Kyselina lipoová

Co to je

Kyselina lipoová, ve složení nejčastěji Thioctic Acid, je malá sirná molekula, kterou tělo vyrábí samo. V mitochondriích funguje jako kofaktor enzymů, které se podílejí na získávání energie.

V kosmetice se prodává jako antioxidant a má dvě vlastnosti, které ji odlišují od většiny ostatních:

Je rozpustná ve vodě i v tucích. To je vzácné. Vitamin C působí ve vodné fázi, vitamin E v tukové – kyselina lipoová v obou. Odtud pochází přezdívka „univerzální antioxidant.“

Má redukovanou formu. V těle se mění na dihydrolipoovou kyselinu (DHLA), která je ještě účinnějším zachytávačem volných radikálů.

Z formulačního hlediska je to ale složka náročná. Je nestabilní na světle, ve vodě špatně rozpustná a má charakteristický sirný zápach, který se v produktu těžko maskuje.

V EU je bez regulačního omezení. Je také běžný doplněk stravy, hlavně v souvislosti s diabetickou neuropatií – to je ale zcela oddělená literatura.

Co dělá s pletí

Kyselině lipoové se v kosmetice připisují tři role.

Antioxidační působení. Zachytává volné radikály ve vodné i tukové fázi a v redukované formě (DHLA) je ještě účinnější. Popisuje se u ní i schopnost regenerovat jiné antioxidanty – vitamin C a E – zpět do aktivní podoby.

Protizánětlivé působení. Uváděné v podkladech citované klinické studie.

Mírná exfoliace. Kyselina lipoová je kyselina a při dostatečné koncentraci působí na povrch pokožky. To je pravděpodobně důvod, proč se v klinických studiích projevila právě na drsnosti pleti, tedy na parametru, který exfoliace ovlivňuje přímo.

A teď věc, kterou stojí za to říct dřív než výsledky: antioxidační mechanismus a klinicky měřitelný účinek jsou dvě různá tvrzení. Že látka v laboratoři zachytává radikály, neznamená, že po nanesení na obličej změní, jak pleť vypadá. U kyseliny lipoové existuje klinické měření – a jak uvidíte, je poučnější svým srovnávacím ramenem než svým hlavním výsledkem.

Co ukázal výzkum

Studie, na kterou se odkazuje prakticky každý produkt. Randomizovaná, placebem kontrolovaná, dvojitě zaslepená studie publikovaná v British Journal of Dermatology měla neobvykle poctivý design.

33 žen, průměrný věk 54,4 let. Po randomizaci se jedna polovina obličeje ošetřovala dvakrát denně krémem s 5% kyselinou lipoovou a druhá polovina identickým krémem bez ní – tedy stejná základní receptura, jen bez účinné látky. Dvanáct týdnů.

Hodnotilo se čtyřmi způsoby: sebehodnocením, klinickým hodnocením, fotografickým hodnocením a laserovou profilometrií – objektivním měřením mikroreliéfu pokožky.

Výsledek: všechny čtyři metody ukázaly statisticky významné zlepšení na straně s kyselinou lipoovou.

A teď to číslo, kvůli kterému tahle stránka existuje. Laserová profilometrie, kterou autoři sami označují za nejobjektivnější použitou metodu, naměřila:

Snížení drsnosti pleti o 50,8 % (44,9–54,0) na straně s kyselinou lipoovou.

Snížení drsnosti o 40,7 % (32,4–48,7) na straně s placebem (p < 0,001).

Jak to zařadit. Rozdíl mezi polovinami obličeje je skutečný a statisticky významný – design se zaslepením a s vlastní kontrolou u každé účastnice je silný.

Ale podívejte se na to druhé číslo. Samotný krém bez účinné látky snížil drsnost pleti o 40,7 %. Účinná látka přidala zhruba deset procentních bodů navrch.

To není argument proti kyselině lipoové. Je to argument o tom, jak se čtou čísla v kosmetice. Kdyby tahle studie neměla kontrolní rameno se stejným krémem a hlásila jen „snížení drsnosti o 50,8 %,“ vypadala by kyselina lipoová jako zázrak. Ve skutečnosti čtyři pětiny toho výsledku obstaralo dvanáct týdnů pravidelného hydratování.

A právě tohle je nejužitečnější poučení, jaké z celého adresáře plyne: u produktu bez kontroly nevíte, jestli měříte účinnou látku, nebo to, že si člověk konečně začal mazat obličej.

Co studie neukázala. V témže období vyšel v Journal of Investigative Dermatology dopis, jehož titul uvádí, že kyselina lipoová je jako lokální antioxidant pro fotoprotekci neúčinná. Jeho obsah tady neuvádím, protože k němu nemám dostupný text – ale existence takového příspěvku patří k obrázku.

A je dobré si všimnout, že si to s citovanou studií nemusí odporovat: ta měřila drsnost pleti po dvanácti týdnech, ne ochranu před UV zářením. To jsou dvě zcela různá tvrzení a kyselina lipoová má doložené jen to první.

