Biologická fotoprotekce

Co to je

Biologická fotoprotekce je pojem pro složky v opalovacích přípravcích, které nefiltrují světlo.

Rozdíl proti obyčejnému opalovacímu krému je zásadní a stojí za vysvětlení:

Klasický UV filtr – chemický nebo minerální – funguje tak, že omezí, kolik fotonů se do kůže dostane. Je to fyzikální bariéra.

Nefiltrující fotoprotektivní složka světlo nezastaví. Zasahuje do toho, co se v kůži děje potom – do oxidačního poškození, do opravy DNA, do zánětlivé a pigmentové odpovědi.

V odborné literatuře se jim říká zkratkou PING – photoprotective ingredients.

Patří sem řada věcí, které v adresáři už mají vlastní stránku: vitamin C, kyselina ferulová, tokoferol, ektoin, polypodium, opravné enzymy DNA, superoxiddismutáza.

Tahle stránka je o té otázce nad nimi: co všechny dohromady umí, jak se to měří a jak silné jsou doklady.

Odpověď na tu poslední se dá shrnout jedním souvětím z citované přehledové práce – a je poctivější než většina toho, co se o těchhle složkách píše.

Co dělá s pletí

Co se v kůži po ozáření děje.

Přehledová práce o fotostárnutí popisuje tradiční model: ultrafialové záření spustí odbourávání mezibuněčné hmoty – tedy kolagenu a elastinu – a z toho vznikají vrásky a povadlá kůže.

K tomu ale přibyly další objevené dráhy a molekuly. Autoři jmenují tři:

Aryluhlovodíkový receptor (AhR)

Matrixová metaloproteináza 2 – jeden z enzymů štěpících kolagen

Signalizace NRF2 – dráha řídící obranu buňky proti oxidačnímu stresu

Všimněte si toho prvního. AhR je týž receptor, přes který působí tapinarof a jehož signalizace je utlumená u lupů. Objevuje se v posledních letech u fotostárnutí, u ekzému, u lupů i u znečištění ovzduší.

To je zajímavé a je namístě opatrnost. Když se jeden receptor objeví u čtyř různých stavů, znamená to, že je důležitý – ne že je to páka, za kterou se dá zatáhnout.

Kde do toho vstupuje biologická fotoprotekce. Filtr sníží počet fotonů. Nefiltrující složka zasáhne dál v řetězci – zachytí volné radikály, podpoří opravu DNA nebo utlumí zánětlivou a pigmentovou odpověď.

Z toho plyne první praktická věc: jsou to doplňky, ne náhrady. Nemají jak nahradit to, co dělá filtr.

A autoři přehledu o fotostárnutí zdůrazňují ještě jednu věc, která se v Česku podceňuje: u tmavších fototypů je vyšší náchylnost k pigmentovým změnám, a ochrana před zářením je proto zásadní právě u nich – i když se nespálí.

Co ukázal výzkum

Co o biologické fotoprotekci říká souhrn důkazů.

Přehledová práce publikovaná v Dermatology and Therapy shrnuje mechanismy, doklady a klinický význam nefiltrujících fotoprotektivních složek.

Co uvádí kladného:

Objevující se doklady naznačují, že tyhle složky mohou poskytovat přídavnou ochranu, jsou-li spojeny s UV filtry.

Zejména v omezení oxidačního poškození, v podpoře opravy DNA a v ovlivnění zánětlivé a pigmentové odpovědi.

A teď věta, kterou je potřeba citovat celou, protože je poctivější než většina marketingových textů dohromady:

„Dosavadní důkazní základna zůstává omezená, přičemž řada studií se vyznačuje malými soubory, krátkým trváním a různorodou metodikou.“

Autoři svůj závěr shrnují slovy, že biologická fotoprotekce je doplňkový, ale stále se vyvíjející rozměr moderní ochrany před zářením, a že je potřeba stanovit standardizované metody hodnocení a určit její klinický význam v běžných podmínkách.

Rozeberme si, co ta tři slova znamenají.

„Malé soubory.“ Málo účastníků. U malého souboru se náhodné výkyvy snadno vydávají za účinek – a stejně snadno se skutečný účinek přehlédne.

„Krátké trvání.“ Fotostárnutí je děj na desetiletí. Studie trvající týdny ho měřit nemůže – měří zástupné ukazatele, například zarudnutí po ozáření nebo počet poškozených buněk ve vzorku.

