Kyselina mandlová

Co to je

Kyselina mandlová je alfa-hydroxykyselina (AHA) získávaná z hořkých mandlí, dnes obvykle vyráběná synteticky.

Mezi AHA kyselinami je výjimečná velikostí molekuly. Pro srovnání:

• Kyselina glykolová – 76 g/mol, nejmenší, proniká nejrychleji
• Kyselina mlečná – 90 g/mol
• Kyselina mandlová – 152 g/mol, dvakrát větší než glykolová

Velikost molekuly určuje rychlost průniku. Kyselina mandlová se do pokožky dostává pomaleji a rovnoměrněji – a právě to je celý důvod, proč se používá.

Navíc je jako jediná z AHA částečně lipofilní, tedy rozpustná i v tucích. Díky tomu se dostane i do ústí mazových žláz, což je vlastnost, kterou má jinak kyselina salicylová.

Co dělá s pletí

AHA kyseliny rozvolňují spoje mezi odumřelými buňkami v rohové vrstvě. Ty se pak uvolní a odejdou, místo aby se hromadily.

Z toho plyne hladší povrch, rovnoměrnější odstín a lepší průnik ostatních složek.

U kyseliny mandlové rozhoduje rychlost. Malá molekula projde rychle a nerovnoměrně – účinek je silnější, ale i podráždění. Velká molekula projde pomaleji a rovnoměrněji – účinek mírnější, ale snesitelnější.

Druhá vlastnost, částečná rozpustnost v tucích, znamená, že kyselina mandlová funguje i tam, kde se hromadí maz. Proto se objevuje v produktech na akné, kde jsou ostatní AHA méně užitečné.

A třetí věc: má i mírný antibakteriální účinek, který se u ostatních AHA nepopisuje.

Co ukázal výzkum

Klinických dat je u kyseliny mandlové méně než u glykolové nebo salicylové, ale existují – a měří i něco jiného než jen vzhled.

Studie v Facial Plastic Surgery sledovala 24 pacientů ve věku 42 až 68 let, kteří si čtyři týdny dvakrát denně nanášeli kyselinu mandlovou na obličej. Místo fotografického hodnocení, které je vždy subjektivní, se použil kutometr – přístroj měřící mechanické vlastnosti kůže.

Po čtyřech týdnech vzrostla elasticita kůže dolního víčka o 25,4 % (p = 0,003) a pevnost o 23,8 % (p = 0,029). Fotografické zlepšení s naměřenými hodnotami korespondovalo.

Dvě poznámky k zařazení. Zaprvé: jde o malý soubor bez kontrolní skupiny, takže část výsledku může jít na vrub prostému zvlhčení a pravidelné péči. Zadruhé: to, co se změřilo, jsou viskoelastické vlastnosti povrchu, ne přestavba dermis – čtyři týdny jsou na kolagen krátká doba.

Co z toho plyne prakticky: kyselina mandlová funguje jako AHA, se všemi obvyklými přínosy exfoliace. Její skutečná výhoda ale není v síle, ale ve snášenlivosti – dostane se k lidem, pro které je glykolová příliš.

Komu sedí a komu ne

Citlivá pleť: tohle je hlavní důvod, proč kyselina mandlová existuje. Snáší ji pleť, které kyselina glykolová vadí.

Aknózní pleť: částečná rozpustnost v tucích a mírný antibakteriální účinek jí dávají výhodu oproti ostatním AHA.

Tmavší fototypy: doporučuje se přednostně, protože riziko pozánětlivé hyperpigmentace po podráždění je u ní nižší než u silnějších kyselin.

Růžovka: opatrně a v nízké koncentraci, nebo raději vůbec.

Kdo začíná s kyselinami: dobrý první krok. Dvakrát týdně na noc, pak podle snášenlivosti.

V těhotenství a při kojení je vnější použití v běžných koncentracích bez omezení.

S čím kombinovat

Kyselina mandlová se kombinuje s niacinamidem a hydratanty dobře – ty vyrovnají její vysušující efekt.

Naopak retinoidy, vitamin C a další kyseliny ve stejný večer znamenají zbytečné podráždění. Střídejte je po dnech.

S benzoyl peroxidem je lepší nekombinovat v jedné rutině.

Po exfoliaci vždycky hydratant a bariérová složka – ceramidy, panthenol, glycerin.

A to nejdůležitější: denní UV ochrana. Exfoliovaná pokožka je citlivější na slunce, a bez SPF se výsledek obrátí v pigmentové skvrny.

Praktický postup: začít dvakrát týdně na noc, přidávat jen tehdy, když pleť nereaguje. Denně kyseliny nepatří téměř nikomu.

Bezpečnost a regulace

Kyselina mandlová nepatří mezi látky omezené přílohami nařízení (ES) č. 1223/2009. Pro AHA kyseliny v běžné kosmetice platí obecná praxe koncentrací do 10 % při pH nad 3,5; vyšší koncentrace patří do rukou odborníka.

Je nejlépe snášená AHA kyselina. Zarudnutí a pálení jsou mírnější než u glykolové.

Hlavní bezpečnostní téma je společné všem AHA: zvýšená citlivost na sluneční záření. Denní UV ochrana není doporučení, ale podmínka.

V těhotenství a při kojení bez omezení v běžných koncentracích.

Pozor na jednu záměnu: kyselina mandlová nemá nic společného s alergií na ořechy. Název pochází z původního zdroje, ale samotná látka mandlové bílkoviny neobsahuje.

Kde ji najdete

V sérech a tonicích pro citlivou pleť, obvykle v 5–10 %.

V produktech na akné, kde se kombinuje s kyselinou salicylovou.

V chemických peelingech u kosmetiček a dermatologů, ve vyšších koncentracích.

V přípravcích pro tmavší fototypy, kde je preferovaná před silnějšími kyselinami.

Ve složení stojí obvykle mezi prvními pěti položkami. U kyselin je koncentrace na obalu uváděná častěji než u jiných složek – a záleží i na pH, které se uvádí zřídka.

Časté mýty

„Kyselina mandlová je slabá, takže nefunguje.“ Funguje jako AHA se všemi obvyklými přínosy. Rozdíl není v tom, jestli působí, ale jak rychle proniká – a pomalejší průnik znamená menší podráždění, ne menší účinek.

„Při alergii na ořechy ji nemůžu použít.“ Můžete. Název pochází z původního zdroje, ale kyselina mandlová neobsahuje mandlové bílkoviny a dnes se vyrábí synteticky.

„Kyseliny patří do denní rutiny.“ Nepatří téměř nikomu. Dvakrát týdně na noc je rozumný začátek a u mnoha lidí i konečný stav.