Komu sedí a komu ne

Kdo řeší drsnost pleti a jemné linky: tady má kyselina lipoová měřený výsledek, byť s výhradou k velikosti rozdílu.

Kdo si od ní slibuje ochranu před sluncem: doložené to není a citovaná studie to ani neměřila. UV ochranu zajišťují filtry.

Kdo hledá nejsilnější antioxidant do rutiny: vitamin C má nesrovnatelně víc dat.

Citlivá pleť: opatrně. Je to kyselina a v 5% koncentraci může pálit nebo zarudnout.

Kdo vadí zápach: kyselina lipoová je sirná sloučenina s charakteristickým pachem, který se maskuje obtížně. Na rozdíl od MSM, které zápach nemá.

Kdo řeší cenu: vzhledem k tomu, že placebový krém ve studii dosáhl 40,7 % zlepšení, je legitimní otázka, kolik z ceny platíte za účinnou látku.

Kdo bere kyselinu lipoovou jako doplněk: to je oddělená literatura, hlavně u diabetické neuropatie, a patří k lékaři.

V těhotenství a při kojení chybí data; u zevního použití konzultovat.

S čím kombinovat

Kyselina lipoová se snese s většinou složek.

Co dává smysl:

• Vitamin C a vitamin E – kyselina lipoová je popisovaná jako látka, která je regeneruje zpět do aktivní formy
• Neprůhledný obal. Je nestabilní na světle
• Hydratant a bariérová péče. V citované studii udělal základní krém většinu práce – a to je poznatek, který se dá využít
• Opalovací krém ráno

Co je zbytečné:

• Kombinovat ji s dalšími kyselinami ve stejné rutině. Podráždění se sčítá
• Očekávat od ní fotoprotekci. To citovaná studie neměřila
• Kupovat ji kvůli tomu, že „regeneruje ostatní antioxidanty.“ Je to popsaný mechanismus, ne měřený klinický výsledek

A praktická poznámka k volbě produktu: u kyseliny lipoové je základ krému možná důležitější než účinná látka. Produkt s dobrým emolientním základem a 5 % kyseliny lipoové dá pravděpodobně lepší výsledek než řídké sérum s toutéž koncentrací.

Bezpečnost a regulace

Kyselina lipoová je v EU bez regulačního omezení a v kosmetice se používá bez zvláštních bezpečnostních problémů. V citované dvanáctitýdenní studii se u 33 žen neobjevil bezpečnostní nález, který by autoři zmiňovali.

Dvě praktické výhrady:

Je to kyselina. V 5% koncentraci může na citlivé pleti pálit a zarudnout, zvlášť na začátku.

Je nestabilní na světle. Průhledný obal je u ní problém a rozložená látka nepřináší nic.

V těhotenství a při kojení chybí data pro zevní použití; konzultovat. U doplňků stravy to platí dvojnásob.

Co bezpečnostním problémem není: sirný zápach. Je vlastností molekuly, ne známkou zkažení produktu.

A jedna věc, která patří spíš k poctivosti než k bezpečnosti: u složky, kde placebový krém dosáhl 40,7 % zlepšení proti 50,8 % u účinné látky, je rozdíl mezi dobrým hydratantem a drahým sérem menší, než by cena napovídala.

Kde ji najdete

V sérech a krémech proti stárnutí, obvykle v koncentraci kolem 5 % – tedy té, která se testovala.

V antioxidačních produktech, často spolu s vitaminem C a E.

V očních krémech.

V přípravcích s tvrzením o vyhlazení a zjemnění pleti – to je parametr, který studie skutečně měřila.

V doplňcích stravy, kde má vlastní a oddělenou literaturu.

Ve složení stojí jako Thioctic Acid, méně často jako Alpha-Lipoic Acid nebo Lipoic Acid. Pokud výrobce uvádí koncentraci, je to dobré znamení – u téhle složky je 5 % číslo, ke kterému se dá vztahovat klinická studie.

Vodítko: charakteristický sirný pach produktu není vada, ale znak toho, že látka v něm skutečně je.

Časté mýty

„Kyselina lipoová sníží drsnost pleti o 50 %.“ Snížila – ale placebový krém ve stejné studii o 40,7 %. Účinná látka přidala zhruba deset procentních bodů k tomu, co obstaralo dvanáct týdnů pravidelného hydratování.

„Chrání pleť před sluncem.“ Citovaná studie měřila drsnost pleti po dvanácti týdnech, ne ochranu před UV zářením. Existuje navíc odborný příspěvek, jehož titul lokální fotoprotektivní účinek popírá.

„Je to univerzální antioxidant, takže nahradí vitamin C i E.“ Rozpustnost ve vodě i v tucích je skutečná vlastnost molekuly. Objem klinických dat je ale u vitaminu C nesrovnatelně větší.

„Sirný zápach znamená, že je produkt zkažený.“ Neznamená. Kyselina lipoová je sirná sloučenina a pach je vlastností molekuly.