INCI · DISODIUM EDTA

EDTA

Váže kovové ionty, které by jinak produkt zkazily. Zdravotně neproblematická, ekologicky ano – a právě proto ji nahrazují jiné látky.

Ostatní
DEOSTATNÍ
Kategorie
Ostatní
Obvyklá koncentrace
0,05 – 0,5 %
Komedogenita
Nízká
Citlivá pleť
Vhodné
Těhotenství
Bez omezení
Vonný alergen
Ne
Regulace EU
Bez omezení v přílohách
Také jako
TETRASODIUM EDTA, EDTA

Co to je

EDTA je zkratka pro kyselinu ethylendiamintetraoctovou. V kosmetice se používají její sodné soli – nejčastěji Disodium EDTA a Tetrasodium EDTA.

Patří mezi chelatační činidla, tedy látky, které na sebe vážou kovové ionty. Chová se jako kleště: molekula obklopí iont vápníku, hořčíku nebo železa a vyřadí ho ze hry.

Ve stejné roli se objevují i alternativy: Sodium Phytate (z rýžových otrub), Sodium Gluconate nebo Trisodium Ethylenediamine Disuccinate. Ty jsou v přírodě lépe rozložitelné.

Co dělá s pletí

Kovové ionty se do produktu dostanou z vody, ze surovin i z obalu – a dělají tři nepříjemné věci:

Urychlují oxidaci. Železo a měď katalyzují reakce, při kterých žluknou oleje a rozkládají se antioxidanty. Sérum s vitaminem C bez chelátoru zhnědne rychleji.

Zhoršují účinnost konzervantů. Řada konzervantů funguje hůř, když jsou v produktu volné kovové ionty.

Snižují pěnivost. V tvrdé vodě reaguje mýdlo s vápníkem a hořčíkem – proto se EDTA přidává do šamponů a sprchových gelů.

EDTA sama tedy není konzervant ani antioxidant. Je to pomocná složka, díky které konzervanty a antioxidanty fungují líp. Právě proto se používá v desetinách procenta a stojí na konci složení.

Co ukázal výzkum

U EDTA je zdravotní a ekologická stránka rozdělená velmi ostře.

Zdravotně je situace klidná. Molekula je velká, ve vodě rozpustná a přes neporušenou pokožku se prakticky nevstřebává. Kontaktní alergie je vzácná, ale doložená – kazuistika v Contact Dermatitis popisuje kontaktní dermatitidu z trisodné soli EDTA v kosmetickém mléce.

Ekologicky je to jinak, a to je skutečný důvod, proč od EDTA odvětví postupně ustupuje. EDTA se v čistírnách odpadních vod rozkládá velmi pomalu a ve vodním prostředí přetrvává. Tam pokračuje v tom, co umí – váže kovové ionty včetně těžkých kovů usazených v sedimentech a může je znovu uvolnit do vody.

To je legitimní výhrada, na rozdíl od těch, které kolem EDTA kolují na internetu.

Pozor na jednu záměnu, která zmatek působí: EDTA se používá i v medicíně jako infuze při otravě těžkými kovy. To je úplně jiné použití, jiná dávka a jiná cesta do těla. S 0,1 % v šamponu to nesouvisí.

Komu sedí a komu ne

EDTA v kosmetice nikomu nevadí. Snáší ji citlivá, atopická i aknózní pleť.

Kontaktní alergie: vzácná, ale existuje. Pokud vám opakovaně nesedí produkty a běžné podezřelé složky jste vyloučili, patří EDTA mezi kandidáty na epikutánní test.

Kdo řeší ekologickou stopu: hledejte ve složení Sodium Phytate, Sodium Gluconate nebo Trisodium Ethylenediamine Disuccinate. Fungují podobně a rozkládají se líp.

V těhotenství, při kojení i u kojenců bez omezení.

S čím kombinovat

EDTA je pasivní pomocná složka bez konfliktů.

Nejlogičtěji se kombinuje s antioxidanty – vitaminem C, vitaminem E – jejichž rozklad zpomaluje.

A s konzervanty, kterým zvyšuje účinnost. Produkt s fenoxyetanolem a EDTA vystačí s nižší koncentrací konzervantu než produkt bez ní.

S aktivními látkami nemá žádnou interakci.

Praktické vodítko: když ve složení séra s vitaminem C chybí chelátor, je to důvod k opatrnosti ohledně jeho stability – i když to obal neuvádí.

Bezpečnost a regulace

EDTA a její sodné soli nepatří mezi látky omezené přílohami nařízení (ES) č. 1223/2009.

Přes neporušenou pokožku se prakticky nevstřebává. Odborné panely ji hodnotí jako bezpečnou v používaných koncentracích.

Kontaktní alergie je vzácná, ale v literatuře popsaná.

V těhotenství a při kojení bez omezení.

Skutečná výhrada je environmentální: EDTA se v čistírnách odpadních vod rozkládá pomalu a ve vodním prostředí přetrvává, kde může mobilizovat těžké kovy ze sedimentů. Odtud pochází tlak na její náhradu.

Kde ji najdete

V šamponech, sprchových gelech a mycích prostředcích, kde brání reakci s vápníkem v tvrdé vodě.

V krémech, sérech a emulzích jako stabilizátor.

V produktech s vitaminem C a rostlinnými oleji, kde chrání před oxidací.

Ve složení stojí prakticky vždy na konci, protože stačí desetiny procenta. To je normální a odpovídá její roli.

Časté mýty

„EDTA je konzervant.“ Není. Sama mikroorganismy nezabíjí – jen vytváří podmínky, ve kterých konzervanty fungují líp.

„EDTA v kosmetice odčerpává z těla minerály.“ Nevstřebává se přes neporušenou pokožku. Chelatační léčba otrav těžkými kovy je infuze v nemocnici, ne 0,1 % v šamponu.

„Je to škodlivá chemie na konci složení.“ Zdravotní riziko není doložené. Skutečná výhrada je ekologická – pomalý rozklad ve vodním prostředí.

Časté dotazy

K čemu je EDTA v kosmetice?
Váže kovové ionty, které by jinak urychlovaly oxidaci, zhoršovaly účinnost konzervantů a v tvrdé vodě snižovaly pěnivost. Sama není ani konzervant, ani antioxidant – jen jim vytváří podmínky, aby fungovaly.
Je EDTA v kosmetice škodlivá?
Zdravotně ne. Molekula je velká a přes neporušenou pokožku se prakticky nevstřebává; kontaktní alergie je vzácná. Skutečná výhrada je ekologická – EDTA se v čistírnách odpadních vod rozkládá pomalu a ve vodním prostředí přetrvává.
Odčerpává EDTA z těla minerály?
Ne. Chelatační léčba otrav těžkými kovy se podává jako infuze v nemocnici v úplně jiné dávce a jinou cestou. S desetinou procenta v šamponu to nesouvisí.
Existuje ekologičtější náhrada?
Ano. Ve složení hledejte Sodium Phytate z rýžových otrub, Sodium Gluconate nebo Trisodium Ethylenediamine Disuccinate. Fungují podobně a v přírodě se rozkládají lépe.

Související složky