Aminokyselinové tenzidy

Co to je

Aminokyselinové tenzidy vznikají spojením mastné kyseliny z rostlinného oleje s aminokyselinou. Odtud jejich názvy:

Sodium Cocoyl Glutamate – kokosová mastná kyselina a kyselina glutamová

Potassium Cocoyl Glycinate a Sodium Cocoyl Glycinate – s glycinem

Sodium Lauroyl Glutamate, Sodium Lauroyl Sarcosinate

Capryloyl Glycine – i jako pomocná složka

Poznáte je podle vzorce ve složení: kationt + mastná kyselina (cocoyl, lauroyl) + aminokyselina (glutamate, glycinate, sarcosinate, alaninate).

Patří k nejjemnějším mycím tenzidům, jaké se v kosmetice běžně používají, a jsou základem japonských a korejských mycích gelů. Jsou zároveň dražší než sulfáty, což je hlavní důvod, proč se nepoužívají všude.

Do adresáře patří jako doplněk stránky o mýdle a syndetu – jsou to tenzidy, které v ní tvoří tu nejmírnější kategorii.

A je u nich jedno zjištění, které mění, jak se dá číst složení vůbec: táž složka od různých dodavatelů se v testech dráždivosti chovala různě.

Co dělá s pletí

Aminokyselinové tenzidy myjí stejným základním způsobem jako ostatní: molekula má konec, který má rád vodu, a konec, který má rád tuk.

Liší se ve třech věcech, které dohromady vysvětlují jejich pověst:

pH. Fungují dobře v mírně kyselém prostředí, tedy blízko pH pokožky. Pravé mýdlo musí být zásadité, aby vůbec fungovalo – tohle omezení tady odpadá.

Velikost a náboj. Jsou objemnější a hůř pronikají mezi tuky rohové vrstvy. Čím hůř tenzid do bariéry pronikne, tím míň jí ublíží.

Menší pěna. To je praktický důsledek, který lidem vadí – pěna je ale pocitový ukazatel, ne měřítko čistoty.

Z toho plyne, proč jsou v mycích gelech pro citlivou a atopickou pleť: odstraní maz a nečistoty a přitom méně zasahují do mezibuněčné hmoty, tedy do ceramidů, cholesterolu a mastných kyselin.

A teď věc, kterou je potřeba znát, aby se od nich nečekalo příliš: mycí přípravek se smyje. I ten nejjemnější tenzid se z pleti odstraní během několika desítek sekund. Rozdíly mezi tenzidy se tedy projeví hlavně u lidí, kteří se myjí často, dlouho nebo mají porušenou bariéru – ne u každého.

Co ukázal výzkum

Co umí mycí gel na glycinátové bázi. Studie publikovaná v Journal of Cosmetic Dermatology sledovala mycí přípravek na bázi glycinátu s obsahem ceramidů.

Design: 88 dobrovolníků ve dvou skupinách po 44.

Skupina 1 – mastná pleť, používala přípravek 28 dní. Měřila se hydratace, ztráta vody kůží, obsah mazu a počet pórů.

Skupina 2 – po ošetření intenzivním pulzním světlem (IPL), pak týž přípravek. Hodnotilo se zarudnutí a vlastní hodnocení příznaků.

Výsledky:

Hydratace vzrostla o 47,37 %.

Ztráta vody kůží klesla o 13,42 %.

Počet pórů klesl o 6,92 %.

Obsah mazu klesl o 79,18 %.

U druhé skupiny zarudnutí po IPL kleslo o 14,62 % proti měření hned po zákroku, se zlepšením svědění a napětí.

Autoři uzavírají, že přípravek dokáže regulovat tvorbu mazu, zmenšit póry a opravit kožní bariéru a že je slibnou volbou pro lidi po zákrocích.

Jak to zařadit – a tady je potřeba být kritický, protože ta čísla vypadají velmi dobře.

Za prvé: chybí kontrolní skupina. Obě skupiny dostaly týž přípravek a porovnával se stav před a po. Není s čím srovnávat – nevíme, co by udělal jiný mycí gel nebo jen voda.

Za druhé: snížení mazu o 79,18 % je nepravděpodobně velké číslo. Tvorba mazu kolísá podle denní doby, ročního období, hormonálního cyklu a hlavně podle toho, jak dlouho před měřením se člověk umyl. U ukazatele s takovým rozptylem je jednorázové srovnání „před a po“ velmi křehké.

Za třetí: pokles počtu pórů o 6,92 % je malá změna měřená přístrojem. U takového rozdílu záleží na osvětlení a nastavení víc, než by člověk čekal.

Za čtvrté – a to je jediná část, kde je design lepší: u druhé skupiny se porovnávalo zarudnutí po IPL proti stavu hned po zákroku. Tam se dá čekat, že zarudnutí samo klesá s časem, takže i tenhle nález potřebuje srovnání.

Co z toho tedy plyne bezpečně: přípravek nezhoršil stav a lidé po zákroku uváděli úlevu. To není nic, ale je to méně, než co ta procenta naznačují.

