Mastná pleť a nadměrná tvorba mazu

Co to je

Maz není špína, není to tuk z jídla a není to totéž co lipidy kožní bariéry. Je to výtvor jedné žlázy, který se jinde v těle nevyskytuje.

Přehled o lipidech mazových žláz to říká přímo: v lidském mazu jsou jedinečné lipidy, skvalen a voskové estery, které se nenajdou nikde jinde v těle ani mezi povrchovými lipidy epidermis. Přehled ze série o kožních lipidech v Journal of Lipid Research přidává větu, kterou reklama necituje nikdy: skutečná funkce mazových žláz zatím určená není – nabízené teorie jsou antioxidační působení, antibakteriální působení a přenos feromonů.

Dvě různé směsi na jednom povrchu. Přehled v Progress in Lipid Research je odděluje. Lipidová matrix rohové vrstvy stojí hlavně na ceramidech, volných mastných kyselinách a cholesterolu – to je kožní bariéra. Maz je proti tomu vosková směs acylglycerolů, voskových esterů, volných mastných kyselin, skvalenu a sterolů. Na obličeji se to mísí, ale vyrábí to někdo jiný a dělá to něco jiného.

Čím se lidský maz liší od zvířecího. Práce, která v lidských mazových žlázách identifikovala delta-6 desaturázu, zjistila, že enzym FADS2 je v kůži omezený na diferencující se sebocyty a katalyzuje nečekanou „mazovou“ reakci: mění palmitát na sapienát. Ten je nejhojnější mastnou kyselinou lidského mazu a mezi ochlupenými živočichy se vyskytuje jen u člověka. Přehled v Science shrnul kožní lipidy jako složitost a zvrácenost: liché řetězce místo sudých, větvené místo přímých a hromadění meziproduktů syntézy cholesterolu – tím meziproduktem je skvalen. Autor z toho vyvozuje funkci: takové molekuly dělají metabolické potíže potenciálním patogenům, viz mikrobiom pleti.

Že je složení mazu druhově specifické, se ví; proč, ne. Přehled o mazu u savců uvádí, že bylo popsáno jen u 29 volně žijících druhů, a rozbor myšího mazu našel voskové diestery, jaké u člověka popsané nejsou.

Kolik ho je a kdy. Přehled o mazové žláze popisuje průběh takto: nové žlázy po narození nevznikají, jen rostou. Velký vzestup výdeje je při narození a znovu v pubertě zhruba do sedmnácti let, v dospělosti je výdej stabilní a klesá k nule u žen po menopauze a u mužů mezi šedesátým a sedmdesátým rokem.

Čím to vzniká

Bez androgenů maz není. To není fráze, to je měření.

Nejpřesvědčivější důkaz nepřinesla studie na kosmetice, ale práce v Journal of Clinical Endocrinology and Metabolism, která měřila výdej mazu u lidí se vzácnými vrozenými stavy. Lidé s úplnou necitlivostí na androgeny neměli touto metodou žádnou tvorbu mazu a jejich hodnoty byly shodné s hodnotami dětí před adrenarché ve věku 2 až 6 let. Naproti tomu muži s vrozeným nedostatkem 5-alfa-reduktázy a sníženou tvorbou dihydrotestosteronu měli výdej mazu shodný se zdravými vrstevníky a muži léčení finasteridem pro zbytnění prostaty nesnížili hodnoty proti výchozímu stavu.

Z toho plyne dvojí. Androgenní řízení mazu je absolutní, ne pomocné – a závislost mazové žlázy zrovna na dihydrotestosteronu se doložit nepodařilo; autoři nabízejí tři vysvětlení a mezi nimi nerozhodují. Jde o měření na malém počtu lidí se vzácnou diagnózou plus srovnání před a po u léčených mužů, bez randomizace a bez kontroly. Přesto je to nejtvrdší číslo, jaké k příčině mastné pleti existuje. Prakticky odtud vedou hormonální léčba akné, spironolakton a téma PCOS a pleť.

Proč mastné čelo a suchá tvář. Práce o regionálních rozdílech našla významně vyšší expresi androgenního receptoru v mazových žlázách T-zóny než U-zóny. Pozor na druh důkazu: měřeným ukazatelem je bílkovina a Mrna receptoru, ne maz.

