Přeslička

Co to je

Přeslička rolní je pravěká rostlina – rod Equisetum je na Zemi přes 300 milionů let a je poslední žijící zástupce celé skupiny.

A je to rostlina s nejvyšším obsahem oxidu křemičitého na světě. Křemík ukládá do buněčných stěn, což jí dodává charakteristickou drsnost – kdysi se přesličkou brousilo cínové nádobí, odtud lidové jméno „cínová tráva.“

Z toho vyrostl celý příběh, na kterém přeslička v kosmetice stojí: křemík je stavební prvek pojivové tkáně, tedy vlasů, nehtů a kůže, a přeslička ho má nejvíc.

Je to úhledná úvaha. Má jen jeden problém, a ten je doložený.

V kosmetice se používá výtažek z nadzemní části. V EU je bez regulačního omezení. Vnitřní užívání je jiná otázka – přeslička má diuretické účinky a dlouhodobé užívání se nedoporučuje.

Co dělá s pletí

Přesličce se v kosmetice připisují dva účinky.

Zpevnění vlasů a nehtů přes křemík. Nejrozšířenější argument. Křemík se v pojivové tkáni skutečně nachází a jeho role ve stavbě kolagenu se studuje.

Jenže mezi „rostlina obsahuje křemík“ a „vlas je pevnější“ je řetěz kroků, ze kterých není doložený ani jeden: musel by se z rostliny uvolnit, projít pokožkou, dostat se k folikulu a tam se zabudovat. Ani jeden krok tenhle výzkum nesleduje.

A je tu ještě jedna komplikace, kterou marketing přehlíží: oxid křemičitý je nerozpustný. Přesně proto přesličku dělá drsnou. Co se z ní do vodného výluhu skutečně uvolní, není totéž co její celkový obsah křemíku.

Protizánětlivé a zklidňující působení. Méně propagované, ale lépe podložené. A jak uvidíte dál, právě tady se ukázalo, že za účinkem nestojí jen křemík.

Praktická role, kterou má přeslička v produktech nejčastěji: adstringence. Výluh mírně stáhne a odmastí. To je efekt, který cítíte, i když nic nezpevňuje.

Co ukázal výzkum

Studie, která příběh o křemíku prověřila. Práce publikovaná v Planta Medica si položila přesně tu otázku, kterou marketing nikdy nepokládá: jsou léčivé vlastnosti přesličky dané jejím obsahem křemíku?

Autoři nejdřív našli podmínky, za kterých se dá připravit výluh bohatý na křemík. Pak jeho účinek testovali na primárních lidských lymfocytech – průtokovou cytometrií a měřením cytokinů metodou ELISA.

Nálezy:

Výluhy potlačily aktivaci a množení lymfocytů, a to mechanismem závislým na interleukinu 2.

Účinek rostl s koncentrací křemíku ve výluhu. Tohle mluví pro roli křemíku.

Ovlivněna byla i polyfunkčnost lymfocytů – snížila se produkce IFN-γ.

A pak přišel nález, který dal práci její název. Analýzou HPLC-UV-MS a testováním jednotlivých frakcí autoři identifikovali druhou účinnou látku: isoquercitrin, flavonoid, a to v imunosupresivně účinných koncentracích.

Závěr: účinnými složkami přesličkových výluhů jsou křemík i isoquercitrin.

Jak to zařadit. Tohle je poctivá práce, která svůj vlastní předpoklad zpochybnila. Neříká, že křemík nedělá nic – naopak potvrzuje, že s jeho koncentrací účinek roste. Říká, že není jediný, a tím podkopává jednoduchou rovnici, na které přeslička v propagaci stojí.

A je potřeba dodat druhou věc: měřily se lymfocyty, tedy buňky imunitního systému. Ne vlasy, ne nehty, ne kůže.

Co dělá přeslička s kožními buňkami. Studie publikovaná v Pharmaceuticals izolovala z etanolového výtažku devět sekundárních metabolitů a strukturu každého určila hmotnostní spektrometrií, NMR a ECD.

Účinek se pak testoval na lidských keratinocytech HaCaT stimulovaných TNFα a IFNγ – tedy v modelu kožního zánětu.

Nejsilnější útlum tvorby prozánětlivých chemokinů měla sloučenina 3, tedy (Z)-3-hexenyl β-D-glukopyranosid, následovaná sloučeninami 6 a 8. Tyto látky zároveň potlačily aktivaci prozánětlivých transkripčních faktorů STAT1 a NF-κB.

Autoři uzavírají, že přeslička může sloužit k vývoji přípravků zlepšujících dermatitidu.

Jak to zařadit. Opět buněčná kultura. A všimněte si, které látky vyšly jako nejúčinnější: glykosidy a lignany, ne křemík.

Celkový obraz. Přeslička má doložené protizánětlivé působení na buněčné úrovni, a to hned ve dvou nezávislých modelech. Nemá ale jedinou studii měřící vlasy nebo nehty – tedy přesně to, kvůli čemu se prodává. A obě práce shodně ukazují, že za účinkem stojí i něco jiného než křemík.

