Balzámy na rty a vosky

Co to je

Balzám na rty, rtěnka i tuhá řasenka drží tvar díky voskům. Bez nich by to byl olej.

Podle původu se dělí do tří skupin:

Minerální (z ropy): Ozokerit, Ceresin, Microcrystalline Wax, parafin. Nejlevnější, nejstálejší, chemicky nejjednodušší

Rostlinné: karnaubský vosk z palmy, kandelilový vosk, rýžový a slunečnicový vosk

Živočišné: včelí vosk a šelak – pryskyřičný výměšek hmyzu, používaný i v řasenkách

K nim se přidávají emoliencia – estery, které dodají klouzavost – a vazelína nebo rostlinná másla.

Do adresáře patří proto, že se kolem balzámů drží nejrozšířenější kosmetická pověra vůbec: že „vysušují“ a že na nich vzniká závislost.

To tvrzení tady rozebrat můžu jen zčásti – studii, která by ho ověřila, k dispozici nemám. Co ale k dispozici je, je měření fyziologie rtů, které vysvětluje něco jiného a užitečnějšího: proč praská hlavně dolní ret.

Co dělá s pletí

Rty jsou zvláštní tkáň. Rohová vrstva je tam mnohem tenčí než jinde na obličeji, nejsou tam mazové žlázy v obvyklém počtu a chybí ochranný film mazu. Proto vysychají snadněji a rychleji.

Vosk na tom mění jednu věc: vytvoří na povrchu vrstvu, která zpomalí odpar vody. Je to okluze – týž princip jako u vazelíny, jen v tuhé podobě, která se dá otočit v tyčince.

Z toho plynou tři věci:

Vosk nedodává vodu. Zpomaluje její ztrátu. Když je ret vyschlý, samotná okluze mu vodu nevrátí – proto se do balzámů přidávají humektanty jako glycerin nebo kyselina hyaluronová.

Tvrdost balzámu určuje poměr vosků. Minerální vosky drží tvar při vyšších teplotách, rostlinné bývají křehčí.

Vosk se nevstřebává. Zůstane na povrchu a setře se, olízne nebo obnoví.

A teď nejčastější mechanismus, kterým se rty skutečně vysušují: olizování. Sliny odpaří a vezmou s sebou vodu z povrchu; navíc obsahují enzymy, které tenkou rohovou vrstvu dráždí. Balzám s příchutí olizování podporuje – a tohle je jediné vysvětlení domnělé „závislosti“, které dává mechanistický smysl.

Co ukázal výzkum

Proč praská hlavně dolní ret. Studie publikovaná ve Skin Research and Technology změřila fyziologické vlastnosti rtů u zdravých dobrovolníků ve věku 18 až 55 let, rozdělených do tří věkových skupin.

Měřilo se přístroji a optickým zobrazením: hydratace rohové vrstvy, hydratace epidermis v hloubce 0,5 mm, ztráta vody kůží, okamžitá pružnost, lesk a barva.

Výsledky:

S věkem klesala pružnost, lesk i barevné hodnoty včetně indexu zarudnutí u dolního rtu (p < 0,05).

S věkem naopak rostla hydratace hlubší vrstvy epidermis (p < 0,05).

Mladší skupina měla výrazně vyšší lesk a barevné hodnoty než starší.

Ztráta vody kůží negativně souvisela s pružností i s hydratací rohové vrstvy u dolního rtu (p < 0,05).

A zjištění, které je pro každodenní praxi nejužitečnější:

Horní ret měl vyšší hydrataci rohové vrstvy a nižší ztrátu vody než dolní ret (p < 0,05).

Autoři také uvádějí, že se obrazová analýza jedním systémem ukázala jako vhodnější pro hodnocení barvy rtů než druhý přístroj – kvůli odlišnému principu měření.

Jak to zařadit. Ten rozdíl mezi horním a dolním rtem vysvětluje pozorování, které má skoro každý: dolní ret praská první a víc. Nemá to co dělat s tím, jak se člověk chová – je to fyziologická asymetrie: dolní ret ztrácí víc vody a má nižší hydrataci povrchu.

Druhé zjištění je metodicky poučné a týká se celé kosmetiky: dva přístroje na měření barvy daly různě použitelné výsledky, protože měří jinak. To je konkrétní ukázka toho, proč se čísla z různých studií nedají srovnávat bez znalosti metody – týž problém, na který jsem narazil u niklu, kde formaldehyd testovaný 2% roztokem dal skoro dvojnásobek pozitivních reakcí proti 1%.

Čeho si všimnout jako omezení: je to popisná studie na zdravých lidech v jedné oblasti, ne test přípravků. Neříká, co s tím dělat – říká, jak to vypadá. A věkové rozdíly jsou pozorované napříč skupinami, ne sledované v čase.

