Hořčík

Co to je

Hořčík je pro tělo nepostradatelný minerál a jeho význam ani přínos doplňování při nedostatku nikdo nezpochybňuje – to je u kardiovaskulárních onemocnění i u diabetu rozsáhle zdokumentované.

Otázka, o které je tahle stránka, je jiná: dá se hořčík doplnit přes kůži?

V kosmetice a v „přírodní“ péči narazíte na tři podoby:

„Magnéziový olej“ – ve skutečnosti nasycený roztok chloridu hořečnatého ve vodě. Žádný olej v něm není; mastný pocit vytváří koncentrovaná sůl

Hořká sůl (Magnesium Sulfate) – síran hořečnatý do koupele, známý také jako epsomská sůl

Hořečnaté soli ve složení – Magnesium PCA, Magnesium Hydroxide a další, kde plní role hydratantu, regulátoru pH nebo pomocné složky

V EU jsou bez regulačního omezení.

A je to jedna z mála stránek v adresáři, kde odbornou literaturu shrnuje jediná věta – a je nezvykle přímá.

Co dělá s pletí

Aby hořčík z roztoku prošel do těla, musí překonat rohovou vrstvu – vrstvu odumřelých buněk spojených lipidy. To je bariéra postavená proti přesně tomuhle.

A hořčík má na její překonání nejhorší možnou výbavu:

Je v roztoku v podobě iontu. Nabitá částice lipidovou vrstvou neprojde.

Je hydratovaný. Ion na sebe váže vodu a poloměr hydratovaného hořečnatého iontu se uvádí jako 400krát větší než poloměr dehydratované formy. Průchod biologickou membránou je pak popisován jako téměř nemožný.

Zbývají dvě cesty, které bariéru obcházejí:

Potní žlázy a vlasové folikuly. To jsou otvory v jinak nepropustné vrstvě – ale zabírají jen zlomek plochy kůže.

Práce, které průnik hořčíku rohovou vrstvou pozorovaly, uvádějí, že závisí na koncentraci a čase a že ho významně usnadňují právě vlasové folikuly.

Z toho plyne rozdíl, který celá stránka objasňuje: hořčík může na kůži něco dělat, aniž by se dostal do těla. To jsou dvě různá tvrzení a míchají se.

Co ukázal výzkum

Otázka rovnou v názvu. Přehledová práce publikovaná v Nutrients se jmenuje „Mýtus, nebo skutečnost – transdermální hořčík?“ a odpověď dává v prvních větách abstraktu.

Autoři prošli dostupnou literaturu a data založená na důkazech a uzavírají, že šíření transdermálního hořčíku je vědecky nepodložené.

Z kontextu, který k tomu uvádějí, jsou podstatné tři věci:

Význam hořčíku a přínos jeho doplňování při nedostatku jsou rozsáhle zdokumentované – u kardiovaskulárních onemocnění, u diabetu.

Účinnost doplňování hořčíku ústy byla podrobně prostudována.

Právě tohle ověřené a dobře doložené perorální doplňování začalo být v posledních letech zpochybňováno intenzivním marketingem transdermální aplikace – sprejů, vloček a solných koupelí. V odborném i laickém tisku a na internetu přibývá článků tvrdících, že transdermální hořčík je účinnější a nadřazený perorálnímu, protože obchází trávicí trakt.

Jak to zařadit. Tohle není nález o jedné látce, ale o celé marketingové kategorii. A všimněte si, co autoři popisují jako škodu: zpochybnění fungující metody ve prospěch nepodložené.

A teď studie, která ukazuje, že to není tak jednoduché. Kontrolovaná klinická studie publikovaná v International Journal of Dermatology zkoumala koupel v soli bohaté na chlorid hořečnatý z hlubokých vrstev Mrtvého moře.

Dobrovolníci s atopickou suchou pletí ponořili jedno předloktí na 15 minut do 5% roztoku soli, druhé předloktí do vodovodní vody jako kontroly. Měřilo se před studií a v týdnech 1 až 6: transepidermální ztráta vody, hydratace, drsnost a zarudnutí.

Výsledky:

U podskupiny se zvýšenou výchozí ztrátou vody se bariérová funkce významně zlepšila proti kontrolnímu předloktí.

Hydratace se zvýšila na ošetřeném předloktí v každé skupině.

Drsnost a zarudnutí se významně snížily.

Koupel byla dobře snášená.

A teď věta, kterou je poctivé číst pozorně. Autoři navrhují, že příznivé účinky nejspíš souvisejí s vysokým obsahem hořčíku, protože hořečnaté soli váží vodu, ovlivňují množení a zrání buněk pokožky a podporují obnovu bariéry.

Jak to zařadit. Studie má správný design – druhé předloktí jako kontrola u téhož člověka. Ale hořčík se v ní neměřil. Přiřazení účinku hořčíku je hypotéza autorů, ne výsledek. Sůl z Mrtvého moře obsahuje i další minerály a samotné ponoření do slaného roztoku má vlastní efekt.

Celkový obraz. Obě práce si neodporují, protože každá odpovídá na jinou otázku.

Doplnit hořčík do těla přes kůži: vědecky nepodloženo.

Zlepšit stav pokožky koupelí v hořčíkové soli: doloženo proti kontrole, byť s neověřenou příčinou.

