Hydroxyapatit

Co to je

Zubní pasta je v EU kosmetický přípravek, ne léčivo – proto do adresáře patří.

Hydroxyapatit je fosforečnan vápenatý a je to hlavní stavební látka lidské skloviny; ta je z něj tvořena zhruba z 97 %. V zubní pastě jde tedy o doplnění téže látky, ze které je zub sám.

Ve složení potkáte několik podob:

• Hydroxyapatite – běžná forma
• Hydroxyapatite (nano) – nanočástice, v EU s povinným označením (nano)
• Calcium Phosphate a příbuzné soli

Protějškem je fluorid, nejčastěji jako Sodium Fluoride nebo Sodium Monofluorophosphate, a celý zájem o hydroxyapatit vychází z toho, že řada lidí hledá pastu bez fluoru.

Je užitečné vědět, odkud hydroxyapatit v pastách pochází: vyvinula ho japonská firma v 70. letech a v Japonsku je jako protikazová látka schválený desítky let. V Evropě se rozšířil až v posledních zhruba deseti letech.

Co dělá s pletí

Kaz vzniká tím, že bakterie v zubním plaku rozkládají cukry na kyseliny a ty ze skloviny vymývají vápník a fosfát. Tomu se říká demineralizace. Sliny to průběžně napravují – ale jen do určité míry.

Oba přístupy do toho zasahují, ale každý jinak:

Fluorid se zabuduje do krystalové mřížky skloviny a vytvoří fluorapatit, který je odolnější vůči kyselinám. Navíc tlumí bakterie plaku. Nedodává tedy chybějící materiál, ale mění vlastnosti toho stávajícího.

Hydroxyapatit dodává přímo stavební materiál. Částice se ukládají do mikroskopických defektů ve sklovině a vyplňují je. Popisuje se i to, že se váže na bakterie a snižuje jejich přilnavost k povrchu zubu.

Z toho plyne rozdíl, který dává smysl i intuitivně: fluorid zpevňuje, hydroxyapatit doplňuje. A protože každý působí jinak, jejich kombinace není nesmyslná – ačkoli většina produktů volí jedno, nebo druhé.

A je tu ještě jedna vlastnost, kterou hydroxyapatit má a fluorid ne: zaplněné defekty rozptylují světlo jinak, takže zub působí jasnější. Není to bělení, ale optická změna.

Co ukázal výzkum

Zásadní otázka není, jestli hydroxyapatit funguje, ale jestli obstojí proti fluoridu – a tam je odpověď přesnější, než jak se prezentuje.

Klinická studie. Osmnáctiměsíční dvojitě zaslepená randomizovaná studie publikovaná ve Frontiers in Public Health porovnala pastu s hydroxyapatitem bez fluoru proti pastě s fluoridem sodným (1450 ppm) u dospělých.

Důležité je uspořádání: studie byla navržena jako studie nepodřazenosti (non-inferiority). To znamená, že se neptala „je hydroxyapatit lepší?“ ale „není horší o víc než stanovenou mez?“

Z 189 zařazených dokončilo studii podle protokolu 171. Bez nárůstu indexu DMFS zůstalo 89,3 % lidí ve skupině s hydroxyapatitem proti 87,4 % ve skupině s fluoridem. Hydroxyapatit tedy nebyl statisticky horší.

Metaanalýza. Komentář v Evidence-Based Dentistry hodnotí aktualizovaný systematický přehled a metaanalýzu, která z 1 245 nalezených prací zahrnula 18 klinických a in-situ studií.

Výsledky:

Proti placebo pastám byl hydroxyapatit v prevenci kazu významně lepší – souhrnný poměr šancí 2,51.

Proti fluoridovým pastám vyšel výsledek ve prospěch hydroxyapatitu, poměr šancí 1,1 – ale nevýznamně.

U in-situ studií vyšla významně hloubka léze a snížení bakteriální zátěže o 65 %, zatímco remineralizace vyšla nevýznamně.

Závěr: hydroxyapatitové pasty jsou účinné v prevenci kazu a lze je považovat za dobrou alternativu fluoridu.

Jak to zařadit – a tady je potřeba být přesný.

To, co data ukazují, je nepodřazenost, ne převaha. Rozdíl proti fluoridu byl nevýznamný, což znamená „nepodařilo se prokázat rozdíl“, ne „je lepší.“

Samotný název komentáře v Evidence-Based Dentistry je přitom otázka: „Máme dost důkazů, abychom hydroxyapatitovou pastu doporučili k prevenci kazu?“ To, že si ji odborný časopis klade, něco vypovídá.

A pro kontext: fluorid má za sebou desítky let dat a je nejlépe doloženým protikazovým prostředkem vůbec. Hydroxyapatit je slibná alternativa s rychle rostoucí evidencí – ale kdo ho volí, měl by vědět, že si vybírá rovnocennou možnost, ne lepší.

