Opruzeniny v záhybech

Co to je

Intertrigo je zánět kůže tam, kde se dvě kožní plochy dotýkají. U dospělých to znamená pod prsy, mezi stehny, v tříslech, pod břišní řasou, v hýžďové rýze, v podpaží a mezi prsty u nohou.

Tahle stránka není o miminkách. Plenková dermatitida má vlastní mechanismus – moč a stolici – a řeší se jinde. Tady jde o dospělé, u kterých se plocha proti ploše dotýká trvale a bez plenky.

Kdo to má, není okrajová skupina. Sekundární analýza čtyř nizozemských prevalenčních studií prohlédla kůži 40 340 dospělých a našla intertrigo u 9,6 % lidí v domácí péči (95% CI 8,6 až 10,6 %), u 6,7 % obyvatel pobytových zařízení (95% CI 6,4 až 7,0 %) a u 2 % hospitalizovaných (95% CI 1,8 až 2,3 %).

U starších lidí je to ještě víc. Reprezentativní studie u 314 obyvatel berlínských domovů pro seniory s průměrným věkem 85,4 roku našla intertrigo u 35,0 % (95% CI 30,0 až 40,1 %). Nejčastější kožní nález tam ale bylo něco jiného – suchá kůže u 95,9 %.

Kde se to objevuje. Studie u 223 obyvatel dlouhodobé péče našla nejčastěji záhyb pod prsy (9,9 %), pak třísla (9,4 %), dál už jen ojediněle podpaží a břicho (po 0,5 %). Americká nemocniční data u 417 dospělých uvádějí jako nejčastější lokalitu hýžďovou rýhu.

Proč je v názvu téhle stránky miconazol-nitrát. Protože zastupuje krok, který u opruzenin v záhybech přichází na řadu až jako druhý – léčbu kvasinkové superinfekce. První krok je mechanický a účinná látka v něm žádnou roli nehraje.

Co dělá s pletí

Sčítají se tři věci: vlhko, tření a uzavření. Citovaná nizozemská práce popisuje intertrigo přesně takhle – jako důsledek okluzivních poměrů v záhybu, které zvyšují místní teplotu a vlhkost a k tomu tření kůže o kůži.

Stojí za to si všimnout, jak se to řetězí.

Uzavření drží vlhko. Záhyb se neodvětrá. Pot, který by jinde odpařil, tam zůstane.

Vlhko změkčí rohovou vrstvu. Trvale mokrá kůže je propustnější, měkčí a mnohem snáz se odře. Odborně macerace.

Tření změkčenou kůži poškodí. Dvě plochy se o sebe při každém kroku, nádechu nebo otočení dřou. To, co by suchá kůže vydržela, změklá nevydrží.

Poškozený povrch je vstupní brána. Až tady přicházejí kvasinky a bakterie.

Že samotné vlhko nestačí, si zaslouží zdůraznit. Přehled patofyziologie vlhkem podmíněného poškození kůže uvádí, že vlhko samo o sobě k poškození nevede a že se na něm podílí více činitelů najednou – chemické dráždivé látky v tekutině, její pH, mechanické tření a přítomné mikroorganismy. Autoři zároveň otevřeně píšou, že důkazy chybějí a že se opírají o klinickou zkušenost.

A odtud plyne celé řešení. Když se problém skládá z uzavření, vlhka a tření, dá se zasáhnout na kterémkoli z těch tří míst – a nejlevnější a nejúčinnější zásah je oddělit kůži od kůže a odvést vlhko pryč. Ne nanést něco na kůži.

Proto se v posledních letech nejzajímavější data netýkají krémů, ale textilií. Kus prodyšné tkaniny vložený do záhybu dělá obě věci naráz: fyzicky rozdělí dva povrchy a nasákne vlhkost. Co k tomu je změřeno, řeší sekce níž.

Účinná látka řeší až následek. Miconazol-nitrát, nystatin nebo ketokonazol zaberou na kvasinky, které se do porušeného záhybu nastěhovaly. Na to, proč se tam nastěhovaly, nedělají nic. Pokud záhyb zůstane mokrý a tře se, vrátí se to.

