Laktoferin

Co to je

Laktoferin je bílkovina ze syrovátky – tedy z té části mléka, která zbude po oddělení kaseinu. Je to jedna z hlavních obranných molekul mléka a najdete ji i v slzách, slinách a ve slizničních sekretech.

Jméno má podle své nejnápadnější vlastnosti: váže železo. Právě tím funguje jako obrana – bakterie železo potřebují k růstu a laktoferin jim ho ubírá.

V kolostru je laktoferinu nejvíc, takže obě složky spolu úzce souvisejí. Rozdíl je v tom, že laktoferin je jedna definovaná bílkovina, zatímco kolostrum je směs desítek látek.

V kosmetice se používá hovězí laktoferin, získávaný ze syrovátky jako vedlejší produkt mlékárenské výroby. V EU je bez regulačního omezení.

A jako u kolostra platí i tady otázka, kterou je poctivé položit hned: laktoferin je velká bílkovina – zhruba 80 kilodaltonů. To je molekula, kterou neporušená rohová vrstva propouštět nemá.

Proto stojí za to sledovat, jakou cestou se laktoferin v citovaných studiích podával.

Co dělá s pletí

Laktoferinu se přisuzují tři různé role a všechny mají podklad – jen ne nutně tam, kde se prodává.

Vazba železa a antimikrobiální působení. Odebrání železa brzdí růst bakterií. Je to nepřímý mechanismus, ale účinný a dobře popsaný.

Protizánětlivé působení. Doložené v laboratoři a považované za důvod, proč laktoferin ovlivňuje systémová zánětlivá onemocnění.

Vliv na maz. A tohle je nejzajímavější, protože se to podařilo změřit. Laktoferin podávaný ústy snížil ve studii tvorbu mazu – a nejen celkově, ale selektivně u jedné konkrétní skupiny lipidů.

Z toho plynou dvě věci:

Účinek na akné dává smysl systémově. Protizánětlivé působení a změna složení mazu jsou procesy, které se dějí v těle, ne na povrchu.

U krému je otázka průniku. Osmdesátikilodaltonová bílkovina má přes neporušenou bariéru cestu obtížnou. Na povrchu může působit antimikrobiálně, ale to je skromnější tvrzení než ta, se kterými se prodává.

Co ukázal výzkum

Akné – nejlepší studie, jakou laktoferin má. Randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie publikovaná v Nutrition rozdělila pacienty ve věku 18 až 30 let do dvou skupin po 18 lidech. Jedna dostávala dvanáct týdnů fermentované mléko s 200 mg laktoferinu denně, druhá totéž fermentované mléko bez laktoferinu.

To je dobrá kontrola – rozdíl mezi skupinami byl jen v účinné látce.

Výsledky po 12 týdnech proti placebu:

• Počet zánětlivých projevů −38,6 %
• Celkový počet projevů −23,1 %
• Stupeň akné −20,3 %
• Tvorba mazu −31,1 %

A teď nález, který studii dává hloubku. Celkové množství povrchových lipidů kleslo v obou skupinách. Ale při rozboru jednotlivých tříd lipidů se ukázalo, že ve skupině s laktoferinem klesly triacylglyceroly i volné mastné kyseliny, zatímco v placebové skupině klesly jen volné mastné kyseliny.

A pokles triacylglycerolů významně koreloval s poklesem mazu, počtu projevů i stupně akné.

Autoři to shrnují přesně: fermentované mléko s laktoferinem zlepšuje akné selektivním snížením triacylglycerolů v povrchových lipidech.

Co se nezměnilo: hydratace ani pH pokožky, a to v žádné ze skupin.

Jak to zařadit. Osmnáct lidí ve skupině je málo, ale design je poctivý a nález s triacylglyceroly je specifický – ne obecné „zlepšení“, ale konkrétní změna, která koreluje s klinickým výsledkem. To je známka toho, že mechanismus sedí.

Rozhodující je ale způsob podání: laktoferin se pil. Nešlo o krém.

Suchá pleť v zimě. Předběžná randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie publikovaná v Clinical, Cosmetic and Investigational Dermatology zapojila 346 zdravých dospělých v Japonsku, z nichž 330 vstoupilo do analýzy. Dostávali dvanáct zimních týdnů placebo, 200 mg, nebo 600 mg laktoferinu.

Výsledky: skóre vlhkosti se zlepšilo víc ve skupině s 600 mg než u placeba. U žen se vlhkost zlepšila v obou dávkovaných skupinách a textura ve skupině s 600 mg.

Závěr autorů: příjem laktoferinu může zlepšit vlhkost nebo texturu pleti v zimě.

Jak to zařadit – a tady je nutná pozornost. Soubor je velký, ale všechny sledované ukazatele byly subjektivní. Hodnotila se skóre, jak si stav pleti hodnotili sami účastníci – žádné přístrojové měření.

Srovnejte to s předchozí studií, která maz i lipidy měřila analyticky. Ta menší práce má paradoxně tvrdší data než tahle větší.

A opět: laktoferin se užíval ústy.

Celkový obraz. Laktoferin má dvě randomizované placebem kontrolované studie, což je na složku tohoto typu hodně. Obě se ale týkají vnitřního příjmu – 200 mg ve fermentovaném mléce, respektive 200 až 600 mg denně.

