Triclosan

Co to je

Triclosan je syntetická antibakteriální a protiplísňová látka, která se čtyřicet let používala v mýdlech, zubních pastách, deodorantech a čisticích prostředcích.

Je to jedna z mála kosmetických složek, které prošly cestou od „samozřejmé“ k „problematické“ během jedné generace – a je poučné vědět proč.

Příbuzné látky ve stejné roli:

• Triclocarban – v EU v kosmetice zakázaný
• Chloroxylenol – v dezinfekčních mýdlech
• Climbazole – v šamponech proti lupům, jiný mechanismus

V EU je triclosan dnes povolený jen jako konzervant do vyjmenovaných produktů a v koncentraci nejvýše 0,3 %: do zubních past, mýdel, sprchových gelů, deodorantů (mimo spreje), pudrů a přípravků na nehty. Do jiných produktů nesmí.

Z velké části se z kosmetiky stáhl sám, ještě než ho regulace omezila.

Co dělá s pletí

Triclosan blokuje enzym enoyl-ACP-reduktázu, který bakterie potřebují k syntéze mastných kyselin pro svou membránu. Bez něj membránu nepostaví.

Je to velmi specifický mechanismus – a právě v tom je problém.

Široce působící dezinfekce (alkohol, chlornan) bakterii jednoduše rozloží. Proti tomu si rezistenci vytvořit nelze, protože není co obejít.

Cílený zásah do jednoho enzymu je jiná situace. Stačí jedna mutace v tom enzymu a bakterie přežije. To je přesně mechanismus, jakým vzniká rezistence na antibiotika – a triclosan se v tomhle chová jako antibiotikum, jen v mýdle.

Druhá věc, kterou z toho mechanismu odvodit nelze a která se ukázala až později: triclosan se dobře vstřebává a hromadí. Prokazatelný je v moči, krvi i v mateřském mléce velké části populace.

Co ukázal výzkum

Přehledová práce v Science of the Total Environment shrnuje, co se o triclosanu ví jako o endokrinním disruptoru, tedy látce zasahující do hormonálního systému.

Z ní stojí za převyprávění tři věci.

Expozice je široká. Autoři uvádějí, že triclosan je dnes běžně nacházen v přírodním prostředí i v lidských tkáních. Nejde o teoretickou expozici – měří se reálně.

Důkazy o hormonálním působení jsou napříč druhy. Studie na více živočišných druzích popisují vliv především na reprodukční hormony. Navrhované mechanismy jsou tři: zásah do metabolismu hormonů, narušení vazby hormonu na receptor a inhibice enzymů steroidogeneze.

Použití po covidu vzrostlo. Autoři upozorňují, že strategie boje s pandemií zvýšily používání produktů s antibakteriálními látkami včetně triclosanu – tedy že se expozice v posledních letech spíš zvyšuje.

Je potřeba říct, o jaký typ zdroje jde: je to přehledová práce, ne klinická studie na lidech. Většina dat o hormonálním působení pochází ze zvířecích modelů a buněčných studií. Přímý průkaz zdravotního dopadu u lidí v běžné expozici doložený není.

Druhá výhrada je jiná a nezávislá. Triclosan přispívá k šíření rezistence vůči antibiotikům – bakterie, které si vytvoří odolnost vůči němu, bývají odolnější i vůči některým antibiotikům. Právě tenhle argument, ne hormonální, stál za rozhodnutím americké FDA v roce 2016 zakázat triclosan a triclocarban v běžných antibakteriálních mýdlech: výrobci neprokázali, že jsou účinnější než mýdlo a voda.

Jak to zařadit. Triclosan je vzácný případ složky, u které existují dvě nezávislé a věcné výhrady zároveň. Ani jedna z nich neznamená akutní riziko z jednoho použití. Dohromady ale stačily k tomu, aby se z běžné složky stala okrajová – a to je rozumný výsledek.

Komu sedí a komu ne

Běžné mytí rukou: triclosan nepotřebujete. Mýdlo a voda odstraní mikroby mechanicky a stejně dobře.

Zubní pasty: tady má triclosan doložený přínos u parodontitidy. I tam ho ale nahrazují jiné látky.

