Benzalkonium chlorid

Co to je

Benzalkonium chlorid, zkratkou BAK, je kvartérní amoniová sůl – tedy kationtový tenzid, který zároveň funguje jako antiseptikum a konzervant.

Je to jedna z těch látek, které člověk potká v mnoha různých rolích, aniž by si to spojil:

Konzervant očních kapek a nosních sprejů – nejrozšířenější použití a zdroj většiny odborné literatury

Dezinfekce rukou, povrchů a nástrojů

Konzervant v kosmetice – v EU regulovaný přílohou V nařízení 1223/2009

Antiseptikum v přípravcích na drobná poranění a v ústních vodách

A je to složka, u které se v posledních dvaceti letech změnila pověst. Dlouho platilo, že jde o dráždivou látku, ne alergen – a data z jednoho velkého pracoviště tenhle předpoklad postupně obrátila.

Co dělá s pletí

Benzalkonium chlorid má kladně nabitou hlavu a tukový řetězec. To z něj dělá kationtový tenzid – a vysvětluje obojí, co dělá.

Antimikrobiální působení. Kladný náboj přitáhne záporně nabitou membránu bakterie, tuková část se do ní vmísí a membránu rozruší. Je to rychlý, nespecifický mechanismus.

Dráždivost. Táž vlastnost působí i na lidské buňky. Membrány buněk rohovky, spojivky a sliznic nejsou proti tenzidu chráněné tak jako pokožka.

Z toho plynou dvě věci:

Riziko závisí na tom, kam se látka nanáší. Na neporušené pokožce je BAK v kosmetických koncentracích snášený dobře. Na oku, na nosní sliznici nebo na porušené kůži je situace jiná.

Doba kontaktu rozhoduje. Jednorázová dezinfekce a kapky do očí několikrát denně po léta jsou naprosto různé expozice – a právě ta druhá je předmětem oftalmologické literatury.

A jedna praktická souvislost: BAK se nesnáší s aniontovými tenzidy. Kladný náboj se váže na záporný a obojí se zneškodní – stejný jev jako u chlorhexidinu a laurylsulfátu.

Co ukázal výzkum

Změna pověsti, doložená v číslech. Práce publikovaná v Dermatitis shrnula zkušenost Mayo Clinic s epikutánním testováním benzalkonium chloridu v letech 2000 až 2012, kdy byl zařazený do standardní testovací sady v koncentraci 0,1 % ve vodě.

Výchozí předpoklad, který autoři na začátku uvádějí: BAK je zavedená dráždivá látka, ale jen zřídka se u něj uvažuje o alergické kontaktní dermatitidě.

Co ale ve své databázi pozorovali:

V obdobích 2001–2005 a 2006–2010 patřil BAK mezi deset nejčastějších alergenů jejich standardní sady.

Podíl pozitivních alergických výsledků rostl napříč obdobími 1998–2000, 2001–2005 a 2006–2010.

Více než polovina reakcí v každém období byla hodnocena jako makulární erytém.

Nejméně třetina všech reakcí byla posouzena jako klinicky relevantní.

Míra dráždivých reakcí byla naopak trvale nízká.

Závěr: BAK je alergen rostoucího významu.

Jak to zařadit. Je to zkušenost jednoho pracoviště, ne populační průzkum – a lidé, kteří na epikutánní testování přicházejí, nejsou průřezem populace. Ta poslední položka je ale zajímavá: dráždivé reakce byly trvale nízké, zatímco alergické rostly. To jde přímo proti představě, se kterou autoři začínali.

A je poctivé dodat, že „makulární erytém“ je slabší nález než jednoznačná alergická reakce – proto se zvlášť uvádí, kolik reakcí bylo klinicky relevantních.

Co ví oftalmologie. Přehled publikovaný v Expert Opinion on Drug Metabolism & Toxicology shrnuje vliv lokálních léčiv a jejich konzervantů na povrch oka u pacientů s glaukomem – tedy u lidí, kteří kapky používají denně a po léta.

Co přehled uvádí: přínos léčby glaukomu je vyvažovaný nežádoucími účinky ve smyslu toxicity rohovky a spojivky, a benzalkonium chlorid je s tím spojený zásadně.

A odborné stanovisko autorů je jednoznačné: výsledky léčby budou těžit z omezení expozice benzalkonium chloridu. Vývoj alternativních konzervantů, přípravků bez konzervantů a jiných způsobů podání bude pro péči o pacienty s glaukomem velmi užitečný.

Jak to zařadit – a je nutné to nepřenášet dál, než kam to patří. Tenhle nález se týká oka, ne kůže, a dlouhodobého denního používání, ne jednorázové dezinfekce. Neznamená, že BAK v kosmetice škodí – znamená, že u citlivé tkáně a dlouhodobé expozice se od něj v medicíně ustupuje.

Celkový obraz. Benzalkonium chlorid je účinný a rozšířený konzervant, jehož profil se za dvě desetiletí posunul dvakrát: v dermatologii z „dráždivé látky“ k „alergenu rostoucího významu“ a v oftalmologii k doporučení omezovat expozici. V kosmetice, kde jsou koncentrace nízké a kontakt krátký, zůstává povolený s limity – ale u citlivé pleti a u lidí s prokázanou reakcí je namístě ho hlídat.

Komu sedí a komu ne

Většina lidí v kosmetice: v povolených koncentracích bez problémů. Kontakt je krátký a koncentrace nízké.

Kdo má prokázanou kontaktní alergii: BAK patřil v citované databázi mezi deset nejčastějších alergenů standardní sady a podíl pozitivních výsledků rostl.