Genetika. Studie na 20 párech jednovaječných a 20 párech dvojvaječných dvojčat zjistila, že jednovaječná dvojčata měla prakticky shodný výdej mazu (P > 0,05), kdežto dvojvaječná se lišila významně (P < 0,01). Případová studie u 540 mladých žen našla jako nejsilnější rizikový faktor výskyt v první linii příbuzenstva (poměr šancí 3,281; 95% interval spolehlivosti 2,204–4,882), dále BMI nad 24 (1,677; 1,081–2,600) a víc než tři porce mléka nebo sladkostí týdně; kouření, alkohol ani menstruační ukazatele souvislost neměly. Zásadní výhrada: sledovaným výsledkem byl vlastní odhad typu pleti z dotazníku, ne sebumetrie. Praktický lékař Simon Hodes pro Cleveland Clinic k vlivům řadí i stres, který podle něj přes kortizol žene mazové žlázy k vyšší tvorbě mazu, a stravu s nízkým glykemickým indexem, která podle něj pomáhá držet maz níž. Víc na stránce strava a pleť.

Teplota. Studie se Sebutape potvrdila vliv okolní teploty, ale s upřesněním: děje se to zvýšeným dodáním mazu na povrch, bez přírůstku počtu činných mazových folikulů.

Co ukázal výzkum

„Mastná pleť“ není měřená veličina, ale dojem – a ten se s věkem s přístrojem rozchází.

Studie u 300 zdravých Číňanek porovnala povrchové lipidy měřené Sebumetrem s vlastním hodnocením: shoda byla středně silná jen u mladších a s věkem klesala. A srovnání 62 thajských žen přidalo nález, který se do reklam nehodí: mastná skupina měla mazu 1,6 až 2,1krát víc, ale měřená hydratace rohové vrstvy vyšla významně vyšší u skupiny se suchou pletí.

Mastná pleť není totéž co pleť s akné.

Studie u 46 žen s akné a 46 kontrol změřila Sebumetrem maz na pěti místech obličeje a ve stejných místech spočítala projevy. Maz byl u žen s akné vyšší – jenže mezi jeho množstvím a počtem projevů nebyla ve většině oblastí žádná korelace a závěr autorů zní doslova, že zvýšené hladiny mazu nezpůsobují vznik projevů akné přímo. Dvojčata to potvrzují z druhé strany: jednovaječná měla shodný maz, ale významně rozdílnou tíži akné (P < 0,01). A sledování dětí ve věku 5,5 až 12 let zjistilo, že děti, u kterých se akné později rozvinulo, měly s věkem významně vyšší nárůst plochy mazu (P = 0,0023), kdežto u dětí bez akné se aktivita žláz neměnila. Maz je tedy podmínka, ne měřítko; co se děje dál, je na stránce akné.

Složení se s množstvím mění, a to je jádro věci.

Práce v Journal of Investigative Dermatology izolovala voskové estery a epidermální acylceramidy z kůže dětí a mladých dospělých: s rostoucím výdejem mazu klesal podíl linoleátu ve voskových esterech a rostl podíl sebaleátu, a totéž platilo v acylceramidech epidermis. Z toho vyrostla hypotéza o esenciálních mastných kyselinách a akné: počáteční dávka kyseliny linolové v sebocytu se naředí následnou vlastní syntézou tuků, v epitelu folikulu vznikne místní stav nedostatku esenciálních mastných kyselin a projeví se rohovatěním – bez jakéhokoli celkového nedostatku v těle. Autor to sám označuje za hypotézu.

Přímý pokus existuje jeden. Dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná randomizovaná zkřížená studie našla po měsíci zmenšení mikrokomedonů zhruba o 25 %, zatímco na místech s placebem se nezměnilo nic. Cílovým ukazatelem je ovšem velikost mikrokomedonu, ne počet viditelných projevů. A novější kvantitativní lipidomika u pacientů s akné našla poměr kyseliny linolové k linolenové vyšší než u kontrol – věta „mastná pleť má málo kyseliny linolové“ tedy pochází z osmdesátých let a novější data ji v téhle podobě nepotvrzují.

Peroxidace skvalenu: nejlepší vysvětlení, proč mastnota není neutrální.

