Kyselina citronová

Co to je

Kyselina citronová je organická kyselina, kterou obsahují citrusy a která vzniká i v lidském metabolismu. Kosmetická se vyrábí fermentací plísně Aspergillus niger z cukru, ne lisováním citronů.

Patří technicky mezi alfa-hydroxykyseliny (AHA), ale na rozdíl od glykolové nebo mléčné se jako exfoliant prakticky nepoužívá. Má tři karboxylové skupiny a velkou molekulu, takže do pokožky proniká špatně.

Její skutečná role je jiná a v podstatě neviditelná: nastavuje pH produktu. Ve složení proto stojí obvykle úplně na konci.

Co dělá s pletí

pH rozhoduje o tom, jestli kosmetika funguje – a není to teorie. Studie percutánní absorpce v Dermatologic Surgery ukázala, že kyselina L-askorbová musí být formulovaná pod pH 3,5, jinak do kůže vůbec nevstoupí. Bez správně nastaveného pH je i drahé sérum s vitaminem C k ničemu.

Podobně to platí i jinde:

• AHA a BHA kyseliny exfoliují jen v kyselém prostředí
• Konzervanty účinkují v určitém rozmezí pH
• Zdravá pokožka má pH kolem 4,7–5,5 a produkty se mu obvykle přizpůsobují

Kyselina citronová pH snižuje, její sodná sůl (Sodium Citrate) ho naopak zvyšuje. Formulátoři používají obě jako pufr – dvojice udrží pH stabilní i při změnách teploty a stárnutí produktu.

Druhá, méně známá role: chelatace. Kyselina citronová váže kovové ionty, které by jinak urychlovaly oxidaci a kazily produkt. Doplňuje tím konzervační systém, ale sama konzervant není.

Co ukázal výzkum

U kyseliny citronové není co zkoumat v tom smyslu, v jakém se zkoumá retinol – nemá být účinnou látkou.

Stojí ale za zmínku, proč se jako AHA nepoužívá častěji. Ve srovnání s kyselinou glykolovou má výrazně větší molekulu se třemi karboxylovými skupinami, které ji drží ve vodné fázi. Průnik do rohové vrstvy je proto slabý.

Exfoliační produkty s kyselinou citronovou jako hlavní kyselinou proto bývají spíš marketingové: „AHA z citrusů“ zní lépe než glykolová kyselina z cukrové třtiny, ale funguje hůř.

Co doložené není: rozjasňující nebo protivráskový účinek při koncentracích, ve kterých se běžně používá, tedy v desetinách procenta jako regulátor pH.

Komu sedí a komu ne

Kyselina citronová v roli regulátoru pH nevadí nikomu. V desetinách procenta je fyziologicky nezajímavá.

Citlivá pleť: ve vysokých koncentracích (exfoliační přípravky) může dráždit stejně jako jiné kyseliny. V běžné roli ne.

Poškozená bariéra: produkt s nízkým pH může pálit, ale příčinou je pH, ne konkrétně kyselina citronová.

V těhotenství a při kojení bez omezení.

Jedna praktická poznámka: pokud vás pálí produkt s kyselinou citronovou na konci složení, není to jí – je to celkovým pH přípravku, které je nastavené kvůli jiné složce.

S čím kombinovat

Kyselina citronová je pasivní složka a s ničím nekoliduje.

Často se objevuje spolu se Sodium Citrate – dvojice tvoří pufr, který drží pH stabilní.

S EDTA nebo Sodium Phytate se doplňuje v chelataci kovových iontů.

U přípravků, kde se kyselina citronová používá jako exfoliant, platí stejná pravidla jako u ostatních AHA: SPF ráno a nekombinovat s dalšími kyselinami ve stejném kroku.

Bezpečnost a regulace

Kyselina citronová nepatří mezi látky omezené přílohami nařízení (ES) č. 1223/2009 a nemá stanovený koncentrační limit. Není na seznamu vonných alergenů.

Je to jedna z nejlépe snášených a nejpoužívanějších kosmetických složek vůbec. Kontaktní alergie je mimořádně vzácná.

V těhotenství a při kojení bez omezení.

Pozor na záměnu s citrusovými silicemi (Citrus Limon Peel Oil a podobné). Ty jsou úplně jiná surovina, mohou být fototoxické a obsahují vonné alergeny limonen a linalool. Kyselina citronová nic z toho není.

Kde ji najdete

Skoro ve všem – v krémech, sérech, tonicích, šamponech, sprchových gelech i v dekorativní kosmetice.

Ve složení stojí obvykle úplně na konci, protože se používá v desetinách procenta. To není známka šizení, ale její role.

Jako exfoliant se objevuje v peelingových tonicích, obvykle jako doplněk ke glykolové nebo mléčné kyselině.

V domácnosti se kyselina citronová používá na odvápnění – jde o tutéž látku, jen v jiné čistotě a množství.

Časté mýty

„AHA z citrusů je jemnější přírodní alternativa.“ Jemnější je proto, že hůř funguje – velká molekula se třemi karboxylovými skupinami proniká do pokožky slabě. Kyselina mléčná je pro citlivou pleť lepší volba.

„Kyselina citronová v kosmetice je z citronů.“ Vyrábí se fermentací plísně Aspergillus niger z cukru. S citrony má společný jen název.

„Když je na konci složení, je to jen plnidlo.“ Její role je nastavit pH, a to se dělá v desetinách procenta. Bez ní by řada složek v produktu nefungovala.