Suchý šampon

Co to je

Suchý šampon není šampon. Šampon je tenzidový přípravek, který maz emulguje a odplaví vodou. Suchý šampon žádný tenzid v účinném množství neobsahuje a vodu nepoužívá. Je to prášek, který maz nasaje a zmatní.

Nejčastější účinnou složkou je Aluminum Starch Octenylsuccinate – kukuřičný škrob chemicky upravený tak, aby lépe vázal tuk a nelepil se. Ve složeních se objevují i prosté škroby: Zea Mays Starch (kukuřičný) a Oryza Sativa Starch (rýžový). Vedle nich bývá mastek, oxid křemičitý, kaolin nebo uhličitan vápenatý.

Prodává se ve dvou podobách:

Aerosolový sprej – prášek rozptýlený v hnacím plynu, obvykle propan-butanu nebo isobutanu. Většinu obsahu plechovky tvoří plyn a alkohol, ne prášek.

Sypký prášek – v třepací lahvičce nebo v tubě se štětcem. Bez hnacího plynu.

Proč má vlastní stránku. Kolem suchého šamponu se drží tři představy, které stojí za prověření:

„Vlasy jsou po něm čisté.“

„Když nemusím mýt, šetřím vlasy i pokožku.“

„Je v něm hliník, tak je to nebezpečné.“

Ta třetí je nejsnazší. Aluminum Starch Octenylsuccinate není hliníková sůl, jakou znáte z antiperspirantů – hliník je tu vázaný v molekule upraveného škrobu, ne ve formě chloridu hlinitého. Je to jiná látka s jiným chováním; podrobněji hliník v antiperspirantech. Podobnost názvu je mezi nimi jediná souvislost, a přesto se pletou pořád.

Zbylé dvě představy jsou zajímavější, protože se dají porovnat s tím, co se o mastné pokožce hlavy nedávno změřilo.

Co dělá s pletí

Prášek na vlasech dělá dvě věci a obě jsou fyzikální.

Nasákne tuk. Zrnka škrobu mají velký povrch a maz do nich vzlíná. Tuk se z vlasu přesune do prášku a přestane vlas obalovat.

Rozptýlí světlo. Mastný vlas odráží světlo zrcadlově, a proto vypadá slepený a tmavý. Prášek na povrchu odraz rozptýlí, vlas zmatní a opticky se oddělí od sousedních vlasů. Účes získá objem u kořínků.

A teď to podstatné: ani jedna z těch dvou věcí není čištění. Maz se z hlavy neodstranil – jen se přesunul o pár mikrometrů dál a zůstal na místě spolu s práškem. Odumřelé buňky, zbytky stylingu ani mikroorganismy prášek nikam neodnese. Rozdíl mezi „vypadá čistě“ a „je čisté“ je tady celý příběh.

Proč na tom záleží, ukazuje složení mazu. Lipidomická a metagenomická práce u 85 mladých Číňanek s mastnou pokožkou hlavy rozebrala povrchové tuky a našla 13 tříd lipidů. V kladném režimu měření naprosto převažovaly triacylglyceroly – 99,18 %, v záporném volné mastné kyseliny (56,94 %) a OAHFA (34,15 %). Jako hlavní molekuly spojené s vysokou hladinou mazu autoři určili 27 triacylglycerolů a 3 mastné kyseliny.

A tady je klíč: 70 % z těch triacylglycerolů bylo nenasycených – 33 % s jednou dvojnou vazbou, 26 % se dvěma, 11 % se třemi. Zbylých 30 % bylo nasycených.

Nenasycená vazba je místo, kde tuk oxiduje. Maz na hlavě tedy není inertní náplň, kterou stačí zamaskovat – je to snadno oxidovatelná směs. A oxidované tuky jsou přesně to, co pokožku dráždí; u lupů je popsaný peroxid skvalenu jako jeden ze spouštěčů, a právě proto se v kosmetice používá stabilní skvalan místo skvalenu.

Prášek oxidaci nezastaví. Tuk, který do sebe nasál, oxiduje dál – jen to není vidět, protože vlasy vypadají matně a svěže.

Co ukázal výzkum

Studii, která by měřila suchý šampon, nemám. Začínám tím schválně, protože to určuje, co následuje: nejbližší použitelný doklad se netýká prášku, ale stavu pokožky, na kterou se ten prášek sype.

