Isopropylmyristát

Co to je

Isopropylmyristát je ester – vzniká spojením isopropylalkoholu s kyselinou myristovou. Je to čirá, lehká olejovitá kapalina bez zápachu.

V kosmetice se používá proto, že řeší problém, který rostlinné oleje mají: je lehký a nemastí. Vsákne se rychle, roztírá se hladce a dodává produktu „suchý“ pocit, o který se u krémů usiluje.

Patří do velké skupiny podobných esterů:

Isopropylpalmitát, isopropylisostearát

Butylstearát, myristylmyristát

Decyloleát, oktylpalmitát, isocetylstearát

V EU je bez regulačního omezení.

A je to složka, která má v internetové diskusi o pleti zvláštní postavení: je nejcitovanějším příkladem komedogenní látky vůbec. Skoro každý seznam „čemu se vyhnout u akné“ ji obsahuje.

Proto tahle stránka není jen o něm. Je zároveň o tom, odkud ta pověst pochází a co ta čísla ve skutečnosti znamenají – protože zdroj má omezení, o kterých mluví jeho vlastní autoři.

Co dělá s pletí

Isopropylmyristát plní tři role:

Emolient. Vyplní mezery mezi odumřelými buňkami a pleť je hladší.

Zlepšuje roztíratelnost. Snižuje viskozitu a produkt se lépe rozetře.

Zvyšuje průnik jiných látek. Řadí se mezi látky rozvolňující lipidovou vrstvu rohové vrstvy – proto se používá i ve farmaceutických přípravcích, kde má účinná látka projít.

A právě ta třetí vlastnost pravděpodobně souvisí i s tou první výhradou. Látka, která snadno proniká do folikulu a mění tam prostředí, může ovlivnit i rohovatění jeho stěny – tedy proces, kterým vzniká komedon.

Z toho plynou dvě věci:

Riziko není v tom, že by „ucpával póry“ mechanicky. Komedon vzniká zevnitř, přestavbou stěny folikulu, ne zvenčí zalepením.

Záleží na tom, kde a jak dlouho látka zůstane. A právě tuhle proměnnou testovací modely nastavují jinak, než jak se produkt používá.

Co ukázal výzkum

Odkud komedogenní stupnice pochází. Práce publikovaná v Journal of the American Academy of Dermatology je zdrojem většiny čísel, která dodnes kolují po internetu. Vychází z králičího ušního testu.

Autoři sami hned v úvodu píší, jak to s tím modelem je: data pocházejí z králičího ušního testu, který není ideálním zvířecím modelem, ale je nejlepší, jaký máme.

Jejich pravidlo pro výklad je přitom střízlivé: je-li složka v testu negativní, považujeme ji za bezpečnou pro pleť se sklonem k akné. Silně pozitivní složce nebo kosmetice je namístě se vyhnout.

Co označili za problematické:

Isopropylmyristát a jeho obdoby – isopropylpalmitát, isopropylisostearát, butylstearát, isostearylneopentanoát, myristylmyristát, decyloleát, oktylstearát, oktylpalmitát, isocetylstearát.

Lanoliny, zvlášť acetylované a ethoxylované deriváty.

A nález, který sami označují za nejznepokojivější: komedogenní potenciál barviv D&C Red. Používají se univerzálně, hlavně v tvářenkách – a autoři z toho vyvozují, že to může vysvětlovat převahu kosmetického akné v oblasti lícních kostí. Všechna testovaná červená barviva byla komedogenní.

Zato karmín komedogenní nebyl a autoři ho navrhují jako náhradu.

A dvě zjištění, která jdou proti běžným seznamům:

Komedogenní byla i řada hotových léčivých přípravků, které dermatologové na akné sami předepisují – autoři jmenovitě uvádějí i krém s tretinoinem a přípravky s benzoyl peroxidem – a navrhují je přeformulovat.