Práce v Journal of Investigative Dermatology odebrala maz z obličeje 17 zdravých dobrovolníků a zjistila, že UVA skvalen ubírá a tvoří izomery skvalen-monohydroperoxidu, a to už po podprahových dávkách 5 J/cm². Co ta látka umí, se ukázalo na zvířeti: test na králičím uchu našel, že vyvolávala komedony silněji než známé komedogenní kosmetické složky, kdežto samotný skvalen byl slabší a dva jiné hydroperoxidy komedony nevyvolaly vůbec. Je to králík, ne člověk. Rozbor lipidů vlasové pokožky našel u lupů významně vyšší poměr monohydroperoxidu ke skvalenu než na nepostižených místech týchž lidí, zatímco rozdíly v mastných kyselinách byly „vzácné a malé.“ Viz lupy a seboroická dermatitida, kde starší pokus u deseti mužů ukázal, že isotretinoin snížil výdej mazu o 70 % a vyrážku zlepšil.

Co s mazem umí jednotlivé látky.

Niacinamid má jako jediná běžná kosmetická složka randomizovaná data přímo na maz – a nejednoznačná. Dvojitě zaslepená studie proběhla ve dvou zemích: v Japonsku dostalo 50 lidí 2% niacinamid a 50 placebo a rychlost výdeje mazu byla po dvou i čtyřech týdnech významně nižší, kdežto v USA u 30 lidí klesla okamžitá hladina mazu, ale rychlost výdeje ne.

Kyselina salicylová. Peeling s 30% supramolekulární kyselinou u 25 pacientů snížil maz na nose a bradě (p < 0,001) i na tvářích (p < 0,05), ale bez kontrolní skupiny – srovnával pacienta se sebou samým. Viz kyselina salicylová.

Retinoidy. Studie u 39 pacientů srovnala 0,025% tretinoin proti samotné krémové bázi po sedmi dnech: rychlost výdeje mazu i obsah voskových esterů klesly (P < 0,01). U tazarotenu je k dispozici jen dodatečná analýza podskupiny 793 lidí ze dvou studií fáze 3, kde mastnotu hodnotil dotazník, ne sebumetr, a u adapalenu se maz měřil jen na křeččích sebocytech. Retinol a retinal jsou pro komedony, ne pro lesk.

Isotretinoin je jediná látka s velkým a opakovaným poklesem. Dvojitě zaslepená studie u 48 pacientů našla vedle klinického zlepšení snížení rychlosti výdeje mazu, přičemž pokles počtu mikroorganismů nastal až po něm. Sledování 35 pacientů po půl roce uvádí pokles mazu o 36 % (p < 0,001) – ovšem srovnání před a po bez kontroly. Viz isotretinoin.

Zmatňující pudry: nejhlasitější tvrzení, nejtenčí data. Dotaz na „mattifying“ v názvu vrací v Europe PMC dvě práce a ani jedna není o pudru. Studie s jílovou maskou u 75 dospělých našla po čtyřech týdnech zlepšení akné i mazu, ale bez kontrolní skupiny. Mastek, jíly a aktivní uhlí mění optiku povrchu, ne tvorbu mazu. A pozor na savé papírky: v pokusu u 11 dobrovolníků klesl po přetření naneseného filtru ochranný faktor z 20,70 na 13,99.

Mytí a představa o „přemazání“. Jediná práce, která to změřila, je metodická studie odmašťování: povrch se vrátí na obvyklou hladinu za dvě hodiny ve všech mazotokových oblastech, nezávisle na tom, jak mastná pleť byla. To je celý zdroj představy o reaktivním přemazání – a znamená něco jiného: rychlé doplnění povrchu není zvýšení tvorby. Kontrolovaná studie u 30 žen, které používaly přípravek s dobrou schopností odstranit maz, dokonce našla, že se jejich suchost spíš zlepšila. Rozhoduje typ tenzidu: mýdlo a syndet, SLS a SLES, aminokyselinové tenzidy.

Co říct nemůžu. Nemám studii, ve které by kosmetické snížení mazu vedlo k něčemu jinému než k nižšímu lesku. Nemám jedinou práci o zmatňujícím pudru. Nemám hranici, od které je pleť „mastná“. Nemám měření, které by zvýšený výdej mazu po vysoušení přímo zachytilo, ani měření delší než dvouhodinové – dermatologická doporučení před ostrým mytím přesto varují, protože pleť dráždí a mastnotu může zhoršit. A komedogenita peroxidovaného skvalenu je zjištěná na králičím uchu.

Co říct můžu. Množství mazu určují androgeny a genetika: bez androgenů se netvoří vůbec a jednovaječná dvojčata mají hodnoty prakticky shodné. Složení se s množstvím posouvá a ten posun je nejspíš důležitější než litry. Kosmetika umí potlačit lesk a možná mírně snížit maz; isotretinoin ho sníží prokazatelně a hodně.

