INCI · SH-OLIGOPEPTIDE-1

Růstové faktory (EGF)

Ve dvanáctitýdenní pilotní studii na dvaceti ženách se textura a pevnost zlepšily. Hloubka vrásek se v obou skupinách nezměnila skoro vůbec.

Aktivní látka
SOAKTIVNÍ LÁTKA
Kategorie
Aktivní látka
Obvyklá koncentrace
stopová
Komedogenita
Nízká
Citlivá pleť
Vhodné
Těhotenství
Vonný alergen
Ne
Regulace EU
Bez zvláštního omezení
Také jako
OLIGOPEPTIDE-1, RH-OLIGOPEPTIDE-1

Co to je

Růstové faktory jsou bílkoviny, kterými si buňky říkají, že se mají dělit a obnovovat. V těle je vyrábějí samy tkáně; do kosmetiky se přidávají vyrobené.

Nejznámější je EGF – epidermální růstový faktor. Ve složení stojí jako:

sh-Oligopeptide-1 – vyrobený biotechnologicky, s lidskou sekvencí („sh“ znamená synthetic human)

rh-Oligopeptide-1 – rekombinantní, tedy vyrobený v buněčné kultuře

Oligopeptide-1 – souhrnné označení

sh-Polypeptide-1 a podobná čísla – další růstové faktory

Proč je to zajímavé: je to jedna z mála kosmetických složek, které nejsou „látka“, ale signál. Neopravují bariéru a nedodávají tuk – dávají buňkám pokyn.

A proč je to zároveň ošemetné, hned dvakrát:

Molekula je velká. EGF má zhruba 6 000 daltonů. To je řádově víc, než co rohovou vrstvou běžně projde. Otázka, kolik se ho dostane pod povrch, je u téhle skupiny zásadnější než u většiny jiných.

Signál k dělení je obousměrná záležitost. K téhle otázce se dostanu v části o bezpečnosti – a odpověď zní, že data nemám.

Co dělá s pletí

Růstový faktor se váže na receptor na povrchu buňky. Ten předá signál dovnitř a buňka podle něj změní chování – začne se dělit, tvořit bílkoviny mezibuněčné hmoty nebo migrovat do rány.

EGF konkrétně podporuje množení keratinocytů, tedy buněk pokožky. Proto se s ním pracuje v hojení ran, kde je logika zřejmá: rána potřebuje, aby se okraje uzavřely.

U kosmetiky je logika méně přímá. Zdravá pleť signál k obnově dostává sama a otázka je, co se změní, když se přidá zvenčí.

A teď to, co u téhle skupiny rozhoduje víc než u ostatních: jak se signál vůbec dostane k receptoru.

Receptory pro EGF jsou na buňkách v živých vrstvách pokožky. Nad nimi je rohová vrstva – bariéra, která je stavěná právě na to, aby velké molekuly nepropouštěla. EGF je velká molekula.

Z toho plynou dvě možnosti, mezi kterými se v odborné literatuře nerozhodlo:

Buď se část dostane dovnitř – pomocí nosičů a urychlovačů průniku, přes vlasové folikuly nebo přes narušenou bariéru.

Nebo se nedostane a účinek, který se pozoruje, dělá něco jiného v přípravku.

Proto je u růstových faktorů obzvlášť užitečné dívat se na to, co se v klinické studii skutečně zlepšilo – a co ne.

Co ukázal výzkum

Syntetický proti lidskému. Pilotní studie publikovaná v Journal of Cosmetic Dermatology srovnávala dvě séra s růstovými faktory – rekombinantní EGF (oligopeptid-1) proti růstovému faktoru získanému z lidského zdroje.

Design: dvanáctitýdenní prospektivní, randomizovaná, dvojitě zaslepená studie s paralelními skupinami, 20 dospělých žen ve věku 50 až 65 let, převážně bělošek s fototypem II a III a se středně těžkým až těžkým fotostárnutím.

Sérum se nanášelo dvakrát denně a všechny účastnice používaly standardizovaný mycí přípravek a opalovací krém.

Hodnotila se textura a pevnost pleti podle lékaře, spokojenost účastnic, a navíc – jako doplňkový cíl – vnímání okolím: standardizované fotografie posuzovali zaslepení laičtí hodnotitelé.

Výsledky:

Hodnocení lékařem vyznělo lépe pro skupinu s rekombinantním EGF, pokud jde o zlepšení textury a pevnosti při pozdějších návštěvách.

Celkové hodnocení závažnosti vrásek se v obou skupinách změnilo jen minimálně.

Účastnice ve skupině s rekombinantním EGF uváděly vyšší spokojenost ve více otázkách dotazníku.

U laických hodnotitelů se objevily malé rozdíly mezi návštěvami ve vybraných oblastech vnímání, včetně odhadovaného věku.

Autoři uzavírají, že rekombinantní formulace byla spojena s větším zlepšením vybraných ukazatelů – a sami připojují výhrady: zjištění o vnímání jsou průzkumná a omezená tím, že použitý hodnoticí nástroj nebyl validovaný, a interpretaci dále omezuje malý soubor tvořený pouze ženami a krátké sledování. Volají po větších, delších a rozmanitějších studiích.

