Propylenglykol

Co to je

Glykoly jsou malé molekuly, které v kosmetice plní tři role najednou – rozpouštědlo, humektant a nosič. Ve složení jich potkáte několik a rozdíly mezi nimi jsou praktické:

• Propylene Glycol – nejlevnější a nejrozšířenější, ale i nejdráždivější
• Butylene Glycol – jemnější, lehčí na pocit, v korejské kosmetice běžnější
• Pentylene Glycol – navíc má antimikrobiální účinek, takže část konzervace zastane sám
• Dipropylene Glycol, Hexylene Glycol – varianty s odlišnou rozpustností

Propylenglykol se používá i v potravinách jako E1520 a ve farmacii jako rozpouštědlo léčiv. To je důvod, proč se s ním setkáte i mimo kosmetiku a proč je reakce na něj tak matoucí – zdroj může být jinde, než hledáte.

Co naopak není: ethylenglykol, tedy nemrznoucí směs. Ta je toxická a v kosmetice se nepoužívá. Záměna těchto dvou názvů stojí za většinou strašení na internetu.

Co dělá s pletí

Glykoly jsou humektanty – vážou vodu podobně jako glycerin, jen jsou menší a méně lepivé.

Druhá role je rozpouštědlo. Řada aktivních látek se ve vodě sama nerozpustí a bez glykolu by ve formulaci nemohla být. Rostlinné extrakty se prakticky vždy dodávají rozpuštěné v glykolu – proto stojí ve složení hned vedle sebe.

A třetí, nejméně známá: zesilovač průniku. Glykoly zvyšují propustnost rohové vrstvy a pomáhají ostatním látkám dovnitř. Používá se toho záměrně ve farmacii i v kosmetice.

Z té třetí role plyne i většina problémů. Co pomáhá dovnitř účinné látce, pomáhá dovnitř i všemu ostatnímu – a samotné narušení rohové vrstvy může dráždit.

Co ukázal výzkum

Propylenglykol dostal v roce 2018 od Americké společnosti pro kontaktní dermatitidu titul Alergen roku. To zní jednoznačně. Ve skutečnosti je to jedna z nejzajímavějších nejasností v celé kosmetické toxikologii.

Systematický přehled v časopise Dermatitis shrnuje, proč je propylenglykol tak sporný: působí zároveň jako slabý senzibilizátor a jako iritant. Tyhle dvě věci se v epikutánním testu projeví podobně, takže pozitivní výsledek nejde spolehlivě přiřadit ani jedné z nich. Doložené jsou kontaktní, systémové i iritační reakce.

Přehled v Regulatory Toxicology and Pharmacology jde ještě dál a formuluje ten rozpor naplno.

Epikutánní testy u lidí naznačují, že propylenglykol za určitých podmínek slabým alergenem být může – ale jako příčina alergické kontaktní dermatitidy je u lidí bez predisponujícího kožního onemocnění vzácný.

Zato v prediktivních testech senzibilizace vychází negativně napříč všemi metodami: u morčat, v testu lokálních lymfatických uzlin u myší, ve validovaných in vitro metodách i v prediktivních testech u lidí (HRIPT a maximalizační test).

Autoři to komentují větou, která vystihuje celý problém: není znám žádný kontaktní alergen, který by byl univerzálně negativní ve všech těchto testech – a propylenglykol jím je.

Praktický závěr: většina reakcí na propylenglykol je pravděpodobně podráždění, ne alergie. To je rozdíl s důsledky – podráždění závisí na koncentraci a na stavu bariéry, alergie ne. Kdo reaguje na 30 % v mastičce, může 2 % v séru snášet bez potíží.

Komu sedí a komu ne

Zdravá pleť: bez problémů v běžných koncentracích.

Citlivá pleť: pozor na vysokou pozici ve složení. Butylenglykol nebo pentylenglykol jsou obvykle snesitelnější.

Ekzém a poškozená bariéra: tady je většina doložených reakcí. Narušená bariéra propouští víc a dráždivost roste – proto se propylenglykol v mastičkách na ekzém stal problémem.

Kdo reaguje na topická léčiva: propylenglykol je ve farmaceutických krémech a mastech běžný a bývá skutečným viníkem reakce přisuzované léčivé látce.

Kdo se mu chce vyhnout: hledejte ve složení butylenglykol nebo pentylenglykol. Rostlinné extrakty se ale bez glykolu prakticky nedodávají.

V těhotenství a při kojení bez omezení.

S čím kombinovat

Glykoly jsou nosiče, takže se kombinují se vším – ale právě z toho plyne jedna praktická věc.

Protože zesilují průnik, zvyšují i účinek a dráždivost všeho ostatního. Sérum s retinolem a vysokým podílem propylenglykolu bude dráždit víc, než by odpovídalo koncentraci retinolu samotného.

S glycerinem se doplňují: glycerin váže vodu líp, glykoly zase lépe rozpouštějí a jsou méně lepivé. Kombinace obou je běžná a smysluplná.

Praktické vodítko pro čtení složení: rostlinný extrakt vedle glykolu znamená, že extrakt byl v glykolu dodán. Vysoká pozice glykolu proto nemusí znamenat, že ho výrobce přidal záměrně – přišel spolu s extraktem.

A pokud vám opakovaně nesedí produkty bez zjevné společné složky, projděte je na glykoly. Bývají ve složení přehlédnutelné.

Bezpečnost a regulace

Propylenglykol ani ostatní kosmetické glykoly nepatří mezi látky omezené přílohami nařízení (ES) č. 1223/2009.

Toxicita není tématem – propylenglykol je povolen i jako potravinářská přídatná látka E1520 a používá se jako rozpouštědlo ve farmacii.

Skutečné téma je dráždivost a nejasná senzibilizace. Prediktivní testy senzibilizace vycházejí negativně napříč všemi metodami, přesto se v klinické praxi reakce popisují – a rozdíl mezi podrážděním a alergií se u této látky rozlišuje obtížně.

Hlavní rizikovou skupinou jsou lidé s narušenou kožní bariérou, u kterých je i propustnost vyšší.

V těhotenství a při kojení bez omezení.

Jednu záměnu je potřeba vyvrátit natvrdo: propylenglykol není ethylenglykol. Nemrznoucí směs obsahuje ethylenglykol, který je toxický a v kosmetice se nepoužívá.

Kde ji najdete

Prakticky ve všem, co obsahuje vodu: v krémech, sérech, tonicích, maskách i v dekorativní kosmetice.

V rostlinných extraktech, které se v glykolu dodávají – proto stojí ve složení hned vedle nich.

Ve farmaceutických krémech a mastech, často ve výrazně vyšších koncentracích než v kosmetice.

V potravinách jako E1520 a v e-cigaretových náplních.

Ve složení stojí obvykle v první polovině, běžně mezi druhou a pátou položkou. Vysoká pozice u produktu s rostlinnými extrakty je normální.

Časté mýty

„Propylenglykol je nemrznoucí směs.“ Není. Nemrznoucí směs obsahuje ethylenglykol, který je toxický a v kosmetice se nepoužívá. Propylenglykol je povolený i v potravinách jako E1520.

„Je to Alergen roku, takže je nebezpečný.“ Titul dostal proto, že je sporný, ne proto, že je silný alergen. V prediktivních testech senzibilizace vychází negativně napříč všemi metodami a jako příčina alergie je u lidí bez kožního onemocnění vzácný.

„Reagoval jsem na něj jednou, takže mi vadí vždycky.“ U podráždění, na rozdíl od alergie, rozhoduje koncentrace a stav bariéry. Reakce na 30 % v mastičce neznamená, že vadí i 2 % v séru.