Dihydroxyaceton (DHA)

Co to je

Dihydroxyaceton je jednoduchý cukr – tříuhlíkatý sacharid, který se v těle běžně vyskytuje jako meziprodukt metabolismu. V samoopalovacích přípravcích je prakticky vždy a je to jediná složka, která barvu skutečně vytváří.

Ve složení potkáte i erythrulózu, příbuzný cukr. Ta barví pomaleji, ale výsledek vydrží déle a bývá rovnoměrnější – proto se obě často kombinují.

Koncentrace určuje intenzitu:

• 2 až 5 % – lehké zabarvení, postupné
• 5 až 10 % – střední
• 10 až 15 % – tmavé, obvykle profesionální stříkané opálení

DHA je zajímavý tím, že není barvivo v obvyklém smyslu. Nic neobarvuje – vytváří barvu chemickou reakcí přímo v rohové vrstvě.

A to má dva důsledky, které rozhodují o všem ostatním: barva nejde smýt a odchází s odlupováním pokožky, tedy zhruba za pět až deset dní.

Co dělá s pletí

DHA reaguje s aminokyselinami v bílkovinách rohové vrstvy. Ta reakce se jmenuje Maillardova a je to táž chemie, která dělá hnědou kůrku na pečivu a barvu na opečeném mase.

Výsledkem jsou hnědé pigmenty zvané melanoidiny. Ty nemají s melaninem nic společného kromě barvy – a právě v tom je celý problém, ke kterému se dostaneme.

Z mechanismu plyne několik praktických věcí:

Reakce trvá. Barva se vyvíjí 2 až 4 hodiny a plně se projeví za 8 až 24 hodin.

Barví se jen mrtvé buňky. DHA reaguje s rohovou vrstvou a hlouběji nejde. Proto barva odejde s přirozeným odlupováním.

Nerovnoměrná rohová vrstva = nerovnoměrná barva. Lokty, kolena a paty mají rohovou vrstvu silnější a naberou víc barvy. Odtud pochází většina nepovedených výsledků.

Zápach. Vedlejší produkty Maillardovy reakce mají charakteristickou vůni, kterou parfemace překrývá jen zčásti.

Co ukázal výzkum

Přehledová práce publikovaná v Photodermatology, Photoimmunology & Photomedicine shrnuje, co se o DHA ví – a hned první zjištění je to nejdůležitější.

DHA má minimální až žádné pozorovatelné fotoprotektivní vlastnosti.

To je věc, na které záleží víc než na všem ostatním. Samoopalovací přípravky se prodávají jako bezpečná alternativa ke slunění, a to je pravda – neopálíte se UV zářením. Jenže výsledná barva nechrání, i když vypadá jako opálení, které chrání.

Skutečné opálení totiž vzniká tvorbou melaninu, který UV záření pohlcuje. Melanoidiny z Maillardovy reakce ho pohlcují zanedbatelně. Kdo se po samoopalovadle cítí chráněný, je v horší situaci než předtím – protože se opaluje s falešným pocitem bezpečí.

Co dalšího přehled uvádí:

FDA reguluje samoopalovací přípravky jako kosmetiku a povoluje DHA k vnějšímu použití, ale zároveň uvádí, že požití, vdechnutí a kontakt se sliznicemi je potřeba vyloučit. To je zásadní u stříkaného opálení, kde je vdechnutí aerosolu obtížné zcela vyloučit.

Studie in vitro naznačují, že k významné toxicitě pro buňky jsou potřeba koncentrace výrazně vyšší než v samoopalovacích přípravcích. Ale i nízké, neletální koncentrace mohou měnit funkci keratinocytů a buněk dýchacích cest na buněčné a molekulární úrovni.

Popsané jsou i případy iritační a alergické kontaktní dermatitidy vyvolané DHA.

Závěr autorů: jiné nežádoucí účinky u lidí pozorované nebyly, ale další studie bezpečnosti a toxicity u lidí jsou namístě – zaměřené na koncentrace a frekvence expozice, se kterými se spotřebitelé skutečně setkávají.

Jak to zařadit. DHA je z hlediska rakoviny kůže nesrovnatelně lepší volba než slunění nebo solárium – to je hlavní a platí bez výhrad. Zbývají dvě věci, které stojí za znalost: nechrání před sluncem a u stříkaného opálení je namístě chránit dýchací cesty a sliznice.

Komu sedí a komu ne

Kdo chce opálený vzhled bez UV záření: ano, a je to podstatně lepší volba než solárium.