U síry se komedogenní potenciál potvrdit nepodařilo. Autoři výslovně navrhují, aby se předsudek vůči síře přehodnotil.

A teď to nejdůležitější – jak citlivý ten model vlastně je. Práce publikovaná v Archives of Dermatology porovnala králičí model s lidským.

Lidský model vypadá takto: látka se nanáší pod okluzí po dobu jednoho měsíce na horní část zad mladých dospělých mužů s velkými folikuly. Míra rohovatění folikulu se hodnotí „folikulární biopsií“ rychleschnoucím kyanoakrylátovým lepidlem, které obsah folikulu vytáhne.

Zjištění:

Látky středně až silně komedogenní v králičím testu skutečně dokážou vyvolat komedony i u lidí.

Králičí model je ale citlivější než lidský.

Látky slabě komedogenní u králíka jsou pro člověka pravděpodobně bezpečné – s možnou výjimkou lidí se sklonem k akné.

Jak to celé zařadit. Tohle je kalibrace, která v internetových seznamech chybí, a mění výklad čísel zásadně:

Vysoké hodnoty se nedají přehlížet – středně až silně komedogenní látky vyvolaly komedony i u lidí.

Nízké a střední hodnoty jsou nadhodnocené, protože králík reaguje citlivěji než člověk.

Testovací podmínky nejsou běžné použití. Čistá látka pod okluzí po dobu měsíce je něco jiného než pár procent v krému, který se ráno nanese a večer smyje.

A praktický důsledek: stupnice komedogenity hodnotí složku, ne produkt. Táž látka se v produktu chová jinak podle koncentrace, podle toho, s čím je smíchaná, a podle toho, jak dlouho na pleti zůstane.

Celkový obraz. Isopropylmyristát je v modelu skutečně mezi silnějšími komedogeny a u pleti se sklonem k akné je opatrnost namístě. Ale seznam, na kterém stojí, obsahuje i tretinoinový krém, a jeho vlastní autoři říkají, že model nadhodnocuje a že u síry byl předsudek neopodstatněný.

Komu sedí a komu ne

Pleť se sklonem k akné: tady je opatrnost namístě. Isopropylmyristát patřil mezi silnější komedogeny a autoři citované práce doporučují silně pozitivním složkám se vyhnout.

Kdo akné nemá: nález se ho pravděpodobně netýká. Látky slabě komedogenní u králíka jsou podle citované práce pro člověka bezpečné a i u těch silnějších hraje roli koncentrace a doba kontaktu.

Kdo se řídí komedogenní stupnicí: stojí za to vědět, že králičí model je citlivější než lidský a že testovací podmínky jsou čistá látka pod okluzí po dobu měsíce.

Kdo hledá lehký emolient bez téhle pověsti: kaprylik/kaprik triglycerid, squalan nebo estery s rozvětveným řetězcem.

Kdo řeší kosmetické akné na lícních kostech: autoři citované práce upozorňují na červená barviva D&C v tvářenkách a navrhují jako náhradu karmín, který komedogenní nebyl.

Kdo se vyhýbá síře kvůli akné: citovaná práce komedogenní potenciál síry nepotvrdila a navrhuje předsudek přehodnotit.

V těhotenství, při kojení i u dětí bez omezení.

S čím kombinovat

Isopropylmyristát nemá s aktivními látkami chemické konflikty, ale jednu vlastnost je namístě znát.

Zvyšuje průnik jiných látek. V produktu, kde je vedle něj něco dráždivého, se to může projevit silnějším účinkem i silnějším podrážděním, než by koncentrace napovídala.