Včelí vosk, propolis a alergie. Práce publikovaná v Contact Dermatitis se zabývala otázkou, která má praktický dopad na lidi s pozitivním epikutánním testem na propolis.

Výchozí obava: propolis bývá uváděn jako zdroj expozice u pacientů s pozitivním testem a existuje domněnka, že včelí vosk v kosmetice může vyvolat alergickou kontaktní dermatitidu kvůli znečištění propolisem.

Autoři udělali dvě věci: prošli seznamy složek 500 kosmetických výrobků a shrnuli literaturu o alergii na včelí vosk a jejím vztahu k alergii na propolis.

Výsledky:

Ani jeden z 500 výrobků propolis neobsahoval.

Doklady o vztahu propolisu a včelího vosku jsou nekonzistentní, ale občasná souběžná reaktivita se popisuje.

Závěry autorů:

Propolis se v běžné kosmetice na evropském trhu nepoužívá nebo jen zřídka, takže je nepravděpodobné, že by byl významným zdrojem expozice u pacientů s pozitivním testem.

Reakce na včelí vosk u lidí přecitlivělých na propolis nelze zcela vyloučit, ale zdají se být neobvyklé a týkají se hlavně alergické kontaktní cheilitidy z balzámů na rty.

Pacienti s pozitivním epikutánním testem na propolis se nemusí vyhýbat veškeré kosmetice obsahující včelí vosk.

Jak to zařadit – a je to nález, který něco upřesňuje jinde v adresáři.

Na stránce o niklu a kontaktních alergenech je propolis uvedený s 5,47 % pozitivních reakcí v evropské základní sérii – tedy jako významný alergen. A přesto ho neobsahoval ani jeden z 500 zkoumaných výrobků.

To není rozpor. Vysoký podíl pozitivních testů neznamená vysokou expozici z běžné kosmetiky. Lidé se propolisem senzibilizují jinde – z přípravků propolisové řady, z včelích produktů, z přírodní léčby. Test ukazuje, kdo je přecitlivělý; neukazuje, odkud to má.

A druhá věc, která je pro pacienty úlevná: doporučení vyhýbat se veškeré kosmetice se včelím voskem podle autorů namístě není. To je konkrétní, praktický závěr – a v adresáři je jich málo, které by něco povolovaly místo omezovaly.

Čeho si všimnout jako omezení: 500 výrobků je jeden trh v jednom čase a autoři neuvádějí, jak byly vybrané. A formulace „nelze zcela vyloučit“ znamená přesně to, co říká.

Celkový obraz. Vosky v balzámech zpomalují ztrátu vody, ale vodu nedodávají. Dolní ret je fyziologicky náchylnější než horní – má vyšší ztrátu vody a nižší hydrataci. A včelí vosk se u lidí alergických na propolis nemusí plošně vyřazovat, i když reakce z balzámů na rty se popisují.

Komu sedí a komu ne

Kdo má popraskaný dolní ret a horní v pořádku: je to fyziologické. Dolní ret má vyšší ztrátu vody a nižší hydrataci rohové vrstvy než horní.

Kdo má pocit, že ho balzám vysušuje: studii, která by to ověřila, k dispozici nemám. Mechanisticky dává smysl jediné vysvětlení – olizování, které balzámy s příchutí podporují.

Kdo hledá balzám, který skutečně hydratuje: vosk sám vodu nedodá. Hledejte vedle vosků i glycerin, kyselinu hyaluronovou nebo močovinu.

Kdo má pozitivní test na propolis: podle citované práce se nemusíte vyhýbat veškeré kosmetice se včelím voskem. Reakce z balzámů na rty se ale popisují a nelze je zcela vyloučit.

Kdo má opakovanou cheilitidu: zánět koutků a rtů má víc příčin – od alergie po nedostatek železa nebo vitaminů skupiny B. Patří to k lékaři, ne k výběru balzámu.

Kdo se vyhýbá živočišným složkám: rostlinné vosky – karnaubský, kandelilový, rýžový – dělají totéž. Šelak je živočišný, i když to podle názvu nevypadá.

Kdo má opary: viz aciklovir. Balzám hojení podpoří, virus neovlivní.

Kdo je na slunci: rty nemají pigmentovou ochranu v obvyklé míře. Balzám s UV filtrem má u nich větší smysl než jinde.

S čím kombinovat

U balzámů rozhoduje složení celé tyčinky, ne jedna položka.

