Adaptogeny a stres

Co to je

Adaptogen není látka. Je to slib.

Pod tím slovem se skrývá celá skupina rostlin – ashwagandha (Withania somnifera), rozchodnice růžová (Rhodiola rosea), eleuterokok (Eleutherococcus senticosus), klanopraška čínská (Schisandra chinensis) a další. Ve složení kosmetiky stojí jako Withania Somnifera Root Extract, Rhodiola Rosea Root Extract a podobně.

Spojuje je jediné: tvrzení, že pomáhají tělu vyrovnat se se stresem. Nespojuje je společná účinná látka, společný mechanismus ani společná chemická třída. Withanolidy z ashwagandhy a salidrosid z rozchodnice nemají spolu chemicky nic společného.

A tady je první věc, kterou je potřeba říct nahlas: „adaptogen“ není farmakologická kategorie. Není to totéž co „antihistaminikum“ nebo „retinoid,“ kde název popisuje, co látka v těle dělá. Popisuje zamýšlený účinek, ne mechanismus. Pojem se ustálil v ruské farmakologii v polovině 20. století a od té doby ho užívá spíš trh než lékopis.

To není samo o sobě výtka – i „adaptogen“ může fungovat. Jen to znamená, že z názvu neplyne nic a každou rostlinu je potřeba posuzovat zvlášť.

Postavení je i regulačně nejasné. Přehledová práce v Nutrients uvádí, že ashwagandhu neuznává za lék ani Evropská léková agentura, ani americký FDA – prodává se jako doplněk stravy, což podle autorů znamená, že se kupující může snadno dostat k nepoctivému prodejci.

Proč má tahle stránka existovat: v kosmetice se adaptogeny objevují v kelímcích s tvrzením, že „chrání pleť před stresem.“ A to je jiné tvrzení než to, které se skutečně zkoumalo.

Co dělá s pletí

Navrhovaný mechanismus adaptogenů se týká osy hypotalamus – hypofýza – nadledviny, tedy soustavy, která v těle řídí uvolňování kortizolu. Kortizol je hlavní stresový hormon a jeho dlouhodobě zvýšená hladina se dává do souvislosti s řadou obtíží.

Úvaha za tím je přímočará: rostlina sníží kortizol, kortizol přestane škodit, pleť se zklidní.

Že první krok u ústního užívání skutečně nastává, doklad je – najdete ho v části o výzkumu. Problém je s krokem druhým a třetím.

A pak je tu druhé tvrzení, které se s tím prvním v marketingu slévá v jedno.

(a) Adaptogen užívaný ústy ovlivní hladinu kortizolu v těle. To je tvrzení o vnitřní hormonální regulaci. Rostlina se stráví, látky se vstřebají, kolují krví a působí na centrální nervovou soustavu a na nadledviny.

(b) Rostlinný extrakt v krému „chrání pleť před stresem.“ To je tvrzení o kůži. Extrakt se nanese na povrch, zůstane v rohové vrstvě, případně pronikne do pokožky.

Mezi (a) a (b) je propast. Extrakt v krému se nedostane do krevního oběhu v množství, které by ovlivnilo nadledviny – a kdyby se dostal, byl by to lék, ne kosmetika. Cesta popsaná v (a) tedy v případě (b) nemůže fungovat. Krém není tableta nanesená na obličej.

Je pravda, že kožní buňky na stresové signály reagují – v laboratorních modelech se ke stimulaci používá substance P a kortizol přidané přímo do prostředí buněk. To znamená, že se dráha v kůži dá napodobit v misce. Neznamená to, že rostlinný extrakt v kelímku tuhle dráhu na obličeji ovlivní.

Takže když na obalu stojí „adaptogenní komplex chrání pleť před stresem,“ stojí za to se zeptat: před jakým stresem, měřeným jak, na kom?

Co ukázal výzkum

Co víme o stresu a pleti – a jak pevné to je.

