Med

Co to je

Med je přesycený roztok cukrů – hlavně fruktózy a glukózy – s malým množstvím vody, organických kyselin, enzymů a rostlinných látek.

V kosmetice a v medicíně je potřeba rozlišovat tři věci, které se běžně slévají do jedné:

• Med z obchodu – potravina. Není sterilní a může obsahovat spory bakterií
• Manukový med (Leptospermum scoparium) – z novozélandského keře, s vysokým obsahem methylglyoxalu, který mu dává výrazně silnější antimikrobiální působení
• Lékařský med – gamma zářením sterilizovaný, standardizovaný, registrovaný jako zdravotnický prostředek

A právě ten třetí je ten, se kterým se dělaly studie na hojení ran. To je rozdíl, na kterém záleží víc než na čemkoli jiném v tomhle textu.

V kosmetice se med objevuje jako Mel nebo Honey, obvykle v maskách a čisticích produktech.

Co dělá s pletí

Med působí čtyřmi cestami, které se doplňují.

Osmotický efekt. Vysoká koncentrace cukrů vytáhne vodu z bakteriálních buněk. Bez vody se bakterie nemnoží. Je to stejný princip, jakým se jídlo konzervuje cukrem – proto med sám nikdy nezplesniví.

Peroxid vodíku. Enzym glukózooxidáza v medu postupně uvolňuje malé množství peroxidu vodíku. Ne nárazově jako z lahvičky, ale pomalu a v koncentraci, která nepoškozuje tkáň.

Nízké pH. Med má pH kolem 3,5 až 4,5, což většině patogenů nesvědčí.

Methylglyoxal. U manukového medu se přidává tahle látka, která působí antimikrobiálně nezávisle na peroxidu. Proto si manuka udrží účinek i tam, kde je enzym neaktivní.

Jako humektant med váže vodu podobně jako glycerin – v kosmetice je tohle jeho hlavní role. V hojení ran je hlavní ta antimikrobiální.

Co ukázal výzkum

Med je jedna z mála „lidových“ surovin, u které se sešel dostatek randomizovaných studií na metaanalýzu.

Systematický přehled randomizovaných kontrolovaných studií publikovaný v časopise Burns srovnával medové krytí se sulfadiazinem stříbrným (SSD) – tedy s registrovaným standardem pro léčbu popálenin. Kvalita studií se hodnotila nástrojem Cochrane pro riziko zkreslení.

Kritéria splnilo devět randomizovaných studií. Sledovaly se dva hlavní ukazatele: doba hojení a podíl infikovaných ran, které se podařilo zbavit infekce.

Výsledky, oba ve prospěch medu a při středně kvalitních důkazech:

Doba hojení byla u medu kratší o 5,76 dne (95% CI −8,14 až −3,39).

Podíl infikovaných ran zbavených infekce byl u medu 2,59násobný (95% CI 1,58–2,88).

Závěr autorů: dostupné důkazy naznačují, že medové krytí podporuje hojení popálenin lépe než sulfadiazin stříbrný.

Co z toho pro kosmetiku plyne – a co ne.

Plyne: med má reálné antimikrobiální a hojivé působení a není to folklor. To je doložené na lidech, v randomizovaných studiích, proti aktivnímu komparátoru.

Neplyne: že si můžete namazat ránu medem z obchodu. Studie používaly lékařský med sterilizovaný gamma zářením. Nesterilní med může obsahovat spory Clostridium botulinum a další mikroorganismy – v neporušené kůži nevadí, v otevřené ráně ano.

A pro běžnou pleťovou masku plyne ještě méně. Tam je med hlavně humektant s příjemnou texturou, ne antimikrobiální prostředek. Efekt na hojení ran a efekt medové masky na akné jsou dvě různé otázky, z nichž druhá studie tohoto typu nemá.

Komu sedí a komu ne

Suchá pleť: ano, jako humektant funguje dobře.

Citlivá pleť: obvykle dobře snášená, ale u alergie na včelí produkty nebo pyl je namístě opatrnost.

