Kationtové kondicionéry

Co to je

Kationtové kondicionéry jsou kvartérní amoniové soli – molekuly, které nesou trvalý kladný náboj. Ve vlasové kosmetice jsou to ty, které dělají veškerou práci; oleje, proteiny a rostlinné extrakty ve složení kondicionéru jsou vedle nich doplňky.

Nejběžnější zástupci, seřazení zhruba od nejlehčího po nejtěžší:

• Cetrimonium Chloride – lehký, na jemné vlasy
• Steartrimonium Chloride – střední
• Behentrimonium Chloride – silnější, na hrubší a kudrnaté vlasy
• Behentrimonium Methosulfate – nejjemnější k pokožce, oblíbený v „přírodní“ kosmetice
• Distearyldimonium Chloride – velmi vydatný
• Polyquaternium-10 a další polyquaterniumy – polymery s kladným nábojem, tvoří film

Přípona -monium je vodítko: znamená kvartérní amoniovou sůl. Když ji ve složení kondicionéru nevidíte, je pravděpodobné, že produkt bude působit slabě.

A vysvětlení jednoho rozšířeného nedorozumění: kondicionér s „bez silikonů“ na obale musí obsahovat právě tyhle látky, jinak by nefungoval vůbec.

Co dělá s pletí

Vlas má na povrchu záporný náboj – a poškozený vlas ještě zápornější, protože oxidací (barvením, sluncem, teplem) na něm vznikají záporně nabité skupiny.

Kationtová molekula se kladným koncem na tenhle náboj naváže elektrostaticky, tukovým řetězcem ven. Vzniká vrstva, která uhladí kutikulu, sníží tření a odvede statickou elektřinu.

Z toho plyne vlastnost, která je na těchhle látkách nejelegantnější: cílí se samy. Čím je místo poškozenější, tím zápornější má náboj a tím víc kondicionéru se tam naváže. Nepoškozené kořínky přitáhnou méně – proto se kondicionér nanáší na délky, ale i kdyby se nanesl všude, rozdělí se sám.

A proto se také nedá úplně vymýt. Elektrostatická vazba je pevnější než pouhé ulpění, takže část vrstvy zůstává i po opláchnutí. Odtud pochází i pojem build-up – při častém používání se vrstvy sčítají a vlas může ztěžknout.

Co ukázal výzkum

Studie publikovaná v Colloids and Surfaces B změřila, jak se kationtová látka na lidském vlasu skutečně chová – a je to jeden z mála případů, kdy se u kosmetické složky měří přímo fyzika, ne dojem.

Použila kvartérní amoniovou sůl jako sondu a sledovala kinetiku i strukturu vrstvy na kutikule vlasů z pokožky hlavy.

Zjištění, která mají praktický dopad:

Se zvyšujícím se množstvím navázané látky se povrch vlasu mění z hydrofobního na hydrofilní. To je podstatné – zdravý vlas vodu odpuzuje, kondicionovaný ji přijímá lépe. Odtud pramení pocit „vlas přijal péči.“

Struktura vrstvy závisí na koncentraci. Při nižší vzniká jedna vrstva, kde molekuly stojí kolmo na povrchu a drží se elektrostaticky – jako kotvy. Při vyšší se na ni navrství druhá s nabitými skupinami otočenými ven.

Tloušťka vrstvy byla naměřena na 5,42 nm – což odpovídá zhruba dvojnásobku velikosti molekuly, tedy přesně té dvojvrstvě.

Jak to zařadit. Je to fyzikálně-chemická práce, ne klinická studie – ale u kondicionérů je to přesně ten typ dat, který dává smysl. Kondicionér nemá vlas léčit; má mu upravit povrch. A tady je změřeno, jak přesně to dělá a v jaké tloušťce.

A plyne z toho i praktická rada, kterou obal neuvádí: dvojvrstva vzniká až nad určitou koncentrací. Nanést víc kondicionéru neznamená lepší výsledek – znamená to jinou strukturu vrstvy, a právě ta bývá příčinou toho, že vlasy po kondicionéru „padají“ a působí zatíženě.

Komu sedí a komu ne

Poškozené, barvené a lámavé vlasy: ano, a čím poškozenější, tím víc se kondicionér naváže sám tam, kde je potřeba.

