čísla.

Autoři nejdřív připomínají, že od roku 1992 platí v EU závazná pravidla omezující výskyt N-nitrosaminů v kosmetice – tedy že jde o dlouho řešenou věc, ne o novinku.

Pak vyvinuli a ověřili metodu plynové chromatografie s mezí stanovitelnosti 5,3 µg/kg a proměřili 48 kosmetických výrobků – gelů, šamponů, krémů, mlék, kondicionérů a pěn.

Výsledek: u 4 ze 48 výrobků byl obsah NDELA nad mezí stanovitelnosti.

Na základě toho provedli cílenější průzkum – tedy zaměřený na rizikovější produkty – a tam už byl obsah nad mezí stanovitelnosti u 7 z 25.

Jak to zařadit. Data jsou stará a nizozemský trh není světový. Ten skok ze 4/48 na 7/25 je ale poučný: při náhodném výběru je nález řídký, při cíleném výběru častý. Záleží tedy na typu produktu, ne na tom, jestli je v něm triethanolamin.

Celkový obraz. Mechanismus je reálný a změřený, riziko je při naměřených koncentracích kvantifikované jako nízké, regulace existuje od roku 1992 a odborné doporučení zní minimalizovat, ne zakazovat. To je nudnější závěr, než jaký se o téhle složce obvykle šíří – oběma směry.

Komu sedí a komu ne

Z hlediska běžného použití: triethanolamin nikomu nevadí. V citované studii vyšla bezpečnostní rezerva pro aminy nad 100 a riziko z nitrosaminů pod jedním případem na sto tisíc.

Citlivá pleť: opatrně. Triethanolamin je zásaditý a při vyšších koncentracích může dráždit, hlavně v neoplachových produktech.

Kontaktní alergie: popsaná, byť nepatří mezi nejčastější alergeny.

Kdo chce snížit expozici nitrosaminům: rozhodující není přítomnost TEA, ale kombinace. Sledujte, jestli je vedle něj něco, co uvolňuje dusitany – typicky některé formaldehydové donory a starší konzervanty.

Kdo dává přednost oplachovým produktům: doba kontaktu u šamponu je zlomkem doby u krému. U stejné složky to znamená řádově jinou expozici.

Okolo očí: triethanolamin je zásaditý a dráždí sliznice.

V těhotenství, při kojení i u dětí bez zvláštního omezení – v EU platí limity přílohy III pro všechny stejně.

S čím kombinovat

U triethanolaminu je kombinace důležitější než samotná složka. To je u kosmetiky neobvyklé a je to jádro věci.

Čeho si všímat ve složení:

• Zdroje dusitanů a látky uvolňující nitrosační činidla
• Několik ethanolaminů najednou – TEA-, DEA-, MEA- předpony u různých složek
• Delší doba skladování. Tvorba nitrosaminů běží i v hotovém produktu

Co riziko naopak snižuje – a bývá to ve složení vidět:

• Chelatační činidla jako EDTA nebo kyselina fytová
• Antioxidanty – tokoferol, BHT, vitamin C
• Nižší pH

Praktická vodítka:

• Dodržovat dobu použitelnosti po otevření. U téhle složky to má chemický důvod, ne jen mikrobiologický
• Neskladovat v teple. Reakce s teplotou zrychluje
• Neplašit se z jediného řádku ve složení. Podle citované studie vyšla i při maximálních naměřených hodnotách hranice expozice nad 10 000

A co je záměna: TEA ve složení kosmetiky není tea, tedy čaj. Zelený čaj je Camellia Sinensis Leaf Extract.

Bezpečnost a regulace

Triethanolamin je v EU zařazený v příloze III nařízení (ES) č. 1223/2009, tedy mezi látky povolené s omezením koncentrace a podmínek použití. Od roku 1992 navíc platí závazná evropská pravidla omezující výskyt N-nitrosaminů v kosmetice.

Riziko je potřeba rozdělit na dvě části:

Samotný triethanolamin. Zásaditá látka, která při vyšších koncentracích dráždí, hlavně sliznice a citlivou pleť. Kontaktní alergie je popsaná, ale nepatří mezi nejčastější. V citované studii vyšla bezpečnostní rezerva pro TEA i DEA nad 100.

Nitrosaminy, které z něj mohou vzniknout. Tady je mechanismus reálný a v produktech změřený – koncentrace NDELA dosahovaly až 596,5 µg/kg a korelovaly s obsahem dusitanů i počtem nitrosačních činidel.

Kvantifikace rizika: při expozici maximálním naměřeným množstvím vyšla hranice expozice nad 10 000 a celoživotní riziko nádoru pod 1 × 10⁻⁵. Autoři uzavírají, že zjevné bezpečnostní obavy se neprokázaly – a zároveň doporučují použití aminů a nitrosačních činidel omezovat na nejnižší technicky dosažitelnou míru.

V těhotenství, při kojení i u dětí bez zvláštního omezení.

Co je nedorozumění: triethanolamin není karcinogen. Karcinogenní jsou některé nitrosaminy, které z něj za určitých podmínek vznikají. Rozdíl je stejný jako mezi surovinou a produktem reakce, která nemusí proběhnout.

Kde ji najdete

V krémech a emulzích jako regulátor pH a jako složka, ze které vzniká emulgátor přímo v produktu.

V mycích gelech a šamponech – tam jako TEA-Lauryl Sulfate nebo podobné soli.

V pěnách na holení a v čisticích produktech.

V opalovacích krémech, kde neutralizuje kyselé filtry.

V dekorativní kosmetice, hlavně v řasenkách a tekutých očních linkách.

Ve složení stojí jako Triethanolamine nebo Trolamine, obvykle v druhé polovině seznamu – používá se v desetinách procenta až jednotkách procent.

Pozor na odvozené názvy: TEA- a DEA- na začátku názvu jiné složky (TEA-Lauryl Sulfate, Cocamide DEA) znamená totéž chemické příbuzenstvo. Právě v jejich součtu je věc, kterou má smysl sledovat.

Časté mýty

„Triethanolamin je karcinogen.“ Není. Karcinogenní jsou některé nitrosaminy, které z něj mohou vzniknout při reakci s dusitany. V citované studii vyšla při expozici maximálním naměřeným množstvím hranice expozice nad 10 000 a celoživotní riziko nádoru pod 1 na 100 000.

„Nitrosaminy v kosmetice nikdo neřeší.“ Řeší se od roku 1992, kdy v EU začala platit závazná pravidla omezující jejich výskyt.

„Když je ve složení TEA, produkt obsahuje nitrosaminy.“ V průzkumu nizozemského trhu byl obsah NDELA nad mezí stanovitelnosti u 4 z 48 náhodně vybraných produktů. Teprve při cíleném výběru rizikovějších výrobků to bylo 7 z 25.

„Stačí sledovat jednu složku.“ Nestačí. Vznik nitrosaminů závisí na kombinaci – na obsahu dusitanů, počtu nitrosačních činidel a pH. Tentýž triethanolamin se v různých produktech chová jinak.