Koho se to týká

Kdo si myslí, že má mastnou pleť, a je mu přes třicet: shoda vlastního odhadu s měřením byla ve studii u 300 žen jen středně silná a s věkem klesala.

Kdo má mastnou pleť a žádné akné: v citované studii nekorelovalo množství mazu s počtem projevů ve většině oblastí obličeje. Mastná pleť sama o sobě nevyžaduje léčbu; vyžaduje ochranu před sluncem a snesitelnou kosmetiku.

Kdo má mastnou pleť a k tomu akné: maz je podmínka, ne měřítko. Léčte akné jako akné – komedolytiky a protizánětlivými látkami, ne odmašťováním.

Kdo má nepravidelný cyklus, akné na bradě nebo ochlupení navíc: androgenní řízení mazu je absolutní, takže tady mají smysl PCOS a pleť, hormonální léčba akné a spironolakton – u lékaře, ne v drogerii.

Kdo má k mastné pleti šupinky v obočí, na křídlech nosu nebo ve vlasech: to už je seboroická dermatitida, kde hraje roli peroxidace skvalenu a kvasinky, ne mastnota sama.

Kdo má drobné pupínky bez komedonů: stojí za zvážení folikulitida a demodex – pozorování u 63 lidí s růžovkou a 61 kontrol našlo vyšší hustotu roztočů u mastné pleti (P < 0,05) bez ohledu na růžovku.

Kdo se bojí použít krém: randomizovaný pokus na půlkách obličeje u 30 lidí ukázal, že přidání hydratačního krému k adapalenu zlepšilo snášenlivost.

V těhotenství odpadá většina toho, co maz opravdu snižuje. Zůstává niacinamid, kyselina azelaová, šetrné mytí a filtr.

Co s tím

Co dává smysl:

• Vybrat si jednu látku s randomizovanými daty a dát jí čas. Niacinamid 2 % má jako jediná běžná složka randomizovaný pokus s výdejem mazu jako cílovým ukazatelem – byť se dvěma různými výsledky ve dvou populacích
• Mýt dvakrát denně šetrným tenzidem. V citované studii u 30 žen se po čtyřech týdnech suchost spíš zlepšila; rozhoduje typ tenzidu, ne odstraněný maz. Viz aminokyselinové tenzidy
• Používat retinoid kvůli komedonům, ne kvůli lesku. Retinol, retinal i adapalen mají komedolytický mechanismus; na maz má u člověka měření jen tretinoin
• Nasadit SPF ráno. Skvalen se podle citované práce mění na monohydroperoxid už po dávce UVA pod prahem zarudnutí
• Řešit optiku odděleně od fyziologie. Mastek, jíly, aktivní uhlí a silikony mění lesk okamžitě a poctivě, s tvorbou mazu to ale nemá nic společného

Co je omyl:

• Vysoušet pleť alkoholem, aby se „naučila“ tvořit méně mazu. Povrch je podle citované metodické práce zpátky na obvyklé hladině do dvou hodin bez ohledu na to, jak mastná pleť je
• Vynechat hydrataci, protože „maz je hydratace.“ V thajském srovnání měla mastná skupina nižší korneometrii než suchá
• Přetírat opalovací krém savým papírkem. V měření u 11 lidí klesl ochranný faktor z 20,70 na 13,99
• Věřit, že „oil-free“ znamená nekomedogenní. Lidský test hotových výrobků uzavírá, že výrobky s komedogenními složkami nemusí být komedogenní – a naopak z názvu na obalu nevyplývá nic
• Vrstvit rostlinné oleje s odůvodněním, že „olej rozpustí olej.“ Lidský maz stojí na skvalenu, voskových esterech a sapienátu; kokosový olej ani jojobový olej tuhle směs nemají a v citovaných studiích o mastné pleti nevystupují. Chcete-li lehký emolient, squalan je aspoň chemicky příbuzný

Bezpečnost a hranice

Samotná mastná pleť nikoho neohrožuje. Ohrožuje ji to, čím se řeší.

Vysoušení a alkohol. Americká dermatologická akademie nedoporučuje čisticí přípravky na bázi alkoholu, protože dráždí, a upozorňuje, že příliš ostré mytí pleť podráždí a může vyvolat zvýšenou tvorbu mazu. Mám navíc citovanou metodickou studii, podle níž k odmaštění čela, nosu a brady nestačí umytí a je potřeba přidat tři otěry alkoholem – a to je zásah, který se v denní péči opakovat nemá. Zásadité mýdlo místo syndetu poškodí kožní bariéru a maz nesníží.