Rozdíl mezi „působí na kůži“ a „vstřebá se do těla“ je celý obsah téhle stránky.

Komu sedí a komu ne

Kdo chce doplnit hořčík: ústy. Perorální doplňování je podle citovaného přehledu podrobně prostudované a účinné; transdermální je vědecky nepodložené.

Kdo má atopickou suchou pleť: koupel v hořčíkové soli má doložený účinek na bariéru, hydrataci, drsnost i zarudnutí – proti kontrolnímu předloktí.

Kdo používá „magnéziový olej“ na křeče: tady je namístě zdrženlivost. Průnik iontu rohovou vrstvou je popisován jako téměř nemožný.

Citlivá pleť: koncentrované roztoky chloridu hořečnatého pálí a svědí, hlavně na oholené kůži nebo na drobných ranách. Není to alergie, ale osmotický efekt soli.

Kdo řeší mastný pocit „magnéziového oleje“: žádný olej v něm není. Pocit vytváří koncentrovaná sůl, která na kůži zůstává.

Sportovci: hořčík proti křečím se doplňuje ústy. Sprej je pohodlnější, ale to není totéž co účinnější.

V těhotenství, při kojení i u dětí je zevní použití bez omezení.

S čím kombinovat

Hořečnaté soli nemají s kosmetickými složkami účelné kombinace.

Co dává smysl:

• Hydratant po koupeli. Sůl na kůži vysušuje, pokud se nespláchne a nepřekryje
• Krátká koupel. V citované studii stačilo 15 minut v 5% roztoku
• Opláchnout po nanesení „magnéziového oleje.“ Zbytek soli táhne vodu z pokožky

Co je zbytečné:

• Nahrazovat hořčíkové tablety sprejem. Přehled označuje transdermální aplikaci za vědecky nepodloženou
• Nechávat koncentrovaný roztok na kůži přes noc. Podráždění je jisté, přínos ne
• Aplikovat na čerstvě oholenou kůži. Pálení je osmotické a předvídatelné

A praktické vodítko k tomu, co v produktu hořčík dělá: pokud stojí na konci složení jako Magnesium PCA nebo Magnesium Hydroxide, plní roli hydratantu nebo regulátoru pH. Pokud je na začátku jako Magnesium Chloride, jde o produkt postavený na tvrzení, které tahle stránka rozebírá.

Bezpečnost a regulace

Hořečnaté soli jsou v EU bez regulačního omezení a v kosmetice patří mezi bezpečné složky. V citované studii byla koupel v 5% roztoku dobře snášená.

V těhotenství, při kojení i u dětí je zevní použití bez omezení.

Dvě praktické výhrady:

Koncentrované roztoky dráždí. „Magnéziový olej“ je nasycený roztok soli a na oholené kůži, na drobných ranách nebo na citlivé pleti pálí a svědí. Nejde o alergii, ale o osmotický efekt – sůl táhne vodu.

Vysušení. Sůl ponechaná na kůži bez opláchnutí a bez hydratantu pleť spíš vysuší.

Co bezpečnostním problémem není, ale patří k poctivosti: zaměnitelnost s doplňováním hořčíku. Kdo má prokázaný nedostatek hořčíku a spoléhá na sprej místo tablet, neřeší nic. Právě na tohle citovaný přehled upozorňuje – že intenzivní marketing transdermální aplikace zpochybnil ověřenou a fungující perorální cestu.

Kde ji najdete

V „magnéziových olejích“ a sprejích – ve skutečnosti nasycených roztocích chloridu hořečnatého.

V koupelových solích a vločkách.

V solích z Mrtvého moře, kde je hořčík hlavním minerálem – viz sůl z Mrtvého moře.

V krémech a sérech jako Magnesium PCA (hydratant) nebo Magnesium Hydroxide (regulátor pH a pomocná složka).

V deodorantech bez hliníku, kde hořečnaté soli patří k běžným alternativám.

V derivátech vitaminu C jako Magnesium Ascorbyl Phosphate – tam je hořčík jen protiiontem a s tímhle tématem nesouvisí.

Ve složení stojí podle formy. Vodítkem k roli je pozice: na začátku znamená hlavní složku, na konci pomocnou.

Časté mýty

„Hořčík se vstřebává přes kůži lépe než ze střev.“ Přehledová práce, která si tuhle otázku dala rovnou do názvu, uzavírá, že šíření transdermálního hořčíku je vědecky nepodložené. Účinnost perorálního doplňování je naopak podrobně prostudovaná.

„Magnéziový olej je olej.“ Není. Je to nasycený roztok chloridu hořečnatého ve vodě. Mastný pocit vytváří koncentrovaná sůl.

„Hořčíková koupel nefunguje.“ Na pokožku funguje. V kontrolované studii s druhým předloktím jako kontrolou se významně zlepšila bariérová funkce u podskupiny se zvýšenou ztrátou vody a snížila se drsnost i zarudnutí. Že za to může hořčík, je ale hypotéza autorů, ne měřený výsledek.

„Ion projde do kůže, když ho tam necháme dost dlouho.“ Hořčík je v roztoku iontový a hydratovaný – poloměr hydratovaného iontu se uvádí jako 400krát větší než u dehydratované formy, což činí průchod biologickou membránou téměř nemožným. Cestou zůstávají jen potní žlázy a vlasové folikuly.