Emulgátory

Co to je

Krém je olej rozptýlený ve vodě (nebo naopak). Olej a voda se ale nemísí – bez pomoci se do pár hodin rozdělí. Emulgátor je látka, která je udrží pohromadě.

Ve složení jich potkáte několik typů:

Cetearyl Olivate / Sorbitan Olivate – dvojice z olivového oleje, oblíbená v přírodní kosmetice

Glyceryl Stearate a Glyceryl Stearate SE – nejběžnější vůbec

Cetearyl Alcohol – mastný alkohol, spíš spoluemulgátor

PEG a polysorbáty – syntetické, velmi spolehlivé

Polyglyceryl-3 Polyricinoleate – pro opačný typ emulze, olej jako vnější fáze

Lecitin – přírodní, ze sóji nebo slunečnice

A teď to, kvůli čemu má stránka smysl: emulgátor je chemicky tenzid – tedy táž třída látek, jaká myje. Rozdíl je v tom, že v mycím gelu se smyje, kdežto v krému na pleti zůstane.

Z toho vzešel celý trend přípravků „bez tenzidů“. Jestli má oporu, je otázka, na kterou níž najdete odpověď – včetně toho, jak ji formulují sami autoři, kteří ten trend navrhli.

Co dělá s pletí

Emulgátor má dva konce: jeden se váže na vodu, druhý na tuk. Usadí se na rozhraní mezi kapičkou oleje a okolní vodou a zabrání kapičkám, aby se spojily.

Kolik má které povahy, popisuje číslo zvané HLB – hydrofilně-lipofilní rovnováha:

Vysoké HLB → emulgátor má radši vodu → vzniká krém typu olej ve vodě (lehký, rychle vsákne)

Nízké HLB → má radši tuk → vzniká voda v oleji (mastný, odolný, bariérový)

Proto se stejné oleje ve dvou krémech chovají úplně jinak. Typ emulze určuje pocit i chování přípravku víc než složení olejové fáze.

A teď to, o čem se diskutuje.

Mezibuněčná hmota rohové vrstvy je tvořená tuky uspořádanými do vrstev – ceramidy, cholesterolem a mastnými kyselinami. Tenzid s těmito tuky chemicky interagovat umí; právě proto mycí přípravky bariéru zatěžují.

Otázka tedy zní: dělá totéž emulgátor, který na pleti zůstane celý den?

Odpověď, kterou lze poctivě dát: nevím a data k tomu nemám. Je to hypotéza, která zní logicky. Jak uvidíte, tak ji označují i lidé, kteří ji navrhli.

Co ukázal výzkum

Odkud se vzal trend „bez tenzidů.“ Práce publikovaná v Clinical, Cosmetic and Investigational Dermatology navrhuje jiný pohled na vznik atopické dermatitidy – a z něj odvozuje i doporučení k péči.

Autoři nejdřív shrnují současný konsenzus: na vzniku atopické dermatitidy se podílí zánět typu Th2/Th22, genetická predispozice včetně mutací filagrinu a porucha kožní bariéry.

Proti tomu staví hypotézu, že atopická dermatitida je primárně způsobená vadným utvářením společenstva běžných kožních mikroorganismů, přičemž nedostatečná regenerace kůže je až druhotný zhoršující faktor.

Odtud odvozují doporučení. V Japonsku podle nich přinesly slibné výsledky postupy vlhkého hojení ran, které podporují vlastní regeneraci tkáně, a z toho se vyvinuly nové hydratační přípravky bez tenzidů určené proti suchosti kůže.

Další doporučení, která uvádějí:

Omezit koupání novorozenců na třikrát týdně.

Přestat používat mýdlo a šampon.

Používat do koupele přísady obsahující vazelínu, které neutralizují zbytkový chlor ve vodovodní vodě.

Nahradit škrábání nanesením hydratačního přípravku – postup z kognitivně-behaviorální terapie.

Přestat kouřit – pacient i rodina – a zvládat stres.

A teď věta, kvůli které tuhle práci cituju:

„Tento článek s perspektivou uvádí hypotézy, nikoli prokázané poznatky. Některé návrhy (například četnost koupání) vycházejí z klinické zkušenosti nebo z nových zjištění, která vyžadují další zkoumání.“

Jak to zařadit. Tohle je vzácně poctivá práce a stojí za to ocenit proč: autoři sami označili, co je hypotéza a co doklad. Většina textů, ze kterých se do kosmetiky přenášejí doporučení, tuhle větu neobsahuje – a čtenář pak nemá jak poznat, že čte návrh, ne zjištění.