A teď zjištění, které je mnohem zajímavější. Studie publikovaná v Toxics zkoumala oční dráždivost dětských koupelových přípravků.

Otestovala 39 komerčních přípravků a 39 běžně používaných surovin, a to na zvířecích a buněčných modelech. Zavedla nový ukazatel – „index rizikové pozornosti“.

Výsledky:

Přes 20 % komerčních přípravků vykazovalo bezpečnostní rizika.

Nejvyšší index měly tenzidy kokamidopropylbetain, SLES a natrium-lauroamfoacetát.

Některé vonné složky byly rovněž potenciálními dráždidly.

Kombinace SLES s panthenolem, maltooligosylglukosidem s hydrogenovaným škrobovým hydrolyzátem a jedním z polysorbátů výrazně snížila jeho dráždivost ve zvířecím modelu.

A teď věta, kvůli které je tahle studie na téhle stránce:

„Tytéž složky z různých zdrojů vedly k nekonzistentním výsledkům dráždivosti.“

Autoři z toho vyvozují, že dráždivost ovlivňují výrobní postupy surovin, nejen jejich chemické vlastnosti, koncentrace a způsob kombinace.

Jak to zařadit.

Nejdřív výhrada, která je zásadní: studie použila zvířecí modely. V EU je testování kosmetiky na zvířatech zakázané a takové výsledky by se pro evropský přípravek použít nesměly – viz zahušťovadla, kde je popsaný postup, kterým se to dnes nahrazuje. Uvádím to proto, že je to relevantní pro to, co víme, ne jako doporučený postup.

A teď to podstatné. Ta věta o různých zdrojích je nejzávažnější zjištění na téhle stránce a týká se celého adresáře.

Znamená totiž, že složení není úplná informace o přípravku. Dvě položky se stejným názvem INCI mohou pocházet od různých dodavatelů, být vyrobené jinak, obsahovat jiné zbytky ze syntézy – a chovat se jinak. Je to týž jev, jaký ukázala práce o zahušťovadlech, kde slabý signál v testu senzibilizace nepocházel z polymeru, ale z druhotných složek a vedlejších produktů.

A druhé zjištění je proti tomu, co by člověk čekal. Kokamidopropylbetain je tenzid, který se prodává jako jemný – a na stránce o mýdle je uvedený jako nejčastější tenzid v dětských mycích přípravcích. Tady měl nejvyšší index rizikové pozornosti pro oční dráždivost.

Není to rozpor: jemnost ke kůži a dráždivost pro oči nejsou totéž. Ale je to připomínka, že „jemný tenzid“ je zkratka, která zakrývá, ke které tkáni.

Celkový obraz. Aminokyselinové tenzidy jsou mírné a vhodné pro citlivou pleť, ale doklady o jejich převaze nad ostatními jsou u konkrétních přípravků slabé – citovaná studie neměla srovnání. A o dráždivosti rozhoduje nejen složka, ale i její zdroj, koncentrace a to, s čím je v přípravku kombinovaná.

Komu sedí a komu ne

Kdo má citlivou nebo atopickou pleť: aminokyselinové tenzidy patří k nejmírnějším a fungují v pH blízkém pokožce.

Kdo se myje často: rozdíly mezi tenzidy se projeví právě tady. U člověka, který se umyje jednou denně, jsou menší.

Kdo má mastnou pleť: citovaná studie uvádí snížení mazu, ale bez kontrolní skupiny a u ukazatele, který sám o sobě velmi kolísá. Na regulaci mazu jsou doloženější retinoidy a niacinamid.

Kdo je po zákroku: citovaná studie sledovala i pleť po IPL a uvádí snížení zarudnutí – opět bez srovnání s jiným přípravkem.

Kdo vybírá dětský mycí přípravek: stojí za to vědět, že v testu přes 20 % komerčních dětských koupelových přípravků vykazovalo bezpečnostní rizika a nejvyšší index oční dráždivosti měly kokamidopropylbetain, SLES a natrium-lauroamfoacetát. Šlo ale o zvířecí a buněčné modely.

Kdo vybírá podle složení: tahle stránka přidává výhradu, která platí obecně. Tytéž složky z různých zdrojů vedly k nekonzistentním výsledkům dráždivosti – složení tedy není úplná informace.

Kdo má rád hodně pěny: aminokyselinové tenzidy pění méně. Pěna není měřítko čistoty.

Kdo řeší cenu: jsou dražší než sulfáty. To je hlavní důvod, proč nejsou všude.

V těhotenství, při kojení i u dětí bez omezení.

S čím kombinovat

U mycích tenzidů rozhoduje celá receptura, ne jedna položka. Citovaná studie to ukazuje přímo.

