Lykopen

Co to je

Lykopen je karotenoid, kterému rajčata vděčí za červenou barvu. Na rozdíl od beta-karotenu se v těle nepřeměňuje na vitamín A – je to čistě antioxidant.

Jeho zvláštnost je v tom, odkud pochází většina dat: z jídla, ne z krému. Lykopen se v souvislosti s pletí zkoumá hlavně jako fotoprotekce zevnitř, tedy jako doplněk toho, co dělá opalovací krém zvenčí.

Jedna praktická věc je u něj neobvyklá: tepelnou úpravou se jeho dostupnost zvyšuje. Rajčatový protlak a kečup ho tělu poskytnou líp než čerstvé rajče, protože se teplem uvolní z buněčných struktur. Právě proto citované studie pracují s protlakem, ne se salátem.

A druhá: lykopen je rozpustný v tucích, takže potřebuje tuk. V citované studii se protlak podával v olivovém oleji.

V EU je bez regulačního omezení.

A hned upřesnění, které je pro celou stránku zásadní: lykopen není filtr. Nepohlcuje UV záření a opalovací krém nenahrazuje.

Co dělá s pletí

Karotenoidy se ukládají v tukové části tkání, tedy i v podkoží a v buněčných membránách kůže. Tam zachytávají reaktivní formy kyslíku, které vznikají po UV expozici.

Rozdíl proti filtru je zásadní a je jádrem toho, jak lykopen číst:

Filtr zachytí fotony, než se dostanou do kůže.

Lykopen zasahuje až potom – tlumí následky, které záření spustilo.

Z toho plyne, že se jejich účinky nesčítají ve stejné veličině a že lykopen nemůže filtr nahradit.

A pak je tu druhá věc, která rozhoduje o tom, jak citované studie číst: co se vlastně měří.

Minimální erytémová dávka (MED) je množství záření, po kterém se objeví viditelné zarudnutí. Je to praktický ukazatel – posouvá se s ním doba, po kterou vydržíte na slunci.

Molekulární ukazatele – poškození DNA, exprese genů, hladina matrixové metaloproteinázy – měří, co se v kůži děje pod prahem viditelnosti.

A jak uvidíte, u lykopenu tyhle dvě roviny dopadly různě. To není chyba – je to informace o tom, co od něj čekat.

Co ukázal výzkum

Rajčatový protlak proti olivovému oleji. Randomizovaná kontrolovaná studie publikovaná v British Journal of Dermatology nechala 20 zdravých žen fototypu I/II po dobu 12 týdnů denně jíst buď 55 g rajčatového protlaku (16 mg lykopenu) v olivovém oleji, nebo samotný olivový olej.

To je dobrá kontrola – rozdíl mezi skupinami byl jen v protlaku.

Před i po suplementaci se hodnotila citlivost na UV a z hýžďové kůže se odebíraly biopsie z neozářených i ozářených míst (3× MED). Analyzovaly se prokolagen I, fibrilin-1, matrixová metaloproteináza 1 a delece mitochondriální DNA.

Výsledky – a je nutné je číst odděleně:

Erytémová dávka D30 byla po protlaku významně vyšší (36,6 ± 14,7 proti 23 ± 6,6 mJ/cm² u kontroly; p = 0,03).

Minimální erytémová dávka se ale mezi skupinami významně nelišila (42,2 ± 11,3 proti 32,6 ± 9,6 mJ/cm²).

Nárůst MMP-1 po ozáření byl u protlaku nižší než u kontroly (p = 0,04) a ukládání prokolagenu I vzrostlo (p = 0,05).

Pokles fibrilinu-1 po ozáření byl potlačený v obou skupinách stejně.

Delece mitochondriální DNA po ozáření 3× MED byla po protlaku významně snížená (p = 0,01).

Závěr autorů: rajčatový protlak s lykopenem poskytuje ochranu proti akutním a možná i dlouhodobějším projevům fotopoškození.

