Mýdlo a syndet

Co to je

Slovo „mýdlo“ se používá pro dvě chemicky odlišné věci a rozdíl mezi nimi je hlavně v pH.

Pravé mýdlo vzniká reakcí tuku s louhem. Ve složení ho poznáte podle koncovky:

• Sodium Stearate, Sodium Cocoate, Sodium Palmate – tuhá mýdla
• Potassium Cocoate – tekutá mýdla
• Sodium Olivate – z olivového oleje

Tyhle látky jsou soli mastných kyselin a ve vodě reagují zásaditě. To není vada výroby, to je jejich chemická podstata – jinak než zásaditě se pravé mýdlo udělat nedá.

Syndet – zkratka ze synthetic detergent – je mycí přípravek postavený na jiných tenzidech, kterým se pH dá nastavit. Vypadat může jako kostka i jako gel.

Proč na tom záleží: povrch zdravé kůže má pH přibližně 5,0 až 5,5, tedy mírně kyselé. Mycí přípravek s výrazně vyšším pH ho posune – a bariéra se pak vrací do původního stavu nějakou dobu.

A teď měření, které to celé kvantifikuje. Je z dětské kosmetiky, kde se dá čekat největší opatrnost výrobců.

Co dělá s pletí

Tenzid má molekulu se dvěma konci: jeden má rád vodu, druhý tuk. Proto dokáže mastnotu obalit a odplavit.

Problém je, že nerozlišuje mastnotu na kůži od tuků v kůži. Mezibuněčná hmota v rohové vrstvě je tvořená právě tuky – ceramidy, cholesterolem a mastnými kyselinami – a tenzid je odstraňuje také.

K tomu se u pravého mýdla přidává druhý mechanismus:

Zásadité pH mění bílkoviny a tuky rohové vrstvy. Nabotnají, uspořádání se rozvolní a bariéra propouští víc vody ven.

Proto je u mycích přípravků poctivé mluvit o míře poškození, ne o jeho nepřítomnosti. Podle přehledu níž totiž platí i to, co zní překvapivě:

I opakované mytí samotnou vodou vystavuje rohovou vrstvu poškození. Voda není neutrální krok, jen mírnější.

Z toho plyne praktický závěr, který se z „mýdlo je zlo“ nedá odvodit: rozhoduje četnost a délka mytí nejméně tolik co volba přípravku.

Co ukázal výzkum

Jaké pH mají mycí přípravky pro děti. Studie publikovaná v Revista Paulista de Pediatria změřila pH 96 mycích přípravků určených pro dětskou nebo citlivou pokožku, dostupných v běžném prodeji.

Cíl byl praktický: zjistit, které se blíží fyziologickému pH kůže, tedy 5,0 až 5,5, a popsat, které tenzidy v nich převažují.

Soubor tvořilo 34 tuhých mýdel a 62 tekutých přípravků, z toho 20 syndetů. pH se měřilo po naředění na 1 % v destilované vodě.

Výsledky:

Rozpětí pH bylo 4,54 až 11,01, průměr 7,80 ± 1,90.

Tuhá mýdla: 8,01 až 11,01. Tekuté přípravky: 4,54 až 8,00. Rozdíl byl statisticky významný (p < 0,001).

Syndety: 4,99 až 7,78 – tedy nejblíž fyziologickému rozmezí, a významně níž než tekutá mýdla (p < 0,001).

Nejčastějším tenzidem v celém souboru byl kokamidopropylbetain.

Závěr autorů: tuhá mýdla nemají pro mytí dětské pokožky vhodné pH, zatímco tekuté přípravky, a zvlášť syndety, se fyziologickému rozmezí blíží. A dodávají důvod, proč to vůbec museli měřit: u většiny výrobků na obalu spolehlivá informace o pH chybí.

Jak to zařadit. Číslo 11,01 stojí za zastavení. To není mírné vychýlení – je to zhruba o pět a půl řádu dál od fyziologického pH kůže, protože stupnice pH je logaritmická. A našlo se to v kategorii výrobků prodávaných pro děti a citlivou pokožku.