Co ukázal výzkum

Začnu tím nejnepříjemnějším nálezem, protože bez něj se zbytek špatně váží.

Systematický přehled publikovaný v BMC Nursing prohledal třináct databází a zahrnul 68 studií o prevenci a léčbě intertriga ve velkých kožních záhybech dospělých. Výsledek:

Randomizované byly jen 4 z 68 prací – a i ty měly podstatné riziko zkreslení. Soubory byly obecně malé.

O prevenci nenašli autoři jedinou studii. Ani jednu.

A věta, kterou si stojí za to zapamatovat: zlepšovali se i pacienti, kteří dostali placebo. Autoři to uvádějí jako důvod, proč nešlo o žádném z hodnocených léků učinit pevný závěr, přestože většina původních autorů byla spokojená.

Jedinou věc, u které mluví o slabém důkazu, je zmenšení prsou operací u opruzenin pod prsy – tedy zásah, který odstraní záhyb.

O třináct let později se to zlepšilo jen mírně. Scoping review v Journal of Wound Care zahrnulo 55 článků a shrnulo doporučení: najít a snížit predisponující faktory, naučit pacienta pečovat o záhyb, léčit sekundární infekci a zvážit textilie odvádějící vlhko vložené do záhybu. Autoři ale sami píšou, že celková kvalita důkazů zůstává nízká. Jako pokrok označují to, že intertrigo dostalo vlastní položku v klasifikaci MKN‑11 – tedy že se konečně dá spolehlivě počítat.

Teď nejlepší data, která k tématu existují.

Práce v Journal of Cosmetic Dermatology prošla 2 778 hospitalizovaných pacientů s těžkou obezitou (průměrný věk 63,9 ± 13,3 roku, BMI 43,4 ± 6,8 kg/m²) a našla u nich intertrigo v 15,9 %. Z postižených byl nejčastější záhyb pod prsy (37,4 %), pak břicho (19,0 %) a třísla (9,6 %).

Druhá část je zajímavější. Čtyřicet pacientů autoři náhodně rozdělili na skupinu s prodyšnou textilií odvádějící vlhko a impregnovanou stříbrem a na skupinu s obvyklou péčí. Potíže odezněly za 6,0 ± 2,4 dne proti 11,0 ± 3,9 dne (p < 0,001).

Jak to číst. Čtyřicet lidí je málo, zaslepit vloženou textilii nejde a skupiny se lišily už na začátku – kontrolní skupina měla vyšší průměrné BMI (49,9 ± 7,5 proti 46,4 ± 8,2). Jako randomizované srovnání mechanického zásahu proti běžné péči to ale má váhu, jakou zdejší literatura nemá skoro nikde jinde.

Novější práce v Journal of Wound, Ostomy and Continence Nursing zkoušela tutéž věc u hospitalizovaných pacientů: 10 zařazených, 9 hodnotitelných, denní sledování až pět dnů. Zlepšilo se poškození kůže (p = 0,0011), satelitní léze (p = 0,02), sekrece (p = 0,0037), zápach (p = 0,012), vlhkost (p = 0,0006) i zarudnutí (p = 0,0002). Intenzita bolesti se významně nezlepšila (p = 0,17).

Tady je opatrnost namístě mnohem větší. Devět lidí a žádná kontrolní skupina – každý se porovnává sám se sebou před zásahem a po něm. Opruzenina, které se dostane pozornosti ošetřovatelky, se zlepší i bez textilie. Nezaslepený pokus bez kontroly nedokáže oddělit účinek přípravku od účinku péče.

Co je s účinnými látkami.

Randomizovaná dvojitě zaslepená studie u 40 pacientů porovnala adsorpční emulzi s tapiokovým škrobem a několika rostlinnými složkami proti 1% hydrokortisonovému krému po dobu dvou týdnů. Emulze měla vyšší podíl úplného vymizení u barvy, ztráty epidermis, papulek, suchosti a šupení – ale bez statistické významnosti. Významně lépe dopadla jen v potlačení svědění. V měření zarudnutí přístrojem a ve spokojenosti pacientů se skupiny nelišily. Nežádoucí účinky ani nasedlé infekce nikdo nehlásil.