Kudrnaté a hrubé vlasy: silnější zástupci jako behentrimonium chloride dávají smysl.

Jemné vlasy: lehčí cetrimonium chloride a nanášet jen na konečky. Silné kondicionéry je zatíží.

Citlivá pokožka hlavy: kationtové látky mohou dráždit, protože se váží i na záporně nabité struktury v kůži. Behentrimonium methosulfate patří mezi nejjemnější.

Kdo řeší build-up: to je reálný jev. Řeší se občasným čisticím šamponem, ne vysazením kondicionéru.

Kdo hledá „bez silikonů“: kondicionér bez kationtových látek by nefungoval. Nejsou to silikony a označení se jich netýká.

V těhotenství, při kojení i u dětí bez omezení.

S čím kombinovat

Kationtové kondicionéry mají jeden důležitý chemický konflikt: s aniontovými tenzidy.

Kladně nabitá molekula kondicionéru a záporně nabitá molekula sulfátu se v roztoku navzájem vysrážejí a obojí přestane fungovat. Proto se kondicionér nemíchá se šamponem a nanáší se až po opláchnutí.

Je to i důvod, proč šampony „2 v 1“ fungují hůř než dva samostatné produkty – formulátor musí obojí složitě obejít.

S mastnými alkoholy (cetearyl alcohol) se naopak doplňují: ty tvoří s kationtovou látkou stabilní emulzi a dodají krémovou konzistenci. Dvojice Cetearyl Alcohol + Behentrimonium Chloride je základem většiny kondicionérů.

Se silikony, oleji a proteiny bez konfliktu.

Praktická pravidla:

• Na délky a konečky, ne na kořínky
• Na vyždímané vlasy, ne do tekoucí vody – zředěný kondicionér se naváže hůř
• Nechat působit minutu až dvě
• Občas čisticí šampon, když se nahromadí build-up

Bezpečnost a regulace

Kationtové kondicionéry nepatří mezi látky omezené přílohami nařízení (ES) č. 1223/2009.

V oplachových produktech jsou dobře snášené. Kontaktní alergie je vzácná, ale popsané jsou případy kontaktní kopřivky po kondicionéru – ty ovšem bývají způsobené jinými složkami, například panthenolem.

Dráždivost je vyšší než u neiontových látek, protože kationtové molekuly se váží i na záporně nabité struktury v kůži. U citlivé pokožky hlavy proto může kondicionér způsobit svědění – řeší se volbou jemnějšího zástupce a nanášením na délky.

Behentrimonium methosulfate patří mezi nejjemnější a používá se i v dětské kosmetice.

V těhotenství, při kojení i u dětí bez omezení.

Jedna poznámka k označení: methosulfate není sulfát ve smyslu SLS. Je to úplně jiná chemická skupina a s aniontovými tenzidy nemá společného nic než část názvu – produkty „bez sulfátů“ ho běžně obsahují.

Kde ji najdete

V kondicionérech a vlasových maskách, kde jsou hlavní účinnou složkou.

V šamponech pro suché a barvené vlasy, obvykle jako polyquaternium.

V bezoplachové péči a v přípravcích pro kudrnaté vlasy.

V aviváži na prádlo – tam plní přesně stejnou roli a stejným mechanismem.

Ve složení kondicionéru stojí obvykle na druhém až čtvrtém místě, hned za vodou a mastným alkoholem.

Přípona -monium nebo Polyquaternium- je spolehlivé vodítko.

Časté mýty

„Kondicionér bez silikonů nezatěžuje vlasy.“ Zatěžovat je může i bez nich. Kationtové látky se vážou elektrostaticky, takže se úplně nevymyjí a při častém používání se vrstvy sčítají.

„Behentrimonium methosulfate je sulfát.“ Není. S SLS a SLES nemá společného nic než část názvu; jde o kationtovou látku, která se běžně používá i v produktech označených „bez sulfátů.“

„Víc kondicionéru znamená lépe kondicionované vlasy.“ Nad určitou koncentrací se místo jedné vrstvy vytvoří dvojvrstva o tloušťce kolem 5,4 nm. Právě ta bývá důvodem, proč vlasy po kondicionéru působí zatíženě.