Kurkuma

Co to je

Kurkuma je oddenek rostliny Curcuma longa, v kuchyni známý jako koření. Za její barvu i za většinu popisovaných účinků odpovídá skupina látek zvaná kurkuminoidy, z nichž hlavní je kurkumin.

Ve složení potkáte několik podob a rozdíl mezi nimi je praktický:

• Curcuma Longa Root Extract – výtažek s proměnlivým obsahem kurkuminoidů
• Curcumin – izolovaná látka, sytě žlutá
• CI 75300 – tentýž kurkumin, ale uvedený jako barvivo
• Tetrahydrocurcuminoids – hydrogenovaná varianta, která je bezbarvá a stabilnější

Ta poslední je v kosmetice nejužitečnější, protože řeší praktický problém: kurkumin pleť i textil obarví do žluta. Proto se v hotových produktech buď používá v nízké koncentraci, nebo právě v bezbarvé formě.

Kurkumin je zároveň jednou z nejvíc zkoumaných rostlinných látek vůbec – a zároveň jednou z nejvíc kritizovaných v metodologické literatuře. Chová se totiž v laboratorních testech tak, že vychází aktivní skoro na všechno, což je samo o sobě podezřelé znamení.

Co dělá s pletí

Popisované mechanismy kurkuminu jsou obsáhlé: tlumí zánětlivé dráhy včetně NF-κB, působí antioxidačně, ovlivňuje tvorbu melaninu a má antimikrobiální aktivitu.

Problém není v mechanismu, ale v tom, jestli se kurkumin vůbec dostane tam, kde by měl působit.

Při ústním užívání má kurkumin velmi nízkou biologickou dostupnost. Špatně se vstřebává, rychle se metabolizuje a rychle vylučuje. Proto se v doplňcích kombinuje s piperinem z pepře nebo se formuluje do nosičů – právě proto, že bez toho se do krve dostane minimum.

Při nanesení na pleť naráží na jinou překážku. Kurkumin je lipofilní a přes rohovou vrstvu proniká špatně. Odborné práce to označují za hlavní důvod, proč lokální léčba kurkuminem selhává – a proto se dnes zkouší v nosičích, které průnik zlepší.

Tohle je celý kurkumin v kostce: věrohodný mechanismus a chatrné doručení.

Co ukázal výzkum

U kurkumy je poučné podívat se na jednu z mála klinických studií, které se opravdu udělaly – a přečíst si závěr jejích vlastních autorů.

Prospektivní klinická studie publikovaná v Journal of the American Academy of Dermatology podávala pacientům se středně těžkou až těžkou ložiskovou psoriázou 4,5 g kurkuminoidů denně ústy. To je vysoká dávka.

Výsledek: míra odpovědi v analýze podle léčebného záměru byla 16,7 % (95% CI 2 % až 48 %). Oba pacienti, kteří odpověděli, dosáhli zlepšení PASI o 75 %. Žádné nežádoucí účinky vyžadující ukončení studie se neobjevily.

A teď ta část, kterou by měl citovat každý, kdo kurkumu doporučuje. Autoři sami píší, že odpověď byla nízká a mohla být způsobena placebo efektem nebo přirozeným průběhem psoriázy, a že před doporučením perorálního kurkuminu jsou potřeba velké placebem kontrolované studie.

Jinými slovy: studie, která se běžně cituje jako důkaz, že kurkumin na psoriázu funguje, dopadla tak, že si tím její autoři nebyli jistí ani zdaleka.

A co lokální použití? Pilotní randomizovaná studie v časopise Life šla na to jinak – uzavřela kurkumin do niosomových nanočástic, právě proto, aby vyřešila jeho špatný průnik rohovou vrstvou. Přípravek se čtyři týdny nanášel pěti pacientům s mírnou až středně těžkou psoriázou, druhá polovina lézí dostala placebo.

Ve skupině s kurkuminem se zarudnutí a šupinatění výrazně zlepšily a v biopsiích klesla exprese IL17, IL23, IL22 a TNFα.

Je to mechanisticky elegantní výsledek, ale pět pacientů je pilotní studie, ne důkaz. A hlavně ukazuje, že přínos se objevil až tehdy, když se kurkumin dostal dovnitř pomocí nosiče – tedy že běžný krém s kurkumou je jiná situace.

