Stříbro

Co to je

Stříbro má jako antibiotikum dlouhou a pozoruhodnou historii. Používalo se k úpravě vody, v péči o rány, v kostních náhradách, v rekonstrukční ortopedii, v srdečních zařízeních, v katétrech i v chirurgických pomůckách. Moderní biotechnologie umožnila zapracovat ionizovatelné stříbro i do textilií.

V kosmetice a v „přírodních“ přípravcích se objevuje ve třech podobách:

Kovové stříbro a jeho sloučeniny – v EU povolené jako barvivo CI 77820

Nanostříbro – částice v řádu nanometrů, s velkým povrchem

Koloidní stříbro – suspenze částic, prodávaná hlavně jako doplněk k vnitřnímu užívání

A právě u té třetí podoby leží celý problém.

Zevní použití stříbra a jeho vypití jsou dvě naprosto různé věci – s různou úrovní rizika i s různou úrovní důkazů. Stránka je proto rozdělená přesně podle téhle hranice, protože v propagaci koloidního stříbra se soustavně stírá.

Co dělá s pletí

Antimikrobiální působení stříbra je dobře popsané a má jednu klíčovou podmínku.

Účinek je úměrný množství uvolněného biologicky aktivního stříbrného iontu (Ag⁺) a jeho dostupnosti pro interakci s membránami bakterií a hub. Kovové stříbro ani anorganické sloučeniny samy o sobě nepůsobí – musí nejdřív ionizovat, k čemuž dochází v přítomnosti vody, tělních tekutin nebo tkáňového výpotku.

Stříbrný ion pak reaguje s bílkovinami, aminokyselinovými zbytky, volnými anionty a receptory na membránách.

Citlivost bakterií a pravděpodobně i hub ke stříbru je geneticky určená a souvisí s tím, kolik stříbra buňka přijme dovnitř a jak nevratně dokáže ion denaturovat klíčové enzymové systémy.

Z toho plynou dvě praktické věci:

Suché stříbro nedělá nic. Potřebuje vlhkost, aby se uvolnily ionty. Proto dává smysl v krytí ran a v textiliích při pocení, ne v suchém pudru.

Nespecifičnost. Ion reaguje s bílkovinami obecně. Právě proto je účinný proti mikroorganismům – a právě proto se v těle váže a ukládá.

Co ukázal výzkum

Zevní použití – co říká přehled. Přehledová práce publikovaná v Current Problems in Dermatology shrnuje antimikrobiální působení stříbra a jeho bezpečnost.

Závěr o zevním použití je příznivý a stojí za doslovné čtení:

Stříbro vykazuje v lidském těle nízkou toxicitu a při klinické expozici vdechnutím, požitím, kožní aplikací ani cestou močových cest či krevního oběhu se očekává minimální riziko.

Dále přehled uvádí, že se stříbro do těla vstřebává a vstupuje do oběhu jako bílkovinný komplex, odkud je vylučováno játry a ledvinami. Jeho metabolismus reguluje vazba na metalothioneiny – a tenhle komplex buněčnou toxicitu stříbra zmírňuje a přispívá k obnově tkáně.

A teď druhá polovina téhož závěru, která se v propagaci koloidního stříbra necituje:

Chronické požívání nebo vdechování stříbrných přípravků – zvláště koloidního stříbra – může vést k ukládání částic kovového stříbra a sulfidu stříbrného v kůži (argyrie), v oku (argyróza) a v dalších orgánech.

Autoři to relativizují jedním dechem a je poctivé to uvést taky: nejde o život ohrožující stavy, ale o kosmeticky nežádoucí.

A třetí věc, kterou přehled uvádí a která se týká i kosmetiky: alergie na stříbro je známou kontraindikací pro jeho použití ve zdravotnických prostředcích i v antibakteriálních textiliích.

Jak vypadá argyrie v praxi. Popis případu publikovaný v Cutis popisuje vznik argyrie u pacienta, který užíval doplněk stravy s koloidním stříbrným proteinem – jako prevenci nachlazení a alergie.

Z toho, co autoři uvádějí, jsou podstatné dvě věci:

Hyperpigmentace při argyrii je obvykle trvalá.

Rozložení odpovídá místům vystaveným slunci.

Autoři případ využívají k připomenutí, že doplňky stravy mohou být zdrojem toxicity, a upozorňují na omezenou roli regulačního úřadu při dohledu nad alternativními přípravky prodávanými jako doplňky.

Jak to zařadit. Popis jednoho případu není důkaz o četnosti a argyrie je vzácná. Ale dvě věci nezávisejí na tom, jak často k ní dojde: je trvalá a nemá léčbu. To u nežádoucího účinku mění výpočet.

Celkový obraz. Stříbro je na kůži složkou s doloženým mechanismem a nízkou toxicitou. Riziko, o kterém se mluví, se týká chronického vnitřního užívání koloidního stříbra – tedy praxe, která s kosmetikou nesouvisí, ale prodává se často ve stejných obchodech a stejným lidem.

Komu sedí a komu ne

Z hlediska zevního použití: stříbro nikomu nevadí. Přehled u něj uvádí nízkou toxicitu a minimální očekávané riziko při kožní aplikaci.