Citlivá pleť: opatrně. BAK je kationtový tenzid a dráždivost je jeho zavedená vlastnost.

Kdo používá oční kapky dlouhodobě: tohle je jediná situace, kde je doporučení jednoznačné – odborný přehled uvádí, že výsledky léčby budou těžit z omezení expozice BAK, a poukazuje na přípravky bez konzervantů. Rozhodnutí patří k očnímu lékaři.

Kdo používá nosní spreje dlouhodobě: obdobná situace, sliznice je citlivá tkáň.

Kdo nosí kontaktní čočky: BAK se v měkkých čočkách hromadí. To je důvod, proč se kapky s ním u čoček nedoporučují.

Poškozená kůže a rány: kationtový tenzid na porušené kůži dráždí víc.

V těhotenství a při kojení u kosmetického použití bez zvláštního omezení; u léčiv konzultovat.

S čím kombinovat

Benzalkonium chlorid má jednu zásadní nesnášenlivost, kterou stojí za to znát.

Nekombinuje se s aniontovými tenzidy. Kladně nabitý BAK se váže na záporně nabitý laurylsulfát nebo podobný tenzid a oba ztratí účinek. Proto se v mycích produktech s aniontovými tenzidy jako konzervant nepoužívá.

Co se s ním naopak snese:

• Neiontové tenzidy – alkylpolyglukosidy a podobné
• Amfoterní tenzidy jako kokamidopropyl betain, byť i tam záleží na pH
• Chelatační činidla jako EDTA, která jeho účinek zesilují

Co je zbytečné až rizikové:

• Dlouhodobé používání na sliznice bez potřeby. U očních a nosních přípravků se od BAK v medicíně ustupuje
• Nanášet ho na poškozenou kůži. Kationtový tenzid tam dráždí víc
• Kombinovat několik dezinfekčních přípravků. Účinky se nesčítají a podráždění ano

A praktické vodítko: pokud máte prokázanou alergii na BAK, stojí za to hlídat i oční kapky, nosní spreje a dezinfekce – ne jen kosmetiku. Právě v nich je nejčastěji.

Bezpečnost a regulace

Benzalkonium chlorid je v EU zařazený v příloze V nařízení (ES) č. 1223/2009 jako povolený konzervant s koncentračními limity.

Jeho bezpečnostní profil se za dvě desetiletí posunul, a to ve dvou různých oborech:

V dermatologii. Dlouho platil za dráždivou látku, u které se o alergické kontaktní dermatitidě jen zřídka uvažovalo. Podle databáze Mayo Clinic z let 2000 až 2012 ale patřil v obdobích 2001–2005 a 2006–2010 mezi deset nejčastějších alergenů standardní testovací sady a podíl pozitivních alergických výsledků rostl. Nejméně třetina reakcí byla posouzena jako klinicky relevantní, zatímco míra dráždivých reakcí byla trvale nízká.

V oftalmologii. Přehled o léčbě glaukomu uvádí, že přínos lokálních léčiv je vyvažovaný toxicitou rohovky a spojivky, a odborné stanovisko autorů zní, že výsledky léčby budou těžit z omezení expozice benzalkonium chloridu.

Je ale nutné to nepřenášet dál, než kam to patří: oftalmologické nálezy se týkají denního používání kapek po léta, ne konzervantu v krému.

V těhotenství a při kojení u kosmetického použití bez zvláštního omezení.

Co bezpečnostním problémem není: použití v dezinfekci. Jednorázový kontakt s neporušenou kůží je zcela jiná situace než dlouhodobá aplikace na sliznici.

Kde ji najdete

V očních kapkách a nosních sprejích jako konzervant – nejrozšířenější použití a zdroj většiny odborné literatury.

V dezinfekčních přípravcích na ruce, povrchy a nástroje.

V kosmetice jako konzervant, v EU s limity podle přílohy V. Nejčastěji v produktech, které neobsahují aniontové tenzidy.

V ústních vodách a v přípravcích na drobná poranění.

Ve vlhčených ubrouscích.

Ve složení stojí jako Benzalkonium Chloride, obvykle na konci seznamu – používá se v setinách až desetinách procenta.

Vodítko pro alergiky: hledejte ho i mimo kosmetiku. V očních kapkách, nosních sprejích a dezinfekcích je podstatně častější než v krémech, a právě tam bývá zdrojem expozice.

Časté mýty

„Benzalkonium chlorid dráždí, ale alergii nezpůsobuje.“ Tenhle předpoklad se posunul. Podle databáze Mayo Clinic patřil BAK v obdobích 2001–2005 a 2006–2010 mezi deset nejčastějších alergenů standardní sady, podíl pozitivních alergických výsledků rostl a míra dráždivých reakcí byla naopak trvale nízká.

„Když je v očních kapkách, musí být šetrný.“ Naopak – právě z oftalmologie pochází nejsilnější doporučení expozici omezovat. Přehled o léčbě glaukomu popisuje toxicitu rohovky a spojivky a odborné stanovisko zní, že výsledky léčby budou těžit z omezení expozice BAK.

„Toxicita pro oko znamená, že škodí i v krému.“ Neznamená. Oftalmologické nálezy se týkají denního používání kapek po léta na citlivou tkáň bez rohové vrstvy. V kosmetice jsou koncentrace nízké a kontakt krátký.

„Dezinfekce s BAK je stejné riziko jako konzervant v kapkách.“ Není. Jednorázový kontakt s neporušenou pokožkou a dlouhodobá aplikace na sliznici jsou naprosto různé expozice.