Z toho plyne, jak se má trend „bez tenzidů“ číst: je to hypotéza s vnitřní logikou, ne doložený postup. Přípravky bez emulgátorů existují, dávají v určitých situacích smysl a nikomu neuškodí. Ale tvrzení, že emulgátor v krému poškozuje bariéru, nemá v tomhle zdroji oporu – a jiná data k tomu nemám.

Všimněte si taky, že ostatní doporučení z téže práce se v běžné praxi nepoužívají: koupání novorozenců třikrát týdně a vysazení mýdla a šamponu nejsou standardní postupy. Kdo přejímá jedno doporučení z toho seznamu, přejímá jedno z několika stejně nejistých.

Co naopak doloženo je. Srovnávací přehled publikovaný v Allergy, Asthma & Immunology Research shrnuje poruchu kožní bariéry u kontaktní a atopické dermatitidy.

Uvádí rozdělení, které je pro čtení předchozí části užitečné:

Iritační kontaktní dermatitida vzniká přímým poškozením rohové vrstvy dráždivými látkami.

Alergická kontaktní dermatitida je zprostředkovaná přecitlivělostí IV. typu.

Atopická dermatitida je charakterizovaná chronickým zánětem a genetickými odchylkami narušujícími celistvost bariéry.

A závěr: postupy zaměřené na obnovu bariéry, například hydratační přípravky na bázi ceramidů, jsou klíčové léčebné přístupy. Autoři dodávají, že současná doporučení zdůrazňují zásahy podporující bariéru, ale že dodržování zůstává problémem – zvlášť v pracovním prostředí.

Jak to zařadit. Je to také přehled, ne měření. Užitečné je z něj to srovnání: první dva stavy vznikají zvenčí, třetí zevnitř – a to je důvod, proč se u nich různě uplatňuje otázka, čím se člověk maže.

Celkový obraz. Emulgátory jsou nutná součást každého krému a jejich hlavní doložený nežádoucí účinek je běžné podráždění, ne poškození bariéry. Trend „bez tenzidů“ stojí na hypotéze, kterou její autoři jako hypotézu označili. Co doloženo je: obnova bariéry hydratačními přípravky na bázi ceramidů.

Komu sedí a komu ne

Kdo hledá, proč mu jeden krém sedí a jiný ne: často za to může typ emulze, ne účinné látky. Olej ve vodě je lehký a rychle vsákne, voda v oleji je mastný a odolný.

Kdo má atopickou dermatitidu: doložený postup je obnova bariéry hydratačními přípravky na bázi ceramidů. Přípravky bez emulgátorů zkusit můžete, ale nejde o doložený krok.

Kdo věří, že „bez tenzidů“ znamená šetrnější: práce, která tenhle přístup navrhla, se sama označuje za článek uvádějící hypotézy, nikoli prokázané poznatky.

Kdo má akné: některé emulgátory patří mezi složky, které se u náchylné pleti spojují s ucpáváním pórů. Rozhoduje ale celá formulace, ne jedna položka.

Kdo hledá „přírodní“ emulgátor: dvojice Cetearyl Olivate / Sorbitan Olivate pochází z olivového oleje. Chemicky je to pořád tenzid – jen s jiným původem.

Kdo se chce emulgátorům vyhnout úplně: je to možné, ale znamená to používat čisté oleje, masti nebo bezvodé přípravky. Krém bez emulgátoru neexistuje.

V těhotenství, při kojení i u dětí bez omezení.

S čím kombinovat

Emulgátory se nekombinují s ničím – tvoří základ, do kterého se všechno ostatní vkládá. Co má smysl vědět:

Co funguje:

• Vybírat podle typu emulze, ne podle názvu. Mastnější přípravek typu voda v oleji je na noc a na suchou pleť, lehký na den
• Ceramidy na bariéru. To je doložený postup, ať je nosič jakýkoli
• Bezvodé přípravky, pokud emulgátory nechcete – čisté oleje, masti, balzámy
• Vyzkoušet na malé ploše. Nesnášenlivost konkrétního krému bývá otázkou celé formulace

Co je omyl:

• „Bez emulgátorů“ jako známka kvality. Znamená to, že přípravek není krém
• Považovat olivové emulgátory za principiálně jiné. Jsou to tenzidy z olivového oleje
• Odvozovat z mycího gelu závěry pro krém. V mycím přípravku se tenzid smyje, v krému zůstává – a to jsou dvě různé otázky

A praktická věc, která pomůže při čtení složení: emulgátor bývá ve druhé čtvrtině seznamu, hned za olejovou fází, a poznáte ho podle koncovek -ate, -eth a podle slova Glyceryl nebo Polyglyceryl.