„Různorodá metodika.“ Každá studie to dělá jinak, takže se výsledky nedají sečíst ani porovnat.

A to nejdůležitější: chybí standardizovaná metoda hodnocení.

U UV filtrů existuje SPF – měřená veličina se stanoveným postupem. Díky ní se dají přípravky porovnat a číslo na obalu něco znamená.

U biologické fotoprotekce nic takového není. Neexistuje číslo, které by řeklo, o kolik daná složka sníží poškození. A protože neexistuje, může si každý výrobce definovat vlastní ukazatel a vlastní způsob měření.

Je to přesně stejný problém jako u ochrany před modrým světlem, kde regulační pokyny pro měření rovněž neexistují. Když pro nějakou vlastnost není norma, nedá se porovnat – a tvrzení o ní se nedá ověřit.

Co je na tom ale dobrého.

Slovo „přídavná“ je použité správně. Nikdo netvrdí, že antioxidant nahradí filtr. Tvrdí se, že přidá něco navíc – a to je střízlivé a pravděpodobně pravdivé tvrzení.

A na rozdíl od řady jiných oblastí tu autoři sami říkají, kde jsou hranice. To je víc, než se běžně dočtete.

Co k tomu dodává práce o fotostárnutí.

Přehledová práce z Annals of Dermatology připomíná historický mezník: první doklad, že se fotostárnoucí kůže dá zlepšit, přinesl lokální tretinoin. Od té doby se poznání rozšířilo o další dráhy – AhR, matrixovou metaloproteinázu 2 a signalizaci NRF2.

A popisuje rozdíly podle typu pleti: u tmavších fototypů je vyšší náchylnost k pigmentovým změnám a ochrana před zářením má právě u nich velký význam.

Co říct nemůžu. Nemám žádnou veličinu, kterou by se dala biologická fotoprotekce změřit a porovnat. Nemám dlouhodobé studie a nemám doklad, o kolik konkrétní složka sníží fotostárnutí u člověka.

Co říct můžu. Antioxidant v opalovacím krému není zbytečný, ale ani měřitelný. Nefunguje bez filtru – a to nejlépe doložené, co pro pleť můžete udělat, zůstává filtr, oblečení, stín a čas.

Komu sedí a komu ne

Kdo řeší předcházení stárnutí: ochrana před zářením je z toho, co je doloženo, na prvním místě. Nefiltrující složky jsou přídavek k ní, ne alternativa.

Kdo kupuje sérum s antioxidanty pod opalovací krém: dává to smysl a je to pravděpodobně užitečné. Změřit se to ale nedá – veličina obdobná SPF neexistuje.

Kdo má tmavší fototyp: citovaná práce o fotostárnutí uvádí u tmavších fototypů vyšší náchylnost k pigmentovým změnám. Ochrana před zářením má význam i tehdy, když se člověk nespálí. Viz modré světlo a thiamidol.

Kdo hledá „ochranu zevnitř“: polypodium a další doplňky patří do stejné kategorie – doplňkové, ne náhradní.

Kdo řeší už vzniklé fotostárnutí: první doloženou látkou byl lokální tretinoin a retinoidy mají v téhle oblasti nejdelší historii dokladů.

Kdo za tyhle složky připlácí: stojí za to vědět, že doklady jsou podle autorů omezené, z malých souborů a krátkých studií s různorodou metodikou.

Citlivá pleť: většina těchhle složek je dobře snášená; výjimkou bývá vitamin C v nízkém pH.

V těhotenství, při kojení i u dětí bez omezení – s výjimkou retinoidů, které do těhotenství nepatří.

S čím kombinovat

Co dává smysl:

• Filtr jako základ. Bez něj nemá zbytek smysl
• Antioxidanty ráno pod opalovací krém – vitamin C s kyselinou ferulovou a tokoferolem je nejobvyklejší dvojkombinace
• Retinoid večer. Tam, kde antioxidant předchází, retinoid opravuje – a má nejdelší historii dokladů
• Tónovaný přípravek, pokud řešíte pigmentaci. Chrání i před viditelným světlem
• Oblečení a stín. Nejlevnější a nejúčinnější část celého postupu

Co je omyl:

• Vynechat filtr, protože „mám antioxidant.“ Nefiltrující složky fotony nezastaví
• Porovnávat přípravky podle tvrzení o antioxidační ochraně. Neexistuje norma, podle které by to šlo
• Číst „přídavná ochrana“ jako „dvojnásobná ochrana“
• Očekávat od doplňku stravy, že nahradí krém

A jedna věta, kterou si odnést: u vlastnosti, pro kterou neexistuje měřítko, se dá tvrdit skoro cokoli. SPF má postup měření. Antioxidační ochrana ne – a proto je u ní číslo na obalu vždycky výrobcova vlastní definice.

