Fytosteroly

Co to je

Fytosteroly jsou rostlinná obdoba cholesterolu. Chemicky jsou mu velmi blízké – liší se jen postranním řetězcem – a v rostlinách plní tutéž roli, jakou má cholesterol v živočišných buňkách: stabilizují membránu.

V kosmetice se používají tři hlavní:

β-sitosterol – nejrozšířenější a nejlépe prozkoumaný

Kampesterol

Stigmasterol

Získávají se nejčastěji ze sóji, dále z řepky, z kukuřičného oleje a z nezmýdelnitelné frakce rostlinných olejů. Právě proto je najdete i tam, kde nejsou uvedené zvlášť – jsou přirozenou součástí avokádového, arganového a řady dalších olejů.

V EU jsou bez regulačního omezení.

A je u nich jedna souvislost, která dává jejich použití smysl ještě předtím, než se otevře literatura: fytosteroly se z potravy vstřebávají a z plazmy přecházejí do kůže, kde se podílejí na složení povrchových lipidů. Nejsou tedy pro kůži cizí látkou.

Co dělá s pletí

Fytosterolům se přisuzují dvě role a obě mají oporu.

Součást bariérových lipidů. Mezibuněčné lipidy rohové vrstvy stojí na třech skupinách – ceramidech, volných mastných kyselinách a cholesterolu. Fytosterol je cholesterolu strukturně blízký a do téhle role zapadá.

Protizánětlivé působení. Tlumí tvorbu zánětlivých látek v keratinocytech i v makrofázích. Na tom stojí zájem o ně u lupénky a u atopické pokožky.

Z toho plyne rozdíl, který je pro čtení jejich účinku podstatný: fytosterol nepůsobí jako léčivo, ale jako chybějící stavební díl. To vysvětluje, proč se jeho účinek projevuje hlavně tam, kde je bariéra porušená – a proč se na zdravé pleti hledá hůř.

A praktická poznámka k formulaci: fytosteroly jsou rozpustné v tucích a málo v vodě, takže patří do olejové fáze. V produktech se často objevují jako estery – například Phytosteryl Macadamiate – které se lépe zapracovávají a chovají se zároveň jako emolienty.

Co ukázal výzkum

Obnova bariéry u lidí. Studie publikovaná v Journal of Cosmetic Science sledovala u dobrovolníků, jak se po poškození obnovuje bariérová funkce.

Rohová vrstva se narušila odlepováním páskou a rychlost obnovy se pak měřila nepřímo: na místo se aplikoval methylnikotinát, látka vyvolávající zarudnutí, jehož intenzita a trvání jsou úměrné množství látky, které se dostane do živé epidermis. Zarudnutí se sledovalo odrazovou spektrofotometrií.

Je to elegantní obrat: čím lépe bariéra funguje, tím méně methylnikotinátu projde a tím slabší je zarudnutí.

Výsledek: tři dny po odlepení páskou vykazovala místa ošetřená formulací se sójovými fytosteroly znatelnou obnovu bariérové funkce proti místům ošetřeným samotným základem bez fytosterolů.

Jak to zařadit. Kontrola samotným základem je správná. Ale jde o nepřímé měření, výsledek je popsaný slovem „znatelná“ bez čísla a počet účastníků abstrakt neuvádí. Je to náznak, ne silný doklad.

Které fytosteroly a proč. Práce publikovaná v International Immunopharmacology porovnala kampesterol, β-sitosterol a stigmasterol – nejprve v buňkách, pak co do průniku kůží, a nakonec na myším modelu lupénky.

Nálezy:

V aktivovaných keratinocytech potlačily všechny tři významně nadměrnou tvorbu IL-6 a CXCL8, a to srovnatelně.

V makrofázích byl kampesterol účinnější než ostatní – autoři z toho odvozují, že struktura bez dvojné vazby na C22 a s methylovou skupinou na C24 je účinnější.

Průnik prasečí kůží: β-sitosterol 0,33 nmol/mg, kampesterol 0,21 a stigmasterol 0,16.

A tady je metodicky zajímavý krok. Autoři zavedli terapeutický index – součin procenta potlačení cytokinů a průniku kůží – aby předpověděli, který fytosterol bude po lokálním podání nejúčinnější. Nejvyšší vyšel β-sitosterolu, protože kombinuje slušný účinek s nejlepším průnikem.

Tedy: nejlepší v buňkách nebyl ten, který nakonec vyšel jako nejlepší kandidát pro krém. To je úvaha, která u kosmetických složek chybí častěji, než by měla.

Na myším modelu lupénky pak β-sitosterol:

Zmírnil ztluštění epidermis z 92,4 na 63,8 µm.

Snížil expresi IL-6, TNF-α a CXCL1.

A nález, který stojí za samostatnou zmínku: v testu snášenlivosti způsobil narušení bariéry referenční lék betamethason, ale β-sitosterol nikoli.

Jak to zařadit. Je to myší model a buněčné kultury, ne klinická studie – a srovnání s kortikosteroidem na zvířeti nelze přenášet na přerušované používání u lidí, kde je bezpečnostní obraz jiný. Zajímavé ale je, že se ta obava o bariéru v modelu skutečně projevila u steroidu a ne u fytosterolu.

Celkový obraz. Fytosteroly mají jeden slabší lidský náznak obnovy bariéry a jednu důkladnou preklinickou práci s protizánětlivým účinkem. Klinickou studii na lidské zanícené pleti nemám – to je hranice, kterou je poctivé uvést.