Zároveň je poctivé říct, co studie neměří: pH výrobku není totéž co poškození kůže. Neměřilo se, jak se komu kůže po mytí chovala – měřilo se, co v produktu je. Kůže se navíc po umytí sama vrací k původnímu pH; jde o to, jak dlouho jí to trvá a jak často se to opakuje.

A nejpoužitelnější zjištění je to nejnenápadnější: na obalu to nezjistíte. Autoři to uvádějí jako důvod studie i jako závěr.

A ještě jedno srovnání – z jiné oblasti. Přehled publikovaný v Healthcare se zabývá péčí o zevní rodidla, ale obsahuje srovnání mycích strategií, které platí obecněji.

Autoři uvádějí, že:

Opakované mytí samotnou vodou vystavuje rohovou vrstvu poškození.

Mytí mýdlem mění bílkoviny a tuky rohové vrstvy, zvyšuje ztrátu vody kůží a zvyšuje riziko podráždění.

Přípravky založené na syndetu mají mírný čisticí účinek, podporují hydrataci, mají vhodné pH a chrání místní mikrobiotu – a jeví se proto jako nejvhodnější.

Jak to zařadit. To první tvrzení je nejzajímavější, protože jde proti běžné radě „myj se jen vodou.“ Voda sama není neutrální – jen méně agresivní než mýdlo.

Je to ale narativní přehled literatury, ne měření. Shrnuje, co se v literatuře uvádí, a nedává čísla, o která by se dalo opřít srovnání jednotlivých výrobků.

Celkový obraz. Tuhé pravé mýdlo má z chemické podstaty zásadité pH – v citovaném měření až 11,01. Syndety se fyziologickému rozmezí blíží. A protože se pH na obalu obvykle neuvádí, je jediným vodítkem složení: koncovka -ate u mastných kyselin znamená pravé mýdlo.

Komu sedí a komu ne

Rodiče: v citovaném měření 96 přípravků pro děti a citlivou pokožku mělo pH od 4,54 do 11,01 a tuhá mýdla vycházela nejhůř (8,01–11,01). Autoři uzavírají, že pro mytí dětské pokožky vhodné pH nemají.

Kdo má atopický ekzém nebo suchou pleť: syndet místo mýdla je jednoduchá a levná změna. Ve zdroji se uvádí, že mytí mýdlem mění bílkoviny a tuky rohové vrstvy a zvyšuje ztrátu vody kůží.

Kdo se myje jen vodou: stojí za to vědět, že opakované mytí samotnou vodou také vystavuje rohovou vrstvu poškození. Není to neutrální volba, jen mírnější.

Kdo kupuje „přírodní mýdlo z ruční výroby“: je to pravé mýdlo se vším, co k tomu chemicky patří. Zásadité pH se u něj vyrobit jinak nedá.

Kdo má akné na těle: vysoké pH mění prostředí pro mikrobiotu. Syndet je vhodnější.

Kdo řeší, že mu po sprše kůže „napíná“: to je právě ten pocit, který zásadité pH a odstraněné tuky dělají.

Kdo hledá pH na obale: obvykle ho nenajde. Autoři citované studie uvádějí chybějící spolehlivou informaci na obale u většiny výrobků jako důvod, proč pH museli změřit.

V těhotenství a při kojení bez omezení.

S čím kombinovat

U mycích přípravků rozhoduje víc jak než čím.

Co pomáhá:

• Kratší a méně časté mytí. Četnost a délka rozhodují nejméně tolik co volba přípravku
• Vlažná voda místo horké
• Promazat do pár minut po osušení, dokud je kůže vlhká
• Syndet místo pravého mýdla u suché, dětské a atopické pokožky
• Mýt jen tam, kde je to potřeba. Celé tělo mýdlem denně nemusí být

Co nefunguje:

• Hledat pH na obale. U většiny výrobků chybí
• Předpokládat, že tuhá kostka je vždycky mýdlo. Existují i syndetové kostky – rozliší je složení
• Předpokládat, že „bez mýdla“ znamená jemné. Znamená to jen, že tam nejsou soli mastných kyselin
• Mytí jen vodou jako univerzální řešení. Podle citovaného přehledu ani to není bez následků

A vodítko, které vydrží: koncovky -ate u mastných kyselin (Sodium Cocoate, Sodium Palmate, Potassium Cocoate) znamenají pravé mýdlo. Když tam místo nich stojí kokamidopropylbetain, glukosidy nebo SLES, je to syndet.