Randomizovanou studii laktoferinu v krému nemám. U bílkoviny o velikosti 80 kilodaltonů, která má přes rohovou vrstvu cestu obtížnou, je to mezera, kterou nelze přejít mlčky.

Komu sedí a komu ne

Akné: tady má laktoferin nejlepší data – ale jako 200 mg denně ve fermentovaném mléce, ne jako krém.

Kdo hledá doloženou lokální léčbu akné: benzoyl peroxid, adapalen a azelaová kyselina mají klinická data z aplikace na pleť.

Mastná pleť: pokles mazu o 31,1 % proti placebu je pozoruhodný a týká se vnitřního příjmu.

Suchá pleť v zimě: doložené jen na subjektivních skóre a při vnitřním příjmu 200 až 600 mg denně.

Alergie na mléčné bílkoviny: vyhnout se. Laktoferin je bílkovina ze syrovátky.

Vegani: kosmetický i potravinový laktoferin je hovězího původu.

Kdo řeší cenu krému: koncentrace laktoferinu v kosmetice jsou v setinách až desetinách procenta, tedy řádově jinde než dávky z citovaných studií.

Těhotenství a kojení: u zevního použití není známý problém; u doplňků konzultovat.

S čím kombinovat

Laktoferin se snese s většinou složek.

Co dává smysl:

• Niacinamid u mastné pleti – doložený lokálně tam, kde laktoferin doložený není
• Kyselina salicylová u akné, se stejným odůvodněním
• Kolostrum, chcete-li tutéž skupinu látek – laktoferin je jednou z jeho hlavních složek
• Vnitřní příjem vedle zevní péče, jde-li o akné. Právě to se testovalo

Co je zbytečné:

• Očekávat od krému výsledky studie s fermentovaným mlékem. Osmdesátikilodaltonová bílkovina má přes neporušenou bariéru cestu obtížnou
• Kupovat laktoferin kvůli hydrataci. Ve studii na akné se hydratace ani pH nezměnily v žádné skupině
• Kombinovat několik mléčných složek, pokud vás vede představa synergie. Doložená není

A jedna souvislost s mechanismem: laktoferin váže železo. Při vnitřním užívání je to vlastnost, kterou má smysl znát – u doplňků patří rozhodnutí k lékaři, zvlášť při nedostatku železa nebo naopak při jeho nadbytku.

Bezpečnost a regulace

Laktoferin je v EU bez regulačního omezení a v kosmetice se používá bez zvláštních bezpečnostních problémů. Je to bílkovina z mléka, kterou lidé běžně přijímají potravou.

V citovaných studiích se u 36, respektive 330 účastníků neobjevil bezpečnostní nález, který by autoři zmiňovali.

Dvě výhrady:

Alergie na mléčné bílkoviny. Laktoferin je syrovátková bílkovina, tedy z téže skupiny, na kterou alergie na mléko směřuje. Kdo ji má, měl by se laktoferinu vyhnout.

Vazba železa u vnitřního příjmu. V kosmetice bezvýznamné, u doplňků stravy ne. Konzultovat, zvlášť při poruchách hospodaření se železem.

V těhotenství a při kojení je zevní použití bez známého problému; u doplňků patří rozhodnutí k lékaři.

Co bezpečnostním problémem není: souvislost mléka s akné. Popisuje se u příjmu mléčných výrobků potravou a týká se jiných složek mléka. Citovaná studie ukázala u laktoferinu podávaného ve fermentovaném mléce opačný směr – zlepšení proti kontrole, která totéž mléko dostávala bez něj.

Kde ji najdete

V krémech a sérech pro pleť se sklonem k akné.

V přípravcích s tvrzením o mikrobiomu pleti.

V ústních vodách a zubních pastách, kde má antimikrobiální působení blíž k tomu, co je doložené.

V očních kapkách a přípravcích pro suché oko – to je oddělená kategorie s vlastní regulací.

V doplňcích stravy – tam v dávkách 100 až 600 mg, tedy v řádu, ve kterém se testoval.

Ve složení stojí jako Lactoferrin, obvykle v druhé polovině seznamu. Je to drahá surovina a používá se v nízkých koncentracích.

Vodítko: pokud produkt odkazuje na studie o akné, stojí za to zkontrolovat, jestli nemluví o vnitřním příjmu. Právě odtud data pocházejí.

Časté mýty

„Laktoferin je klinicky doložený proti akné.“ Je – ale jako 200 mg denně ve fermentovaném mléce po dvanáct týdnů. Randomizovanou studii laktoferinu v krému nemám žádnou.

„Laktoferin hydratuje pleť.“ Ve studii na akné se hydratace ani pH nezměnily v žádné skupině. Zlepšení vlhkosti ukázala jiná studie – ale jen na subjektivních skóre a při vnitřním příjmu 200 až 600 mg denně.

„Mléko zhoršuje akné, takže mléčná bílkovina taky.“ V citované studii dostávaly obě skupiny totéž fermentované mléko a lišily se jen přidaným laktoferinem. Skupina s laktoferinem se zlepšila o 38,6 % v počtu zánětlivých projevů.

„Snižuje maz obecně.“ Přesněji: snížil selektivně triacylglyceroly v povrchových lipidech a právě jejich pokles koreloval s klinickým zlepšením. Volné mastné kyseliny klesly i v placebové skupině.