Strava a pleť

Co to je

Otázka „co jíst, aby byla lepší pleť“ patří k nejčastějším vůbec – a odpovědi na ni jsou obvykle mnohem sebejistější, než data unesou.

Tahle stránka se drží tří věcí, které se dají doložit:

Co se skutečně změřilo v metaanalýze a v pozorovacích studiích

Proč čísla vypadají jinak podle toho, jak se počítají

Co je popsaný mechanismus a co je zjištěný výsledek – u stravy se tyhle dvě věci pletou nejčastěji ze všeho

Hlavním názvem stránky je syrovátkový protein, protože se k akné zmiňuje nejčastěji ze všech potravin a v kosmetice se navíc objevuje i jako složka. Studii o syrovátce a akné, kterou bych si mohl přečíst, ale k dispozici nemám – takže o něm v téhle věci nic netvrdím.

A hned na začátek to podstatné: žádná ze studií níž není randomizovaná. Jsou to pozorování. U stravy se to jinak skoro nedá – lidem se nedá po roky přikázat, co budou jíst – ale je to důvod, proč se u téhle oblasti nedá mluvit o příčině.

Čím to vzniká

Navrhovaný mechanismus je popsaný pozoruhodně podrobně a stojí za pochopení, protože vysvětluje, proč se o stravě u kůže vůbec mluví.

Přehledová práce v Journal of Cutaneous Medicine and Surgery ho shrnuje takto:

Tuková tkáň není jen zásoba. Chová se jako žláza s vnitřní sekrecí – vydává látky, které udržují chronický zánět, s posunem imunitní odpovědi směrem k typům Th1 a Th17.

Vysoká hladina inzulinu a růstového faktoru IGF-1 podporuje množení keratinocytů, tvorbu mazu a samovolný zánět. Tohle je jádro: inzulinová dráha vede přímo k mazové žláze.

S těmito ději práce spojuje hidradenitidu, akné, psoriázu, atopický ekzém, tmavé sametové plochy v záhybech, nadměrné ochlupení, jizvící alopecie, opruzení a chronickou kopřivku.

A druhá linie vede přes střevo: vysoce zpracovaná strava s málo vlákninou a hodně přídatnými látkami – zejména emulgátory, cukry a fruktózou – mění střevní mikrobiom a zvyšuje propustnost střeva, což vede k plošnému zánětu.

U fruktózového sirupu autoři popisují konkrétní cestu: zpracuje se v játrech, podpoří novotvorbu tuků a vznik kyseliny močové.

Je to soudržný a věrohodný příběh. A přesně proto je nutné říct, co to je: je to přehled mechanismů a souvislostí. Autoři sami píšou, že dietní vlivy byly se zhoršením kožních onemocnění korelovány, a že objevující se doklady naznačují, že úprava stravy může u vybraných pacientů zánět zmírnit.

Jedno konkrétní číslo z té práce stojí za zapamatování: rychlé občerstvení třikrát týdně a častěji je spojováno s vyšším rizikem těžkého atopického ekzému u dětí.

Také to je souvislost. Ale je to souvislost s číslem, což je víc než většina toho, co se o stravě a pleti říká.

A praktická poznámka, kterou autoři zdůrazňují: kožní lékař může být tím, kdo si první všimne známek inzulinové rezistence – tmavých sametových ploch v záhybech nebo kožních výrůstků. To je užitečné obrátit: někdy pleť není problém, ale ukazatel.

Co ukázal výzkum

Co se změřilo u středomořské stravy.

Systematický přehled s metaanalýzou publikovaný v Nutrition & Metabolism shromáždil studie o vztahu mezi dodržováním středomořské stravy a akné. Riziko zkreslení hodnotil Newcastle-Ottawskou škálou, jistotu důkazů systémem GRADE.

Zahrnul 5 případových studií se 765 účastníky – 340 s akné a 425 bez něj.