Práce publikovaná v Skin Research and Technology vzala asijskou populaci lidí, kteří si sami stěžovali na mastnou hlavu a lupy, a zařadila ty, kdo měli hladinu mazu nad 75 µg/cm². Změřila jim maz, hydrataci, funkci bariéry a ukazatele oxidačního stresu tuků – a pro srovnání totéž změřila na přední linii vlasů a v zátylku.

Co vyšlo v základním měření:

Pokožka hlavy měla vyšší množství mazu, nižší hydrataci a slabší funkci bariéry než přední linie vlasů i zátylek.

Hydratace pokožky hlavy záporně souvisela s množstvím mazu měřeným v pórech – čím víc mazu v póru, tím sušší pokožka.

Zastavme se u toho, protože to jde proti běžné představě. Mastná hlava se obvykle chápe jako místo „přemaštěné“, tedy chráněné, odolné, s nadbytkem. Naměřilo se opačné: je to místo s horší hydratací a slabší bariérou než sousední kůže na téže hlavě. Maz a bariéra nejsou totéž. Můžete mít mazu nadbytek a bariéru přesto v horším stavu.

Praktický důsledek je dvojí. Agresivní odmašťování je útok na kůži, která už tak má bariéru slabší – proto se mytí ostrými tenzidy nevyplácí, viz SLS a SLES. A druhý: suchý šampon na tomhle stavu nemění nic. Nezvýší hydrataci, nespraví bariéru. Odebere lesk.

A pak přišlo zjištění, které stojí za pozornost samo o sobě.

Autoři měřili hydroxyoktadekadienovou kyselinu (HODE) – ukazatel oxidačního poškození tuků. Vyšly dvě souvislosti:

HODE kladně souvisel s množstvím mazu na hlavě.

HODE kladně souvisel i s tím, jak sami účastníci hodnotili své lupy a svědění.

Proč je to vzácné. U pokožky hlavy objektivní měření a subjektivní obtíže spolu obvykle nedrží krok: člověk si stěžuje na svědění a změřit se nedá nic. Tady měl subjektivní pocit měřitelný chemický korelát. To je z celé práce nejzajímavější kus.

Zároveň je to jen korelace, ne příčina. HODE může svědění způsobovat, může ho doprovázet, a obojí může být následkem třetí věci.

Co se stalo po umytí. Po jednom umytí šamponem s 0,5% piroctone olaminem významně kleslo množství mazu na povrchu i v pórech a klesly i hodnoty HODE.

Jak tenhle kus vážit, a je to důležité. Bylo to jedno umytí, bez kontrolní skupiny a bez srovnávacího přípravku. Není proto možné říct, jestli za pokles může piroctone olamine, tenzidy v tom šamponu, nebo prostě to, že se hlava umyla vodou. Abstrakt neuvádí počet účastníků, neuvádí, kolik jich měření dokončilo, ani jak dlouho po umytí se měřilo. A jedno umytí nevypovídá o ničem dlouhodobém.

Co z toho ale zůstává: mytí oxidované tuky z hlavy odstranilo. To je fyzikálně nepřekvapivé – smyly se i s mazem, ve kterém vznikly.

A teď úvaha, kterou je nutné odlišit od zjištění.

Suchý šampon maz neodstraňuje. Oxidované tuky tedy zůstávají na hlavě a při dalším nemytí jich přibývá. Pokud HODE souvisí se svěděním a lupy tak, jak se v citované studii naměřilo, je nemytí přesně ta strategie, která ten ukazatel nechá růst.

Tohle je vyvození z mechanismu, ne výsledek studie. Nikdo neměřil HODE u lidí používajících suchý šampon místo mytí. Nevím, jestli by to vyšlo takhle, a bylo by nepoctivé to podat jinak.

Suchý šampon sám: co jsem hledal a co jsem nenašel.

V Europe PMC jsem hledal klinické práce o suchých šamponech a o škrobech na vlasy. Použitelné jsem nenašel. Záznamů s výrazem „dry shampoo“ v názvu je hrstka a většinou jsou to patenty; u dermatologických záznamů nebyl k dispozici abstrakt, a záznam bez abstraktu tady zásadně necituji.