Nejnovější práce o stresu a akné je na myších. Studie v Bioscience Reports vyšla z toho, že akné je chronické zánětlivé onemocnění s mnohočetnou příčinou – genetická dispozice, hormonální regulace, mikrobiální vlivy, imunitní prostředí kůže – a že v posledních letech přibývá pozornosti věnované psychosociálním vlivům. Molekulární mechanismy ale podle autorů zůstávají nejasné.

Autoři proto vytvořili myší model akné vyvolaného chronickým stresem. Sledovali změny chování, histopatologické změny kůže, hladiny kortikosteronu v séru (u hlodavce je hlavním stresovým hormonem kortikosteron, ne kortizol) a profily zánětlivých mediátorů v séru i v kožní tkáni. Nakonec provedli transkriptomický rozbor – hledali geny, jejichž přepis se stresem změnil.

Zjištění: chronický stres skutečně přispívá k patologickému rozvoji akné.

A teď to nejzajímavější – a je to nález negativní. Podle téže práce stresové hormony zjevně přímo nezhoršují zánět. Stres akné zhoršoval, ale hormonální vysvětlení, které se nabízí jako první, nesedělo. Transkriptomický rozbor naznačil, že chronický stres se spíš podílí na složitých neuroendokrinně-metabolicko-imunitních interakcích.

Stojí za to si u té formulace chvíli postát. Znamená totiž, že autoři cestu neumějí pojmenovat. Kdyby ji uměli, napsali by ji. „Složité neuroendokrinně-metabolicko-imunitní interakce“ je poctivé přiznání, že se něco děje, a nevíme co.

Tím padá jednoduchá představa stres → kortizol → horší pleť, na které stojí celá adaptogenní kosmetika. Pokud stresové hormony zánět přímo nepohánějí, pak i kdyby nějaká látka kortizol snížila, není zaručeno, že se to na pleti projeví.

Autoři své výsledky sami označují za předběžné. Ta věta je z abstraktu.

Co znamená myší model. Myš se stresuje jinak než člověk – protokoly chronického stresu u hlodavců pracují s podmínkami, které lidský pracovní týden nenapodobují. A akné u myši je model, ne akné: myš nemá lidské mazové žlázy ani lidský mikrobiom kůže a akné v dospívání běžně nedostává. Model se vyrábí zásahem zvenčí. Je to legitimní nástroj, jak hledat mechanismus, ale není to studie na lidech.

Klinická data o adaptogenech existují – jen jsou o něčem jiném.

Metaanalýza hormonálních účinků. Systematický přehled a metaanalýza randomizovaných studií publikovaná v Planta Medica shrnula 23 studií a 1 706 pacientů. Šlo výhradně o ústní užívání ashwagandhy proti placebu. Protokol byl předem registrován v PROSPERO, riziko zkreslení autoři hodnotili nástrojem Cochrane.

Výsledky:

Kortizol klesl – SMD = −1,18, p < 0,04. Standardizovaný rozdíl průměrů −1,18 je na doplněk stravy velké číslo.

Serotonin stoupl o 31,75 ng/ml, p < 0,01.

Na TSH a T3 vliv nebyl; T4 stoupl mírně o 0,61 µg/dl, p = 0,02.

Testosteron stoupl u mužů o 57,43 ng/dl, u žen o 5,09 ng/dl – rozdíl mezi pohlavími byl významný. Na estradiol vliv nebyl ani u jednoho pohlaví.

Autoři sami dodávají, že heterogenita a omezená data u některých ukazatelů volají po dalších standardizovaných studiích.

Jak to číst. Je to poctivá práce a první krok je tím doložený: ashwagandha užívaná ústy kortizol v krvi mění. Zároveň platí trojí. Za prvé, hormon v krvi je zástupný ukazatel – nikdo v téhle metaanalýze neměřil pleť. Za druhé, je to ústní užívání, ne krém. Za třetí, heterogenita mezi 23 studiemi znamená, že si výsledky navzájem neodpovídaly – souhrnné číslo je průměr přes různé extrakty, dávky a soubory.

Malá studie na stres. Randomizovaná dvojitě zaslepená studie v Advances in Therapy sledovala 60 dospělých ve věku 18 až 65 let se subjektivně vnímaným stresem po dobu 28 dnů, s dávkou 30 mg denně – tedy výrazně nižší než obvyklých 250 až 600 mg.

