Resorcinol

Co to je

Resorcinol je spojka – v angličtině coupler. To je druhá polovina dvojice, na které trvalé barvení vlasů stojí.

Jak to funguje: primární meziprodukt jako PPD se v přítomnosti peroxidu oxiduje a spojí se se spojkou. Teprve tím vznikne velká barevná molekula, která už z vlasu neprojde ven.

Spojka přitom určuje odstín. Táž primární látka dá s různými spojkami různou barvu – a proto jich barvy obsahují několik najednou.

Nejběžnější spojky:

Resorcinol – nejrozšířenější, dává hnědozelené tóny

m-Aminofenol a p-Aminofenol – jiné odstíny

4-Amino-m-cresol, 2-Methylresorcinol a další

V EU je resorcinol v příloze III nařízení 1223/2009 s limitem 1,25 % v oxidačních barvách na vlasy.

A je to složka, u které se sešly dvě věci, jež spolu obvykle nejdou dohromady: je téměř všude a přitom v ordinaci alergologa se s ní setkáte málokdy.

Co dělá s pletí

Trvalé barvení potřebuje tři složky najednou – zásadu, peroxid a dvojici barvivo/spojka. Resorcinol je ta poslední část.

Proces:

Zásada – amoniak nebo ethanolamin – rozvolní kutikulu a vpustí molekuly dovnitř.

Peroxid odbarví původní pigment a zároveň oxiduje primární meziprodukt.

Oxidovaný meziprodukt se spojí se spojkou a vznikne velká barevná molekula uvnitř vlasu.

Z toho plynou dvě věci, které vysvětlují, proč se barvy na vlasy hůř posuzují než jiná kosmetika:

Barvivo v obalu ještě není barvivo. Vzniká až během aplikace, reakcí. To znamená, že látka, která se váže na kožní bílkoviny a spouští senzibilizaci, může být meziprodukt, ne to, co bylo v tubě.

Barev je v jednom produktu vždycky víc. Odstín se skládá z několika dvojic, takže „jedna barva“ znamená sedm až deset reaktivních látek.

A to je důvod, proč má smysl číst složení barev jinak než u krému: nehledá se jedna problematická složka, ale kolik jich tam je.

Co ukázal výzkum

Kolik jich v barvách skutečně je. Studie spotřebitelské expozice publikovaná v Contact Dermatitis prošla složení 107 barev na vlasy od 10 velkých značek určených pro domácí použití a spočítala, kolik obsahují známých silných senzibilizátorů.

Výsledky jsou nezvykle jednoznačné:

106 ze 107 výrobků (99 %) obsahovalo aspoň jeden silný senzibilizátor.

Průměrný výrobek jich obsahoval šest (rozmezí 0 až 11).

A teď pořadí četnosti, které jde proti tomu, co se běžně předpokládá:

• Resorcinol: 89 %
• PPD: 78 % (83 výrobků)
• m-Aminofenol: 75 %
• p-Aminofenol: 60 %
• Toluen-2,5-diamin: 21 %

Celkem se v souboru našlo 30 silných senzibilizátorů.

Závěr autorů: silné kontaktní senzibilizátory byly ve zkoumaných barvách přítomné prakticky vždy, a klinici by měli při podezření na alergii na barvu na vlasy zvažovat i jiné alergeny než PPD.

Jak to zařadit. Je to průzkum amerického trhu z roku 2014 a evropské složení se může lišit – v EU platí přísnější limity. Ten poměr je ale poučný: resorcinol je v barvách častější než PPD, přestože veřejná pozornost patří téměř výhradně PPD.

A teď věc, která je na resorcinolu nejzajímavější. V Contact Dermatitis vyšlo sdělení s titulem, který ten rozpor shrnuje sám o sobě: „Resorcinol: silný senzibilizátor, ale vzácný kontaktní alergen v ordinaci.“ Jeho text nemám k dispozici, takže obsah tady neuvádím – ale ten protiklad je doložený i jinde a stojí za vysvětlení.