Komu sedí a komu ne

Poškozená bariéra a suchá pleť: tady dávají fytosteroly největší smysl. Doplňují lipidovou složku, která v rohové vrstvě chybí.

Atopická a podrážděná pokožka: protizánětlivé působení je doložené v buňkách a na myším modelu, klinická studie chybí.

Citlivá pleť: dobře snášená složka bez známých problémů.

Kdo hledá bariérovou péči: nejlogičtější je sestava, ve které kůže lipidy skutečně má – ceramidy + mastné kyseliny + sterol.

Kdo čte složení olejů: fytosteroly jsou přirozenou součástí řady rostlinných olejů. Ve složení uvedené být nemusí, i když v produktu jsou.

Kdo hledá alternativu ke kortikoidu: to fytosteroly nejsou. Doložený je myší model lupénky, ne klinická studie – a kortikosteroidy mají klinických dat řádově víc.

Alergie na sóju: kosmetické fytosteroly jsou vysoce přečištěné a bílkoviny, na které alergie směřuje, obsahovat nemají. Při známé alergii je přesto opatrnost namístě.

V těhotenství, při kojení i u dětí bez omezení.

S čím kombinovat

Fytosteroly se snesou se vším a v bariérové péči patří ke skladbě, která dává největší smysl.

Co dává smysl:

• Ceramidy a volné mastné kyseliny. Rohová vrstva stojí na trojici ceramidy – mastné kyseliny – sterol, takže se doplňují
• Kyselina linolová a oleje s vysokým podílem nenasycených kyselin
• Okluzivní vrstva nad tím, jde-li o obnovu bariéry
• Rostlinné oleje, které fytosteroly obsahují přirozeně

Co je zbytečné:

• Očekávat od nich účinek léčiva. Doložený je myší model lupénky, ne klinická studie na lidech
• Vybírat mezi jednotlivými fytosteroly podle buněčných dat. V citované práci byl v buňkách nejúčinnější kampesterol, ale pro lokální použití vyšel nejlépe β-sitosterol – kvůli lepšímu průniku
• Hledat je ve vodné fázi. Jsou rozpustné v tucích a patří do olejové části

A praktická poznámka: estery fytosterolů jako Phytosteryl Macadamiate se do formulace zapracovávají snáz a fungují zároveň jako emolienty – v produktech je proto potkáte častěji než volné steroly.

Bezpečnost a regulace

Fytosteroly jsou v EU bez regulačního omezení a patří mezi bezpečné a dobře snášené složky.

Je to skupina látek, které tělo běžně přijímá potravou – a podle citované práce se z plazmy přenášejí do kůže, kde se podílejí na složení povrchových lipidů. Nejsou tedy pro kůži cizí.

V těhotenství, při kojení i u dětí bez omezení.

Dvě poznámky:

Alergie na sóju. Kosmetické fytosteroly se získávají nejčastěji ze sóji, ale jde o vysoce přečištěnou lipidovou frakci, která bílkoviny – tedy skutečné alergeny – obsahovat nemá. Při známé alergii je přesto opatrnost namístě.

Oxidace. Steroly jsou nenasycené a na světle a vzduchu se rozkládají. Neprůhledný obal a antioxidant ve složení jsou u nich věcné, ne dekorativní.

Co bezpečnostním problémem není: strukturní podobnost s cholesterolem ani se steroidními hormony. Fytosteroly nemají hormonální působení v tom smyslu, jaký ta podobnost navozuje – to, že sdílejí základní kostru, o jejich působení nerozhoduje.

Kde ji najdete

V bariérových krémech, obvykle spolu s ceramidy a mastnými kyselinami.

V přípravcích pro atopickou a velmi suchou pleť.

V rostlinných olejích jako přirozená součást – v avokádovém, arganovém, rýžovém, sezamovém a řadě dalších. Ve složení uvedené nebývají.

V nezmýdelnitelných frakcích olejů, které se prodávají jako samostatná surovina.

V emoliencích jako estery – Phytosteryl Macadamiate a podobné.

Ve složení stojí jako Phytosterols, Beta-Sitosterol nebo Glycine Soja Sterols, obvykle v druhé polovině seznamu.

Vodítko: pokud produkt cílí na bariéru a obsahuje ceramidy i sterol, jde o skladbu odpovídající tomu, jak je rohová vrstva stavěná. To je věcný argument, ne marketing.

Časté mýty

„Fytosteroly nahradí kortikoid.“ Nenahradí. Doložený je myší model lupénky, kde β-sitosterol zmírnil ztluštění epidermis z 92,4 na 63,8 µm. Klinickou studii na lidské zanícené pleti nemám a kortikosteroidy mají klinických dat řádově víc.

„Nejúčinnější je ten, který nejlépe potlačuje zánět.“ Ne u lokálního použití. V citované práci byl v makrofázích nejúčinnější kampesterol, ale nejlepší kandidát pro krém vyšel β-sitosterol – protože měl nejvyšší průnik kůží (0,33 nmol/mg). Rozhoduje součin obojího.

„Jsou to rostlinné hormony.“ Nejsou. Sdílejí se steroidními hormony základní kostru, ale hormonální působení v tom smyslu nemají.

„Když ve složení nejsou uvedené, produkt je nemá.“ Nemusí to platit. Fytosteroly jsou přirozenou součástí řady rostlinných olejů a ve složení se uvádí olej, ne jeho jednotlivé složky.