Výsledky – a jsou dva, každý jiný:

Vznik akné: vyšší dodržování středomořské stravy nebylo významně spojeno s nižší pravděpodobností akné. Poměr šancí 0,32 (interval 0,08–1,28).

Závažnost akné: tady vyšla významná záporná souvislost – korelační koeficient −0,29 (−0,55 až −0,03).

Zelenina samostatně: vyšší spotřeba byla významně spojena s nižší pravděpodobností akné, poměr šancí 0,46 (0,29–0,74).

A závěr, který autoři píšou sami: jistota důkazů byla u obou souvislostí nízká.

Rozeberme si ta čísla, protože každé říká něco jiného.

Poměr šancí 0,32 vypadá ohromně – znamenal by třetinovou pravděpodobnost akné. Jenže interval sahá od 0,08 do 1,28, tedy přes jedničku. Skutečná hodnota může být jak dvanáctinásobná ochrana, tak mírné zhoršení. Z takového rozpětí se nedá vyvodit nic.

Korelace −0,29 je průkazná, ale slabá. Vztah mezi dvěma veličinami se dá vyjádřit i jako podíl společné proměnlivosti – a ten u korelace 0,29 vychází zhruba osm procent. Zbylých dvaadevadesát procent rozdílů v závažnosti akné vysvětluje něco jiného.

A hodnoty I² 75 % a 79 % znamenají, že se zahrnuté studie mezi sebou výrazně rozcházejí. Souhrnné číslo je průměr přes práce, které si navzájem neodpovídají.

Nejsilnější nález je přitom ten nejnudnější: zelenina, poměr šancí 0,46 s intervalem 0,29–0,74, který jedničku neobsahuje.

A pak je tu povaha těch studií. Byly to případové studie – tedy porovnání lidí s akné a bez něj, u kterých se zpětně zjišťovalo, co jedli. To má známou slabinu: kdo má problém, vzpomíná si na svou stravu jinak. Člověk s akné, který četl, že mléko škodí, si spotřebu mléka připomene ochotněji.

A teď studie, která ukazuje, co se stane, když se zohlední ostatní vlivy.

Průřezová studie u 386 účastníků sledovala závažnost akné a jizvení ve vztahu k věku, pohlaví, výskytu akné v rodině a ke stravě – jmenovitě k rychlému občerstvení a mléčným výrobkům. Hodnocení prováděl školený tým a potvrzoval dermatolog.

V jednoduchém porovnání vyšla vyšší závažnost akné významně spojená s nižším věkem a mužským pohlavím (p < 0,001).

A pak autoři udělali to, co se udělat má: spočítali to znovu se zohledněním všech sledovaných vlivů najednou.

A v tom výpočtu nezůstala významná ani jedna souvislost. Ani s věkem, ani s pohlavím, ani s rodinným výskytem, ani s rychlým občerstvením, ani s mléčnými výrobky.

Tohle je jedna z nejužitečnějších věcí, které se o čtení studií dají naučit.

Když se dvě věci porovnávají samostatně, souvislost se najde snadno. Když se do výpočtu přidají ostatní vlivy, často zmizí – protože ji ve skutečnosti působilo něco třetího, co s oběma souvisí.

Příklad přímo z téhle studie: mladší lidé mají těžší akné a zároveň jedí víc rychlého občerstvení. V jednoduchém porovnání to vypadá, že za akné může jídlo. Když se zohlední věk, souvislost se vytratí.

Titulky se přitom skoro vždycky dělají z toho prvního výpočtu.

Výhrady i k téhle studii. Byla průřezová – změřila stav v jednom okamžiku, takže o směru příčiny neříká nic. A těžké akné mělo jen 1,8 % účastníků, takže na zachycení rozdílů právě u těch nejzávažnějších případů měla mizivou schopnost. Autoři sami vyzývají k opatrnému výkladu.