Jak může být látka silným senzibilizátorem v testech a přitom vzácným alergenem v praxi? Pravděpodobné vysvětlení souvisí s tím, jak barvení probíhá: resorcinol se během aplikace spotřebuje – zreaguje na barevnou molekulu – takže doba, po kterou je na kůži přítomný v reaktivní podobě, je krátká. U PPD, jehož meziprodukty jsou reaktivnější a přetrvávají déle, to neplatí stejně.

A štítná žláza? Tohle je druhá obava, která se k resorcinolu váže. Toxikologický přehled a hodnocení rizika publikované v Regulatory Toxicology and Pharmacology ji rozebírají podrobně.

Co přehled uvádí:

Resorcinol podaný hlodavcům ve vysokých dávkách může narušit tvorbu hormonů štítné žlázy a vyvolat strumu. Ale: ve dvouleté studii při dávkách až 520 mg/kg denně se tyto účinky neprojevily.

Mezidruhové rozdíly v tvorbě, vazbě a transportu hormonů štítné žlázy výklad na hlodavcích komplikují.

Klinické případy popisují účinky na štítnou žlázu tehdy, když se velká množství mastí s resorcinolem nanášela na porušenou kůži po měsíce až roky. Účinné hladiny byly nad 34 mg/kg denně.

Epidemiologické studie z pracovního prostředí nepřinesly doklad, že by expozice resorcinolu nad běžnou úroveň způsobovala poruchu štítné žlázy.

Studie o endemické strumě a „fenolech“ v pitné vodě nesplňují uznávaná vědecká kritéria – nekvantifikují expozici, neukazují vztah dávky a účinku a nevylučují vliv jiných látek, bakteriální kontaminace ani výživy.

Závěr: hodnocení rizika porovnávající nejhorší možné expozice podporuje závěr, že za reálných podmínek se u lidí neočekávají nepříznivé účinky na funkci štítné žlázy.

Jak to zařadit. Přehled je z roku 2002 a je poctivé to uvést. Ale je to jedna z mála prací, která obavu nezametá ani nezveličuje – říká, za jakých podmínek účinek nastal (velká množství, porušená kůže, měsíce až roky) a proč se to na barvení vlasů nevztahuje.

Celkový obraz. Resorcinol je nejčastější silný senzibilizátor v barvách na vlasy, a přesto vzácná příčina alergie. Obava o štítnou žlázu má reálný základ v případech dlouhodobé aplikace na porušenou kůži, ne v barvení vlasů.

Komu sedí a komu ne

Kdo si barví vlasy doma: stojí za to vědět, že podle citovaného průzkumu obsahovalo 99 % barev aspoň jeden silný senzibilizátor a průměrný výrobek šest.

Kdo hledá barvu „bez PPD“: samo o sobě to neřeší mnoho. Resorcinol byl v 89 % výrobků, tedy častěji než PPD, a m-aminofenol v 75 %.

Kdo už měl reakci na barvu na vlasy: viník nemusí být PPD. Autoři citované práce doporučují zvažovat i jiné alergeny.

Kdo má porušenou pokožku hlavy: to je jediná situace, kde jsou obavy o štítnou žlázu doložené – klinické případy popisují účinky při nanášení velkých množství na porušenou kůži po měsíce až roky.

Kdo má onemocnění štítné žlázy: za reálných podmínek barvení se podle hodnocení rizika nepříznivé účinky neočekávají. Konzultace neuškodí.

Kadeřníci: opakovaná profesní expozice je jiná situace než barvení jednou za šest týdnů.

Kdo hledá skutečně jinou možnost: henna v červené podobě, polopermanentní barvy bez oxidace, nebo se smířit s odrostem.

Těhotenství a kojení: obvyklé doporučení je barvení odložit nebo omezit; rozhodnutí patří k lékaři.

S čím kombinovat

Resorcinol se nepoužívá samostatně – je vždy součástí barvicího systému.

