Kyselina fytová

Co to je

Kyselina fytová je zásobní forma fosforu v rostlinách – najdete ji v obalových vrstvách obilí, luštěnin a olejnatých semen. Chemicky jde o inositol hexafosfát, odtud zkratka IP6.

V kosmetice se získává hlavně z rýžových otrub a používá se ve dvou zcela odlišných rolích:

• Phytic Acid – jako mírná exfoliační a depigmentační složka, typicky v 0,5 až 2 %
• Sodium Phytate – jako chelatační činidlo, tedy náhrada EDTA, v desetinách procenta

To druhé je v kosmetice častější. Když ve složení uvidíte Sodium Phytate na konci seznamu, je tam kvůli vázání kovových iontů, ne kvůli pleti.

Její zvláštnost mezi kyselinami je v tom, že nemá typický exfoliační mechanismus. Nerozvolňuje spoje mezi buňkami jako AHA. Funguje jinak – a proto je i jinak silná.

Co dělá s pletí

Kyselina fytová má šest fosfátových skupin, které silně vážou kovové ionty. Z toho plyne prakticky všechno, co v kosmetice dělá.

Vazba mědi. Enzym tyrozináza potřebuje ke své funkci měď. Když se měď naváže na kyselinu fytovou, enzym nefunguje a pigment se netvoří. To je stejný princip jako u kyseliny kojové.

Vazba železa. Volné železo katalyzuje reakce, při kterých vznikají volné radikály. Vyvázáním železa kyselina fytová nepřímo působí antioxidačně.

Mírná exfoliace. Má nízké pH, takže rozvolní povrchové vrstvy – ale slaběji než AHA.

Konzervace složení. Ve formě Sodium Phytate zpomaluje oxidaci a zvyšuje účinnost konzervantů, přesně jako EDTA. Na rozdíl od ní se ale v přírodě rozkládá lépe.

Z toho plyne i její pověst: nejjemnější z kyselin. To je pravda – ale jemnost a účinnost jdou i tady proti sobě.

Co ukázal výzkum

Kyselina fytová má jednu velkou výhodu: existuje přímé srovnání s ostatními peelingy u téhož onemocnění a na stejném souboru.

Studie v Dermatologic Surgery zařadila 90 indických pacientů s melasmou, náhodně rozdělených do tří skupin po třiceti:

• 35% kyselina glykolová
• 20% salicylová + 10% mandlová kyselina
• kombinovaný peeling s kyselinou fytovou

Všechny skupiny byly čtyři týdny předem připravovány 4% hydrochinonem a 0,05% tretinoinem. Peeling se opakoval každých 14 dní po dobu 12 týdnů, hodnotilo se skóre MASI a sledování pokračovalo do 20. týdne.

Skóre MASI kleslo ve všech třech skupinách – kyselina fytová tedy fungovala.

Rozdíly ale byly jednoznačné. Po 12 týdnech činilo snížení skóre MASI:

• 62,36 % ve skupině s kyselinou glykolovou
• 60,98 % ve skupině se salicylovo-mandlovým peelingem
• 44,71 % ve skupině s kyselinou fytovou

Rozdíl proti fytové kyselině byl u obou ostatních skupin statisticky významný (p = 0,00), zatímco mezi glykolovou a salicylovo-mandlovou nebyl žádný (p = 0,876).

Autoři uzavírají, že 35% kyselina glykolová i salicylovo-mandlový peeling jsou stejně účinné a účinnější než peeling s kyselinou fytovou, přičemž salicylovo-mandlový je pro indickou pleť lépe snášený.

Jak to zařadit poctivě. Kyselina fytová funguje, jen slaběji. Rozdíl 45 % proti 62 % není zanedbatelný, ale ani propastný – a u pleti, která silnější peeling nesnese, je slabší účinek lepší než žádný.

Stojí za zmínku, že se testovaly profesionální peelingy, ne kosmetické koncentrace. Kyselina fytová v 1% séru je něco jiného než v peelingu u dermatologa.

A druhá role kyseliny fytové – jako chelátoru místo EDTA – žádnou takovou diskuzi nepotřebuje. Tam funguje spolehlivě a je to důvod, proč ji ve složení potkáte nejčastěji.

