Kopřiva

Co to je

Kopřiva dvoudomá je v české péči o vlasy zavedená natolik, že si její účinek málokdo klade jako otázku. Kopřivový oplach je lidová klasika a Urtica Dioica Extract stojí ve složení desítek šamponů.

V kosmetice se používají dvě různé části rostliny, a to není detail:

• List – nejběžnější, bohatý na flavonoidy a fenolické kyseliny
• Kořen – v bylinné medicíně se právě kořen zkoumal v souvislosti s prostatou

Kopřiva pálí kvůli látkám v žahavých chlupech na listu. Zpracovaný extrakt je ale nemá – žahavost se sušením i extrakcí ztrácí, takže kopřivový šampon nemá s kopřivou na louce společné nic než původ.

V EU je bez regulačního omezení.

Co následuje, je poctivé shrnutí toho, co se o kopřivě v kosmetice skutečně ví. Není toho tolik, kolik by rozšířenost složky napovídala – a to nejzajímavější zjištění je zároveň to nejmladší.

Co dělá s pletí

Kopřivě se v kosmetice připisují tři různé role a každá má jinou oporu.

Antiandrogenní působení. Nejzajímavější a nejlépe podložený mechanismus. Kopřiva má doloženou schopnost tlumit 5α-reduktázu – enzym, který mění testosteron na dihydrotestosteron. DHT je látka, kvůli které vlasový folikul u androgenní alopecie postupně miniaturizuje. Až donedávna se ale tenhle účinek prokazoval jen na prostatické tkáni, ne na kůži.

Protizánětlivé a antioxidační působení. Kopřiva obsahuje flavonoidy a hydroxyskořicové kyseliny. Doložené je to na zvířecích modelech a v buněčných testech.

Adstringence a čištění. Praktická role kopřivového oplachu – trochu stáhne a odmastí. Nezpochybnitelné, ale skromné.

A jedna věc, kterou marketing zmiňuje často: křemík. Kopřiva ho skutečně obsahuje a argument zní, že posiluje vlas. Ve studiích, které jsem procházel, se ale nezkoumalo, jestli se křemík z kopřivového extraktu do vlasu vůbec dostane. Je to hypotéza, ne měřený výsledek.

Co ukázal výzkum

Nejzajímavější nález. Studie publikovaná v Georgian Medical News je první, která antiandrogenní účinek kopřivy zkoumala na kožních buňkách, ne na prostatické tkáni.

Výzkumníci připravili extrakt z listů, určili necytotoxickou koncentraci a ošetřili jím kulturu HaCaT keratinocytů. Pak měřili expresi genu pro 5α-reduktázu II. typu metodou RT-Qpcr.

Výsledek: extrakt vedl ke statisticky významnému snížení exprese (p = 0,0021) na 0,587 ± 0,059 násobku oproti neošetřené kontrole. Tedy zhruba na 59 % původní hodnoty.

Autoři to označují za první práci, která potlačení exprese 5α-RII na kožních buňkách samotným kopřivovým extraktem ukazuje, a uzavírají, že kopřiva má solidní vědecký základ a možná slibnou budoucnost v kosmetické dermatologii.

Jak to zařadit – a tohle je podstatné. Jde o genovou expresi v buněčné kultuře. Ne o aktivitu enzymu, ne o hladinu DHT ve folikulu a už vůbec ne o hustotu vlasů na hlavě. Mezi „gen se exprimuje méně“ a „vlasy vypadávají méně“ jsou tři kroky, které nikdo neudělal.

Co víc kopřiva má. Farmakologické a toxikologické hodnocení publikované v Pharmaceutical Biology rozdělilo listy do pěti různých rozpouštědel a každý výtažek testovalo zvlášť.

Protizánětlivý účinek na modelu otoku tlapky u potkana měla hexanová frakce – 48,83 % po třech hodinách, srovnatelně s indometacinem (53,48 %). Táž frakce měla antibakteriální účinek s MIC 31,25 až 250 µg/ml. Vodný výtažek naopak vynikl v jiném ohledu, snižoval glykemii.

A tady je nález, který se v propagaci nikdy neobjeví: účinná byla hexanová, tedy tuková frakce – obsahující estery mastných kyselin a terpeny. Kosmetika přitom pracuje téměř výhradně s vodnými a glykolovými výtažky. To nejsou tytéž látky.

Hojení ran. Práce v BioMed Research International testovala hydroethanolový výtažek na plnotloušťkových ranách u 24 potkanů. Jedenáctý den byla rána uzavřená z 92,39 % proti 60,91 % u kontroly (p < 0,01), s plnou regenerací epidermis a vyšším obsahem hydroxyprolinu.

Celkový obraz. Kopřiva má zajímavé mechanistické nálezy, jeden slibný výsledek na kožních buňkách a přesvědčivá data na potkanech. Kontrolovanou klinickou studii na lidských vlasech nemá. To z ní nedělá bezcennou složku – dělá to z ní složku, u které se tradice a data zatím nepotkaly.

