INCI · DISODIUM EDTA
EDTA
Váže kovové ionty, které by jinak produkt zkazily. Zdravotně neproblematická, ekologicky ano – a právě proto ji nahrazují jiné látky.
- Kategorie
- Ostatní
- Obvyklá koncentrace
- 0,05 – 0,5 %
- Komedogenita
- Nízká
- Citlivá pleť
- Vhodné
- Těhotenství
- Bez omezení
- Vonný alergen
- Ne
- Regulace EU
- Bez omezení v přílohách
- Také jako
- TETRASODIUM EDTA, EDTA
Co to je
EDTA je zkratka pro kyselinu ethylendiamintetraoctovou. V kosmetice se používají její sodné soli – nejčastěji Disodium EDTA a Tetrasodium EDTA.
Patří mezi chelatační činidla, tedy látky, které na sebe vážou kovové ionty. Chová se jako kleště: molekula obklopí iont vápníku, hořčíku nebo železa a vyřadí ho ze hry.
Ve stejné roli se objevují i alternativy: Sodium Phytate (z rýžových otrub), Sodium Gluconate nebo Trisodium Ethylenediamine Disuccinate. Ty jsou v přírodě lépe rozložitelné.
Co dělá s pletí
Kovové ionty se do produktu dostanou z vody, ze surovin i z obalu – a dělají tři nepříjemné věci:
Urychlují oxidaci. Železo a měď katalyzují reakce, při kterých žluknou oleje a rozkládají se antioxidanty. Sérum s vitaminem C bez chelátoru zhnědne rychleji.
Zhoršují účinnost konzervantů. Řada konzervantů funguje hůř, když jsou v produktu volné kovové ionty.
Snižují pěnivost. V tvrdé vodě reaguje mýdlo s vápníkem a hořčíkem – proto se EDTA přidává do šamponů a sprchových gelů.
EDTA sama tedy není konzervant ani antioxidant. Je to pomocná složka, díky které konzervanty a antioxidanty fungují líp. Právě proto se používá v desetinách procenta a stojí na konci složení.
Co ukázal výzkum
U EDTA je zdravotní a ekologická stránka rozdělená velmi ostře.
Zdravotně je situace klidná. Molekula je velká, ve vodě rozpustná a přes neporušenou pokožku se prakticky nevstřebává. Kontaktní alergie je vzácná, ale doložená – kazuistika v Contact Dermatitis popisuje kontaktní dermatitidu z trisodné soli EDTA v kosmetickém mléce.
Ekologicky je to jinak, a to je skutečný důvod, proč od EDTA odvětví postupně ustupuje. EDTA se v čistírnách odpadních vod rozkládá velmi pomalu a ve vodním prostředí přetrvává. Tam pokračuje v tom, co umí – váže kovové ionty včetně těžkých kovů usazených v sedimentech a může je znovu uvolnit do vody.
To je legitimní výhrada, na rozdíl od těch, které kolem EDTA kolují na internetu.
Pozor na jednu záměnu, která zmatek působí: EDTA se používá i v medicíně jako infuze při otravě těžkými kovy. To je úplně jiné použití, jiná dávka a jiná cesta do těla. S 0,1 % v šamponu to nesouvisí.
Komu sedí a komu ne
EDTA v kosmetice nikomu nevadí. Snáší ji citlivá, atopická i aknózní pleť.
Kontaktní alergie: vzácná, ale existuje. Pokud vám opakovaně nesedí produkty a běžné podezřelé složky jste vyloučili, patří EDTA mezi kandidáty na epikutánní test.
Kdo řeší ekologickou stopu: hledejte ve složení Sodium Phytate, Sodium Gluconate nebo Trisodium Ethylenediamine Disuccinate. Fungují podobně a rozkládají se líp.
V těhotenství, při kojení i u kojenců bez omezení.
S čím kombinovat
EDTA je pasivní pomocná složka bez konfliktů.
Nejlogičtěji se kombinuje s antioxidanty – vitaminem C, vitaminem E – jejichž rozklad zpomaluje.
A s konzervanty, kterým zvyšuje účinnost. Produkt s fenoxyetanolem a EDTA vystačí s nižší koncentrací konzervantu než produkt bez ní.
S aktivními látkami nemá žádnou interakci.
Praktické vodítko: když ve složení séra s vitaminem C chybí chelátor, je to důvod k opatrnosti ohledně jeho stability – i když to obal neuvádí.
Bezpečnost a regulace
EDTA a její sodné soli nepatří mezi látky omezené přílohami nařízení (ES) č. 1223/2009.
Přes neporušenou pokožku se prakticky nevstřebává. Odborné panely ji hodnotí jako bezpečnou v používaných koncentracích.
Kontaktní alergie je vzácná, ale v literatuře popsaná.
V těhotenství a při kojení bez omezení.
Skutečná výhrada je environmentální: EDTA se v čistírnách odpadních vod rozkládá pomalu a ve vodním prostředí přetrvává, kde může mobilizovat těžké kovy ze sedimentů. Odtud pochází tlak na její náhradu.
Kde ji najdete
V šamponech, sprchových gelech a mycích prostředcích, kde brání reakci s vápníkem v tvrdé vodě.
V krémech, sérech a emulzích jako stabilizátor.
V produktech s vitaminem C a rostlinnými oleji, kde chrání před oxidací.
Ve složení stojí prakticky vždy na konci, protože stačí desetiny procenta. To je normální a odpovídá její roli.
Časté mýty
„EDTA je konzervant.“ Není. Sama mikroorganismy nezabíjí – jen vytváří podmínky, ve kterých konzervanty fungují líp.
„EDTA v kosmetice odčerpává z těla minerály.“ Nevstřebává se přes neporušenou pokožku. Chelatační léčba otrav těžkými kovy je infuze v nemocnici, ne 0,1 % v šamponu.
„Je to škodlivá chemie na konci složení.“ Zdravotní riziko není doložené. Skutečná výhrada je ekologická – pomalý rozklad ve vodním prostředí.
Časté dotazy
- K čemu je EDTA v kosmetice?
- Váže kovové ionty, které by jinak urychlovaly oxidaci, zhoršovaly účinnost konzervantů a v tvrdé vodě snižovaly pěnivost. Sama není ani konzervant, ani antioxidant – jen jim vytváří podmínky, aby fungovaly.
- Je EDTA v kosmetice škodlivá?
- Zdravotně ne. Molekula je velká a přes neporušenou pokožku se prakticky nevstřebává; kontaktní alergie je vzácná. Skutečná výhrada je ekologická – EDTA se v čistírnách odpadních vod rozkládá pomalu a ve vodním prostředí přetrvává.
- Odčerpává EDTA z těla minerály?
- Ne. Chelatační léčba otrav těžkými kovy se podává jako infuze v nemocnici v úplně jiné dávce a jinou cestou. S desetinou procenta v šamponu to nesouvisí.
- Existuje ekologičtější náhrada?
- Ano. Ve složení hledejte Sodium Phytate z rýžových otrub, Sodium Gluconate nebo Trisodium Ethylenediamine Disuccinate. Fungují podobně a v přírodě se rozkládají lépe.