Co říct nemůžu. Nemám žádnou randomizovanou studii stravy a akné. Nemám čitelnou studii o syrovátkovém proteinu. A nemám doklad, že by vyřazení mléka nebo cukru u konkrétního člověka akné zlepšilo.

Co říct můžu. Mechanismus přes inzulin a IGF-1 je popsaný a věrohodný. Souvislosti mezi stravou a kožními onemocněními existují, ale jsou slabé, nejednotné a s nízkou jistotou důkazu – a v jedné studii zmizely, jakmile se zohlednil věk. Nejsilnějším a nejnudnějším nálezem zůstává zelenina.

Koho se to týká

Kdo má akné a přemýšlí o dietě: doložené postupy jsou benzoyl peroxid, retinoidy, kyselina azelaová a u hormonálně podmíněného akné hormonální léčba. Dietní změna je doplněk, ne náhrada.

Kdo vyřadil mléko a zlepšilo se to: může to být pravda a může to být souběh. Akné kolísá samo od sebe a vyřazení potraviny obvykle doprovázejí i další změny – větší pozornost pleti, méně stresu z rozhodnutí, jiné jídlo místo něj.

Kdo chce udělat jedinou věc: podle citované metaanalýzy měla nejsilnější a nejužší souvislost zelenina – poměr šancí 0,46 s intervalem, který neobsahuje jedničku.

Kdo pije syrovátkový protein: čitelnou studii k němu nemám. Zmiňuje se často, doložený není.

Kdo má ekzém a řeší jídlo u dítěte: vylučovací diety u dětí mají svá rizika a patří k lékaři – podrobněji atopický ekzém.

Kdo má tmavé sametové plochy v záhybech krku nebo podpaží: to je podle citované práce kožní známka inzulinové rezistence a patří k lékaři. Tady pleť není problém, ale ukazatel.

Kdo hledá jistotu: ta u stravy a pleti neexistuje. Randomizovaná studie stravy je téměř neproveditelná a všechno, co máme, je pozorování.

V těhotenství a při kojení nezavádějte vylučovací diety bez lékaře.

Co s tím

Co dává smysl:

• Léčit kožní onemocnění tím, co je doložené, a stravu brát jako doplněk
• Přidávat, ne ubírat. Nejsilnější nález citované metaanalýzy se týkal vyšší spotřeby zeleniny, ne vyřazení něčeho
• Zohlednit, že souvislost může působit něco třetího. Věk, hormonální situace, hmotnost, spánek
• Nechat si zkontrolovat tmavé plochy v záhybech, pokud je máte

Co je omyl:

• Vyřadit potravinu na základě jednoho článku. V citované studii souvislost s mlékem a rychlým občerstvením zmizela po zohlednění ostatních vlivů
• Číst poměr šancí 0,32, jehož interval sahá přes jedničku, jako přínos
• Zaměňovat mechanismus za výsledek. Že inzulin podporuje tvorbu mazu, je popsané; že vaše pleť se zlepší po vyřazení cukru, ne
• Zavádět vylučovací dietu u dítěte bez lékaře

A obecné pravidlo, které se z téhle stránky dá odnést i jinam: když nějaká souvislost přežije zohlednění věku, pohlaví a rodinné zátěže, stojí za pozornost. Když ne, byla to nejspíš ta třetí věc.

Bezpečnost a hranice

Tahle stránka není o kosmetické složce, ale o vztahu mezi stravou a kůží. Syrovátkový protein se v kosmetice objevuje jako složka bez rizikového profilu; jako doplněk stravy je běžný.

Co ukázala metaanalýza. Systematický přehled 5 případových studií se 765 účastníky:

Vznik akné: poměr šancí 0,32 (0,08–1,28) – neprůkazné, interval obsahuje jedničku, I² = 75 %

Závažnost akné: korelace −0,29 (−0,55 až −0,03) – průkazné, ale slabé, I² = 79 %

Zelenina: poměr šancí 0,46 (0,29–0,74)

Jistota důkazů byla podle GRADE u obou hlavních souvislostí nízká.

