Glukosidy

Co to je

Glukosidy jsou neiontové tenzidy vyráběné spojením cukru s mastným alkoholem. Cukr obvykle pochází z kukuřičného nebo pšeničného škrobu, mastný alkohol z kokosového nebo palmového oleje.

Neiontové znamená, že molekula nenese elektrický náboj – a jak uvidíte níž, právě z toho plyne většina jejich vlastností.

Ve složení potkáte několik, které se liší délkou řetězce a tím i vlastnostmi:

• Coco-Glucoside – nejběžnější, jemný
• Decyl Glucoside – dobře pění, používá se i v dětské kosmetice
• Lauryl Glucoside – o něco silnější čisticí účinek
• Caprylyl/Capryl Glucoside – nejjemnější, často v micelárních vodách
• Cetearyl Glucoside, Arachidyl Glucoside – nejsou čisticí, plní roli emulgátorů

Jsou to tenzidy, na kterých stojí naprostá většina produktů označených „bez sulfátů“. To označení tedy neznamená „bez tenzidů“ jen že jsou jiné.

Co dělá s pletí

Tenzid má molekulu se dvěma konci: jeden má rád vodu, druhý tuk. Ve vodě se molekuly shluknou do micel, které obalí mastnou nečistotu a odnesou ji.

U glukosidů rozhoduje nepřítomnost náboje. Aniontové tenzidy jako SLES nesou záporný náboj, a proto reagují s kladně nabitými ionty vápníku a hořčíku v tvrdé vodě. Vzniká sraženina, tenzid se spotřebuje na reakci místo na mytí a pěna klesá.

Glukosidy tenhle problém nemají, protože není co by se s vápníkem vázalo.

Z toho plynou tři praktické důsledky:

Jemnost. Glukosidy odmašťují méně agresivně než sulfáty, takže z kožní bariéry odplaví méně lipidů.

Slabší pěna. Hustou pěnu dělají hlavně aniontové tenzidy. Šampon bez sulfátů proto pění méně – to není vada, ale důsledek.

Zásadité pH suroviny. Glukosidy se dodávají v silně zásaditém roztoku a v produktu se musí pH upravit. Špatně sestavený produkt „bez sulfátů“ tak může mít vyšší pH než ten se sulfáty, a být tím pádem paradoxně dráždivější.

Co ukázal výzkum

Proč glukosidy fungují stabilněji. Studie v RSC Advances systematicky porovnala tři tenzidy zastupující tři skupiny – SLES (aniontový), kokamidopropyl betain (amfoterní) a decyl glukosid (neiontový). Měřilo se povrchové napětí, kritická micelární koncentrace, viskozita a fyzikální stabilita při různé tvrdosti vody (0–400 mg/l CaCO₃), pH (5,5–9,0) a teplotě (4–40 °C).

Výsledky ukazují rozdíl mezi skupinami názorně:

SLES byl na tvrdou vodu výrazně citlivý – povrchové napětí stouplo z 32,5 na 36,8 mN/m, kritická micelární koncentrace z 0,25 na 0,45 mM, a docházelo ke srážení a poklesu viskozity.

Kokamidopropyl betain byl středně odolný.

Decyl glukosid si zachoval stabilní chování (CMC kolem 1,0 mM) bez ohledu na iontový i teplotní stres. Statistická analýza potvrdila významný vliv prostředí u iontových tenzidů, ale nikoli u decyl glukosidu.

Mechanismus je přesně ten očekávaný: neiontová struktura brání vazbě kationtů, takže tenzid funguje stejně v měkké i tvrdé vodě.

Autoři z toho vyvozují, že decyl glukosid je díky stabilitě, biologické rozložitelnosti a snášenlivosti s formulacemi vhodným kandidátem pro ekologičtější kosmetiku.

A teď druhá strana, kterou marketing „bez sulfátů“ nezmiňuje.

Glukosidy jsou doložené kontaktní alergeny. V odborné literatuře najdete práci hodnotící prevalenci alergické kontaktní dermatitidy na decyl a lauryl glukosid ve Velké Británii a Irsku a další s výmluvným názvem: „Alergická kontaktní dermatitida na decyl glukosid: stále významný alergen v Tinosorbu M“.

Ta druhá stojí za vysvětlení, protože je zdrojem nečekané expozice. Tinosorb M je moderní UV filtr, který se ve vodě nerozpouští a musí se rozptýlit – a jako dispergátor se používá právě decyl glukosid. Člověk, který se vyhýbá sulfátům a sáhne po opalovacím krému s moderním filtrem, se s ním tedy setká, aniž by ho hledal.

Jak to zařadit. Glukosidy jsou jemnější než sulfáty a v tvrdé vodě spolehlivější. Nejsou ale inertní – jsou to reálné alergeny s vlastní literaturou. Označení „bez sulfátů“ neříká nic o tom, jestli vám produkt bude vyhovovat.