Jak to zařadit – a tady je potřeba číst pozorně.

Za prvé: co se nezlepšilo. Celkové hodnocení závažnosti vrásek se změnilo jen minimálně v obou skupinách. To je ukazatel, kvůli kterému si lidé tenhle typ produktu kupují – a nepohnul se. Zlepšila se textura, pevnost a spokojenost, tedy měkčí ukazatele.

Za druhé: co studie neměla. Neměla skupinu bez růstového faktoru. Srovnávaly se dva přípravky proti sobě, ne proti placebu. Nedá se z ní tedy vyčíst, jestli by srovnatelné zlepšení textury nepřineslo jakékoli sérum.

Za třetí: co dostaly obě skupiny. Standardizovaný opalovací krém, dvakrát denně po dvanáct týdnů. To je nejlépe doložený zákrok proti fotostárnutí, jaký existuje. Část zlepšení v obou skupinách jde nejspíš na jeho konto.

Za čtvrté: 20 účastnic. Autoři to sami označují za pilotní studii.

Co tedy z práce vyplývá bezpečně: rekombinantní EGF vyšel v tomhle malém souboru lépe než varianta z lidského zdroje u části ukazatelů. Že růstové faktory obecně fungují na vrásky, z toho nevyplývá – ten ukazatel se v obou skupinách sotva pohnul.

Celkový obraz. U růstových faktorů v kosmetice je poctivé říct, že jde o zajímavý mechanismus s tenkou klinickou oporou. Dostupná data jsou malá, krátká a bez placebové větve – a nejtvrdší ukazatel v nich zůstal beze změny.

Komu sedí a komu ne

Kdo řeší vrásky: citovaná studie je právě tady nejméně přesvědčivá. Celkové hodnocení závažnosti vrásek se změnilo jen minimálně v obou skupinách. Doloženější cestou jsou retinoidy a UV ochrana.

Kdo řeší texturu a pevnost: tady vyšlo hodnocení lékařem lépe pro rekombinantní EGF. Soubor byl ale malý a bez placebové skupiny.

Kdo srovnává „lidské“ a syntetické: v citované studii vyšla rekombinantní, tedy vyrobená varianta lépe u části ukazatelů. Původ z lidského zdroje výhodu nepřinesl.

Kdo po zákroku hledá podporu hojení: hojení ran je oblast, kde má EGF svou původní logiku. Klinická data z kosmetického použití k tomu ale nemám a po zákroku se řídí pokyny lékaře.

Kdo má onkologické onemocnění v anamnéze: růstové faktory jsou signál k buněčnému dělení. Studie, které by tuhle otázku u kosmetického použití zodpověděly, nemám – a to je důvod ke konzultaci, ne k domněnkám v obou směrech.

Kdo má aktivní zánět nebo porušenou bariéru: narušenou bariérou projde víc než zdravou. U složky, u které nevíme, kolik se jí normálně dostane dovnitř, je to argument pro opatrnost.

Těhotenství a kojení: konzultovat. Ne kvůli doloženému riziku, ale kvůli chybějícím datům.

Kdo hledá nejlepší poměr ceny a doloženého účinku: růstové faktory patří k nejdražším složkám na trhu a jejich klinická opora je slabší než u retinolu, vitaminu C nebo niacinamidu.

S čím kombinovat

U růstových faktorů je hlavní otázkou průnik, takže rozhoduje spíš nosič a stav bariéry než kombinace se složkami.

Co dává smysl:

  • Nanášet na čistou, mírně vlhkou pleť
  • Neničit bariéru zbytečně. Silné kyseliny ve stejném kroku nedávají smysl
  • Doplnit doloženými látkami. Retinoidy večer, vitamin C a UV ochrana ráno – v citované studii používaly opalovací krém obě skupiny
  • Skladovat podle pokynů. Bílkovina je citlivější na teplo a čas než malá molekula

Co nefunguje:

  • Očekávat účinek na hloubku vrásek. V citované studii se ten ukazatel v obou skupinách změnil jen minimálně
  • Považovat „lidský původ“ za výhodu. V přímém srovnání vyšla rekombinantní varianta lépe u části ukazatelů
  • Kombinovat víc drahých sér s růstovými faktory. Sečte se cena, ne doklad

A jedna praktická věc: koncentrace se u růstových faktorů obvykle neuvádí a stojí velmi nízko v seznamu složek. Působí totiž ve stopových množstvích – což je vlastnost signálních molekul, ale zároveň to znamená, že z pořadí ve složení se nedá nic odvodit.

Bezpečnost a regulace

Růstové faktory jsou v EU bez zvláštního omezení jako kosmetické složky.

Co je doložené o účinku. V dvanáctitýdenní pilotní studii s 20 ženami ve věku 50 až 65 let vyšlo hodnocení lékařem lépe pro rekombinantní EGF u textury a pevnosti, zatímco celkové hodnocení závažnosti vrásek se v obou skupinách změnilo jen minimálně.