Klinické důkazy o suchém šamponu tedy nemám. Není to důkaz, že škodí – je to důkaz, že se to nezkoumalo. U přípravku prodávaného v desítkách milionů kusů ročně je to samo o sobě sdělení.

Aerosolová forma: co se dá říct o vdechování.

Práce v ACS Environmental Au změřila v laboratoři, kolik částic uvolní 12 kosmetických sprejů při použití napodobujícím skutečné nanášení. Nejvyšší naměřená početní koncentrace částic PM10 dosáhla 1,03 × 10⁶ částic na cm³, nejvyšší hmotnostní koncentrace 36,17 mg/m³. Kolik se toho usadí v dýchacích cestách, autoři nezměřili, ale spočítali modelem (Multiple-Path Particle Dosimetry). Ukázali také, že úprava trysky – zúžená trubička – snížila usazenou dávku submikronových částic o 88,6 % početně a o 65,7 % hmotnostně, aniž by se zhoršilo nanášení.

Jak to vážit. Byla to laboratorní studie emisí, ne studie zdravotních dopadů. Nikdo nesledoval lidi ani neměřil, jestli se jim něco stalo. Uvedené hodnoty jsou maxima z dvanácti přípravků, ne typická hodnota. A suchý šampon mezi testovanými výslovně jmenován není – šlo o spreje nanášené na obličej a krk. Přenášet to na plechovku suchého šamponu je odhad, ne odečet. Prakticky z toho plyne jediné: rozdíly mezi přípravky byly velké a nesprejovat si oblak do obličeje nestojí nic.

Benzen. Nález benzenu v aerosolových přípravcích je jiná věc a má vlastní stránku: benzen v aerosolech.

Ještě poznámka o tom, odkud se rady berou.

Průřezová studie v Skin Appendage Disorders prošla 100 příspěvků na TikToku a 50 na Instagramu propagujících vlasovou péči pro dospívající. Influenceři tvořili 44,7 % tvůrců, značky 19,3 %, dermatologové 2,6 %, a 82 % propagovaných přípravků obsahovalo alergeny nebo dráždivé látky – parfemaci, sulfáty, silikony nebo parabeny.

To není o suchém šamponu. Je to o tom, že návod „nemyj a přesyp to práškem“ pochází z prostředí, kde dermatolog mluví v každém čtyřicátém příspěvku.

A co říkají odborníci tam, kde data chybí. Konsenzuální práce o vlasech s vysokou mírou kudrnatosti uvádí, že některé zvyklosti v péči o vlasy běžné v této skupině mohou přispívat ke vzniku nebo zhoršení seboroické dermatitidy. Je to ale pět konsenzuálních tvrzení panelu dermatologů po přehledu literatury – odborný názor, ne nová data. Autoři sami uzavírají, že je potřeba další výzkum.

Co říct nemůžu. Nemám žádnou klinickou studii suchého šamponu. Nemám měření toho, co dělá se stavem pokožky hlavy dlouhodobé nahrazování mytí práškem. Nemám srovnání škrobových a mastkových receptur. Nemám nic o tom, jestli suchý šampon zhoršuje lupy nebo vypadávání vlasů – ani doklad, že je nezhoršuje.

Co říct můžu. Pokožka hlavy s vysokou tvorbou mazu má podle citované práce nižší hydrataci a slabší bariéru než sousední kůže, a ukazatel oxidovaného tuku na ní souvisí se svěděním a lupy tak, jak je hodnotí sami lidé. Umytí ten ukazatel snížilo. Suchý šampon nesnižuje nic – nasaje a zmatní. Jako trik na jeden den funguje, protože přesně to má dělat. Jako náhrada mytí řeší vzhled a příčinu nechává na místě.

Komu sedí a komu ne

Kdo ho použije ráno před schůzkou, na kterou nestihl umýt hlavu: přesně na tohle to je. Jednorázová úprava vzhledu, žádný problém.

Kdo jím nahrazuje mytí několik dní po sobě: maz, odumřelé buňky ani prášek z předchozích dnů se nikam neztratily. Vrství se to.

Kdo má mastnou hlavu a myslí si, že je tím pádem odolná: podle citované práce má taková pokožka nižší hydrataci a slabší funkci bariéry než sousední kůže na téže hlavě. Nadbytek mazu není známka pevnosti.