Bezpečnost a regulace

Emulgátory jsou v EU bez zvláštního omezení a používají se v prakticky každém krému.

Co je jejich doložený nežádoucí účinek. Podráždění. Jsou to tenzidy a u citlivé pleti mohou dráždit – zvlášť ve vyšších koncentracích. Kontaktní alergie je u nich méně častá než u parfemace nebo konzervantů.

Co doložené není. Že by emulgátor v neoplachovém přípravku poškozoval kožní bariéru. Práce, ze které trend přípravků bez tenzidů vychází, se sama označuje za článek uvádějící hypotézy, nikoli prokázané poznatky, a její další doporučení – koupání novorozenců třikrát týdně, vysazení mýdla a šamponu – se v běžné praxi nepoužívají.

Jiná data k téhle otázce k dispozici nemám. Znamená to, že hypotéza nebyla vyvrácena ani potvrzena – ne že je pravdivá.

Co doloženo je. Podle srovnávacího přehledu jsou postupy zaměřené na obnovu bariéry, například hydratační přípravky na bázi ceramidů, klíčové léčebné přístupy u dermatitid, a současná doporučení zásahy podporující bariéru zdůrazňují.

Komedogenita. Některé emulgátory se u pleti náchylné k akné spojují s ucpáváním pórů. Rozhoduje ale celá formulace a data k jednotlivým látkám jsou slabá.

V těhotenství, při kojení i u dětí bez omezení.

A co říct nemůžu: který emulgátor je nejšetrnější. Srovnávací data u lidí k tomu nemám a rozdíl mezi přípravky bývá dán celou recepturou.

Kde ji najdete

V každém krému, mléku, séru s olejovou fází i v make-upu.

Ve složení hledejte:

• Glyceryl Stearate, Glyceryl Stearate SE – nejběžnější
• Cetearyl Olivate / Sorbitan Olivate – dvojice z olivového oleje
• Cetearyl Alcohol – spoluemulgátor a zahušťovadlo zároveň
• PEG-100 Stearate, Polysorbate 20/60/80 – syntetické
• Polyglyceryl-3 Polyricinoleate, Polyglyceryl-4 Isostearate – pro emulze typu voda v oleji
• Lecithin – přírodní

Stojí obvykle ve druhé čtvrtině složení, hned za olejovou fází.

Kde je nenajdete: v čistých olejích, mastech a bezvodých balzámech – ty vodu neobsahují, takže emulgátor nepotřebují. To je zároveň jediná cesta, jak se jim skutečně vyhnout.

A vodítko: koncovky -ate a -eth a slova Glyceryl, Polyglyceryl, Sorbitan, Polysorbate označují téměř vždy emulgátor nebo tenzid.

Časté mýty

„Bez tenzidů znamená šetrnější ke kůži.“ Práce, ze které tenhle přístup vychází, se sama označuje za článek uvádějící hypotézy, nikoli prokázané poznatky. Její další doporučení – koupat novorozence třikrát týdně, vysadit mýdlo a šampon – se v běžné praxi nepoužívají.

„Přírodní emulgátor není tenzid.“ Je. Cetearyl Olivate a Sorbitan Olivate se vyrábějí z olivového oleje, ale chemicky patří do téže třídy jako syntetické.

„Krém bez emulgátorů je lepší volba.“ Krém bez emulgátoru neexistuje – bez něj se olej a voda rozdělí. Existují jen bezvodé přípravky: oleje, masti a balzámy.

„Tenzid v krému škodí stejně jako v mycím gelu.“ Jsou to dvě různé otázky. V mycím přípravku se tenzid smyje, v krému zůstane – a data, která by to druhé zhodnotila, k dispozici nemám.

„Když je krém lehký, má míň oleje.“ Nemusí. Rozhoduje typ emulze – přípravek olej ve vodě je lehký i s vysokým obsahem olejové fáze, zatímco voda v oleji je mastný.