Růžová voda

Co to je

Růžová voda je hydrolát – vodná fáze, která zbude po destilaci růžových květů vodní párou. Původním cílem destilace je růžový olej; růžová voda je vedlejší produkt.

To je hned první věc, kterou stojí za to vědět: hydrolát není zředěný olej. Obsahuje jen ty látky z květu, které jsou aspoň částečně rozpustné ve vodě a přejdou s parou – tedy zlomek toho, co je v oleji, a v mnohem nižší koncentraci.

V kosmetice narazíte na tři různé věci pod stejným jménem:

• Rosa Damascena Flower Water – pravý hydrolát z destilace
• Rosa Damascena Flower Extract – výtažek, jiný proces i jiné složení
• „Růžová voda“ z vody, parfemace a konzervantu – kosmeticky legitimní, ale s destilací nemá společného nic

Druh růže se liší podle původu: Rosa damascena je damascénská růže z Bulharska, Turecka a Íránu, Rosa centifolia je stolistá růže z Francie.

V EU je bez regulačního omezení. Jedna povinnost ale platí a je podstatná – vonné alergeny obsažené v růžové vodě se musí uvést ve složení, o čemž je řeč dál.

Co dělá s pletí

Růžové vodě se přisuzují tři role a všechny mají oporu, byť různě silnou.

Protimikrobiální působení. Doložené v laboratoři proti kvasince Candida albicans i proti methicilin-rezistentnímu Staphylococcus aureus.

Protizánětlivé působení. Nikoli obecně, ale konkrétním mechanismem: tlumením aktivace neutrofilů – bílých krvinek, které zánětlivou reakci v kůži řídí.

Tonizace a osvěžení. Praktická role. Hydrolát má mírně kyselé pH a odpařováním chladí. Nepotřebuje studii a nikdo ji po něm nechce.

A teď věc, která rozhoduje o tom, jak k růžové vodě přistupovat. Podle přehledové práce jsou hlavní farmakologicky účinné složky růžového esenciálního oleje geraniol a citronellol.

Tytéž dvě látky jsou v EU deklarované vonné alergeny – patří mezi ty, které se musí uvést ve složení, protože jsou nejčastějšími příčinami kontaktní alergie z kosmetiky.

To není protimluv, ale kompromis. Co dělá růžovou vodu aktivní, dělá ji zároveň potenciálně senzibilizující. A není to specifikum růže – platí to o celé řadě aromatických rostlinných složek.

Co ukázal výzkum

Co růžová voda dokáže v laboratoři. Studie publikovaná v Biological & Pharmaceutical Bulletin testovala zředěný hydrolát z květů Rosa damascena proti dvěma původcům kožních infekcí a proti aktivaci neutrofilů.

Nálezy:

Růžová voda potlačila růst mycelia Candida albicans při koncentraci zhruba 2,2 %.

Snížila životaschopnost MRSA během jedné hodiny.

Potlačila aktivaci neutrofilů vyvolanou lipopolysacharidem, TNF-α i Fmlp, a to při koncentracích 5 až 15 %.

Snížila povrchovou expresi adhezní molekuly CD11b vyvolanou LPS a TNF-α.

A teď to, co studie nenašla: růžová voda neovlivnila schopnost neutrofilů migrovat, ať už s chemoatraktantem nebo bez něj. Působí tedy na přilnutí buněk, ne na jejich pohyb – což je užší účinek, než by shrnutí „protizánětlivá“ napovídalo.

Jak to zařadit. Je to práce in vitro, ne na lidech. Zajímavé je ale to rozpětí koncentrací: 2,2 % pro protikvasinkový účinek a 5 až 15 % pro účinek na neutrofily jsou nízká ředění hydrolátu. Čistá růžová voda, kterou si nanesete na obličej, je tedy nad touto hranicí – což u rostlinných složek zdaleka není pravidlem.

Co o růži víme celkově. Přehledová práce v Journal of Pharmacy and Pharmacology shrnula chemické složení a farmakologii celé rostliny. Popsané účinky jsou široké – antidepresivní, protizánětlivé, analgetické, antioxidační a antimikrobiální – a hlavními účinnými složkami esenciálního oleje jsou podle ní geraniol a citronellol.

Závěr autorů je ale střízlivý: k ověření mechanismu jsou potřeba rozsáhlé preklinické a klinické studie. Tedy: tradiční použití je bohaté, moderní klinická data zatím ne.

A z toho plyne nejužitečnější závěr celé stránky. Když přehled označí za nositele účinku geraniol a citronellol, pojmenoval zároveň nositele rizika. Obojí je táž dvojice molekul a nelze mít jedno bez druhého.

Komu sedí a komu ne

Kdo hledá osvěžující tonikum: růžová voda je pro tohle dobrá volba a chová se předvídatelně.

Citlivá pleť: opatrně, a tady je důvod konkrétní. Růžová voda obsahuje geraniol a citronellol, tedy deklarované vonné alergeny. Pro pleť náchylnou ke kontaktní alergii je to riziko, které jiné hydroláty mít nemusí.