Poctivé zařazení. Kurkuma je bezpečná, zajímavá a v laboratoři aktivní. Klinických dat, která by ospravedlnila konkrétní slib na obale, je ale málo – a ta nejlepší přišla teprve tehdy, když se problém s průnikem obešel technologií, kterou běžná kosmetika nemá.

Komu sedí a komu ne

Podrážděná pleť: kurkuma nic nezkazí a jako zklidňující složka je bezpečná.

Psoriáza a ekzém: ne jako náhrada léčby. V klinické studii s 4,5 g denně odpovědělo 16,7 % pacientů a autoři sami připouštějí možný placebo efekt.

Pigmentové skvrny: vliv na tvorbu melaninu je popsaný v laboratoři. Niacinamid, kyselina tranexamová a alfa-arbutin mají klinická data.

Akné: dat je málo a kurkuma je hutná ve formě masky. Benzoyl peroxid a kyselina azelaová mají doložený účinek.

Světlá pleť: pozor na barvu. Domácí kurkumová maska zanechá žlutý nádech, který se ne vždy smyje napoprvé, a na ručníku a povlečení skvrnu natrvalo.

Alergie: kontaktní alergie na kurkumu je popsaná, i když vzácná.

V těhotenství a při kojení je vnější použití bez omezení. Vysoké dávky ústy se v těhotenství nedoporučují.

S čím kombinovat

Kurkuma nemá s kosmetickými složkami konflikty.

V produktech se kombinuje s niacinamidem, vitaminem C a zklidňujícími složkami. Ty ale odvádějí většinu práce.

Praktická věc, kterou je potřeba vědět předem: kurkumin barví. V domácí masce se to řeší kombinací s jogurtem nebo medem a krátkou dobou působení, ale žlutý nádech je pravděpodobný. Bezbarvá varianta Tetrahydrocurcuminoids tenhle problém nemá a v hotové kosmetice převažuje.

Druhá věc: kurkumin je nestabilní na světle a při vyšším pH se rozkládá. Patří do neprůhledného obalu.

A vodítko pro čtení etikety: CI 75300 ve složení znamená, že kurkumin plní roli barviva, ne aktivní látky. Pozice na konci složení tomu odpovídá.

Bezpečnost a regulace

Kurkuma ani kurkumin nepatří mezi látky omezené přílohami nařízení (ES) č. 1223/2009. Kurkumin je zároveň povolené kosmetické barvivo pod číslem CI 75300 a potravinářská přídatná látka E100.

Vnější použití je bezpečné a dobře snášené. Kontaktní alergie je vzácná, ale popsaná.

V těhotenství a při kojení je vnější použití bez omezení. Vysoké dávky ústy se v těhotenství nedoporučují, protože kurkumin ovlivňuje děložní svalovinu.

Při ústním užívání ve vysokých dávkách je namístě opatrnost u lidí s onemocněním žlučníku (kurkumin stimuluje jeho vyprazdňování) a u lidí na antikoagulancích, protože ovlivňuje srážlivost. To se týká doplňků stravy, ne krému.

Praktická nevýhoda není zdravotní, ale kosmetická: žluté zabarvení pleti i textilu.

Kde ji najdete

V pleťových maskách a sérech, obvykle v kombinaci s dalšími rostlinnými výtažky.

V produktech pro podrážděnou pleť a v ajurvédské kosmetice.

Jako CI 75300 v dekorativní kosmetice, kde plní roli barviva.

V doplňcích stravy, obvykle s piperinem, který má zlepšit vstřebávání.

V potravinách jako E100.

Ve složení stojí kurkuma obvykle v druhé polovině. Tetrahydrocurcuminoids jsou bezbarvá varianta a v hotové kosmetice převažují právě proto.

Časté mýty

„Kurkumin léčí psoriázu.“ V klinické studii s vysokou dávkou 4,5 g denně odpovědělo 16,7 % pacientů a autoři sami uvádějí, že to mohl být placebo efekt nebo přirozený průběh onemocnění.

„Tisíce studií nemůžou být špatně.“ Většina těch studií je laboratorních. Kurkumin vychází aktivní skoro na všechno, což je v metodologické literatuře považované spíš za varovné znamení než za důkaz.

„Kurkumová maska rozjasní pleť.“ Rozjasní ji do žluta. Vliv na pigmentaci je popsaný v laboratoři, ale okamžitý efekt masky je barvivo, ne depigmentace.