Jak to zařadit – a tady je ten rozpor, který stojí za pozornost. Studie našla významný rozdíl v D30, ale ne v MED. Obě veličiny popisují citlivost na zarudnutí, jen jinak.

A druhý detail, který mluví pro opatrnost: pokles fibrilinu-1 se potlačil v obou skupinách – tedy i po samotném olivovém oleji. Ne všechno, co se v ošetřené skupině zlepšilo, tedy patří lykopenu.

Zato nález u mitochondriální DNA je specifický a přesvědčivý – to je přímé měření poškození, ne odhad podle vzhledu.

Molekulární úroveň podrobněji. Dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná zkřížená studie publikovaná v témže časopise zapojila 65 zdravých dobrovolníků ve čtyřech skupinách, se dvěma dvanáctitýdenními fázemi oddělenými dvoutýdenními vymývacími obdobími.

Porovnával se rajčatový komplex bohatý na lykopen (TNC) a lutein proti placebu. Sledovala se exprese genů, které UV záření zapíná – HO1, ICAM1 a MMP1 – v biopsiích odebraných 24 hodin po ozáření.

Výsledky:

Rajčatový komplex zcela potlačil zvýšení exprese všech tří genů po UVA1 i po UVA/UVB, bez ohledu na pořadí (p < 0,05).

Lutein poskytl úplnou ochranu jen tehdy, když se užíval v první fázi; ve druhém pořadí byl jeho účinek významně slabší než u rajčatového komplexu.

Jak to zařadit – a ten rozdíl v pořadí je metodicky zajímavý. Zkřížený design předpokládá, že se účinek po vymývací fázi ztratí. U rajčatového komplexu na pořadí nezáleželo, u luteinu ano – což naznačuje, že dvoutýdenní vymývání u něj nestačilo, nebo že se karotenoidy v tkáni drží déle.

Závěr autorů je opatrný a používá podmiňovací způsob: výsledky mohou naznačovat, že by rajčatový komplex a lutein mohly chránit před poškozením ze slunečního záření.

A hlavní omezení, které platí pro obě práce: měřily se molekulární ukazatele a prahy zarudnutí, ne klinické výsledky jako výskyt pigmentových skvrn nebo nádorů. A obojí bylo užívání ústy.

Celkový obraz. Lykopen má na fotoprotekci zevnitř nadprůměrně dobrá data – randomizované studie s kontrolou olivovým olejem a se zaslepením. Doložené je snížení poškození mitochondriální DNA a potlačení UV-indukované exprese genů. Nedoložené je významné zvýšení minimální erytémové dávky – a právě to by lidé od „ochrany před sluncem“ čekali nejvíc.

Komu sedí a komu ne

Kdo se hodně pohybuje na slunci: lykopen z jídla je rozumný doplněk k filtru. Studie pracovaly s 55 g rajčatového protlaku denně, tedy s běžnou potravinou.

Kdo si od něj slibuje delší dobu na slunci: minimální erytémová dávka se v citované studii mezi skupinami významně nelišila. Na tohle lykopen nestačí.

Kdo hledá krém s lykopenem: klinická data se týkají užívání ústy. Randomizovanou studii lokálně aplikovaného lykopenu nemám.

Kdo řeší fotostárnutí: doložené je snížení UV-indukovaného MMP-1 a poškození mitochondriální DNA – tedy ukazatelů, které s fotostárnutím souvisejí.

Kdo nejí rajčata: dostupnost lykopenu roste tepelnou úpravou a potřebuje tuk. Protlak s olejem tedy funguje líp než čerstvé rajče.

Kdo bere lykopen jako doplněk: v citovaných studiích šlo o potravinu, respektive o rajčatový komplex. Izolovaný lykopen v tobolce se v nich netestoval.

V těhotenství, při kojení i u dětí bez omezení – jde o běžnou složku potravy.

S čím kombinovat

Lykopen se snese se vším a v kosmetice nemá známé interakce.