Co je v barvě vždycky s ním:

• Primární meziprodukt – PPD, toluen-2,5-diamin nebo p-aminofenol
• Zásada – amoniak nebo ethanolamin
• Peroxid vodíku v aktivátoru
• Další spojky pro doladění odstínu

Co dává smysl:

• Test na malém místě 48 hodin předem. U barev na vlasy to není formalita a výrobci ho uvádějí z dobrého důvodu
• Nepřekračovat dobu působení
• Barvit jen odrosty, ne celou délku pokaždé
• Rukavice, i při domácím barvení

Co je zbytečné:

• Vybírat barvu podle absence jedné látky. Průměrný výrobek obsahoval šest silných senzibilizátorů z celkem třiceti nalezených
• Předpokládat, že „přírodní“ barva neobsahuje spojky. Pokud jde o trvalou oxidační barvu, obsahuje je

A praktická poznámka: jednou vzniklá kontaktní alergie na barvy na vlasy je celoživotní a často má zkřížené reakce. Rozhodnutí barvit se dál po prodělané reakci patří k dermatologovi.

Bezpečnost a regulace

Resorcinol je v EU zařazený v příloze III nařízení (ES) č. 1223/2009 s limitem 1,25 % v oxidačních barvách na vlasy.

Kontaktní alergie. Resorcinol je v testech označovaný jako silný senzibilizátor, ale v klinické praxi je vzácným alergenem. Pravděpodobným vysvětlením je, že se během barvení spotřebuje reakcí na barevnou molekulu, takže doba jeho přítomnosti v reaktivní podobě je krátká.

Štítná žláza. Tuhle obavu rozebírá citovaný toxikologický přehled podrobně:

• U hlodavců vysoké dávky narušují tvorbu hormonů a vyvolávají strumu, ale ve dvouleté studii při dávkách až 520 mg/kg denně se to neprojevilo
• Klinické případy se týkají nanášení velkých množství mastí na porušenou kůži po měsíce až roky, při hladinách nad 34 mg/kg denně
• Epidemiologie z pracovního prostředí doklad nepřinesla
• Hodnocení rizika uzavírá, že za reálných podmínek se nepříznivé účinky na štítnou žlázu neočekávají

V těhotenství a při kojení je obvyklým doporučením barvení odložit nebo omezit; rozhodnutí patří k lékaři.

A hlavní bezpečnostní zjištění, které se resorcinolu netýká přímo, ale rámuje ho: 99 % zkoumaných barev obsahovalo aspoň jeden silný senzibilizátor a průměrný výrobek jich měl šest.

Kde ji najdete

V trvalých oxidačních barvách na vlasy – hlavní použití a podle citovaného průzkumu v 89 % výrobků.

V barvách na obočí a řasy, které mají vlastní regulační pravidla.

V dermatologických přípravcích na akné a lupénku – tam v jiných koncentracích a právě odtud pocházejí klinické případy s vlivem na štítnou žlázu.

Ve složení stojí jako Resorcinol, obvykle spolu s dalšími spojkami – m-Aminophenol, p-Aminophenol, 4-Amino-m-cresol.

Vodítko pro čtení: u trvalé barvy se nehledá jedna problematická složka, ale kolik jich tam je. Odstín se skládá z několika dvojic barvivo – spojka a v citovaném souboru se jich našlo celkem třicet různých.

A praktická poznámka: „bez PPD“ neznamená bez senzibilizátorů. Resorcinol i m-aminofenol byly v barvách častější než PPD.

Časté mýty

„Problém barev na vlasy je PPD.“ Není jediný. V průzkumu 107 barev byl resorcinol v 89 % výrobků – tedy častěji než PPD (78 %) – a m-aminofenol v 75 %. Celkem se našlo 30 silných senzibilizátorů a průměrný výrobek jich obsahoval šest.

„Resorcinol je silný alergen, takže na něj lidé často reagují.“ V testech je silným senzibilizátorem, ale v ordinaci je vzácným kontaktním alergenem. Pravděpodobně proto, že se během barvení spotřebuje reakcí na barevnou molekulu.

„Resorcinol poškozuje štítnou žlázu.“ Klinické případy se týkají nanášení velkých množství mastí na porušenou kůži po měsíce až roky. Hodnocení rizika uzavírá, že za reálných podmínek se nepříznivé účinky na funkci štítné žlázy neočekávají, a ve dvouleté studii se u hlodavců neprojevily ani při 520 mg/kg denně.

„Barvu s minimem složek poznám podle etikety.“ Trvalá barva potřebuje zásadu, peroxid a několik dvojic barvivo – spojka. Krátký seznam u oxidační barvy neexistuje.