Co dává smysl:

• Vosk plus humektant. Vosk drží vodu uvnitř, humektant ji přitáhne. Samotná okluze vyschlému rtu vodu nevrátí
• Nanést na vlhké rty – hned po pití nebo po umytí
• UV filtr – rty mají menší vlastní ochranu než okolní kůže
• Bez příchutí a bez chladivých látek, pokud máte sklon k olizování. Mentol a kafr chladí, ale dráždí
• Bavlněná rouška v noci u výrazně suchých rtů; hlavně ale nedýchat pusou

Co nefunguje:

• Odlupovat kůžičku. Poškodí to tenkou rohovou vrstvu a cyklus se zrychlí
• Peeling na rty často. Viz mechanické peelingy – sílu tření nic neomezí
• Olizování. Sliny odpaří a vezmou s sebou vodu
• Balzám s kyselinou salicylovou na už popraskané rty

A rozlišení, které se hodí: rtěnka, lesk a balzám mají různý poměr vosků a olejů. Matná tekutá rtěnka obsahuje hodně těkavých rozpouštědel, která se odpaří – proto vysušuje víc než tuhá tyčinka.

Bezpečnost a regulace

Vosky jsou v EU bez zvláštního omezení a patří mezi nejméně problematické kosmetické složky.

Minerální vosky – ozokerit, ceresin, mikrokrystalický vosk, parafin – jsou chemicky velmi jednoduché, nevstřebávají se a alergie na ně je vzácná. Vztahují se na ně tytéž požadavky na čistotu ropných surovin jako na vazelínu.

Rostlinné vosky – karnaubský, kandelilový – jsou složitější směsi, ale rovněž málo problematické.

Včelí vosk a šelak jsou živočišného původu.

Alergie na včelí vosk a propolis. Podle citované práce ani jeden z 500 zkoumaných výrobků neobsahoval propolis, takže propolis není pravděpodobným zdrojem expozice z běžné kosmetiky. Reakce na včelí vosk u lidí přecitlivělých na propolis nelze zcela vyloučit, ale zdají se být neobvyklé a týkají se hlavně alergické kontaktní cheilitidy z balzámů na rty. Autoři uzavírají, že vyhýbat se veškeré kosmetice se včelím voskem není namístě.

Omezení té práce: 500 výrobků je jeden trh v jednom čase a způsob výběru se z abstraktu určit nedá.

Fyziologie rtů. Podle citovaného měření má horní ret vyšší hydrataci rohové vrstvy a nižší ztrátu vody než dolní (p < 0,05), a ztráta vody negativně souvisí s pružností i hydratací dolního rtu.

Co doložené není. Že by balzámy vysušovaly nebo vytvářely závislost. Studii, která by to ověřila, k dispozici nemám. Mechanisticky dává smysl olizování, které balzámy s příchutí podporují.

Polykání. Balzám se z rtů částečně polkne. U minerálních vosků je to důvod, proč se v přípravcích na rty používají suroviny odpovídající čistoty.

V těhotenství, při kojení i u dětí bez omezení.

Kde ji najdete

V balzámech na rty, rtěnkách, tuhých řasenkách, deodorantech v tyčince a mastech.

Ve složení hledejte:

• Ozokerite, Ceresin, Microcrystalline Wax, Paraffin, Synthetic Wax – minerální
• Copernicia Cerifera Cera – karnaubský vosk
• Euphorbia Cerifera Cera – kandelilový vosk
• Oryza Sativa Cera – rýžový vosk
• Cera Alba – včelí vosk
• Shellac – živočišná pryskyřice, i v řasenkách

Stojí obvykle vysoko v seznamu, protože jich je v tuhých přípravcích hodně.

Čeho si všímat u balzámu: jestli tam vedle vosků je i humektant – glycerin, kyselina hyaluronová, močovina. Samotné vosky vodu nedodávají.

A co v balzámu na popraskané rty nemá co dělat: mentol, kafr, kyselina salicylová a výrazná parfemace.

Časté mýty

„Balzám na rty vysušuje a vzniká na něm závislost.“ Studii, která by to ověřila, k dispozici nemám – a to platí pro obě strany tvrzení. Mechanisticky dává smysl jediné vysvětlení: olizování, které balzámy s příchutí podporují. Vosk sám vodu neodebírá.

„Mám popraskaný jen dolní ret, tak si ho asi olizuju.“ Nemusí to tak být. Dolní ret má vyšší ztrátu vody a nižší hydrataci rohové vrstvy než horní – je to fyziologická asymetrie.

„Mám alergii na propolis, musím vyřadit všechnu kosmetiku se včelím voskem.“ Podle citované práce nemusíte. Reakce nelze zcela vyloučit, ale zdají se být neobvyklé a týkají se hlavně balzámů na rty.

„Propolis je častý kosmetický alergen, takže je všude.“ V epikutánních testech je pozitivní u 5,47 % – ale ani jeden z 500 zkoumaných výrobků ho neobsahoval. Vysoký podíl pozitivních testů neznamená vysokou expozici z běžné kosmetiky.

„Přírodní vosk je lepší než minerální.“ Rostlinné vosky jsou složitější směsi, minerální chemicky jednodušší a velmi stálé. Rozdíl v tom, jak drží vodu na rtech, doložený není.

„Šelak je rostlinný.“ Není. Je to pryskyřičný výměšek hmyzu.