Hydroxid sodný a zásady

Co to je

Sodium Hydroxide je hydroxid sodný, lidově louh. Ve složení kosmetiky vypadá poplašně a je to jedna z nejčastěji citovaných „děsivých“ položek na etiketě.

Do stejné role patří i další látky:

• Potassium Hydroxide – hydroxid draselný
• Triethanolamine (TEA) – organická zásada, dnes na ústupu
• Aminomethyl Propanol, Tromethamine – mírnější organické zásady
• Arginine – aminokyselina používaná jako velmi jemný regulátor pH

A teď to podstatné: v hotovém produktu už hydroxid jako takový není. Přidá se v malém množství, zreaguje s kyselou složkou a to, co zbude, je sůl a voda. Přesně jako když se v kuchyni smíchá jedlá soda s octem.

Uvádět se ale musí, protože nařízení vyžaduje seznam použitých surovin, ne seznam toho, co v produktu na konci zbylo.

Protějškem z druhé strany je kyselina citronová, která pH snižuje. Obě se v jednom složení objevují běžně – výrobce pH doladil oběma směry.

Co dělá s pletí

Zásady v kosmetice plní dvě role.

Nastavení pH. Aktivní látky mají svá pásma, ve kterých fungují a jsou stabilní. Vitamin C potřebuje nízké pH, niacinamid neutrální, konzervanty typu benzoátů kyselé. Bez doladění by produkt buď nefungoval, nebo by nebyl stabilní.

Neutralizace zahušťovadel. Karbomer je v kyselé formě svinutá molekula a gel nevytvoří. Teprve přidání zásady ho rozvine a vznikne průzračný gel. Proto se Sodium Hydroxide objevuje ve složení hned vedle karbomeru – bez ní by produkt zůstal tekutý.

A teď to zajímavější: na kolik má pleť nárok?

Zdravá pokožka má na povrchu kyselý plášť, tedy pH zhruba 4,5 až 5,5. Není to náhoda ani kosmetický detail. Kyselé prostředí potřebují enzymy, které řídí odlupování odumřelých buněk a tvorbu kožních lipidů, a nesvědčí patogenům.

Co se stane, když se pH zvedne, se ukázalo být překvapivě zásadní.

Co ukázal výzkum

Studie v Journal of Investigative Dermatology prozkoumala roli kožního pH na myším modelu atopické dermatitidy – a její výsledek stojí za převyprávění, protože mění pohled na to, čemu se v péči o pleť vyhýbat.

Výchozí pozorování: u pacientů s atopickou dermatitidou je pH kožního povrchu zvýšené.

Autoři to obrátili a zkusili, co se stane, když se zalkalizuje kůže zdravých myší, které atopickou dermatitidou netrpí.

Řetěz, který se spustil:

Alkalizace aktivovala enzym kallikrein 5. Ten aktivoval receptor PAR-2, což vedlo k vyplavení TSLP – signální molekuly spouštějící alergickou zánětlivou odpověď typu Th2.

Důsledkem byla zvýšená transepidermální ztráta vody a vznik ekzémových ložisek u myší, které jinak ekzém nemají.

A pak to samé pozpátku: mírné okyselení ekzémové kůže u myší s dermatitidou snížilo aktivitu kallikreinu 5 a ložiska zlepšilo.

Závěr autorů: změny kožního pH přímo řídí aktivitu kallikreinu 5, což přes dráhu PAR-2 a TSLP vede k narušení bariéry, svědění a dermatitidě.

Jak to zařadit. Je to myší model, ne studie na lidech, a přenos není automatický. Mechanismus ale vysvětluje něco, co dermatologové pozorují dlouho: klasické mýdlo s pH kolem 9 až 10 atopickou pokožku zhoršuje, zatímco syndety s pH kolem 5,5 ne.

A plyne z toho poučení, které jde proti intuici čtenáře etiket: problém není hydroxid sodný ve složení. Problém je výsledné pH produktu – a to se ze složení nevyčte. Krém s hydroxidem sodným může mít pH 5,0, zatímco „přírodní“ mýdlo bez něj klidně 9,5.

Komu sedí a komu ne

Všichni: hydroxid sodný ve složení není důvod k obavám. V hotovém produktu už jako hydroxid není.

Atopická a citlivá pokožka: rozhoduje pH produktu, ne přítomnost zásady ve složení. Hledejte označení „pH 5,5„nebo“ syndet“ u mycích produktů to má reálný dopad.