Komu sedí a komu ne

Kdo řeší vypadávání vlasů: kopřiva je rozumný doplněk, ne léčba. Doložené účinky má minoxidil; kopřiva má genovou expresi v buněčné kultuře.

Kdo má mastnou pokožku hlavy: kopřivový oplach mírně stáhne a odmastí. To je efekt, který cítíte hned a nepotřebuje studii.

Citlivá pokožka: dobře snášená. Zpracovaný extrakt nežahá.

Kdo má alergii na kopřivu: vzácná, ale možná – hlavně u lidí reagujících na pyl.

Kdo si dělá domácí oplach: funguje, ale nekonzervovaný nálev v koupelně je živná půda. Do lednice a spotřebovat během pár dní.

Kdo hledá protizánětlivý účinek: ten se v citované práci projevil u hexanové frakce, tedy tukové – ne u vodného nálevu, který si uvaříte doma.

Podrážděná pokožka nebo drobné ranky: data na hojení jsou zvířecí, ale konzistentní a kopřiva tu nic nezkazí.

V těhotenství a při kojení je zevní použití bez omezení. Vnitřní užívání kopřivy je jiná otázka a patří k lékaři.

S čím kombinovat

Kopřiva se snese prakticky se vším a nemá známé interakce.

Co dává smysl:

• Kofein ve vlasovém séru – jiný mechanismus, stejný cíl
• Pyrithion zinečnatý nebo ketokonazol při mastné pokožce hlavy s lupy
• Panthenol pro pocit a hydrataci
• Kondicionér po kopřivovém oplachu – oplach mírně vysušuje

Co je zbytečné:

• Kopřiva místo minoxidilu. Genová exprese v buněčné kultuře není klinický výsledek
• Vypláchnout kopřivou a čekat rozdíl za týden. Vlasový cyklus se měří v měsících
• Domácí nálev skladovaný dlouho. Bez konzervace se množí mikroorganismy

A jedna věc, kterou stojí za to vědět při čtení složení: na typu výtažku záleží. Kopřivový extrakt v glykolu, kopřivová voda a kopřivový olejový macerát nejsou zaměnitelné – v citované práci měly různé frakce téže rostliny zcela různé účinky.

Bezpečnost a regulace

Kopřiva patří mezi bezpečné kosmetické složky. V EU je bez regulačního omezení a v citované farmakologické práci vykázaly všechny testované výtažky vysokou bezpečnostní rezervu v toxikologickém testu (LC₅₀ > 1000 µg/ml).

Zpracovaný extrakt nežahá – látky ze žahavých chlupů se sušením a extrakcí ztrácejí.

V těhotenství, při kojení i u dětí je zevní použití bez omezení. Vnitřní užívání kopřivy je jiná věc – má diuretické účinky a může ovlivnit některé léky; to patří k lékaři, ne do adresáře kosmetiky.

Dvě praktické výhrady:

Alergie. Vzácná, ale možná, hlavně u lidí reagujících na pyl.

Domácí nálev. Vodný výluh bez konzervace je prostředí, ve kterém se mikroorganismy množí. V lednici pár dní, ne týdny.

A jedna věc, která rizikem není: kopřiva ve vlasové kosmetice nemá jak vlas poškodit. Nejhorší, co se stane, je že neudělá nic.

Kde ji najdete

V šamponech a kondicionérech proti vypadávání vlasů – nejčastější použití v Česku vůbec.

Ve vlasových tonicích a séra na pokožku hlavy.

V pleťových tonicích s adstringentním tvrzením.

V produktech pro mastnou pleť a pleť se sklonem k akné.

V bylinných koupelích a přípravcích na podrážděnou pokožku.

Ve složení stojí jako Urtica Dioica (Nettle) Leaf Extract, případně Root Extract nebo Leaf Water. Rozdíl mezi nimi je věcný, ne kosmetický – kořenový výtažek byl historicky zkoumaný v souvislosti s prostatou, listový v souvislosti s kůží.

Vodítko k síle produktu: pokud kopřiva stojí až za parfemací, je jí v produktu pod 1 %.

Časté mýty

„Kopřiva je klinicky doložený prostředek proti vypadávání vlasů.“ Není. Nejsilnějším nálezem je snížení exprese genu pro 5α-reduktázu II. typu v kultuře keratinocytů – zhruba na 59 % kontroly. Kontrolovaná klinická studie na lidských vlasech neexistuje.

„Kopřivový nálev má protizánětlivé účinky jako indometacin.“ V citované práci se protizánětlivý účinek srovnatelný s indometacinem projevil u hexanové frakce – tedy tukové, s estery mastných kyselin a terpeny. Domácí vodný nálev tyhle látky neobsahuje.

„Křemík z kopřivy posiluje vlas.“ Kopřiva křemík obsahuje, ale ve studiích, které jsem procházel, se neměřilo, jestli se z extraktu do vlasu vůbec dostane. Je to hypotéza.

„Kopřivový šampon musí trochu pálit, aby fungoval.“ Zpracovaný extrakt žahavé látky neobsahuje. Pálení znamená jinou složku – nejčastěji alkohol nebo mentol.