INCI · SH-OLIGOPEPTIDE-1
Růstové faktory (EGF)
Ve dvanáctitýdenní pilotní studii na dvaceti ženách se textura a pevnost zlepšily. Hloubka vrásek se v obou skupinách nezměnila skoro vůbec.
- Kategorie
- Aktivní látka
- Obvyklá koncentrace
- stopová
- Komedogenita
- Nízká
- Citlivá pleť
- Vhodné
- Těhotenství
- Vonný alergen
- Ne
- Regulace EU
- Bez zvláštního omezení
- Také jako
- OLIGOPEPTIDE-1, RH-OLIGOPEPTIDE-1
Co to je
Růstové faktory jsou bílkoviny, kterými si buňky říkají, že se mají dělit a obnovovat. V těle je vyrábějí samy tkáně; do kosmetiky se přidávají vyrobené.
Nejznámější je EGF – epidermální růstový faktor. Ve složení stojí jako:
sh-Oligopeptide-1 – vyrobený biotechnologicky, s lidskou sekvencí („sh“ znamená synthetic human)
rh-Oligopeptide-1 – rekombinantní, tedy vyrobený v buněčné kultuře
Oligopeptide-1 – souhrnné označení
sh-Polypeptide-1 a podobná čísla – další růstové faktory
Proč je to zajímavé: je to jedna z mála kosmetických složek, které nejsou „látka“, ale signál. Neopravují bariéru a nedodávají tuk – dávají buňkám pokyn.
A proč je to zároveň ošemetné, hned dvakrát:
Molekula je velká. EGF má zhruba 6 000 daltonů. To je řádově víc, než co rohovou vrstvou běžně projde. Otázka, kolik se ho dostane pod povrch, je u téhle skupiny zásadnější než u většiny jiných.
Signál k dělení je obousměrná záležitost. K téhle otázce se dostanu v části o bezpečnosti – a odpověď zní, že data nemám.
Co dělá s pletí
Růstový faktor se váže na receptor na povrchu buňky. Ten předá signál dovnitř a buňka podle něj změní chování – začne se dělit, tvořit bílkoviny mezibuněčné hmoty nebo migrovat do rány.
EGF konkrétně podporuje množení keratinocytů, tedy buněk pokožky. Proto se s ním pracuje v hojení ran, kde je logika zřejmá: rána potřebuje, aby se okraje uzavřely.
U kosmetiky je logika méně přímá. Zdravá pleť signál k obnově dostává sama a otázka je, co se změní, když se přidá zvenčí.
A teď to, co u téhle skupiny rozhoduje víc než u ostatních: jak se signál vůbec dostane k receptoru.
Receptory pro EGF jsou na buňkách v živých vrstvách pokožky. Nad nimi je rohová vrstva – bariéra, která je stavěná právě na to, aby velké molekuly nepropouštěla. EGF je velká molekula.
Z toho plynou dvě možnosti, mezi kterými se v odborné literatuře nerozhodlo:
Buď se část dostane dovnitř – pomocí nosičů a urychlovačů průniku, přes vlasové folikuly nebo přes narušenou bariéru.
Nebo se nedostane a účinek, který se pozoruje, dělá něco jiného v přípravku.
Proto je u růstových faktorů obzvlášť užitečné dívat se na to, co se v klinické studii skutečně zlepšilo – a co ne.
Co ukázal výzkum
Syntetický proti lidskému. Pilotní studie publikovaná v Journal of Cosmetic Dermatology srovnávala dvě séra s růstovými faktory – rekombinantní EGF (oligopeptid-1) proti růstovému faktoru získanému z lidského zdroje.
Design: dvanáctitýdenní prospektivní, randomizovaná, dvojitě zaslepená studie s paralelními skupinami, 20 dospělých žen ve věku 50 až 65 let, převážně bělošek s fototypem II a III a se středně těžkým až těžkým fotostárnutím.
Sérum se nanášelo dvakrát denně a všechny účastnice používaly standardizovaný mycí přípravek a opalovací krém.
Hodnotila se textura a pevnost pleti podle lékaře, spokojenost účastnic, a navíc – jako doplňkový cíl – vnímání okolím: standardizované fotografie posuzovali zaslepení laičtí hodnotitelé.
Výsledky:
Hodnocení lékařem vyznělo lépe pro skupinu s rekombinantním EGF, pokud jde o zlepšení textury a pevnosti při pozdějších návštěvách.
Celkové hodnocení závažnosti vrásek se v obou skupinách změnilo jen minimálně.
Účastnice ve skupině s rekombinantním EGF uváděly vyšší spokojenost ve více otázkách dotazníku.
U laických hodnotitelů se objevily malé rozdíly mezi návštěvami ve vybraných oblastech vnímání, včetně odhadovaného věku.
Autoři uzavírají, že rekombinantní formulace byla spojena s větším zlepšením vybraných ukazatelů – a sami připojují výhrady: zjištění o vnímání jsou průzkumná a omezená tím, že použitý hodnoticí nástroj nebyl validovaný, a interpretaci dále omezuje malý soubor tvořený pouze ženami a krátké sledování. Volají po větších, delších a rozmanitějších studiích.