Co funguje:

• Kombinace tenzidů. V citované studii kombinace SLES s panthenolem a dalšími složkami výrazně snížila jeho dráždivost – dráždivější tenzid v dobré receptuře může vyjít líp než jemný ve špatné
• Doplnit bariérové složky. Ceramidy, glycerin, panthenol
• Kratší mytí a vlažná voda. Rozhoduje víc než výběr tenzidu
• Promazat po osušení

Co je omyl:

• Vybírat přípravek podle jedné položky ve složení. Tytéž složky z různých zdrojů vedly k nekonzistentním výsledkům dráždivosti
• Číst „bez sulfátů“ jako „jemné.“ Sulfát v dobré receptuře může být snášen líp
• Považovat pěnu za měřítko čistoty
• Čekat od mycího gelu léčebný účinek. Smyje se

A rozlišení, které se z citované studie hodí: jemnost ke kůži a dráždivost pro oči nejsou totéž. Kokamidopropylbetain se prodává jako jemný tenzid a v citovaném testu měl nejvyšší index oční dráždivosti.

Bezpečnost a regulace

Aminokyselinové tenzidy jsou v EU bez zvláštního omezení a patří mezi nejmírnější mycí složky.

Co bylo změřeno. Ve studii s 88 dobrovolníky po 28 dnech používání glycinátového mycího přípravku s ceramidy vzrostla hydratace o 47,37 %, ztráta vody kůží klesla o 13,42 %, počet pórů o 6,92 % a obsah mazu o 79,18 %. U pleti po IPL kleslo zarudnutí o 14,62 %.

Jak ta čísla číst. Studie neměla kontrolní skupinu – obě skupiny dostaly týž přípravek a srovnával se stav před a po. Snížení mazu o 79,18 % je navíc u ukazatele, který silně kolísá podle denní doby, ročního období a doby od posledního umytí, velmi křehký nález. A pokles zarudnutí po IPL se srovnával se stavem hned po zákroku, kdy zarudnutí samo klesá s časem.

Co lze říct bezpečně: přípravek stav nezhoršil a lidé po zákroku uváděli úlevu.

Srovnání dráždivosti. V testu 39 dětských koupelových přípravků a 39 surovin vykazovalo přes 20 % komerčních přípravků bezpečnostní rizika a nejvyšší index oční dráždivosti měly kokamidopropylbetain, SLES a natrium-lauroamfoacetát. Šlo o zvířecí a buněčné modely – testování kosmetiky na zvířatech je v EU zakázané.

Pozor na výklad: abstrakt uvádí jen látky s nejvyšším indexem. Z toho, že mezi nimi aminokyselinové tenzidy nejsou, neplyne, že vyšly nejlíp – pořadí ostatních surovin uvedené není.

Nejdůležitější zjištění. Tytéž složky z různých zdrojů vedly k nekonzistentním výsledkům dráždivosti. Podle autorů dráždivost ovlivňují výrobní postupy surovin, ne jen jejich chemické vlastnosti, koncentrace a kombinace.

Co z toho plyne. Složení není úplná informace o přípravku. Dvě položky se stejným názvem INCI mohou pocházet od různých dodavatelů a chovat se jinak.

V těhotenství, při kojení i u dětí bez omezení.

Kde ji najdete

V mycích gelech na obličej, hlavně japonských a korejských.

V přípravcích pro citlivou a atopickou pleť.

V dětských mycích přípravcích.

V intimní hygieně.

V šamponech bez sulfátů.

Ve složení hledejte vzorec kationt + mastná kyselina + aminokyselina:

• Sodium Cocoyl Glutamate, Disodium Cocoyl Glutamate
• Potassium Cocoyl Glycinate, Sodium Cocoyl Glycinate
• Sodium Lauroyl Glutamate, Sodium Lauroyl Sarcosinate
• Sodium Cocoyl Alaninate
• Capryloyl Glycine

Stojí obvykle vysoko v seznamu, hned za vodou.

A co si nesplést: Sodium Cocoyl Isethionate není aminokyselinový tenzid – je to isethionát, viz kokoyl-isethionát. Chová se podobně mírně, ale patří do jiné skupiny.

Časté mýty

„Aminokyselinové tenzidy jsou prokazatelně nejjemnější.“ Jsou mírné a fungují v pH blízkém pokožce, ale citovaná studie jejich mycího přípravku neměla kontrolní skupinu, takže se nedá říct, o kolik jsou lepší než jiný gel.

„Snížení mazu o 79 % je působivé.“ Je to nepravděpodobně velké číslo u ukazatele, který silně kolísá podle denní doby, ročního období a doby od posledního umytí – a měřilo se před a po, bez srovnání.

„Když je složka ve složení, vím, co dostanu.“ Nevíte úplně. Tytéž složky z různých zdrojů vedly k nekonzistentním výsledkům dráždivosti a podle autorů to ovlivňují výrobní postupy surovin.

„Kokamidopropylbetain je jemný tenzid.“ V testu oční dráždivosti dětských koupelových přípravků měl nejvyšší index rizikové pozornosti. Jemnost ke kůži a dráždivost pro oči nejsou totéž.

„Sulfát je vždycky horší.“ V citované studii kombinace SLES s panthenolem a dalšími složkami výrazně snížila jeho dráždivost. Rozhoduje celá receptura, ne jedna položka.

„Málo pěny znamená, že to špatně myje.“ Pěna je pocitový ukazatel, ne měřítko čistoty.