Kdo má lupy nebo seboroickou dermatitidu: suchý šampon na příčinu nepůsobí a šupiny jen dočasně zamaskuje. Věcně k tomu lupy a seboroická dermatitida.

Kdo „šetří vlasy“ tím, že je nemyje: vlasy se šetří tím, jak se myjí, ne tím, jestli se myjí. Mírnější cestou jsou aminokyselinové tenzidy nebo kokamidopropyl-betain.

Kdo řeší rozčesávání a lámání: to je práce pro kationtové kondicionéry, ne pro prášek. Prášek tření mezi vlasy spíš zvyšuje.

Kdo se bojí hliníku: Aluminum Starch Octenylsuccinate není hliníková sůl z antiperspirantů. Rozdíl vysvětluje hliník v antiperspirantech.

Kdo má astma nebo dráždivý kašel: sypká forma odpadá jako otázka úplně. U spreje platí, že se emise mezi přípravky v citovaném laboratorním měření lišily podle konstrukce trysky – zdravotní následky ale ta práce nesledovala.

Kdo má tmavé vlasy: bílý závoj u kořínků je vidět. Existují tónované varianty.

V těhotenství a při kojení bez omezení; škrob se nevstřebává.

S čím kombinovat

Co dává smysl:

• Sypat na kořínky, ne na délky. Maz je u pokožky; prášek na délkách jen ubere lesk a přidá tření
• Nechat chvíli působit a pak vykartáčovat. Tuk potřebuje čas, aby do zrnek vzlínal. Nevykartáčovaný prášek je jen bílý povlak
• Držet plechovku dál od hlavy a nedýchat oblak. V citované laboratorní práci se emise mezi kosmetickými spreji výrazně lišily podle konstrukce trysky
• Použít ho jednou mezi dvěma mytími, ne třikrát po sobě
• Umýt hlavu, když je čas. V citované studii jedno umytí snížilo maz na povrchu i v pórech a snížilo i ukazatel oxidovaného tuku

Co je omyl:

• Brát ho jako čištění. Nasaje a zmatní. Neodstraní nic
• Domnívat se, že nemytí šetří pokožku. Nemytí nechává maz i jeho oxidované produkty na místě
• Zaměňovat hliník ve škrobu s hliníkem v antiperspirantu. Jsou to jiné látky
• Řešit jím lupy. Šupiny se zamaskují, kruh běží dál
• Sypat víc, když to nezabírá. Přebytek se nevsákne, jen zbělá

A jedna věta, kterou si odnést: suchý šampon je úprava vzhledu, ne péče. Používaný jako úprava vzhledu nevadí. Používaný jako péče zhoršuje přesně to, co má řešit.

Bezpečnost a regulace

Škroby v kosmetice patří k nejméně problematickým složkám. Nevstřebávají se, samy o sobě nedráždí a alergie na ně je vzácná. Aluminum Starch Octenylsuccinate je kukuřičný škrob upravený esterifikací; hliník je v něm součástí molekuly, ne volnou solí – není to totéž co hliníkové soli v antiperspirantech, viz hliník v antiperspirantech.

Co je změřené o mastné pokožce hlavy. Studie v Skin Research and Technology u lidí s hladinou mazu nad 75 µg/cm² zjistila vyšší množství mazu, nižší hydrataci a slabší funkci bariéry na pokožce hlavy než na přední linii vlasů a v zátylku, a zápornou souvislost mezi hydratací a mazem měřeným v pórech. Ukazatel oxidačního stresu HODE kladně souvisel s množstvím mazu i se sebehodnocením lupů a svědění. Po jednom umytí šamponem s 0,5% piroctone olaminem klesl maz na povrchu i v pórech a klesly i hodnoty HODE.

Jak to vážit. Šlo o jednorázové umytí bez kontrolní skupiny a bez srovnávacího přípravku; abstrakt neuvádí počet účastníků ani odstup měření. Souvislosti mezi mazem, hydratací a HODE jsou korelace, ne prokázaná příčina.

Složení mazu. Lipidomická práce u 85 žen našla mezi molekulami spojenými s vysokou hladinou mazu 27 triacylglycerolů a 3 mastné kyseliny, přičemž 70 % těch triacylglycerolů bylo nenasycených. Souvislosti s jednotlivými mikroorganismy autoři popisují jako slabé – je to popisná studie, ne pokus.