Co dává smysl:

• Zkrátit dobu kontaktu, jde-li o pleť se sklonem k akné – oplachové produkty s ním jsou jiná situace než noční krém
• Sledovat pozici ve složení. V druhé polovině seznamu jde o jednotky procent, ne o čistou látku z testu
• Zkusit produkt na malé ploše a posoudit ho podle sebe, ne podle stupnice

Co je zbytečné:

• Vyřazovat produkty jen podle jedné položky ve složení. Stupnice hodnotí složku, ne produkt – rozhoduje koncentrace i to, s čím je smíchaná
• Považovat nízké číslo za záruku. Model podle vlastních autorů nadhodnocuje směrem nahoru, ne dolů, ale u pleti se sklonem k akné jsou i slabé hodnoty relevantní

A rozlišení, které stojí za zapamatování: komedon nevzniká zalepením póru zvenčí, ale přestavbou stěny folikulu zevnitř. Proto s komedogenitou nesouvisí, jak „těžký“ nebo „mastný“ produkt připadá.

Bezpečnost a regulace

Isopropylmyristát je v EU bez regulačního omezení a z hlediska dráždivosti i alergie patří mezi bezproblémové složky. Otázka, která se k němu váže, není bezpečnostní, ale kosmetická: komedogenita.

Co o ní víme:

V králičím ušním testu byl mezi silnějšími komedogeny, spolu s celou skupinou podobných esterů.

Látky středně až silně komedogenní v králičím testu vyvolaly komedony i u lidí – v modelu s aplikací pod okluzí po dobu jednoho měsíce.

Králičí model je ale citlivější než lidský a látky slabě komedogenní u králíka jsou pro člověka pravděpodobně bezpečné, s možnou výjimkou lidí se sklonem k akné.

A kontext, který stojí za připomenutí: autoři téže práce označili za komedogenní i řadu léčivých přípravků na akné, včetně tretinoinového krému a přípravků s benzoyl peroxidem, a navrhli je přeformulovat. Komedogenita složky tedy sama o sobě nerozhoduje o tom, jestli produkt pleti prospěje.

V těhotenství, při kojení i u dětí bez omezení.

Co bezpečnostním problémem není: zvýšení průniku jiných látek. Je to formulační vlastnost, kterou výrobce využívá záměrně – jen je namístě o ní vědět u produktů s dráždivými složkami.

Kde ji najdete

V krémech a emulzích jako lehký emolient, obvykle v jednotkách až desítkách procent.

V dekorativní kosmetice, kde zajišťuje roztíratelnost.

V deodorantech a v produktech, které mají rychle zaschnout.

V odličovačích a čisticích olejích.

Ve farmaceutických přípravcích jako látka zlepšující průnik účinné látky.

Ve složení stojí jako Isopropyl Myristate, často v první polovině seznamu. Příbuzné estery poznáte podle skladby jména: alkohol + kyselina – Isopropyl Palmitate, Butyl Stearate, Decyl Oleate, Isocetyl Stearate.

Vodítko: pokud produkt slibuje „lehkou, nemastnou texturu,“ je pravděpodobné, že za ni vděčí právě některému z těchto esterů.

Časté mýty

„Komedogenní stupnice říká, jestli mi produkt udělá akné.“ Neříká. Hodnotí složku, ne produkt, a vychází z králičího ušního testu, o kterém jeho vlastní autoři píší, že není ideálním zvířecím modelem, ale je nejlepší, jaký máme. Testuje se čistá látka pod okluzí po dobu jednoho měsíce.

„Když je látka v tabulce komedogenní, je to prokázané.“ Zčásti. Králičí model je citlivější než lidský a látky slabě komedogenní u králíka jsou podle citované práce pro člověka pravděpodobně bezpečné – s výjimkou lidí se sklonem k akné.

„Nekomedogenní složky nemohou zhoršit akné.“ V téže práci byla komedogenní i řada léčivých přípravků na akné, včetně tretinoinového krému a produktů s benzoyl peroxidem. Autoři navrhli je přeformulovat, ne přestat používat.

„Síra ucpává póry.“ Citovaná práce komedogenní potenciál síry nepotvrdila a autoři výslovně navrhli, aby se předsudek vůči síře přehodnotil.