Výsledek: ve skupině s ashwagandhou klesl subjektivně hlášený stres víc než u placeba, p = 0,046. Denní hodnocení stresu bylo také nižší, p = 0,043. Při zátěžovém testu 28. dne hlásila skupina s ashwagandhou nižší stres (p = 0,044) a slinný kortizol jí zůstal zhruba stabilní, zatímco u placeba stoupl (p = 0,047).

A teď ta věta, kterou marketing přeskočí: rozbor per protocol – tedy jen u lidí, kteří protokol skutečně dodrželi – vyšel stejným směrem, ale statisticky významný nebyl. To je varovné znamení. Když výsledek přežije jen v jedné z obou analýz a hodnoty p se pohybují v rozmezí 0,043 až 0,047, tedy těsně pod hranicí 0,05, je křehký. U ostatních druhotných a fyziologických ukazatelů rozdíl mezi skupinami nebyl žádný.

Autoři to hodnotí přesně tak, jak se má: své nálezy označují za předběžné a vyzývají k větším studiím s dostatečnou silou.

Jediná studie, která měřila kůži. Randomizovaná dvojitě zaslepená studie v Phytotherapy Research dala zdravým dospělým ve věku 18 až 60 let s vypadáváním vlasů nebo kožními obtížemi 300 mg ashwagandhy dvakrát denně po 75 dnů proti placebu. Měřila transepidermální ztrátu vody (TEWL), parametry vlasů metodou TrichoScan a kvalitu života dotazníky DLQI a Skindex-29.

Skupina s ashwagandhou měla větší zlepšení TEWL, lepší parametry vlasů a nižší skóre DLQI i Skindex-29 než placebo (p < 0,05). Nežádoucí účinky se neobjevily.

Jak to zařadit. Je to randomizovaná zaslepená studie u lidí s měřeným kožním ukazatelem – z toho, co mám, nejsilnější doklad. Ale: abstrakt neuvádí, kolik lidí se studie zúčastnilo, a bez velikosti souboru se váha výsledku odhaduje špatně. Neuvádí ani konkrétní naměřené hodnoty TEWL, jen že rozdíl byl významný. A především: je to tobolka, ne krém. O adaptogenu v kosmetice tahle práce neříká nic.

A na okraj preklinika, která se bude citovat. Práce v Pharmaceuticals zkoumala salidrosid – hlavní látku rozchodnice – u pigmentace vyvolané psychickým stresem. Modelem byly buňky myšího melanomu B16F10, myši C57BL/6J, dánio pruhované a lidské kožní explantáty, stimulované substancí P a kortizolem. Salidrosid v závislosti na dávce snížil obsah melaninu a aktivitu tyrosinázy a autoři identifikovali bílkovinu SEC23A jako jeho přímý cíl.

Je to elegantní mechanistická práce. Ale je to preklinika: myší melanomové buňky, rybičky, kousky kůže v misce – a účinné koncentrace 200 a 400 µmol/l v prostředí buněk, což s obsahem extraktu v krému nemá společného nic.

Co říct nemůžu. Klinickou studii adaptogenu naneseného na kůži k dispozici nemám – žádnou. Nemám doklad, že by extrakt v krému ovlivnil hladinu kortizolu, průběh stresové reakce nebo cokoli, co se stresem v pleti souvisí. A nemám ani lidskou studii, která by potvrdila, co u myší ukázal stresový model akné.

Co říct můžu. Stres pleť ovlivňuje – to je pozorování, které dermatologové znají a které myší model podporuje. Ashwagandha užívaná ústy hormonální ukazatele mění a v jedné studii zlepšila i měřený kožní parametr. Cesta od stresového hormonu ke kůži je ale podle nejnovější práce složitější, než se předpokládalo – a rostlinný extrakt v kelímku po ní jít nemůže.

Komu sedí a komu ne

Kdo řeší akné, které se mu horší ve stresu: vnímáte to nejspíš správně, stres roli hraje. Ale řešením je léčba akné, ne kelímek s adaptogenem. Doložené postupy jsou benzoyl peroxid, retinoidy, kyselina azelaová a u hormonálně podmíněného akné hormonální léčba.