Komu sedí a komu ne

Suchá a citlivá pokožka: glukosidy odmašťují jemněji než sulfáty a v tom je jejich hlavní přínos.

Atopická pokožka: obvykle vhodnější než sulfáty, ale pozor na pH produktu – ne každý přípravek bez sulfátů ho má nízké.

Barvené vlasy: barvu vymývají méně než SLS. Tady má „bez sulfátů“ reálný smysl.

Tvrdá voda: glukosidy fungují stejně bez ohledu na tvrdost, takže pěna i účinek jsou konzistentní.

Kdo reagoval na opalovací krém: decyl glukosid patří mezi kandidáty. Jako dispergátor Tinosorbu M je v moderních filtrech běžný.

Kdo má ekzém rukou a opakovaně reaguje na mycí produkty: glukosidy patří na seznam k epikutánnímu testu, i když se prodávají jako ty šetrné.

Alergie na kukuřici nebo pšenici: cukerná část pochází ze škrobu, ale bílkoviny se při výrobě odstraňují. Reakce je nepravděpodobná.

V těhotenství, při kojení i u dětí bez omezení.

S čím kombinovat

Glukosidy se v produktech kombinují navzájem i s kokamidopropyl betainem – ten zlepší pěnu, kterou samotné glukosidy nedají.

S hydratanty a panthenolem se kombinují běžně, aby se vyrovnalo odmaštění.

Praktické vodítko pro čtení složení produktu „bez sulfátů“:

• Coco-Glucoside nebo Decyl Glucoside na druhém místě – to je hlavní tenzid produktu
• Cetearyl Glucoside nebo Arachidyl Glucoside – ty nemyjí, plní roli emulgátoru v krému
• Citric Acid nebo Lactic Acid ve složení – dobré znamení, že se řešilo pH

A jedna věc, kterou označení „bez sulfátů“ nezaručuje: nižší pH. Glukosidy se dodávají v zásaditém roztoku a pH se musí upravit záměrně. U pokožky hlavy a u atopické pokožky na tom záleží víc než na tom, jestli je tenzid aniontový, nebo neiontový.

A technika mytí zůstává důležitější než volba tenzidu: krátký kontakt, vlažná voda, šampon na kořínky a ne na délky.

Bezpečnost a regulace

Glukosidy nepatří mezi látky omezené přílohami nařízení (ES) č. 1223/2009.

Jsou dobře biologicky rozložitelné a z ekologického hlediska patří mezi příznivější tenzidy – studie porovnávající jejich stabilitu je označuje za vhodné kandidáty pro ekologičtější kosmetiku.

Dráždivost je nižší než u sulfátů.

Kontaktní alergie je ale reálná a doložená. Existuje literatura k prevalenci alergické kontaktní dermatitidy na decyl a lauryl glukosid a decyl glukosid je popisovaný jako významný alergen v opalovacích krémech s filtrem Tinosorb M, kde slouží jako dispergátor. Popsané jsou i reakce na cetearyl glukosid a arachidyl glukosid v krémech.

Popsaná je i fotoalergická kontaktní dermatitida na decyl glukosid, tedy reakce, která se projeví až po osvitu.

V těhotenství, při kojení i u dětí bez omezení.

Jedna praktická výhrada, která se pod bezpečnost neřadí, ale měla by: zásadité pH suroviny. Produkt „bez sulfátů“ bez úpravy pH může být dráždivější než dobře sestavený produkt se sulfáty.

Kde ji najdete

V šamponech a sprchových gelech označených „bez sulfátů“, kde jsou hlavním tenzidem.

V dětské a přírodní kosmetice.

V micelárních vodách a čisticích pěnách, obvykle jako Caprylyl/Capryl Glucoside.

V opalovacích krémech s filtrem Tinosorb M, kde decyl glukosid slouží jako dispergátor – tam je člověk nečeká.

V krémech jako emulgátory (Cetearyl Glucoside, Arachidyl Glucoside), obvykle v kombinaci s mastným alkoholem.

Ve složení mycího produktu stojí na druhém až čtvrtém místě. V krému níž.

Časté mýty

„Bez sulfátů znamená bez tenzidů.“ Neznamená. Produkt bez sulfátů stojí obvykle právě na glukosidech a betainech – tenzidy tam jsou, jen jiné.

„Glukosidy jsou přírodní, takže nealergizují.“ Alergizují. Existuje literatura k prevalenci alergické kontaktní dermatitidy na decyl a lauryl glukosid a decyl glukosid je popisovaný jako významný alergen v opalovacích krémech s Tinosorbem M.

„Bez sulfátů znamená šetrnější.“ Ne automaticky. Glukosidy se dodávají v zásaditém roztoku a pH se musí upravit záměrně – produkt bez sulfátů s vysokým pH může dráždit víc než dobře sestavený sulfátový.