Aerosolová forma. Laboratorní měření 12 kosmetických sprejů zjistilo maximální početní koncentraci částic PM10 1,03 × 10⁶ částic/cm³ a maximální hmotnostní 36,17 mg/m³; usazená dávka v dýchacích cestách byla spočítána modelem, ne změřena. Úprava trysky snížila usazenou dávku submikronových částic o 88,6 % početně a 65,7 % hmotnostně. Suchý šampon mezi testovanými přípravky jmenován není a zdravotní následky se nesledovaly.

Benzen v aerosolech je samostatná věc: benzen v aerosolech.

Co k dispozici není. Jakákoli klinická studie suchého šamponu – účinnosti, snášenlivosti i dlouhodobých dopadů. Záznamy, u kterých je jen název bez abstraktu, tady necituji.

V těhotenství a při kojení bez omezení. U dětí dává sypká forma větší smysl než sprej.

Kde ji najdete

V aerosolových suchých šamponech – nejčastěji jako Aluminum Starch Octenylsuccinate, Oryza Sativa Starch nebo Zea Mays Starch, doplněné o mastek, oxid křemičitý nebo kaolin, plus alkohol a hnací plyn.

V sypkých suchých šamponech a vlasových pudrech – tatáž prášková základna bez hnacího plynu.

V dekorativní kosmetice – Aluminum Starch Octenylsuccinate je běžné matující plnidlo v pudrech, podkladových bázích a make-upech.

V tělových a dětských zásypech – jako náhrada mastku.

V krémech – v malém množství jako látka, která odstraňuje mastný pocit po nanesení.

Čeho si všímat:

Jestli je forma sypká, nebo aerosolová. U sypké odpadá otázka hnacího plynu i oblaku částic

Jak je řešená tryska. V citované laboratorní práci byla konstrukce trysky jednou z hlavních proměnných v tom, kolik částic se uvolní

Jestli je přípravek parfemovaný. Na pokožce hlavy zůstává až do dalšího mytí

Jestli je ve složení tónovací pigment, pokud máte tmavé vlasy

A praktická poznámka: poměr ceny a obsahu je tady zvláštní. Většinu plechovky tvoří hnací plyn a alkohol; prášek, kvůli kterému se přípravek kupuje, je menšina obsahu.

Časté mýty

„Suchý šampon vlasy umyje.“ Neumyje. Škrob maz nasaje a zmatní – maz zůstává na hlavě spolu s práškem. Odumřelé buňky ani mikroorganismy prášek neodstraní.

„Když nemyju, šetřím pokožku.“ V citované studii mělo umytí opačný směr, než se čeká: snížilo množství mazu i ukazatel oxidovaného tuku HODE, který souvisel se svěděním a lupy podle vlastního hodnocení účastníků. Nemytí ten ukazatel nechává na místě. Tohle je vyvození z mechanismu – nikdo neměřil HODE u lidí, kteří mytí nahrazují práškem.

„Mastná hlava je přemaštěná, tedy odolná.“ Naměřilo se opačné: pokožka hlavy s vysokou tvorbou mazu měla nižší hydrataci a slabší funkci bariéry než přední linie vlasů a zátylek na téže hlavě.

„Je v něm hliník jako v antiperspirantu.“ Aluminum Starch Octenylsuccinate je upravený kukuřičný škrob, ne hliníková sůl. Shoda je v prvním slově názvu.

„Suchý šampon pomůže na lupy.“ Zamaskuje šupiny. Na to, co lupy způsobuje, nepůsobí nijak.

„Je to bezpečné, vždyť je to jen škrob.“ Škrob ano. Aerosolové balení je něco jiného – v citovaném laboratorním měření se emise částic mezi kosmetickými spreji lišily podle konstrukce trysky natolik, že úprava nástavce snížila modelovanou usazenou dávku o desítky procent. Zdravotní dopady ta práce nesledovala.

„Studie ukazují, že suchý šampon vlasům škodí.“ Neukazují – a neukazují ani opak. Klinické studie suchého šamponu prostě nejsou. Chybějící důkaz není důkazem neškodnosti ani škodlivosti.

„Na internetu se to doporučuje, tak to bude v pořádku.“ V citované analýze sociálních sítí tvořili dermatologové 2,6 % tvůrců a 82 % propagovaných přípravků obsahovalo alergeny nebo dráždivé látky.