Peelingy. Peeling s 30% kyselinou salicylovou prováděl v citované studii odborník jednou za dva týdny. Domácí obdoba každý druhý den je něco jiného. Viz kyselina salicylová.

Léky. Ústní isotretinoin snížil v citovaných pracích maz o 36 až 70 % – a právě proto patří k lékaři: účinek na mazovou žlázu je celotělový. V dvojitě zaslepeném pokusu se 36 zařazenými snížil spironolakton 50–200 mg denně maz u všech žen, ale bez souvislosti s jejich androgenním stavem a dokončilo jen 26 lidí.

Slunce. Jediné bezpečnostní téma, které je u mastné pleti opravdu specifické: hlavní lipid mazu se podle citovaných měření mění UVA zářením na peroxid, který u králíka vyvolává komedony.

Těhotenství a kojení: isotretinoin je vyloučený, lokálním retinoidům se doporučuje vyhnout, hormonální a antiandrogenní léčba nepřipadá v úvahu.

Na co si dát pozor

Mastná pleť nemá jednu polici, má celé oddělení. Na obalech se objevuje jako „mattifying“, „sebum control“, „oil-free“, „pro mastnou a smíšenou pleť“ nebo „čisticí gel s hlubokým účinkem.“ Ani jedno z těch spojení nemá definovanou veličinu ani zkoušku.

Ve složení stojí za pozornost tyhle skupiny:

Látky s měřením na maz – niacinamid a zinek. Velikosti účinku jsou malé

Komedolytika – kyselina salicylová, kyselina azelaová, retinol, retinal, adapalen. Míří na to, co z mazu vzniká, ne na jeho množství

Absorbenty a optika – mastek, jíly, aktivní uhlí, silikony. Fungují hned a jen na povrchu

Emolienty – squalan je hydrogenovaná podoba skvalenu, tedy varianta bez dvojných vazeb, které by oxidovaly

Mycí přípravky. Rozhoduje typ tenzidu, ne to, co je napsané vpředu. Viz mýdlo a syndet a SLS a SLES

Čeho si všímat:

Jestli je uvedený cílový ukazatel. „Sníží maz o 30 %“ a „matuje“ jsou dvě různá tvrzení a měří se úplně jinak

Jestli byla kontrolní skupina, nebo se srovnával pacient sám se sebou. U mazu je většina kosmetických studií druhého typu

Časté mýty

„Mastná pleť je nedostatečně umytá pleť.“ Výdej mazu je podle studie na dvojčatech pod genetickou kontrolou – jednovaječná dvojčata měla hodnoty prakticky shodné (P > 0,05). A podle citované práce o vrozených poruchách androgenního působení se bez androgenů maz netvoří vůbec.

„Mastnou pleť je potřeba pořádně vysušit.“ Naopak. Americká dermatologická akademie upozorňuje, že příliš ostrý mycí přípravek pleť podráždí a může vyvolat zvýšenou tvorbu mazu, a doporučuje jemný pěnivý přípravek. Vysoušení navíc nevydrží: podle citované metodické studie se povrch po odmaštění doplní do dvou hodin ve všech mazotokových oblastech, nezávisle na tom, jak mastná pleť byla.

„Mastná pleť znamená akné.“ U 46 žen s akné byl maz vyšší než u 46 kontrol, ale mezi jeho množstvím a počtem projevů nebyla ve většině oblastí korelace a autoři výslovně uzavírají, že zvýšený maz projevy akné přímo nezpůsobuje.

„Maz je v podstatě olej, takže olej ho rozpustí.“ Lidský maz je vosková směs acylglycerolů, voskových esterů, skvalenu a sterolů a jeho nejhojnější mastná kyselina, sapienát, se mezi ochlupenými živočichy vyskytuje jen u člověka.

„Matující pudr reguluje tvorbu mazu.“ Dotaz na „mattifying“ v názvu vrací v Europe PMC dvě práce a ani jedna není o pudru. Absorbenty mění optiku povrchu; to je užitečné a je to všechno.

„Za lupy může mastnota.“ Přesnější je, že za nimi stojí její oxidovaná podoba: u lupů byl významně vyšší poměr skvalen-monohydroperoxidu ke skvalenu, kdežto rozdíly v mastných kyselinách byly popsány jako vzácné a malé.