Kdo používá klasické mýdlo: tuhá mýdla mají z principu pH kolem 9 až 10, protože bez zásady nevzniknou. U zdravé pokožky se pH obnoví během hodin, u atopické to trvá déle a opakované mytí ji zhoršuje.

Kdo reagoval na krém: Triethanolamine patří mezi kandidáty na epikutánní test. Hydroxid sodný a draselný prakticky nikdy.

Kojenci: pH kůže se po narození teprve ustavuje, takže zásaditým mycím prostředkům se u nich vyhýbá.

V těhotenství, při kojení i u dětí bez omezení.

A jedna praktická poznámka: označení „bez mýdla“ na mycím gelu neznamená marketing. Znamená, že produkt není zmýdelněný a může mít pH v pásmu, které pokožce vyhovuje.

S čím kombinovat

Zásady se v produktu kombinují s kyselinami – nejčastěji s kyselinou citronovou nebo mléčnou – právě proto, že pH se ladí oběma směry. Obě látky ve složení najednou nejsou rozpor.

S karbomerem tvoří dvojici, bez které by gel nevznikl.

S aktivními látkami nemají interakci, ale rozhodují o tom, jestli budou fungovat. Sérum s vitaminem C při pH 6 neúčinkuje tak jako při pH 3.

Praktické vodítko pro čtení složení:

• Sodium Hydroxide vedle Carbomeru – neutralizace, normální a nutná
• Sodium Hydroxide i Citric Acid – pH se doladilo, dobrá známka pečlivé formulace
• Triethanolamine – funguje, ale je na ústupu; novější formulace používají mírnější zásady

A co ze složení nevyčtete: výsledné pH. To je ta jediná hodnota, na které u citlivé a atopické pokožky skutečně záleží, a uvádí ji málokdo. Když ji produkt uvádí, je to dobré znamení.

Bezpečnost a regulace

Hydroxid sodný a draselný jsou uvedeny v příloze III nařízení (ES) č. 1223/2009 s omezením – jde o látky, které v koncentrované podobě leptají, takže regulace stanovuje limity podle typu použití.

V hotovém kosmetickém produktu ale hydroxid jako takový není. Zreagoval při neutralizaci a výsledné pH je v bezpečném rozmezí.

Kontaktní alergie na hydroxid sodný ani draselný se prakticky nepopisuje. U triethanolaminu popsaná je, byť ne často – proto se od něj ustupuje.

V těhotenství, při kojení i u dětí bez omezení.

Skutečné bezpečnostní téma není složka, ale výsledné pH. Alkalické produkty narušují kyselý plášť pokožky a u atopické kůže to má doložený mechanismus – alkalizace aktivuje kallikrein 5 a přes dráhu PAR-2 a TSLP vede k narušení bariéry a zánětu.

Jinými slovy: bát se hydroxidu ve složení je zbytečné, hlídat pH produktu smysl má.

Kde ji najdete

Prakticky ve všem, co obsahuje vodu – v krémech, gelech, sérech, šamponech i v dekorativní kosmetice.

Vedle karbomeru ve všech průzračných gelech.

V tuhých mýdlech, kde je hydroxid nutnou surovinou zmýdelnění – tam se ve složení objevuje i jako Sodium Olivate, Sodium Palmate a podobně, což jsou už zreagované soli mastných kyselin.

V depilačních krémech ve vyšší koncentraci, kde rozpouští keratin – to je jiné použití a jiná koncentrace.

Ve složení stojí obvykle na konci, protože se dávkuje v setinách až desetinách procenta. To je normální a odpovídá jeho roli.

Časté mýty

„Hydroxid sodný v krému je agresivní louh.“ V hotovém produktu už hydroxid není – zreagoval při neutralizaci a výsledné pH je v bezpečném rozmezí. Uvádět se musí proto, že nařízení vyžaduje seznam použitých surovin, ne toho, co zbylo.

„Přírodní mýdlo je k pleti šetrnější.“ Tuhé mýdlo má z principu pH kolem 9 až 10, protože bez zásady nevznikne. Na myším modelu alkalizace kůže aktivovala kallikrein 5 a vyvolala ekzémová ložiska u zvířat, která jinak ekzém nemají.

„Kyselina i zásada ve složení znamená chybu.“ Naopak. Znamená to, že se pH doladilo oběma směry – to je známka pečlivé formulace.