Kyselina kojová

Co to je

Kyselina kojová vzniká fermentací – jako vedlejší produkt při výrobě sake, sójové omáčky a miso z rýže plísní Aspergillus oryzae (japonsky koji, odtud název).

Ve složení se objevuje ve dvou formách, mezi kterými je praktický rozdíl:

• Kojic Acid – čistá forma, účinnější, ale nestabilní. Na světle a vzduchu hnědne.
• Kojic Dipalmitate – esterifikovaná varianta. Stabilnější a méně dráždivá, ale pleť ji musí nejprve rozštěpit, takže působí mírněji.

Hnědnutí produktu s kyselinou kojovou není známka zkažení v pravém slova smyslu, ale znamená oxidaci – a s ní klesající účinek.

Co dělá s pletí

Kyselina kojová chelatuje měď v aktivním místě enzymu tyrozinázy. Tyrozináza měď ke své funkci potřebuje; bez ní nedokáže spustit řetěz reakcí, na jehož konci je melanin.

Jde tedy o zásah do tvorby nového pigmentu, ne o zesvětlení toho stávajícího. Z toho plynou dvě praktické věci.

Za prvé: výsledek trvá týdny až měsíce. Existující pigment musí odejít přirozenou obnovou pokožky.

Za druhé: bez UV ochrany je to marné. Když se současně tvoří nový pigment, depigmentační látka jen dohání ztrátu.

Co ukázal výzkum

Kyselina kojová je jedna z mála rostlinných depigmentačních látek s přímým srovnáním proti hydrochinonu, tedy proti tomu, co je v dermatologii referenční.

Studie v Indian Journal of Dermatology zařadila 60 pacientek s obličejovou melasmou. Jedna skupina dostala 4% hydrochinon, druhá krém s 0,75 % kyseliny kojové a 2,5 % vitaminu C. Aplikovalo se jednou denně na noc, hodnotilo se skóre MASI ve 4., 8. a 12. týdnu.

Výsledek byl jednoznačný: hydrochinon zabral rychleji už ve čtvrtém týdnu a po dvanácti týdnech byl celkově lepší.

Novější split-face studie v Journal of Cosmetic Dermatology ale ukazuje, proč se kyselina kojová z portfolia neztratila. Třicet pacientek s melasmou dostalo na jednu polovinu obličeje krém s 5 % alfa-arbutinu a 2 % kyseliny kojové, na druhou trojkombinační krém (TCC), tedy zlatý standard léčby. Dvanáct týdnů plus čtyři týdny sledování.

V melaninovém indexu ani v Mmasi nebyl mezi stranami rozdíl (p = 0,268 a p = 0,344). Globální hodnocení lékařem se zlepšilo jen na straně s trojkombinací. Zajímavější je ale to, co následovalo po vysazení: na straně s trojkombinací se melasma vracela výrazněji (p = 0,004 a p = 0,045). A zarudnutí a pálení byly častější u trojkombinace.

Jde o pilotní studii se třiceti účastnicemi, takže velké závěry z ní dělat nelze. Naznačuje ale realistické zařazení kyseliny kojové: v kombinaci a v delším horizontu, kde rozhoduje snášenlivost a udržitelnost, ne rychlost.

Komu sedí a komu ne

Melasma a pigmentové skvrny: ano, nejlépe v kombinaci s alfa-arbutinem, niacinamidem nebo kyselinou tranexamovou.

Pozánětlivá hyperpigmentace po akné: dává smysl, ale u aktivního akné je potřeba nejprve řešit zánět.

Citlivá pleť: opatrně. Kyselina kojová patří mezi dráždivější depigmentační látky; mírnější je forma Kojic Dipalmitate.

Kdo nechce nebo nemůže hydrochinon: kyselina kojová je legitimní volba, jen pomalejší.

Alergie: kontaktní senzibilizace je popsaná a při dlouhodobém používání není zanedbatelná.

Těhotenství a kojení: data chybí a hodnocení bezpečnosti je předmětem revizí. Rozumné je se v tomhle období depigmentačním aktivům vyhnout a řešit ochranu před sluncem.

S čím kombinovat

Kyselina kojová se kombinuje dobře a v praxi se prakticky nepoužívá sama.

Alfa-arbutin, niacinamid, kyselina tranexamová – každá zasahuje do vzniku pigmentu jinde, takže se doplňují. Právě kombinace arbutinu a kyseliny kojové obstála ve split-face studii proti trojkombinačnímu krému.

Vitamin C – klasické spojení, které navíc zpomalí oxidaci samotné kyseliny kojové.

Kyseliny a retinoidy – zvyšují dráždivost. Nasazovat postupně, ne najednou.

Praktická věc: produkt uchovávejte v temnu a hnědnutí berte jako signál, že účinek klesá.

A to hlavní: denní UV ochrana. U melasmy navíc s ochranou proti viditelnému světlu, tedy tónovaný krém s oxidy železa.

Bezpečnost a regulace

Kyselina kojová nepatří mezi látky omezené přílohami nařízení (ES) č. 1223/2009. Bezpečnostní hodnocení ji v používaných koncentracích, typicky do 1 %, považuje za přijatelnou; její status byl ale opakovaně přehodnocován a je vhodné držet se koncentrací obvyklých v hotových produktech.

Dvě reálné výhrady:

Dráždivost. Zarudnutí a pálení nejsou vzácné, hlavně u citlivé pleti a u čisté formy.

Kontaktní senzibilizace. Je popsaná a při dlouhodobém denním používání ji nelze pominout.

V těhotenství a při kojení chybí data. Rozumné je se depigmentačním aktivům v tomhle období vyhnout.

Na rozdíl od hydrochinonu nepředstavuje riziko exogenní ochronózy.

Kde ji najdete

V sérech a krémech na pigmentové skvrny, obvykle v kombinaci s alfa-arbutinem, niacinamidem nebo vitaminem C.

V mýdlech a čisticích přípravcích prodávaných jako „zesvětlující“ tam je čas kontaktu s pletí krátký a účinek podle toho.

V asijské a japonské kosmetice častěji než v evropské.

Ve složení stojí obvykle v druhé polovině. Koncentrace se na obalu uvádí zřídka; produkt v tmavém a neprůhledném obalu je dobré znamení.

Časté mýty

„Kyselina kojová je přírodní hydrochinon.“ V přímém srovnání byl 4% hydrochinon rychlejší i celkově účinnější než krém s 0,75 % kyseliny kojové. Kyselina kojová je mírnější varianta, ne rovnocenná náhrada.

„Zesvětlí existující skvrny.“ Zasahuje do tvorby nového pigmentu. Ten stávající musí odejít přirozenou obnovou pokožky, což trvá týdny až měsíce.

„Zhnědlý produkt ještě funguje.“ Hnědnutí znamená oxidaci a s ní klesající účinek. Patří do temna a chladu.