Lékořice

Co to je

Lékořice není jedna látka, ale extrakt s desítkami složek – a záleží na tom, která z nich je ve výrobku ta hlavní. Ve složení potkáte několik variant, které dělají různé věci:

• Glycyrrhiza Glabra Root Extract – celý kořenový extrakt
• Glabridin – izoflavan, hlavní složka odpovědná za vliv na pigmentaci
• Dipotassium Glycyrrhizate – ve vodě rozpustná sůl, používaná hlavně pro zklidnění
• Glycyrrhetinic Acid – protizánětlivá složka

Rozdíl je praktický. Produkt s glabridinem míří na pigmentové skvrny, produkt s dipotassium glycyrrhizate na zklidnění podrážděné pleti. Obojí se prodává jako „lékořice“.

Obsah glabridinu se přitom mezi extrakty liší v řádech, a na obalu se prakticky nikdy neuvádí.

Co dělá s pletí

Vznik pigmentu je řetěz reakcí, který začíná u enzymu tyrozinázy. Lékořice do něj zasahuje na dvou místech.

Přímo – glabridin tyrozinázu inhibuje, tedy zpomalí samotnou výrobu melaninu.

Nepřímo – ovlivňuje MITF, transkripční faktor, který řídí, kolik enzymů pro tvorbu melaninu buňka vůbec vyrobí. To je regulace o patro výš.

Druhá role je protizánětlivá. Kyselina glycyrrhetinová a její soli tlumí zánětlivou reakci, a proto se lékořice objevuje v produktech pro citlivou a atopickou pleť.

Tyhle dvě role spolu souvisejí víc, než se zdá: pozánětlivá hyperpigmentace vzniká právě ze zánětu. Složka, která tlumí obojí, dává u ní logický smysl.

Co ukázal výzkum

Mechanismus je popsaný nezvykle podrobně. Práce v Journal of Ethnopharmacology rozebrala extrakt z lékořice na jednotlivé složky a hledala, která za depigmentační účinek odpovídá.

Z osmdesátiprocentního etanolového extraktu identifikovala sedm hlavních látek – liquiritin, isoliquiritin, liquiritigenin, isoliquiritigenin, kyselinu glycyrrhizovou, 18β-glycyrrhetinovou a glabridin. Nejsilnější vliv na tvorbu melaninu měly liquiritin, isoliquiritigenin a glabridin, přičemž glabridin byl nejúčinnější.

Mechanismus dohledali až na úroveň buněčné signalizace: glabridin snižuje fosforylaci CREB a expresi SOX10, čímž tlumí přepis MITF, a zároveň brání jadernému přesunu koaktivátoru CRTC1.

To je velmi detailní vysvětlení. Má ale jedno omezení, které je potřeba říct nahlas: šlo o pokusy na buněčných kulturách melanomových buněk B16F10 a na zvířecím modelu, ne o randomizovanou studii na lidech s melasmou.

Poctivé zařazení: lékořice má nejlépe popsaný mechanismus ze všech rostlinných depigmentačních složek a v přípravcích proti pigmentaci dává smysl jako doplněk. Klinická data srovnatelná s kyselinou tranexamovou nebo hydrochinonem ale zatím nemá.

A druhá strana: i lékořice může být alergen. V časopise Dermatitis vyšla kazuistika alergické kontaktní dermatitidy na extrakt z kořene lékořice. Je to vzácné, ale „rostlinné“ a „bezpečné“ nejsou synonyma.

Komu sedí a komu ne

Pigmentové skvrny a pozánětlivá hyperpigmentace: ano, jako součást kombinace. Ne jako samostatné řešení.

Citlivá, atopická a růžovkovitá pleť: dipotassium glycyrrhizate patří mezi dobře snášené zklidňující složky.

Aknózní pleť: dává smysl kvůli protizánětlivému působení i prevenci skvrn po vyhojených pupínkách.

Kdo hledá alternativu k hydrochinonu: lékořice je mírnější a bez rizika ochronózy, ale i výrazně slabší.

Alergie: vzácná, ale popsaná. Při reakci na „přírodní zklidňující“ produkt patří lékořice mezi kandidáty.

V těhotenství a při kojení je vnější použití bez omezení – na rozdíl od vnitřního užívání lékořice, kde omezení existují.

S čím kombinovat

Lékořice je mírná složka bez konfliktů a hodí se do kombinací.

Nejlogičtější spojení je s dalšími depigmentačními látkami: niacinamidem, kyselinou tranexamovou, alfa-arbutinem a vitaminem C. Každá z nich zasahuje do vzniku pigmentu jinde, takže se doplňují.

S kyselinami a retinoidy se snáší dobře – protizánětlivá složka tam naopak vyrovnává jejich dráždivost.

A jedna věc, která platí u pigmentace vždycky a bez které je zbytek marný: denní UV ochrana. Bez ní se skvrny vracejí rychleji, než je jakákoli depigmentační složka umí zesvětlit. U melasmy navíc nestačí UV filtr, ale je potřeba i ochrana proti viditelnému světlu, tedy oxidy železa.

Bezpečnost a regulace

Lékořicový extrakt ani jeho složky nepatří mezi látky omezené přílohami nařízení (ES) č. 1223/2009.

Snášenlivost je velmi dobrá. Kontaktní alergie je vzácná, ale v literatuře popsaná.

V těhotenství a při kojení je vnější použití bez omezení. To je potřeba odlišit od vnitřního užívání lékořice, kde kyselina glycyrrhizová ovlivňuje krevní tlak a hladinu draslíku a omezení existují. S krémem to nesouvisí.

Proti hydrochinonu má lékořice tu výhodu, že nepředstavuje riziko exogenní ochronózy – trvalého ztmavnutí kůže po dlouhodobém používání.

Jako u všech rostlinných extraktů platí, že obsah účinných látek se mezi šaržemi a dodavateli liší a na obalu se neuvádí.

Kde ji najdete

V sérech a krémech proti pigmentovým skvrnám, obvykle v kombinaci s niacinamidem, vitaminem C nebo kyselinou tranexamovou.

Ve zklidňujících produktech pro citlivou a atopickou pleť – tam nejčastěji jako dipotassium glycyrrhizate.

V produktech na akné a v přípravcích po opalování.

Ve složení stojí obvykle v druhé polovině. Vysoká pozice u rostlinného extraktu ale nemusí znamenat víc účinné látky – extrakt je z velké části rozpouštědlo.

Časté mýty

„Lékořice nahradí hydrochinon.“ Nenahradí. Je mírnější, ale i výrazně slabší, a klinická data srovnatelná s hydrochinonem nemá. Výhodou je, že nepředstavuje riziko exogenní ochronózy.

„Účinek je dokázaný.“ Mechanismus je popsaný velmi detailně, ale v buněčných kulturách a na zvířecím modelu. Randomizované studie na lidech chybí.

„Lékořice zvyšuje krevní tlak.“ To platí pro vnitřní užívání, kde kyselina glycyrrhizová ovlivňuje draslík a krevní tlak. Extrakt v krému se takto nechová.