Jak to zařadit – a tady je potřeba číst pozorně.
Za prvé: co se nezlepšilo. Celkové hodnocení závažnosti vrásek se změnilo jen minimálně v obou skupinách. To je ukazatel, kvůli kterému si lidé tenhle typ produktu kupují – a nepohnul se. Zlepšila se textura, pevnost a spokojenost, tedy měkčí ukazatele.
Za druhé: co studie neměla. Neměla skupinu bez růstového faktoru. Srovnávaly se dva přípravky proti sobě, ne proti placebu. Nedá se z ní tedy vyčíst, jestli by srovnatelné zlepšení textury nepřineslo jakékoli sérum.
Za třetí: co dostaly obě skupiny. Standardizovaný opalovací krém, dvakrát denně po dvanáct týdnů. To je nejlépe doložený zákrok proti fotostárnutí, jaký existuje. Část zlepšení v obou skupinách jde nejspíš na jeho konto.
Za čtvrté: 20 účastnic. Autoři to sami označují za pilotní studii.
Co tedy z práce vyplývá bezpečně: rekombinantní EGF vyšel v tomhle malém souboru lépe než varianta z lidského zdroje u části ukazatelů. Že růstové faktory obecně fungují na vrásky, z toho nevyplývá – ten ukazatel se v obou skupinách sotva pohnul.
Celkový obraz. U růstových faktorů v kosmetice je poctivé říct, že jde o zajímavý mechanismus s tenkou klinickou oporou. Dostupná data jsou malá, krátká a bez placebové větve – a nejtvrdší ukazatel v nich zůstal beze změny.
Komu sedí a komu ne
Kdo řeší vrásky: citovaná studie je právě tady nejméně přesvědčivá. Celkové hodnocení závažnosti vrásek se změnilo jen minimálně v obou skupinách. Doloženější cestou jsou retinoidy a UV ochrana.
Kdo řeší texturu a pevnost: tady vyšlo hodnocení lékařem lépe pro rekombinantní EGF. Soubor byl ale malý a bez placebové skupiny.
Kdo srovnává „lidské“ a syntetické: v citované studii vyšla rekombinantní, tedy vyrobená varianta lépe u části ukazatelů. Původ z lidského zdroje výhodu nepřinesl.
Kdo po zákroku hledá podporu hojení: hojení ran je oblast, kde má EGF svou původní logiku. Klinická data z kosmetického použití k tomu ale nemám a po zákroku se řídí pokyny lékaře.
Kdo má onkologické onemocnění v anamnéze: růstové faktory jsou signál k buněčnému dělení. Studie, které by tuhle otázku u kosmetického použití zodpověděly, nemám – a to je důvod ke konzultaci, ne k domněnkám v obou směrech.
Kdo má aktivní zánět nebo porušenou bariéru: narušenou bariérou projde víc než zdravou. U složky, u které nevíme, kolik se jí normálně dostane dovnitř, je to argument pro opatrnost.
Těhotenství a kojení: konzultovat. Ne kvůli doloženému riziku, ale kvůli chybějícím datům.
Kdo hledá nejlepší poměr ceny a doloženého účinku: růstové faktory patří k nejdražším složkám na trhu a jejich klinická opora je slabší než u retinolu, vitaminu C nebo niacinamidu.
S čím kombinovat
U růstových faktorů je hlavní otázkou průnik, takže rozhoduje spíš nosič a stav bariéry než kombinace se složkami.
Co dává smysl:
- Nanášet na čistou, mírně vlhkou pleť
- Neničit bariéru zbytečně. Silné kyseliny ve stejném kroku nedávají smysl
- Doplnit doloženými látkami. Retinoidy večer, vitamin C a UV ochrana ráno – v citované studii používaly opalovací krém obě skupiny
- Skladovat podle pokynů. Bílkovina je citlivější na teplo a čas než malá molekula
Co nefunguje:
- Očekávat účinek na hloubku vrásek. V citované studii se ten ukazatel v obou skupinách změnil jen minimálně
- Považovat „lidský původ“ za výhodu. V přímém srovnání vyšla rekombinantní varianta lépe u části ukazatelů
- Kombinovat víc drahých sér s růstovými faktory. Sečte se cena, ne doklad
A jedna praktická věc: koncentrace se u růstových faktorů obvykle neuvádí a stojí velmi nízko v seznamu složek. Působí totiž ve stopových množstvích – což je vlastnost signálních molekul, ale zároveň to znamená, že z pořadí ve složení se nedá nic odvodit.
Bezpečnost a regulace
Růstové faktory jsou v EU bez zvláštního omezení jako kosmetické složky.
Co je doložené o účinku. V dvanáctitýdenní pilotní studii s 20 ženami ve věku 50 až 65 let vyšlo hodnocení lékařem lépe pro rekombinantní EGF u textury a pevnosti, zatímco celkové hodnocení závažnosti vrásek se v obou skupinách změnilo jen minimálně.