Kdo už měl kontaktní alergii na parfemaci: vyhnout se. Růžová voda není bezpečnější než parfemace – je to parfemace v přírodní podobě.

Podrážděná a zarudlá pleť: laboratorní data na neutrofily jsou zajímavá, ale u pleti se sklonem k alergii převáží riziko. Lepší volba je heřmánek s bisabololem nebo koloidní oves.

Mastná pleť a akné: protimikrobiální účinek proti C. albicans a MRSA je doložený, ale nejde o původce akné. Sem patří kyselina salicylová.

Suchá pleť: růžová voda sama nehydratuje. Je to voda a bez následného hydratantu se odpaří i s tím, co pod sebou najde.

Kdo si ji dělá doma: nekonzervovaný hydrolát je vodné prostředí. V lednici a krátce.

V těhotenství, při kojení i u dětí bez omezení, s výhradou k vonným alergenům.

S čím kombinovat

Růžová voda se snese prakticky se vším.

Co dává smysl:

• Hydratant hned po ní, dokud je pleť vlhká. Samotný hydrolát se odpaří
• Kyselina hyaluronová nanesená na vlhkou pleť
• Jako součást vodné fáze místo destilované vody, když si míchá krém

Co je zbytečné:

• Růžová voda místo hydratantu. Je to voda; bez okluze nad sebou pleť spíš vysuší
• Kombinovat ji s dalšími silně parfemovanými produkty. Vonné alergeny se sčítají
• Nanášet ji na poškozenou bariéru. Vonné složky se pak vstřebávají snáz

A jedna věc, která se plete: růžový olej (Rosa Damascena Flower Oil) a růžová voda nejsou zaměnitelné. Olej je koncentrovaný a obsahuje geraniol a citronellol řádově víc – riziko senzibilizace je u něj podstatně vyšší.

Rovněž šípkový olej (Rosa Canina) je jiná složka. Je z plodů jiného druhu růže, je to mastný olej a s hydrolátem nemá společné nic než rod rostliny.

Bezpečnost a regulace

Růžová voda je v EU bez regulačního omezení a v kosmetice se používá dlouho a bez zvláštních problémů.

Jedno riziko ale má, a je konkrétní: vonné alergeny. Podle přehledové práce jsou hlavními účinnými složkami růžového oleje geraniol a citronellol – obě látky patří mezi ty, které se v EU musí ve složení deklarovat, protože jsou známými příčinami kontaktní alergie.

Z toho plynou dvě věci:

Růžová voda není „bezpečná alternativa k parfemaci.“ Je to zdroj týchž molekul, jen v přírodní směsi a nižší koncentraci.

Kdo už na parfemaci reagoval, měl by ji vynechat. Přírodní původ na kontaktní alergii nic nemění.

V těhotenství, při kojení i u dětí je bez omezení, s touž výhradou.

Dvě praktické poznámky:

Domácí hydrolát je nekonzervované vodné prostředí a mikroorganismy se v něm množí. Do lednice a spotřebovat rychle.

„Růžová voda“ bez destilace. Řada produktů je voda s parfemací a konzervantem. Není to podvod, ale ani hydrolát – poznáte to podle toho, že ve složení stojí Aqua a Parfum, ne Rosa Damascena Flower Water.

Kde ji najdete

V pleťových tonicích a osvěžujících sprejích – hlavní použití.

V micelárních vodách a odličovačích.

V krémech a maskách jako součást vodné fáze, kde nahrazuje destilovanou vodu.

V pleťových maskách a plátýnkových maskách.

V parfemaci a v produktech, kde je vůně součástí zážitku.

Ve složení hledejte Rosa Damascena Flower Water – když stojí na prvním místě, tvoří hydrolát základ produktu. Pokud tam místo toho stojí Aqua a někde vzadu Parfum, jde o vodu s vůní růže.

A sledujte konec seznamu: Geraniol a Citronellol tam u pravého hydrolátu bývají uvedené. Není to varování před produktem – je to informace pro ty, kdo na vonné alergeny reagují.

Časté mýty

„Růžová voda je jemnější alternativa k parfemované kosmetice.“ Není. Podle přehledové práce jsou hlavními účinnými složkami růže geraniol a citronellol – tedy dva z alergenů, kvůli kterým se parfemace v EU vůbec deklaruje.

„Růžová voda hydratuje.“ Je to voda. Bez hydratantu a okluze nad sebou se odpaří a pleť po ní může být sušší než předtím.

„Je protizánětlivá.“ Přesněji: v laboratoři potlačila aktivaci neutrofilů a expresi adhezní molekuly CD11b, ale neovlivnila jejich schopnost migrovat. To je užší účinek, než jak se obvykle podává, a je to in vitro.

„Růžová voda a růžový olej jsou totéž, jen jinak silné.“ Nejsou. Hydrolát obsahuje jen látky, které přejdou s vodní párou – zlomek toho, co je v oleji. Olej má riziko senzibilizace řádově vyšší.