Kdo zvažuje ashwagandhu ústy na stres: data existují a nejsou špatná – metaanalýza 23 studií a 1 706 pacientů ukázala pokles kortizolu. Ale je to doplněk stravy s hormonálním účinkem, ne neškodná bylinka. Patří to k lékaři, zvlášť při onemocnění štítné žlázy.

Kdo kupuje krém s adaptogenním komplexem: klinickou studii pro nanesení na kůži nemám žádnou. Platíte za slovo na obalu.

Kdo má suchou pleť ve stresu: jediný měřený kožní ukazatel v citovaných pracích byla ztráta vody kůží. Tu spolehlivě zlepší ceramidy a obyčejný mastný krém – rychleji, levněji a s daty, která jsou o kůži.

Kdo špatně spí: to je u stresu a pleti podstatnější než extrakt. Podívejte se na melatonin.

Kdo chce zklidnit podrážděnou pleť: doklady mají spíš centella asiatica a niacinamid.

V těhotenství a při kojení: ashwagandha ústy mění hormonální ukazatele. Do samoléčby to nepatří, zeptejte se lékaře.

S čím kombinovat

Adaptogen v kosmetice se s ničím nebije – je to obvykle rostlinný extrakt v setinách procenta.

Co dává smysl:

• Rozlišovat tobolku a krém. Data, která existují, jsou o ústním užívání
• Léčit kožní problém, který se ve stresu horší – benzoyl peroxidem, retinoidy, kyselinou azelaovou
• Postavit péči na složkách s daty od lidí – niacinamidu, vitaminu C, ceramidech
• Řešit spánek a režim. Na stresovou reakci to má prokazatelně větší vliv než kelímek
• Ústní ashwagandhu probrat s lékařem, zvlášť při léčbě štítné žlázy nebo hormonální léčbě

Co je omyl:

• Číst „snižuje kortizol“ na krému jako doložené. Doklad je z tobolek a měří hormon v krvi, ne pleť
• Předpokládat, že nižší kortizol znamená lepší pleť. Právě tenhle krok myší model nepotvrdil
• Považovat „adaptogen“ za kategorii účinku. Je to popis záměru
• Sázet na obsah v krému. Rostlinné extrakty stojí obvykle na konci seznamu složek

A obecné pravidlo, které u téhle skupiny platí dvojnásob: když přípravek slibuje účinek na celotělovou hormonální regulaci, zeptejte se, kudy se má látka z kelímku k nadledvinám dostat. Buď se tam nedostane – a slib je prázdný – nebo by se dostala, a pak už to není kosmetika.

Bezpečnost a regulace

Adaptogenní extrakty v kosmetice jsou běžné rostlinné extrakty bez rizikového profilu a v EU bez zvláštního omezení. Riziko je jako u každého rostlinného extraktu kontaktní alergie – možná, ne obvyklá.

Zajímavější je bezpečnost ústního užívání, protože právě to je forma, na kterou data jsou.

Velká bezpečnostní studie. Randomizovaná dvojitě zaslepená multicentrická práce v Phytotherapy Research zahrnula 1 002 dospělých ve věku 18 až 65 let se stresem a úzkostí. Polovina (498) dostávala 600 mg extraktu z kořene denně ve dvou dávkách, polovina (504) placebo, po dobu 8 týdnů.

Žádná závažná nežádoucí příhoda se nevyskytla. Celkem bylo zaznamenáno 74 nežádoucích příhod (7,4 %) – 46 (9,2 %) ve skupině s placebem a 28 (5,6 %) ve skupině s extraktem. Nejčastější byla nevolnost (3,2 % placebo vs. 2,0 % extrakt), sucho v ústech (1,4 % v obou skupinách) a bolest hlavy (2,2 % placebo vs. 0,2 % extrakt).

Laboratorní hodnoty se nezměnily – jaterní testy, ledvinné ukazatele ani krevní obraz. Snášenlivost se mezi skupinami nelišila (p = 0,487).