Bezpečnost a regulace

Mýdla ani syndetové tenzidy nejsou v EU zvlášť omezené – jde o běžné kosmetické složky.

Co bylo změřeno. V souboru 96 mycích přípravků pro děti a citlivou pokožku se pH pohybovalo od 4,54 do 11,01 s průměrem 7,80 ± 1,90. Tuhá mýdla: 8,01 až 11,01. Tekuté přípravky: 4,54 až 8,00. Syndety: 4,99 až 7,78. Rozdíly byly statisticky významné (p < 0,001).

Co to znamená a co ne. Fyziologické pH povrchu kůže je 5,0 až 5,5. pH výrobku ale není měřítko poškození – citovaná studie neměřila stav kůže po mytí, jen složení a pH produktů. Kůže se k původnímu pH sama vrací.

Co se o mytí uvádí. Podle citovaného přehledu mytí mýdlem mění bílkoviny a tuky rohové vrstvy, zvyšuje ztrátu vody kůží a zvyšuje riziko podráždění, zatímco opakované mytí samotnou vodou rohovou vrstvu rovněž vystavuje poškození. Je to narativní přehled, ne měření.

Podráždění a vysušení jsou hlavní praktické důsledky – ne toxicita.

Podráždění očí je u pravého mýdla výraznější než u syndetu.

Alergie na mycí přípravky bývá častěji na parfemaci nebo na konzervanty než na samotný tenzid – s výjimkou kokamidopropylbetainu, který byl v citovaném souboru nejčastějším tenzidem vůbec.

V těhotenství a při kojení bez omezení.

A co říct nemůžu: jaké pH má konkrétní výrobek, který máte doma. Na obale to obvykle není a měření je jediná cesta.

Kde ji najdete

Pravé mýdlo v tuhých kostkách, v mýdlech z ruční výroby, v tekutých mýdlech na bázi draselných solí a v tradičních mýdlech typu marseillského nebo aleppského.

Ve složení: Sodium Stearate, Sodium Cocoate, Sodium Palmate, Sodium Olivate, Potassium Cocoate – a často také Sodium Hydroxide nebo Potassium Hydroxide jako výchozí surovina.

Syndet ve sprchových gelech, v mycích gelech na obličej, v syndetových kostkách a v dětských mycích přípravcích.

Ve složení: kokamidopropylbetain, glukosidy, SLES, Sodium Cocoyl Isethionate – viz kokoyl-isethionát.

A praktické vodítko pro rozlišení tuhé kostky: hledejte koncovku -ate u mastných kyselin. Když tam je, je to mýdlo. Když tam místo toho stojí Sodium Cocoyl Isethionate, je to syndetová kostka – vypadá stejně, chová se jinak.

Časté mýty

„Mýdlo je nejjemnější, protože je nejjednodušší.“ Chemická jednoduchost nesouvisí s šetrností. Pravé mýdlo má z podstaty zásadité pH – v citovaném měření 96 dětských přípravků měla tuhá mýdla pH 8,01 až 11,01.

„Přírodní mýdlo z ruční výroby je šetrnější.“ Vzniká toutéž reakcí tuku s louhem. Zásaditost je vlastnost té reakce, ne otázka kvality výroby.

„Myju se jen vodou, takže si kůži nekazím.“ Podle citovaného přehledu opakované mytí samotnou vodou vystavuje rohovou vrstvu poškození. Je to mírnější, ne neutrální.

„Na obale poznám pH.“ Obvykle ne. Autoři citované studie uvádějí chybějící spolehlivou informaci na obale u většiny výrobků jako jeden ze závěrů.

„Tuhá kostka = mýdlo.“ Ne nutně. Existují syndetové kostky s pH v okolí fyziologického rozmezí. Rozdíl je jen ve složení.

„Vysoké pH mycího přípravku poškodí kůži nastálo.“ Citovaná studie měřila pH výrobků, ne stav kůže. Kůže se k původnímu pH vrací – jde o to, jak často a jak dlouho ji vychylujete.