Jaká je síla toho dokladu. Autoři sami uvádějí: malý soubor tvořený pouze ženami, krátké sledování a nevalidovaný hodnoticí nástroj u části výsledků. A studie neměla placebovou skupinu – srovnávaly se dva přípravky proti sobě.

Snášenlivost. V citované studii se nežádoucí účinky neuvádějí jako problém.

Otevřená otázka, kterou je potřeba pojmenovat. Růstové faktory jsou signálem k buněčnému dělení. Teoretická obava, jestli to má význam u lidí s nádorovým onemocněním nebo s předchorobím, se v diskusích objevuje. Studie, které by ji u kosmetického použití zodpověděly, k dispozici nemám – v žádném směru.

Co z toho plyne: nedá se říct, že je to riziko, ani že riziko není. Kdo má onkologické onemocnění v anamnéze, má to probrat s lékařem – a to je opatrnost vycházející z chybějících dat, ne z nálezu.

Průnik do kůže. EGF je velká molekula a rohová vrstva je bariéra právě proti takovým. Kolik se ho dostane k receptorům v živých vrstvách, není z dostupných zdrojů jasné.

V těhotenství a při kojení konzultovat – opět kvůli chybějícím datům, ne kvůli nálezu.

A co říct nemůžu: jestli růstové faktory v kosmetice dělají to, co se jim připisuje. Dostupná data jsou malá, krátká, bez placeba – a nejtvrdší ukazatel v nich zůstal beze změny.

Kde ji najdete

V prémiových sérech a krémech proti stárnutí – patří k nejdražším kosmetickým složkám.

V pooperační a pozákrokové péči – po laseru, mikrojehličkování a podobných výkonech.

V přípravcích na hojení ran – tam má EGF původní použití.

Ve složení stojí jako sh-Oligopeptide-1, rh-Oligopeptide-1, Oligopeptide-1, sh-Polypeptide-1 a další čísla.

Čísla za pomlčkou označují různé růstové faktory a peptidy, ne koncentraci nebo sílu.

Čeho si všímat: stojí velmi nízko v seznamu složek a koncentrace se neuvádí. Z pořadí se nedá nic odvodit, protože signální molekuly působí ve stopových množstvích.

A co odlišit: peptidy jako Matrixyl nebo měděné peptidy jsou krátké řetězce několika aminokyselin. Růstový faktor je celá bílkovina o řádově vyšší velikosti. Ve složení vypadají podobně, ale chovají se jinak.

Časté mýty

„Růstové faktory zahladí vrásky.“ V citované dvanáctitýdenní studii se celkové hodnocení závažnosti vrásek změnilo jen minimálně v obou skupinách. Zlepšila se textura, pevnost a spokojenost – tedy měkčí ukazatele.

„Lidský růstový faktor je účinnější než syntetický.“ V přímém srovnání vyšla rekombinantní varianta lépe u části ukazatelů. Původ z lidského zdroje výhodu nepřinesl.

„Je to totéž co peptidy, jen dražší.“ Není. Peptid je krátký řetězec několika aminokyselin, růstový faktor je celá bílkovina o řádově vyšší velikosti – a to zásadně mění, jestli se vůbec dostane pod povrch.

„Když je molekula velká, nemůže fungovat vůbec.“ To je taky přehnané. Otázka průniku není z dostupných zdrojů uzavřená a existují nosiče, které ho mohou zvýšit.

„Je prokázáno, že jsou u onkologických pacientů nebezpečné.“ Prokázáno to není. Ani opak. Data k téhle otázce u kosmetického použití nemám – proto je namístě konzultace, ne tvrzení.

Časté dotazy

Fungují růstové faktory na vrásky?
Ve dvanáctitýdenní pilotní studii s 20 ženami se celkové hodnocení závažnosti vrásek změnilo jen minimálně v obou porovnávaných skupinách. Lépe vyšlo hodnocení textury a pevnosti, tedy měkčí ukazatele – a studie neměla placebovou skupinu.
Je lepší lidský, nebo syntetický EGF?
V přímém srovnání obou typů vyšla rekombinantní, tedy vyrobená varianta lépe u části ukazatelů podle hodnocení lékaře i podle spokojenosti účastnic. Šlo ale o pilotní studii s 20 účastnicemi.
Dostane se růstový faktor vůbec do kůže?
Není to jednoznačné. EGF je velká molekula – zhruba 6 000 daltonů – a rohová vrstva je bariéra právě proti takovým. Kolik se jí dostane k receptorům v živých vrstvách, se z dostupných zdrojů určit nedá.
Jsou bezpečné pro člověka s onkologickým onemocněním?
Studie, které by tuhle otázku u kosmetického použití zodpověděly, nemám k dispozici – ani v jednom směru. Protože růstové faktory jsou signálem k buněčnému dělení, patří rozhodnutí lékaři.

Související složky