Co ukázala průřezová studie. U 386 účastníků vyšla v jednoduchém porovnání vyšší závažnost akné spojená s nižším věkem a mužským pohlavím (p < 0,001), ale po zohlednění všech sledovaných vlivů nezůstala významná ani jedna souvislost – včetně rychlého občerstvení a mléčných výrobků. Těžké akné mělo jen 1,8 % účastníků.

Popsaný mechanismus. Přehledová práce popisuje, že vysoká hladina inzulinu a IGF-1 podporuje množení keratinocytů, tvorbu mazu a samovolný zánět, a spojuje metabolické děje s řadou kožních onemocnění. Uvádí také, že rychlé občerstvení třikrát týdně a častěji je spojováno s vyšším rizikem těžkého atopického ekzému u dětí. Jde o přehled souvislostí a mechanismů, ne o měření.

Rizika vylučovacích diet. U dětí mohou vést k nedostatečnému příjmu; u dospělých ke zbytečnému omezení. Bez doložené alergie nebo intolerance nemá plošné vyřazování oporu.

Co k dispozici není. Randomizované studie stravy a akné a čitelná data o syrovátkovém proteinu.

Na co si dát pozor

Syrovátkový protein je v doplňcích stravy a ve složení kosmetiky jako Whey Protein nebo Lactis Proteinum; v kosmetice plní roli hydratační a filmotvorné složky.

Potraviny, které se v citovaných pracích jmenují nejčastěji:

Mléčné výrobky – v metaanalýzách se objevují opakovaně, v citované průřezové studii souvislost po zohlednění vlivů nezůstala

Rychlé občerstvení a vysoce zpracovaná strava – u dětí spojované s vyšším rizikem těžkého atopického ekzému

Sladké nápoje s fruktózovým sirupem – s popsanou cestou přes játra

Zelenina – jediná položka s průkaznou a úzkou souvislostí

Čeho si všímat u článků o stravě a pleti:

Jestli byla studie randomizovaná. U stravy skoro nikdy nebyla

Jestli se zohlednily ostatní vlivy. Věk je u akné ten nejsilnější

Jestli interval spolehlivosti obsahuje jedničku

A co nehledat: seznam „potravin, které způsobují akné.“ Takový seznam z dostupných dat nevzniká.

Časté mýty

„Mléko způsobuje akné.“ V průřezové studii u 386 lidí souvislost s mléčnými výrobky po zohlednění věku, pohlaví a rodinné zátěže nezůstala významná. V jednoduchém porovnání přitom souvislosti nalezeny byly – a právě z takových výpočtů se dělají titulky.

„Středomořská strava chrání před akné.“ Souvislost se vznikem akné vyšla neprůkazně – poměr šancí 0,32 s intervalem 0,08 až 1,28, tedy přes jedničku. Průkazná byla jen slabá souvislost se závažností (korelace −0,29) a jistota důkazu byla nízká.

„Studie prokázala vliv stravy.“ Žádná z citovaných studií nebyla randomizovaná. Jsou to pozorování, u kterých se směr příčiny určit nedá.

„Cukr zhoršuje pleť, je to prokázané mechanismem.“ Mechanismus přes inzulin a IGF-1 popsaný je. Mechanismus ale není výsledek – a citovaná přehledová práce sama mluví o korelacích a o tom, že úprava stravy může pomoci u vybraných pacientů.

„Syrovátkový protein dělá akné.“ Čitelnou studii k tomu nemám. Je to nejčastěji zmiňovaná potravina bez dokladu, který bych mohl uvést.

„Vyřadil jsem mléko a zlepšilo se to, takže to bylo mlékem.“ Možná. Akné ale kolísá samo od sebe a změna jídelníčku obvykle nepřichází sama – doprovází ji větší pozornost pleti a řada dalších změn.