Komu sedí a komu ne

Citlivá pleť s pigmentovými skvrnami: tohle je její místo. Působí mírněji než AHA a přitom zasahuje do tvorby pigmentu.

Melasma: ano, ale jako součást kombinace. V přímém srovnání zaostala za kyselinou glykolovou i salicylovo-mandlovou.

Kdo nesnese silnější kyseliny: rozumná volba. Slabší účinek u pleti, která silnější nesnese, je pořád lepší než nic.

Aknózní pleť: mírná exfoliace nevadí, ale kyselina salicylová je tady účinnější.

Kdo řeší ekologickou stopu složení: Sodium Phytate je lépe rozložitelná náhrada EDTA. To je konkrétní a smysluplný důvod, proč ji ve složení chtít.

V těhotenství a při kojení bez omezení.

Co od ní nečekat: rychlost. Depigmentační působení přes vazbu mědi se projeví za týdny až měsíce, jako u všech látek tohoto typu.

S čím kombinovat

Kyselina fytová se kombinuje dobře a bývá součástí směsí, ne samostatnou složkou.

S ostatními depigmentačními látkami – niacinamidem, kyselinou tranexamovou, alfa-arbutinem – se doplňuje, protože každá zasahuje do vzniku pigmentu jinde.

S vitaminem C dává smysl dvojnásob: chrání ho před oxidací tím, že vyváže kovové ionty.

S kyselinou azelaovou a glykolovou se kombinuje ve vrstvených protokolech u kosmetiček.

Jako Sodium Phytate se objevuje vedle konzervantů a antioxidantů, kterým zvyšuje účinnost.

A to hlavní u pigmentace: denní UV ochrana, u melasmy navíc s ochranou proti viditelnému světlu, tedy tónovaný krém s oxidy železa. Bez ní se skvrny vracejí rychleji, než je jakákoli depigmentační látka umí zesvětlit.

Bezpečnost a regulace

Kyselina fytová nepatří mezi látky omezené přílohami nařízení (ES) č. 1223/2009.

Je velmi dobře snášená – v kosmetických koncentracích patří mezi nejjemnější kyseliny vůbec. Zarudnutí a pálení jsou vzácné.

V těhotenství a při kojení bez omezení.

Kontaktní alergie je vzácná.

Jako u všech kyselin platí, že exfoliovaná pokožka je citlivější na sluneční záření a denní UV ochrana je na místě.

Jedna poznámka k záměně: v nutrici má kyselina fytová pověst „antinutrientu“, protože v potravě váže železo, zinek a vápník a snižuje jejich vstřebávání. To se týká stravy, ne krému – v kosmetice je právě tahle vazebná schopnost tím, co ji dělá užitečnou.

Kde ji najdete

V sérech a krémech na pigmentové skvrny, obvykle v kombinaci s dalšími depigmentačními látkami.

V profesionálních peelinzích u kosmetiček a dermatologů.

Jako Sodium Phytate na konci složení prakticky jakéhokoli produktu – tam plní roli chelátoru místo EDTA.

V produktech označených jako přírodní nebo certifikované, kde nahrazuje EDTA.

Ve složení stojí kyselina fytová v první polovině, sodium phytate na konci. Rozdíl v pozici odpovídá rozdílu v roli.

Časté mýty

„Kyselina fytová je šetrná alternativa AHA se stejným účinkem.“ Šetrná je, se stejným účinkem ne. V přímém srovnání u 90 pacientů s melasmou snížila skóre MASI o 44,71 %, zatímco 35% kyselina glykolová o 62,36 % a salicylovo-mandlový peeling o 60,98 %.

„Váže minerály, takže mi je vezme z pleti.“ Vazba železa a mědi je právě to, co v kosmetice dělá užitečnou – vyřadí enzym tvořící pigment a katalyzátory oxidace. Diskuze o „antinutrientu“ se týká stravy, ne krému.

„Sodium Phytate ve složení je aktivní látka.“ Není. V téhle formě a na konci složení plní roli chelátoru, tedy náhrady EDTA.