Bezpečnost a regulace

Nefiltrující fotoprotektivní složky jsou běžné kosmetické suroviny bez zvláštního režimu; UV filtry samotné podléhají příloze VI nařízení o kosmetice.

Co uvádí přehled dokladů. Práce v Dermatology and Therapy shrnuje, že tyhle složky mohou poskytovat přídavnou ochranu ve spojení s UV filtry – zejména v omezení oxidačního poškození, podpoře opravy DNA a ovlivnění zánětlivé a pigmentové odpovědi.

A hned dodává, že důkazní základna zůstává omezená, s malými soubory, krátkým trváním studií a různorodou metodikou. Autoři volají po standardizovaných metodách hodnocení a po určení klinického významu v běžných podmínkách.

Co chybí především. Měřitelná veličina. U UV filtrů existuje SPF se stanoveným postupem měření; u biologické fotoprotekce nic obdobného. Tvrzení o ní proto nelze mezi přípravky porovnat.

Co je o fotostárnutí známo. Přehledová práce uvádí vedle tradičního modelu odbourávání mezibuněčné hmoty i další dráhy – AhR, matrixovou metaloproteinázu 2 a signalizaci NRF2 – a upozorňuje na vyšší náchylnost k pigmentovým změnám u tmavších fototypů. Prvním doloženým lokálním postupem u fotostárnutí byl tretinoin.

Bezpečnostní profil. Většina těchhle složek je dobře snášená a nemá vlastní rizikový profil. Konkrétní upozornění najdete u jednotlivých stránek – vitamin C, tokoferol, ektoin, polypodium.

V těhotenství, při kojení i u dětí bez omezení – s výjimkou retinoidů.

Kde ji najdete

V opalovacích přípravcích jako doplněk k UV filtrům.

V antioxidačních sérech určených na ráno.

V denních krémech s SPF.

V doplňcích stravy slibujících „ochranu zevnitř“ tam patří polypodium.

Ve složení je poznáte podle názvů jednotlivých látek: Diethylhexyl Syringylidene Malonate, Ascorbic Acid, Ferulic Acid, Tocopherol, Ectoin, Superoxide Dismutase, Micrococcus Lysate a další.

Čeho si všímat:

Jestli je v přípravku UV filtr. Bez něj to není opalovací krém, ať je antioxidantů jakkoli mnoho

Jestli tvrzení o antioxidační ochraně obsahuje číslo. Pokud ano, je to výrobcova vlastní definice – norma pro to neexistuje

Jestli je vitamin C v receptuře stabilizovaný. Sám o sobě oxiduje a přípravek zežloutne

A co je dobré vědět: tyhle složky mají svůj smysl, ale nemají jak nahradit odstín, oblečení a stín.

Časté mýty

„Antioxidant v krému nahradí opalovací krém.“ Nenahradí. Nefiltrující složky fotony nezastaví – zasahují do toho, co se děje potom.

„Je to klinicky ověřené.“ Autoři přehledu sami píšou, že důkazní základna zůstává omezená, s malými soubory, krátkým trváním a různorodou metodikou.

„Tenhle krém má vyšší antioxidační ochranu.“ Neexistuje norma, podle které by se to dalo změřit ani porovnat. Každý výrobce si ukazatel definuje sám.

„Antioxidant zdvojnásobí ochranu.“ Přehledová práce mluví o přídavné ochraně, ne o násobcích.

„Když se nespálím, nic mi nehrozí.“ U tmavších fototypů je podle citované práce vyšší náchylnost k pigmentovým změnám – a ty vznikají i bez spálení.

„Fotostárnutí je jen o kolagenu a UV.“ Tradiční model je odbourávání mezibuněčné hmoty, ale popsané jsou i další dráhy – AhR, matrixová metaloproteináza 2 a signalizace NRF2.

„Doplněk stravy nahradí krém.“ Nenahradí. Patří do stejné kategorie doplňkových postupů.