Deodoranty a antibakteriální textilie: tady dává stříbro smysl, protože potřebuje vlhkost k uvolnění iontů – a pot ji poskytuje.

Krytí ran: legitimní zdravotnické použití s vlastní literaturou.

Kdo zvažuje koloidní stříbro k pití: tady je odpověď jednoznačná. Chronické požívání může vést k argyrii, která je trvalá a rozkládá se po místech vystavených slunci.

Alergie na stříbro: je popsaná a přehled ji uvádí jako známou kontraindikaci. Kdo ji má, měl by se stříbru vyhnout i v textiliích.

Akné a mastná pleť: antimikrobiální působení je doložené obecně, ne proti C. acnes konkrétně. Sem patří benzoyl peroxid.

Těhotenství a kojení: zevní použití bez známého problému; vnitřní užívání ne.

Děti: zevní ano, vnitřní ne.

S čím kombinovat

Stříbro nemá s kosmetickými složkami účelné kombinace – je to antimikrobiální složka a barvivo.

Co o jeho účinku rozhoduje:

• Vlhkost. Bez ní se ionty neuvolní a stříbro nepůsobí
• Dostupnost iontu. Účinek je úměrný množství uvolněného Ag⁺, ne celkovému obsahu stříbra
• Chelatační činidla ve stejném produktu mohou ionty vázat

Co je zbytečné:

• Pít koloidní stříbro. Argyrie je trvalá a bez léčby
• Kupovat „stříbrné“ produkty kvůli detoxikaci. Stříbro se v těle váže na metalothioneiny a vylučuje játry a ledvinami – nic neodstraňuje
• Očekávat od stříbra v suchém produktu antimikrobiální účinek

A rozlišení, které je namístě: stříbro ve zdravotnickém krytí ran je jiná kategorie s jinou regulací a jinými daty než stříbro v kosmetice nebo v doplňku stravy. Trojí použití, trojí úroveň důkazů.

Bezpečnost a regulace

Tohle je stránka, kde je oddělení dvou situací důležitější než cokoli jiného.

Zevní použití. Stříbro je v EU povolené jako barvivo CI 77820. Přehledová práce u něj uvádí nízkou toxicitu v lidském těle a minimální očekávané riziko při kožní aplikaci. Stříbro se vstřebává, vstupuje do oběhu jako bílkovinný komplex a vylučuje se játry a ledvinami; vazba na metalothioneiny jeho buněčnou toxicitu zmírňuje.

Vnitřní užívání. Chronické požívání nebo vdechování stříbrných přípravků, zvláště koloidního stříbra, může vést k ukládání kovového stříbra a sulfidu stříbrného v kůži, v oku a v dalších orgánech – tedy k argyrii a argyróze.

Co o argyrii platí:

• Hyperpigmentace je obvykle trvalá
• Rozkládá se po místech vystavených slunci
• Podle přehledu nejde o život ohrožující stav, ale o stav kosmeticky nežádoucí

Alergie na stříbro je podle přehledu známou kontraindikací pro použití ve zdravotnických prostředcích i v antibakteriálních textiliích.

V těhotenství a při kojení je zevní použití bez známého problému, vnitřní užívání ne.

A jedna věc, která se u koloidního stříbra opakuje: prodává se jako doplněk stravy, tedy v kategorii, u které je regulační dohled výrazně volnější než u léčiv. To sám citovaný popis případu zdůrazňuje.

Kde ji najdete

V deodorantech a antiperspirantech s antibakteriálním tvrzením.

V čisticích produktech a v přípravcích pro pleť se sklonem k akné.

V dekorativní kosmetice jako barvivo CI 77820.

V antibakteriálních textiliích a ponožkách – to není kosmetika, ale běžné použití.

Ve zdravotnických krytích ran – samostatná kategorie s vlastní regulací.

V doplňcích stravy jako koloidní stříbro – a právě sem míří všechny bezpečnostní výhrady.

Ve složení stojí jako Silver, Colloidal Silver, Silver Chloride nebo CI 77820.

Vodítko: pokud produkt slibuje antimikrobiální účinek, ale je suchý – pudr, prášek – stříbro v něm nemá jak působit. Potřebuje vlhkost, aby se uvolnily ionty.

Časté mýty

„Koloidní stříbro je přírodní antibiotikum bez rizika.“ Chronické požívání může vést k argyrii – ukládání stříbra v kůži, oku a dalších orgánech. Hyperpigmentace je obvykle trvalá a rozkládá se po místech vystavených slunci.

„Stříbro na kůži je nebezpečné, protože se vstřebává.“ Vstřebává se, ale přehledová práce u něj uvádí nízkou toxicitu a minimální očekávané riziko při kožní aplikaci. Do oběhu vstupuje jako bílkovinný komplex a vylučuje se játry a ledvinami.

„Čím víc stříbra, tím větší účinek.“ Účinek je úměrný množství uvolněného iontu Ag⁺, ne celkovému obsahu. Bez vlhkosti se ion neuvolní vůbec.

„Alergie na stříbro neexistuje.“ Existuje a citovaný přehled ji uvádí jako známou kontraindikaci pro použití stříbra ve zdravotnických prostředcích i v antibakteriálních textiliích.