Jak to číst. Nežádoucích příhod bylo méně ve skupině s extraktem než s placebem, což se u bezpečnostních studií stává a znamená to hlavně jedno: v tomhle souboru a za osm týdnů se nic nestalo. Je to solidní doklad krátkodobé snášenlivosti. Osm týdnů ale není rok.

Co k dispozici není. Přehledová práce v Nutrients upozorňuje, že přes užívání milionů lidí je hlášení vedlejších účinků přímo přisouzených ashwagandze velmi málo – a zároveň že ashwagandhu neuznává za lék ani EMA, ani FDA. Prodává se jako doplněk stravy, což podle autorů znamená vyšší riziko nepoctivého prodejce a nejisté složení.

Kdy být opatrný. Metaanalýza zjistila mírné zvýšení T4 a zvýšení testosteronu u mužů. To znamená, že ústní ashwagandha není hormonálně nečinná – při onemocnění štítné žlázy, hormonální léčbě nebo plánování těhotenství to patří k lékaři.

V těhotenství a při kojení ústní užívání do samoléčby nepatří.

Kde ji najdete

V sérech a krémech proti „stresu a únavě pleti“, obvykle s označením „adaptogenní komplex.“

V doplňcích stravy na stres, spánek a úzkost – tam je forma, na kterou jsou klinická data.

V kosmetice s ženšenem a dalšími tradičními rostlinami; o něm píše samostatná stránka ženšen. Podobným směrem míří i houbové extrakty.

Ve složení hledejte Withania Somnifera Root Extract, Rhodiola Rosea Root Extract, Eleutherococcus Senticosus Root Extract nebo Schisandra Chinensis Fruit Extract.

Čeho si všímat: kde v seznamu složka stojí. Rostlinné extrakty bývají za konzervanty, tedy v setinách procenta. A co přípravek slibuje: „chrání pleť před stresem“ je tvrzení, ke kterému nemám žádnou klinickou studii z nanesení na kůži.

A u doplňků stravy: jaký extrakt a v jaké dávce. Citované studie pracovaly s dávkami od 30 do 600 mg denně a metaanalýza naznačila, že na obsahu withanolidů může záležet. „Ashwagandha“ bez čísla na obalu neříká nic.

Časté mýty

„Adaptogen pomáhá tělu vyrovnat se se stresem.“ Tak zní definice pojmu, ne zjištění. „Adaptogen“ není farmakologická kategorie – popisuje zamýšlený účinek, ne mechanismus. Ashwagandha a rozchodnice nemají chemicky společného nic.

„Krém s adaptogeny chrání pleť před stresem.“ Klinickou studii adaptogenu naneseného na kůži k dispozici nemám. Data, která existují, jsou z tobolek a měří hormony v krvi.

„Stres zvyšuje kortizol a kortizol zhoršuje akné.“ První část platí. Druhá je ale právě to, co myší model nepotvrdil: stres akné zhoršoval, ale stresové hormony zjevně přímo nezhoršovaly zánět. Autoři mluví o složitých neuroendokrinně-metabolicko-imunitních interakcích – tedy o cestě, kterou sami neumějí pojmenovat. A své výsledky označují za předběžné.

„Studie prokázala, že stres způsobuje akné.“ Studie použila myší model akné vyvolaného chronickým stresem. Myš se stresuje jinak než člověk a akné u myši je model, ne akné.

„Ashwagandha prokazatelně snižuje kortizol, takže pomůže i pleti.“ Pokles kortizolu je doložený metaanalýzou 23 studií a 1 706 pacientů – u ústního užívání. Krok od hormonu v krvi ke kůži ta metaanalýza neměřila.

„Malá studie ukázala, že už 30 mg denně funguje.“ Ukázala to u 60 lidí za 28 dnů s hodnotami p mezi 0,043 a 0,047 – a rozbor per protocol, tedy jen u těch, kdo protokol dodrželi, statisticky významný nebyl. Autoři sami mluví o předběžných nálezech.

„Je to přírodní, takže neškodné.“ Ústní ashwagandha mírně zvyšovala T4 a u mužů testosteron. Hormonálně nečinná není.