Methylisothiazolinon

Co to je

Methylisothiazolinon (MI) patří mezi isothiazolinony – skupinu konzervantů, které v malých koncentracích spolehlivě likvidují bakterie i plísně.

Ve složení potkáte dvě podoby:

• Methylchloroisothiazolinone + Methylisothiazolinone (MCI/MI) – historicky známé jako Kathon CG, směs v poměru 3:1
• Methylisothiazolinone samotný (MI)

Příbuzný Benzisothiazolinone se v kosmetice v EU nepoužívá, ale najdete ho v čisticích a nátěrových hmotách – a zkříženě reagovat může.

Původně se používala jen směs MCI/MI, a to v nízkých koncentracích. Když se ukázalo, že alergie na ni přibývá, sáhlo odvětví po samotném MI, u kterého se předpokládal nižší alergizační potenciál, a začalo ho používat v koncentracích až stonásobně vyšších.

To byla chyba, jejíž rozsah se ukázal až po několika letech.

Co dělá s pletí

Isothiazolinony fungují tak, že reagují s thiolovými skupinami bílkovin uvnitř mikroorganismu a vyřadí jeho enzymatický aparát z provozu.

Je to velmi účinný mechanismus – stačí koncentrace v tisícinách procenta. Právě proto se rozšířily.

A je to zároveň mechanismus, ze kterého plyne problém. Reaktivita s bílkovinami se nezastaví na hranici mikroorganismu: stejné reakce probíhají i s bílkovinami v pokožce. Vzniklý komplex imunitní systém rozpozná jako cizí a může vůči němu vytvořit trvalou přecitlivělost.

Senzibilizace je celoživotní. Jednou získaná nezmizí.

Co ukázal výzkum

Vývoj alergie na MI je zdokumentovaný na stovkách tisíc pacientů a je to jeden z nejlépe doložených případů, kdy regulace zafungovala.

Analýza publikovaná v JAMA Dermatology porovnala data ze severoamerických a evropských registrů z let 2009 až 2018. Celkem bylo epikutánně testováno 226 161 osob na směs MCI/MI a 118 779 na samotný MI.

V Evropě pozitivita na MCI/MI vrcholila v letech 2013–2014 na 7,6 %, pak klesla na 4,4 % v letech 2017–2018. V Severní Americe naopak po celé sledované období rostla a v letech 2017–2018 dosáhla 10,8 % pro MCI/MI a 15,0 % pro samotný MI.

Autoři to spojují s jednou konkrétní věcí: dřívější a přísnější regulací MI v Evropě.

Navazující evropský průzkum v JEADV to ukazuje ještě názorněji. Ve čtrnácti centrech v jedenácti zemích klesla prevalence pozitivních reakcí na MI z 5,97 % v roce 2015 na 2,96 % v roce 2017 – tedy na polovinu za dva roky (p < 0,0001).

A zajímavý detail: klesl hlavně podíl produktů, které se nesmývají. Podíl oplachových produktů a domácí chemie jako zdroje reakcí naopak relativně vzrostl – přesně to, co by se čekalo, když se MI z krémů zakáže, ale v šamponech a čisticích prostředcích zůstane.

Proto je dnes v EU MI v produktech, které se nesmývají, zakázaný a v oplachových omezený na 0,0015 %.

Komu sedí a komu ne

Kdo už na isothiazolinony reagoval: vyhýbat se důsledně, a to nejen v kosmetice. Objevují se v čisticích prostředcích, prostředcích na nádobí, barvách, lepidlech, vlhčených ubrouscích i v ochranných rukavicích.

Citlivá a atopická pleť: raději se vyhnout i preventivně. Narušená bariéra zvyšuje riziko senzibilizace.

Ekzém na rukou: MI patří mezi častější příčiny a nemusí pocházet z kosmetiky. Domácí chemie je stejně relevantní zdroj.

Kdo dovážel kosmetiku z USA: tam jsou povolené koncentrace vyšší a prevalence alergie výrazně vyšší než v Evropě.

V těhotenství a při kojení není riziko toxicity – problém je alergie, ne toxicita.

S čím kombinovat

Konzervant se s ničím nekombinuje ve smyslu účinku, ale jedna souvislost je praktická.

Alergie na MI je typicky nerozpoznaná dlouho, protože se projeví jako ekzém, jehož zdroj se hledá jinde. Když opakovaně reagujete a nevíte na co, patří isothiazolinony vedle parfemace mezi první kandidáty na epikutánní test.

Druhá věc: zkřížená reaktivita. Kdo reaguje na MI, reaguje často i na benzisothiazolinon a příbuzné látky z domácí chemie. Vyhýbání se musí být širší než jen kosmetika.

A třetí: alternativy. Místo isothiazolinonů se dnes v kosmetice používá fenoxyetanol, benzylalkohol, sorbáty a benzoáty nebo systémy s ethylhexylglycerinem. Žádný konzervant není bez rizika, ale u těchto je prevalence alergie řádově nižší.

Bezpečnost a regulace

Methylisothiazolinon je uveden v příloze V nařízení (ES) č. 1223/2009 jako povolený konzervant, ale s ostrým omezením: v produktech, které se nesmývají, je zakázaný a v oplachových smí být nejvýše 0,0015 %. Směs MCI/MI má vlastní, rovněž omezený režim a jen pro oplachové produkty.

Toto omezení je přímý důsledek epidemie kontaktní alergie a je jedním z mála případů, kdy se dá dopad regulace změřit – prevalence v Evropě klesla během dvou let na polovinu.

Toxicita ani systémové riziko nejsou tématem. Problém je kontaktní senzibilizace, která je trvalá.

V těhotenství a při kojení bez omezení nad rámec výše uvedeného.

Jedna věc, na kterou EU regulace nedosáhne: domácí chemie a dovážené produkty. Tam se s isothiazolinony můžete setkat v mnohem vyšších koncentracích.

Kde ji najdete

V EU už jen v oplachových produktech: šamponech, sprchových gelech, kondicionérech – a i tam ho ubývá.

Mimo kosmetiku o poznání častěji: v čisticích prostředcích, prostředcích na nádobí, vodou ředitelných barvách, lepidlech, textilních apreturách a vlhčených ubrouscích pro domácnost.

V kosmetice dovezené mimo EU může být i v krémech a sérech.

Ve složení stojí prakticky vždy na konci, protože se dávkuje v tisícinách procenta.

Časté mýty

„Konzervanty jsou to nejhorší v kosmetice.“ Nejsou to konzervanty obecně, ale konkrétní látky. Fenoxyetanol, který má nejhorší pověst, způsobuje alergii řádově vzácněji než isothiazolinony.

„Regulace kosmetiky je jen papírování.“ Prevalence alergie na MI v Evropě klesla z 5,97 % na 2,96 % za dva roky po zpřísnění, zatímco v Severní Americe ve stejné době rostla na 15 %. To je měřitelný rozdíl.

„Když je to v šamponu, který se smyje, nevadí.“ Riziko je nižší, ale ne nulové. Po zákazu v produktech, které se nesmývají, se relativní podíl oplachových produktů jako zdroje reakcí zvýšil.