Komu sedí a komu ne

Kdo chce pastu bez fluoru: hydroxyapatit je dnes nejlépe doložená alternativa a v nepodřazenostní studii fluoridu nezaostal.

Citlivé zuby: hydroxyapatit uzavírá obnažené dentinové tubuly, což je mechanismus, kterým se citlivost snižuje.

Malé děti: je tu praktická výhoda – hydroxyapatit je bezpečný při spolknutí, což u fluoridu vyžaduje hlídání dávky kvůli riziku fluorózy. To je nejsilnější argument pro jeho použití u dětí, které ještě neumí plivat.

Kdo má vysoké riziko kazu: tady bych se držel fluoridu, případně obojího. Fluorid má nesrovnatelně víc dat a u vysokého rizika není důvod experimentovat.

Kdo hledá bělení: hydroxyapatit zub opticky zjasní zaplněním mikrodefektů, ale nebělí. To je rozdíl.

Rovnátka a fixní aparáty: demineralizace kolem zámků je častý problém a remineralizační pasty tam dávají smysl.

V těhotenství, při kojení i u dětí bez omezení.

S čím kombinovat

Hydroxyapatit a fluorid si nekonkurují mechanismem – jeden doplňuje materiál, druhý mění jeho odolnost. Kombinované pasty existují a nejsou nelogické, i když většina produktů volí jedno, nebo druhé.

S čím se hydroxyapatit nekombinuje dobře: s abrazivními bělicími pastami. Ty odstraňují povrchovou vrstvu, tedy přesně to, co má hydroxyapatit doplnit.

Praktické věci, které rozhodují víc než volba pasty:

• Nevyplachovat po čištění. Vyplivnout a nechat pastu působit – platí pro fluorid i hydroxyapatit stejně
• Dvakrát denně dvě minuty
• Mezizubní čištění. Kaz vzniká nejčastěji tam, kam kartáček nedosáhne
• Nečistit hned po kyselém jídle – změkčená sklovina se snáz obrousí

A jedna věc, kterou žádná pasta nenahradí: frekvence příjmu cukru. Ta rozhoduje o vzniku kazu víc než složení pasty.

Bezpečnost a regulace

Zubní pasta je v EU kosmetický přípravek a hydroxyapatit v ní není omezen přílohami nařízení (ES) č. 1223/2009. Nanoforma musí být označena jako (nano).

Hydroxyapatit je biokompatibilní – je to táž látka, ze které je sklovina i kost. Při spolknutí je bezpečný, což je jeho hlavní praktická přednost oproti fluoridu.

U fluoridu je situace jiná, ale ne dramatická: v pastách je bezpečný a jeho hlavní riziko, dentální fluoróza, se týká nadměrného příjmu v dětství, kdy se sklovina vyvíjí. Proto se u malých dětí hlídá množství pasty – ne proto, že by byl fluorid toxický, ale proto, že děti pastu polykají.

V těhotenství, při kojení i u dětí je hydroxyapatit bez omezení.

A jedna věc, kterou stojí za to říct rovnou: odmítat fluorid kvůli obavám o zdraví nemá v datech oporu. Legitimní důvod pro hydroxyapatitovou pastu je jiný – bezpečnost při spolknutí u malých dětí, osobní preference, nebo prostě to, že funguje srovnatelně.

Kde ji najdete

V zubních pastách bez fluoru – tam je hlavní účinnou látkou.

V pastách pro citlivé zuby.

V dětských zubních pastách, kde je bezpečnost při spolknutí předností.

V ústních vodách a remineralizačních gelech.

V profesionálních přípravcích po dentální hygieně.

Ve složení stojí obvykle mezi prvními položkami, protože účinné koncentrace jsou 5 až 20 %.

Označení (nano) za názvem je povinné a není to varování – jde o informační povinnost.

Časté mýty

„Hydroxyapatit je lepší než fluorid.“ Metaanalýza dala poměr šancí 1,1 ve prospěch hydroxyapatitu, ale nevýznamně – tedy rozdíl se prokázat nepodařilo. Osmnáctiměsíční studie byla navržena jako studie nepodřazenosti, ne převahy.

„Fluorid v pastě je zdravotní riziko.“ V pastách je bezpečný. Dentální fluoróza souvisí s nadměrným příjmem v dětství, kdy se vyvíjí sklovina – proto se u malých dětí hlídá množství pasty.

„Hydroxyapatit zuby vybělí.“ Nevybělí. Zaplní mikroskopické defekty ve sklovině, které pak rozptylují světlo jinak – zub působí jasnější. Je to optická změna, ne bělení.