Aknózní pleť: medové masky jsou oblíbené a nic proti nim nemluví, ale klinická data pro tuhle indikaci chybí.

Otevřené rány, popáleniny, bércové vředy: tady med skutečně funguje, ale jen lékařský, sterilizovaný. Med z kuchyně do rány nepatří.

Alergie na med nebo včelí produkty: vyhnout se, včetně kosmetiky.

Kojenci do jednoho roku: med se nepodává vnitřně kvůli riziku kojenecké botulismu. Vnějšího použití se to netýká, ale je to důvod, proč se nesterilní med nepovažuje za neutrální surovinu.

V těhotenství a při kojení je vnější použití bez omezení.

S čím kombinovat

Med se v kosmetice kombinuje bez konfliktů.

Jako humektant potřebuje okluziv navrch, jinak navázaná voda odejde – to platí stejně jako u glycerinu a kyseliny hyaluronové.

Dobře se doplňuje s panthenolem, allantoinem a betaglukanem ve zklidňujících produktech.

S aktivními látkami nemá interakci.

Praktická věc pro domácí masky: med je lepivý a špatně se roztírá. Míchá se proto s jogurtem, olejem nebo hydrolátem. A při nízkém pH kolem 3,5 až 4,5 nemá smysl ho kombinovat s produkty, které potřebují neutrální prostředí.

A vodítko pro čtení složení: Mel vysoko ve složení znamená hlavně sladkou, lepivější texturu a humektační efekt. Antimikrobiální působení, které se prokázalo u ran, se u masky na obličej předpokládat nedá – tam je koncentrace jiná a kontakt krátký.

Bezpečnost a regulace

Med nepatří mezi látky omezené přílohami nařízení (ES) č. 1223/2009.

Vnější použití je bezpečné a dobře snášené. Kontaktní alergie je vzácná, ale u lidí alergických na včelí produkty nebo pyl možná.

V těhotenství a při kojení je vnější použití bez omezení.

Jediná zásadní výhrada se týká otevřených ran. Med z obchodu není sterilní a může obsahovat spory Clostridium botulinum. Do rány patří výhradně lékařský med sterilizovaný gamma zářením, registrovaný jako zdravotnický prostředek – a právě takový se používal ve studiích.

Totéž vysvětluje, proč se med nepodává kojencům do jednoho roku: jejich střevní mikroflóra sporám neodolá.

Sám o sobě med nezplesniví, protože vysoká koncentrace cukrů mikroorganismům odebere vodu. To ale neznamená, že je sterilní.

Kde ji najdete

V pleťových maskách, čisticích přípravcích a balzámech na rty.

V produktech pro suchou a podrážděnou pokožku.

V šamponech a kondicionérech jako humektant.

V krytích na rány a popáleniny – tam jako lékařský med, obvykle manukový, registrovaný jako zdravotnický prostředek.

Ve složení stojí obvykle v druhé polovině. Mel a Honey jsou totéž; Leptospermum Scoparium Honey označuje manuku.

Označení UMF nebo MGO na manukovém medu udává obsah methylglyoxalu, tedy sílu antimikrobiálního působení. Na kosmetických produktech se prakticky neuvádí.

Časté mýty

„Med na ránu je osvědčený domácí prostředek.“ Studie, které přínos prokázaly, používaly lékařský med sterilizovaný gamma zářením. Med z obchodu není sterilní a může obsahovat spory Clostridium botulinum – do otevřené rány nepatří.

„Medová maska funguje jako antibiotikum.“ Antimikrobiální efekt se prokázal u krytí ran, tedy při dlouhém kontaktu a vysoké koncentraci. U masky na obličej se předpokládat nedá; tam je med hlavně humektant.

„Med je jen cukr.“ Cukr je jeho hlavní složka a stojí za osmotickým efektem. K tomu se ale přidává pomalé uvolňování peroxidu vodíku, nízké pH a u manuky methylglyoxal.