Co dává smysl:

• Opalovací krém. Lykopen filtr nenahrazuje – zasahuje až po tom, co záření kůži dosáhne
• Tuk k jídlu. Lykopen je rozpustný v tucích a v citované studii se podával v olivovém oleji
• Tepelná úprava. Dostupnost lykopenu z rajčat teplem roste
• Astaxanthin nebo jiné karotenoidy – podobná kategorie s podobným typem dat

Co je zbytečné:

• Spoléhat na lykopen místo filtru. Minimální erytémová dávka se významně nezvýšila
• Kupovat krém s lykopenem kvůli studiím o rajčatovém protlaku. To jsou různá data
• Přehnané dávky doplňků. Citované studie pracovaly s 16 mg denně z potraviny

A praktická poznámka k barvě: lykopen je sytě červený. Ve vysokých dávkách z potravy může u některých lidí způsobit lehké oranžové zabarvení kůže – jde o neškodný jev, který po snížení příjmu odezní.

Bezpečnost a regulace

Lykopen je běžná složka potravy a v EU je bez regulačního omezení. V kosmetice i ve stravě patří mezi bezpečné látky.

V citovaných studiích u 20, respektive 65 účastníků se neobjevil bezpečnostní nález, který by autoři zmiňovali.

V těhotenství, při kojení i u dětí bez omezení.

Dvě poznámky:

Zabarvení kůže. Karotenoidy ve vysokém příjmu mohou způsobit nažloutlé až oranžové zabarvení kůže. U lykopenu jde o neškodný a vratný jev.

Nestabilita na světle. Karotenoidy se rozkládají světlem a vzduchem. V kosmetice to znamená neprůhledný obal; v potravinách je to důvod, proč se protlak uchovává zavřený.

Co bezpečnostním problémem není: záměna s beta-karotenem. Lykopen se v těle nepřeměňuje na vitamín A, takže se na něj nevztahují obavy z předávkování vitamínem A ani nálezy o beta-karotenu u kuřáků.

A jedna věc, která je spíš otázkou očekávání: lykopen nechrání před spálením. Citovaná studie významný rozdíl v minimální erytémové dávce nenašla.

Kde ji najdete

V potravinách – rajčatový protlak, kečup, rajčatová šťáva, meloun, růžový grep. Odtud pochází veškerá klinická data.

V doplňcích stravy s fotoprotektivním tvrzením, často spolu s beta-karotenem a luteinem.

V krémech a sérech jako antioxidant – obvykle ve stopových množstvích a bez klinických dat pro lokální použití.

V opalovací kosmetice jako doplňková složka.

V rajčatových extraktech a olejích ze semen.

Ve složení stojí jako Lycopene nebo Solanum Lycopersicum (Tomato) Fruit Extract, obvykle v druhé polovině seznamu.

Vodítko: pokud produkt s lykopenem odkazuje na studie o fotoprotekci, stojí za to zkontrolovat, jestli nejde o práce s rajčatovým protlakem podávaným ústy – protože právě odtud data pocházejí.

Časté mýty

„Lykopen chrání před sluncem.“ Částečně a jinak, než se čeká. V randomizované studii byla po rajčatovém protlaku významně vyšší erytémová dávka D30, ale minimální erytémová dávka se mezi skupinami významně nelišila. Na prodloužení doby, po kterou vydržíte na slunci, to nestačí.

„Je to náhrada opalovacího krému.“ Není. Lykopen nepohlcuje UV záření – zasahuje až následky, které záření v kůži spustilo.

„Krém s lykopenem má prokázané účinky.“ Klinická data pocházejí z užívání ústy – konkrétně z 55 g rajčatového protlaku denně. Randomizovanou studii lokálně aplikovaného lykopenu nemám.

„Čerstvá rajčata jsou lepší než protlak.“ U lykopenu ne. Jeho dostupnost tepelnou úpravou roste, protože se uvolní z buněčných struktur – a potřebuje tuk. Právě proto citované studie pracovaly s protlakem v olivovém oleji.