Vazelína

Co to je

Vazelína je směs nasycených uhlovodíků získávaná z ropy. To zní nelákavě, ale je to zároveň důvod její hlavní přednosti: molekuly jsou chemicky netečné, nereagují s ničím, neoxidují a neposkytují potravu mikroorganismům.

Kosmetická vazelína prochází přísnou rafinací. Příloha II nařízení (ES) č. 1223/2009 zakazuje ropné frakce v kosmetice – s výslovnou výjimkou těch, u kterých je znám celý průběh rafinace a je prokázáno, že nejsou karcinogenní. Právě tahle výjimka je důvod, proč je vazelína v evropské kosmetice legální a proč se nedá srovnávat s technickými ropnými produkty.

Ve složení potkáte několik jejích podob: Petrolatum je polotuhá mast, Paraffinum Liquidum (minerální olej) je tekutá frakce, Cera Microcristallina je vosk.

Co dělá s pletí

Vazelína je nejúčinnější okluziv, který kosmetika má. Sníží odpar vody z pokožky o víc než 95 %, což je hodnota, na kterou žádný rostlinný olej nedosáhne.

Dlouho se předpokládalo, že to dělá jako neprodyšný film na povrchu – a že tedy musí zpomalovat obnovu porušené bariéry, jako to dělá igelitová okluze. Klasická práce publikovaná v Journal of the American Academy of Dermatology tenhle předpoklad ověřila a vyvrátila hned dvakrát.

Za prvé: po narušení bariéry acetonem se u míst ošetřených vazelínou obnova bariéry zrychlila, ne zpomalila. Za druhé, a to je vysvětlení proč: pomocí značkovačů se ukázalo, že vazelína proniká do mezibuněčných prostor ve všech vrstvách stratum corneum, kde nahrazuje mezibuněčné lipidové dvojvrstvy. Nevytváří tedy neprodyšnou membránu na povrchu – prostupuje strukturou a chová se jako náhradní tmel.

To je pro kosmetickou složku nezvykle přesná odpověď na otázku „jak to funguje.“

Co ukázal výzkum

Vazelína je jednou z mála složek, kde je hlavní překážkou pověst, ne data.

Nekomedogenita: navzdory rozšířené představě je vazelína v testech nekomedogenní. Molekuly jsou příliš velké na to, aby pronikly do mazové žlázy. Zácpy, které lidé po „sluggingu“ pozorují, obvykle způsobí to, co je pod vazelínou zamčené, ne ona sama.

Alergie: kontaktní alergie na vazelínu je natolik vzácná, že se v epikutánních testech používá jako negativní kontrola – tedy jako látka, o které se předpokládá, že nereaguje nikdo.

Bezpečnost: obavy z karcinogenity se týkají nerafinovaných ropných frakcí, které v kosmetice být nesmí. Kosmetická kvalita prochází rafinací, u které musí být doložen celý průběh.

Co doložené není: že by vazelína pleť „vyživovala“, zlepšovala vrásky nebo dodávala cokoli kromě ochrany. Neobsahuje vitaminy, antioxidanty ani mastné kyseliny, které by pleť využila. Její role je čistě fyzikální – a v té je nepřekonaná.

Komu sedí a komu ne

Suchá, popraskaná a atopická pokožka: první volba. Rty, ruce, paty, lokty, okolí nosu při rýmě.

Poškozená bariéra: vazelína je standardní doporučení po zákrocích, při ekzému a při podráždění z retinoidů. Metoda „sluggingu“ tenká vrstva na noc přes hydratant – na ní stojí.

Mastná a aknózní pleť: vazelína sama póry neucpe, ale u pleti se sklonem k akné je hutná vrstva na celém obličeji zbytečná. Bodově na suchá místa ano.

Citlivá pleť: patří k nejbezpečnějším volbám vůbec, právě protože je chemicky netečná a nemá s čím reagovat.

V těhotenství, při kojení i u kojenců bez omezení – klasické použití na plenkovou oblast je podložené.

S čím kombinovat

Vazelína patří úplně navrch, jako poslední krok. Její jediný úkol je uzamknout to, co je pod ní.

Nejlogičtější kombinace je s hydratantem: glycerin, kyselina hyaluronová nebo močovina přitáhnou vodu, vazelína zabrání jejímu úniku. Samotná vazelína na suchou pokožku v suchém prostředí toho udělá málo – nemá co zamykat.

Pozor na to, co pod ni dáte. Vazelína výrazně zvyšuje průnik látek nanesených pod ní. To je výhoda u hydratantů a nevýhoda u dráždivých aktivních látek – retinol nebo kyseliny pod vazelínou zaberou silněji, než čekáte.

S aktivními látkami nanesenými po ní nepočítejte: přes vazelínu se skoro nic nedostane.

Bezpečnost a regulace

Ropné frakce jsou uvedené v příloze II nařízení (ES) č. 1223/2009 mezi zakázanými látkami – s výjimkou těch, u kterých je znám celý průběh rafinace a je prokázáno, že výchozí surovina není karcinogenní. Kosmetická vazelína prodávaná v EU tuhle podmínku splňuje.

Kontaktní alergie je natolik vzácná, že vazelína slouží v epikutánních testech jako negativní kontrola.

V těhotenství, při kojení i u kojenců je bez omezení.

Jediné skutečné omezení je praktické: vazelína se špatně smývá, maže textil a na obličej pod make-up se nehodí.

Kde ji najdete

V mastech pro suchou a atopickou pokožku, v balzámech na rty, v produktech na plenkovou dermatitidu, v očních mastech a v hojivých mastech po zákrocích.

Prodává se i samostatně jako čistá bílá vazelína, obvykle nejlevnější produkt v celé lékárně.

Minerální olej (Paraffinum Liquidum) najdete v odličovacích olejích, tělových mlécích a dětských olejích.

Ve složení stojí u mastí na prvním místě, u krémů obvykle v první třetině.

Časté mýty

„Vazelína ucpává póry a dusí pleť.“ Nedusí ani neucpává. Molekuly jsou příliš velké, aby pronikly do mazové žlázy, a měření ukázalo, že vazelína obnovu bariéry naopak zrychluje. Nedýchá se přes kůži, takže „dušení“ je metafora bez fyziologického základu.

„Je to ropný odpad, který na pleť nepatří.“ Kosmetická vazelína je vysoce rafinovaná a v EU podléhá přísnější regulaci než většina rostlinných olejů. Chemická netečnost je důvod, proč patří k nejlépe snášeným složkám vůbec.

„Vyživuje pleť.“ Nevyživuje. Neobsahuje nic, co by pleť využila. Chrání – a v tom je nepřekonaná.