Jaká je síla toho dokladu. Autoři sami uvádějí: malý soubor tvořený pouze ženami, krátké sledování a nevalidovaný hodnoticí nástroj u části výsledků. A studie neměla placebovou skupinu – srovnávaly se dva přípravky proti sobě.
Snášenlivost. V citované studii se nežádoucí účinky neuvádějí jako problém.
Otevřená otázka, kterou je potřeba pojmenovat. Růstové faktory jsou signálem k buněčnému dělení. Teoretická obava, jestli to má význam u lidí s nádorovým onemocněním nebo s předchorobím, se v diskusích objevuje. Studie, které by ji u kosmetického použití zodpověděly, k dispozici nemám – v žádném směru.
Co z toho plyne: nedá se říct, že je to riziko, ani že riziko není. Kdo má onkologické onemocnění v anamnéze, má to probrat s lékařem – a to je opatrnost vycházející z chybějících dat, ne z nálezu.
Průnik do kůže. EGF je velká molekula a rohová vrstva je bariéra právě proti takovým. Kolik se ho dostane k receptorům v živých vrstvách, není z dostupných zdrojů jasné.
V těhotenství a při kojení konzultovat – opět kvůli chybějícím datům, ne kvůli nálezu.
A co říct nemůžu: jestli růstové faktory v kosmetice dělají to, co se jim připisuje. Dostupná data jsou malá, krátká, bez placeba – a nejtvrdší ukazatel v nich zůstal beze změny.
Kde ji najdete
V prémiových sérech a krémech proti stárnutí – patří k nejdražším kosmetickým složkám.
V pooperační a pozákrokové péči – po laseru, mikrojehličkování a podobných výkonech.
V přípravcích na hojení ran – tam má EGF původní použití.
Ve složení stojí jako sh-Oligopeptide-1, rh-Oligopeptide-1, Oligopeptide-1, sh-Polypeptide-1 a další čísla.
Čísla za pomlčkou označují různé růstové faktory a peptidy, ne koncentraci nebo sílu.
Čeho si všímat: stojí velmi nízko v seznamu složek a koncentrace se neuvádí. Z pořadí se nedá nic odvodit, protože signální molekuly působí ve stopových množstvích.
A co odlišit: peptidy jako Matrixyl nebo měděné peptidy jsou krátké řetězce několika aminokyselin. Růstový faktor je celá bílkovina o řádově vyšší velikosti. Ve složení vypadají podobně, ale chovají se jinak.
Časté mýty
„Růstové faktory zahladí vrásky.“ V citované dvanáctitýdenní studii se celkové hodnocení závažnosti vrásek změnilo jen minimálně v obou skupinách. Zlepšila se textura, pevnost a spokojenost – tedy měkčí ukazatele.
„Lidský růstový faktor je účinnější než syntetický.“ V přímém srovnání vyšla rekombinantní varianta lépe u části ukazatelů. Původ z lidského zdroje výhodu nepřinesl.
„Je to totéž co peptidy, jen dražší.“ Není. Peptid je krátký řetězec několika aminokyselin, růstový faktor je celá bílkovina o řádově vyšší velikosti – a to zásadně mění, jestli se vůbec dostane pod povrch.
„Když je molekula velká, nemůže fungovat vůbec.“ To je taky přehnané. Otázka průniku není z dostupných zdrojů uzavřená a existují nosiče, které ho mohou zvýšit.
„Je prokázáno, že jsou u onkologických pacientů nebezpečné.“ Prokázáno to není. Ani opak. Data k téhle otázce u kosmetického použití nemám – proto je namístě konzultace, ne tvrzení.
Časté dotazy
- Fungují růstové faktory na vrásky?
- Ve dvanáctitýdenní pilotní studii s 20 ženami se celkové hodnocení závažnosti vrásek změnilo jen minimálně v obou porovnávaných skupinách. Lépe vyšlo hodnocení textury a pevnosti, tedy měkčí ukazatele – a studie neměla placebovou skupinu.
- Je lepší lidský, nebo syntetický EGF?
- V přímém srovnání obou typů vyšla rekombinantní, tedy vyrobená varianta lépe u části ukazatelů podle hodnocení lékaře i podle spokojenosti účastnic. Šlo ale o pilotní studii s 20 účastnicemi.
- Dostane se růstový faktor vůbec do kůže?
- Není to jednoznačné. EGF je velká molekula – zhruba 6 000 daltonů – a rohová vrstva je bariéra právě proti takovým. Kolik se jí dostane k receptorům v živých vrstvách, se z dostupných zdrojů určit nedá.
- Jsou bezpečné pro člověka s onkologickým onemocněním?
- Studie, které by tuhle otázku u kosmetického použití zodpověděly, nemám k dispozici – ani v jednom směru. Protože růstové faktory jsou signálem k buněčnému dělení, patří rozhodnutí lékaři.