Kdo si myslí, že tím získá ochranu: ne. DHA má minimální až žádné fotoprotektivní vlastnosti. UV ochranu je potřeba používat úplně stejně jako bez samoopalovadla.

Kdo jde na stříkané opálení: chránit oči, nos a ústa. FDA výslovně uvádí, že požití, vdechnutí a kontakt se sliznicemi je potřeba vyloučit.

Citlivá pleť: popsané jsou případy iritační i alergické kontaktní dermatitidy.

Vitiligo a světlá místa po pigmentových poruchách: DHA se někdy používá k jejich zamaskování a je to legitimní použití.

Suchá pleť, lokty, kolena: tam se barva nabere nerovnoměrně. Peeling předem a hydratace těch míst těsně před nanesením rozdíl srovnají.

V těhotenství a při kojení je vnější použití bez omezení; u stříkaného opálení platí totéž o dýchacích cestách jako jindy.

S čím kombinovat

DHA se nekombinuje chemicky, ale pořadí kroků rozhoduje o výsledku víc než u čehokoli jiného v adresáři.

Před nanesením:

• Peeling – sjednotí tloušťku rohové vrstvy a tím i barvu
• Depilace a holení aspoň den předem, ne těsně před
• Hydratovat suchá místa – lokty, kolena, kotníky, klouby prstů

Po nanesení:

• Nemýt se 6 až 8 hodin, aby reakce doběhla
• Nepotit se – pot barvu naruší nerovnoměrně
• Volné tmavé oblečení – nevytvrzený přípravek se otiskne

Co barvu urychlí odchod: peelingy, kyseliny, retinoidy a dlouhé koupele. Kdo chce barvu udržet, tyhle kroky na pár dní vynechá – a naopak, kdo se nepovedeného výsledku chce zbavit, sáhne přesně po nich.

A jedna praktická věc, kterou lidé objevují nepříjemně: DHA obarví i dlaně a nehty. Rukavice nebo okamžité umytí rukou.

Bezpečnost a regulace

Dihydroxyaceton nepatří mezi látky omezené přílohami nařízení (ES) č. 1223/2009.

Vnější použití je považováno za bezpečné a barva vzniká jen v rohové vrstvě, tedy v odumřelých buňkách.

Tři věci ale stojí za zmínku:

Nechrání před sluncem. DHA má podle přehledu minimální až žádné pozorovatelné fotoprotektivní vlastnosti. Falešný pocit ochrany je nejreálnější riziko celé kategorie.

Vdechnutí a sliznice. FDA povoluje DHA k vnějšímu použití, ale uvádí, že požití, vdechnutí a kontakt se sliznicemi je potřeba vyloučit. U stříkaného opálení to není samozřejmé.

Kontaktní dermatitida. Popsané jsou případy iritační i alergické reakce.

Studie in vitro ukázaly, že i nízké, neletální koncentrace mohou měnit funkci keratinocytů a buněk dýchacích cest na molekulární úrovni. Autoři přehledu proto volají po dalších studiích u lidí zaměřených na reálné koncentrace a frekvence expozice.

V těhotenství a při kojení je vnější použití bez omezení.

A rovnováha, kterou je potřeba udržet: ve srovnání se soláriem a se sluněním je samoopalovadlo výrazně bezpečnější volba. To platí bez výhrad.

Kde ji najdete

V samoopalovacích krémech, mlécích, pěnách a sprejích.

V postupných samoopalovacích tělových mlécích s nízkou koncentrací.

V kapkách přidávaných do vlastního krému.

V profesionálním stříkaném opálení, obvykle ve vyšších koncentracích.

V bronzujících produktech s okamžitým efektem – tam ale barvu dělá pigment, který se smyje, ne DHA.

Ve složení stojí DHA obvykle mezi prvními položkami. Erythrulose vedle něj znamená pomalejší, ale trvanlivější a rovnoměrnější zbarvení.

Časté mýty

„Samoopálení chrání před sluncem.“ Nechrání. Přehledová práce uvádí, že DHA má minimální až žádné pozorovatelné fotoprotektivní vlastnosti. Barvu tvoří melanoidiny z Maillardovy reakce, ne melanin – a ty UV záření prakticky nepohlcují.

„DHA je barvivo, které se smyje.“ Není. Reaguje s bílkovinami rohové vrstvy a barva odejde až s přirozeným odlupováním, zhruba za pět až deset dní.

„Stříkané opálení je totéž co krém.“ Z hlediska barvy ano, z hlediska expozice ne. FDA uvádí, že vdechnutí DHA a kontakt se sliznicemi je potřeba vyloučit – u aerosolu to vyžaduje ochranu očí, nosu a úst.