Těhotenství a kojení: vyhnout se. Triclosan je prokazatelný v mateřském mléce a hormonální působení je popisované u reprodukčních hormonů – to je situace, kdy princip předběžné opatrnosti dává smysl.

Děti: není důvod ho používat.

Citlivá pleť: kontaktní alergie je popsaná, i když ne častá.

Kdo skutečně potřebuje dezinfekci: alkoholová dezinfekce je účinnější, rychlejší a rezistenci nevytváří.

Co z toho plyne: triclosan je složka, jejíž přínos v běžné kosmetice je malý a alternativ je dost.

S čím kombinovat

Triclosan se s ničím nekombinuje ve smyslu účinku, ale dvě souvislosti stojí za zmínku.

Ve vodě reaguje s chlorem a může vznikat chloroform a chlorované fenoly. To je jeden z důvodů, proč se od něj ustupovalo i mimo kosmetiku.

S UV zářením se rozkládá na chlorované látky, které jsou v prostředí perzistentní.

Co použít místo něj:

• Běžné mytí – mýdlo a voda, nic víc není potřeba
• Dezinfekce – alkohol (ethanol, isopropanol)
• Zápach v podpaží – oxid zinečnatý, triethylcitrát, kyselina mléčná
• Akné – benzoyl peroxid, který si rezistenci nevytváří
• Lupy – climbazole, pyrithion zinečnatý, ketokonazol

A jedna praktická poznámka: „antibakteriální“ na obale mýdla není přednost. Americká FDA v roce 2016 vyžadovala od výrobců důkaz, že jsou taková mýdla lepší než obyčejné mýdlo a voda – a ten nepřišel.

Bezpečnost a regulace

Triclosan je uveden v příloze V nařízení (ES) č. 1223/2009 jako povolený konzervant s maximální koncentrací 0,3 % a pouze ve vyjmenovaných typech produktů: zubních pastách, mýdlech, sprchových gelech, deodorantech kromě sprejů, pudrech a přípravcích na nehty. Triclocarban má vlastní, rovněž omezený režim.

Dvě nezávislé výhrady:

Endokrinní působení. Studie napříč druhy popisují vliv na reprodukční hormony, mechanisticky přes metabolismus hormonů, vazbu na receptor a inhibici steroidogenních enzymů. Data pocházejí převážně ze zvířecích a buněčných modelů.

Rezistence. Triclosan zasahuje do jediného bakteriálního enzymu, takže si vůči němu bakterie mohou vytvořit odolnost – a ta bývá spojená s odolností vůči některým antibiotikům.

Triclosan je prokazatelný v moči, krvi i v mateřském mléce velké části populace. V těhotenství a při kojení se proto doporučuje se mu vyhnout.

Kontaktní alergie je popsaná, i když ne častá.

Environmentálně je triclosan sledovaný jako perzistentní látka toxická pro vodní organismy.

Kde ji najdete

V zubních pastách proti parodontitidě – tam má nejlepší opodstatnění.

V antibakteriálních mýdlech a sprchových gelech, i když jich rapidně ubývá.

V deodorantech a přípravcích na nehty.

Mimo kosmetiku v čisticích prostředcích, kuchyňských prknech, textilu a plastech s „antibakteriální úpravou.“

Ve složení stojí obvykle na konci, protože maximum je 0,3 %.

V EU se s ním v kosmetice setkáte čím dál méně – odvětví se ho z velké části vzdalo dřív, než ho regulace omezila.

Časté mýty

„Antibakteriální mýdlo myje líp.“ Americká FDA v roce 2016 zakázala triclosan a triclocarban v běžných antibakteriálních mýdlech právě proto, že výrobci neprokázali účinnost vyšší než u mýdla a vody.

„Rezistence se týká jen antibiotik.“ Triclosan blokuje jediný bakteriální enzym, takže stačí mutace v něm a bakterie přeživá. Taková odolnost bývá spojená i s odolností vůči některým antibiotikům.

„Je prokázáno, že triclosan poškozuje hormony u lidí.“ Data o endokrinním působení pocházejí převážně ze zvířecích a buněčných studií. Přímý průkaz zdravotního dopadu u lidí v běžné expozici doložený není – ale expozice je široká a měřitelná.