Komu sedí a komu ne

Kdo chce zpevnit vlasy a nehty: to je nejčastější důvod, proč se přeslička kupuje, a zároveň jediné tvrzení bez opory. Studie na vlasech ani nehtech neexistuje.

Podrážděná pokožka a mírná dermatitida: tady je přeslička lépe podložená, byť daty z buněčných kultur.

Mastná pokožka hlavy: adstringentní účinek výluhu je praktický a nezpochybnitelný.

Citlivá pleť: dobře snášená složka bez známých problémů.

Kdo si dělá domácí výluh: nekonzervovaný odvar patří do lednice a spotřebuje se během pár dní.

Kdo bere přesličku ústy: to je jiná věc. Přeslička má diuretické účinky a dlouhodobé užívání se nedoporučuje – patří k lékaři nebo lékárníkovi, ne do adresáře kosmetiky.

Těhotenství a kojení: zevní použití je bez známého problému, vnitřní užívání se v těhotenství nedoporučuje. Konzultovat.

A jedna praktická poznámka: přeslička rolní se v přírodě plete s přesličkou bahenní, která je jedovatá. Tohle se netýká kupovaných produktů, ale sběru.

S čím kombinovat

Přeslička se snese prakticky se vším.

Co dává smysl:

• Kopřiva ve vlasové kosmetice – klasická česká dvojice s podobným rozsahem dat
• Panthenol pro pocit a hydrataci po adstringentním výluhu
• Zklidňující složky obecně; protizánětlivé působení je z přesličkových dat to nejlépe podložené

Co je zbytečné:

• Kupovat ji kvůli křemíku. Studie, která obsah křemíku ve výluhu záměrně měnila, našla druhou účinnou látku – isoquercitrin – a druhá práce označila za nejúčinnější glykosidy a lignany
• Čekat zpevnění vlasů. Žádná ze studií vlasy neměřila
• Skladovat domácí odvar dlouho. Bez konzervace se množí mikroorganismy

A věc, kterou stojí za to vědět při čtení složení: účinné látky se mezi typy výtažku liší. Vodný výluh, etanolový výtažek a šťáva z čerstvé rostliny obsahují jiné poměry – a v citovaných pracích byly nejúčinnější právě látky rozpustné v etanolu.

Bezpečnost a regulace

Přeslička je v EU bez regulačního omezení a v kosmetice se používá bez zvláštních bezpečnostních problémů. Zevní použití je dobře snášené.

Dvě věci se ale týkají vnitřního užívání a je poctivé je zmínit, protože přeslička se prodává i jako čaj a doplněk:

Diuretické účinky. Přeslička odvodňuje a dlouhodobé užívání se nedoporučuje.

V těhotenství se vnitřní užívání nedoporučuje. Zevní použití je bez známého problému, ale konzultace neuškodí.

A jedna věc, která se týká sběru, ne kupovaných produktů: přeslička rolní se plete s přesličkou bahenní, která je jedovatá. Rozlišit je vyžaduje znalost, ne odhad.

Co bezpečnostním problémem není: obsah oxidu křemičitého. Je nerozpustný a v kosmetických výluzích je ho podstatně méně, než kolik obsahuje samotná rostlina.

Kde ji najdete

V šamponech a kondicionérech s tvrzením o zpevnění vlasů.

V přípravcích na nehty a v doplňcích na vlasy a nehty.

V pleťových tonicích s adstringentním tvrzením.

V produktech pro mastnou pleť a mastnou pokožku hlavy.

V bylinných koupelích a přípravcích na podrážděnou pokožku – tady odpovídá použití nejlépe tomu, co je doložené.

Ve složení stojí jako Equisetum Arvense Extract, případně s upřesněním části rostliny nebo jako Equisetum Arvense Flower/Leaf/Stem Juice.

Vodítko: pokud je uvedený typ výtažku a jeho koncentrace, je to dobré znamení. U rostlinné složky s tenkými daty je konkrétní číslo aspoň něco.

Časté mýty

„Přeslička zpevňuje vlasy a nehty díky křemíku.“ Studie, která obsah křemíku ve výluhu záměrně měnila, se jmenuje „Protizánětlivé účinky přesličky nejsou zprostředkovány pouze křemíkem“ – a jako druhou účinnou látku identifikovala flavonoid isoquercitrin. Druhá práce označila za nejúčinnější glykosidy a lignany. Studii měřící vlasy nebo nehty nemám žádnou.

„Nejvíc křemíku znamená nejlepší účinek.“ Oxid křemičitý v přesličce je nerozpustný – právě proto je rostlina drsná. Kolik se ho do výluhu dostane, není totéž co její celkový obsah.

„Je to bylina, takže bez rizika.“ Zevně ano. Vnitřní užívání má diuretické účinky, dlouhodobě se nedoporučuje a v těhotenství se mu radí vyhnout.

„Domácí odvar je stejně dobrý jako produkt.“ V citovaných pracích byly nejúčinnější látky rozpustné v etanolu. Vodný odvar má jiné složení.