Kokamidopropyl betain

Co to je

Kokamidopropyl betain je amfoterní tenzid vyráběný z mastných kyselin kokosového oleje. Amfoterní znamená, že podle pH nese kladný nebo záporný náboj – a právě to mu dává vlastnosti, které jiné tenzidy nemají.

Ve složení mycích produktů stojí prakticky vždy hned za hlavním tenzidem, nejčastěji za SLES. To není náhoda: jeho hlavním úkolem není mýt, ale zmírnit dráždivost toho, co je před ním.

Příbuzné látky ve stejné roli:

• Coco-Betaine – podobný, mírně odlišná surovina
• Cocamidopropyl Hydroxysultaine – šetrnější varianta
• Lauryl Betaine – z jiné mastné kyseliny

Označení „z kokosu“ na obalu se často opírá právě o něj. Je pravdivé v tom, že surovina pochází z kokosového oleje, ale výsledná látka už s kokosovým olejem nemá společného víc než mýdlo s olivami.

Co dělá s pletí

Tenzidy mají molekulu se dvěma konci – jeden má rád vodu, druhý tuk. Díky tomu obalí mastnou nečistotu a odnesou ji s vodou.

Silné aniontové tenzidy jako SLS to dělají velmi účinně, ale spolu s nečistotou odplaví i část kožních lipidů. Výsledkem je pocit napnutí a při opakování narušená bariéra.

Kokamidopropyl betain do téhle rovnice vstupuje třemi způsoby:

Tlumí dráždivost. Tvoří s aniontovými tenzidy smíšené micely, které jsou větší a hůř pronikají do rohové vrstvy. Odmaštění je proto mírnější.

Zlepšuje pěnu. Hustší a stabilnější pěna je z velké části jeho zásluha.

Zahušťuje. Šampony získávají konzistenci často právě kombinací tenzidů, ne přidaným zahušťovadlem.

Sám o sobě je slabý čisticí prostředek. Jeho role je pomocná – ale rozhoduje o tom, jak produkt na pokožce působí.

Co ukázal výzkum

Bezpečnostní hodnocení publikované v Toxicological Research prošlo celou škálu testů – akutní toxicitu, dráždivost pro kůži a oči, senzibilizaci, opakovanou dávku, genotoxicitu, karcinogenitu a fototoxicitu.

Závěr je dvojznačný a stojí za přesné čtení.

Na jedné straně: kokamidopropyl betain vykazuje mírné podráždění kůže i očí a schopnost senzibilizace. Není to inertní látka.

Na druhé straně: NOAEL (nejvyšší dávka bez pozorovaného účinku) byl stanoven na 250 mg/kg/den. Odhadovaná systémová expozice z kosmetiky se pohybuje mezi 0,0012 a 0,93 mg/kg/den. Bezpečnostní rezerva tedy vychází vyšší než 100 při maximální koncentraci 6 % v produktech, které se nesmývají, a 30 % v oplachových.

Autoři uzavírají, že použití v kosmetice je za současných podmínek bezpečné.

Proč tedy figuruje mezi alergeny? Tady je věc, kterou stojí za to vědět. Za většinu doložených reakcí neodpovídá samotný kokamidopropyl betain, ale zbytkové nečistoty z výroby – amidoamin a 3-dimethylaminopropylamin. Kvalitnější suroviny jich obsahují méně.

Praktický důsledek: pokud vám jeden šampon s betainem nesedí a jiný ano, není to nutně nedůslednost. Může jít o skutečný rozdíl v čistotě suroviny.

Komu sedí a komu ne

Většina lidí: bez problémů. Je to jeden z důvodů, proč jsou moderní šampony šetrnější než ty před dvaceti lety.

Suchá a citlivá pokožka: produkty, kde je betain hlavním tenzidem (bez sulfátů), bývají výrazně jemnější.

Ekzém a atopie: obvykle v pořádku, ale při opakovaném podráždění patří mezi kandidáty na epikutánní test.

Kdo reagoval na mycí produkt: kokamidopropyl betain je jedno z prvních podezřelých jmen po parfemaci a konzervantech.

Kolem očí: mírné dráždění očí je doložené – proto se u dětských „bez slz“ produktů používají ještě jemnější tenzidy.

V těhotenství, při kojení i u dětí bez omezení.

S čím kombinovat

Kokamidopropyl betain má v produktu jediný smysluplný partnerský vztah, a ten je s aniontovými tenzidy.

Praktické vodítko pro čtení složení šamponu nebo sprchového gelu: podívejte se, jestli je hned za hlavním tenzidem. SLES na druhém místě s betainem na třetím je citelně jiný produkt než SLES bez protiváhy.

S glycerinem, panthenolem a hydratanty se kombinuje běžně – ty vyrovnají odmaštění.

S aktivními látkami nemá interakci, protože oplachové produkty na pleti nezůstávají.

Jedna věc, kterou složení nevyřeší: technika mytí. Šampon patří na kořínky a na krátkou dobu, sprchový gel na místa, kde se skutečně tvoří maz. Delší kontakt zvýší odmaštění bez ohledu na to, jak jemný tenzid je.

Bezpečnost a regulace

Kokamidopropyl betain nepatří mezi látky omezené přílohami nařízení (ES) č. 1223/2009.

Bezpečnostní hodnocení spočítalo bezpečnostní rezervu vyšší než 100 při 6 % v produktech, které se nesmývají, a 30 % v oplachových – tedy nad prahem, který se považuje za dostatečný.

Dvě reálná omezení:

Mírné podráždění kůže a očí je doložené, i když v běžném použití slabé.

Kontaktní senzibilizace. Za většinu reakcí odpovídají zbytkové nečistoty z výroby – amidoamin a 3-dimethylaminopropylamin – ne samotná látka. Proto se snášenlivost mezi produkty liší.

V těhotenství, při kojení i u dětí bez omezení.

Kde ji najdete

V šamponech, sprchových gelech, mycích pěnách a tekutých mýdlech, prakticky vždy hned za hlavním tenzidem.

V produktech označených „bez sulfátů“, kde bývá naopak tenzidem hlavním.

V dětské kosmetice a v micelárních vodách.

Ve složení stojí obvykle na druhém až čtvrtém místě. Když je hlavním tenzidem, produkt bude pěnit méně a mýt jemněji – obojí je záměr, ne vada.

Časté mýty

„Je z kokosu, takže přírodní a jemný.“ Surovina pochází z kokosového oleje, ale výsledná látka prošla chemickou přeměnou. Jemnější než SLS skutečně je, ale ne proto, že je „přírodní“.

„Bez sulfátů znamená bez tenzidů.“ Neznamená. Produkt bez sulfátů obvykle stojí právě na betainech a glukosidech – tenzidy tam jsou, jen jiné.

„Když je alergen, měl bych se mu vyhnout.“ Za většinu reakcí odpovídají zbytkové nečistoty z výroby, ne látka samotná. To vysvětluje, proč jeden produkt s betainem nesedí a jiný ano.