A teď to, co v závěru není. Studie neměla placebovou větev. Když víme, že se v tomhle oboru placebo lepší, znamená „stejně dobré jako hydrokortison“ u čtyřiceti lidí za dva týdny méně, než to zní. Rovnost s aktivní léčbou bez třetí větve neodliší dva účinné přípravky od dvou neúčinných.

Proč se v záhybu s kortikoidem zachází opatrně. Autoři téže práce to shrnují jednou větou: lokální kortikoid zánět tlumí, ale může zhoršit kandidovou infekci. Starší praktický přehled k tomu dodává, že fluorované kortikoidy do okluzivních oblastí až na vzácné výjimky nepatří, a přehled o psoriáze v genitálu a v záhybech uvádí, že kůže v těchto místech je tenká a často uzavřená, a proto na některé léčby citlivější. Poctivá poznámka: měření, které by u dospělých doložilo, o kolik je průnik v záhybu vyšší, jsem v žádném z přečtených abstraktů nenašel – jde o shodu přehledů, ne o číslo ze studie.

Co se se záhyby zaměňuje.

Prospektivní studie 103 dospělých s intertrigem v Dakaru příčiny rozebrala: plísňová infekce v 48,5 %, imunoalergická reakce v 34,9 %, a po 2,9 % připadlo na hidradenitis suppurativa a na inverzní psoriázu. Infekční komplikace mělo devět pacientů (8,7 %).

Zhruba třetina případů tedy nebyla infekce. To je důvod, proč u obtíží, které nereagují, je diagnóza důležitější než přípravek. Soubor je ale jedno pracoviště v jedné zemi a v anamnéze figurovalo intenzivní bělení kůže u 26 pacientů – přenášet ta procenta na českou ordinaci by bylo přehnané.

Jak vypadá kvasinková forma, popisuje přehled v American Family Physician: sytší zarudnutí se satelitními lézemi na okrajích, potvrzení preparátem s hydroxidem draselným, léčba nystatinem nebo azoly. Táž práce jmenuje dva bakteriální původce, kteří se za plíseň zaměňují: streptokoka skupiny A a Corynebacterium minutissimum – tedy erytrasma, které pod Woodovou lampou svítí a léčí se erythromycinem, ne antimykotikem.

U inverzní psoriázy je pořadí léčby jiné. Randomizovaná studie u 80 dospělých srovnala po čtyřech týdnech pokles indexu M-PASI: 86,4 % u 0,1% betamethasonu, 62,4 % u kalcipotriolu, 39,7 % u 1% pimekrolimu a 21,1 % u samotného vehikula. Kortikoid byl proti pimekrolimu významně lepší (p < 0,05). Všimněte si ale vehikula: ve svědění dopadlo lépe (pokles 43 %) než pimekrolimus (35 %). Doporučení americké psoriatické nadace z toho dělá kompromis – slabý až středně silný kortikoid krátkodobě, na 2 až 4 týdny, a na dlouhodobou péči kalcipotriol nebo kalcineurinové inhibitory, byť jsou slabší.

A hmotnost a cukrovka, protože to je nejčastější otázka. Studie v Diabetes Care změřila u 50 diabetiků 2. typu a 40 zdravých pH kůže: v tříslech a v podpaží bylo u diabetiků významně vyšší (P < 0,0001), zatímco na předloktí se skupiny nelišily. U žen bylo vyšší i pod prsy (P < 0,01), u mužů v tomtéž místě rozdíl nebyl. Kandidovou infekci v záhybu mělo šest pacientů (12 %). Autoři z toho vyvozují možnou souvislost, ne příčinu – pH měřili, průběh nesledovali.

U hmotnosti jsou data rozporná. Nizozemská analýza 40 340 lidí uvádí vysoké BMI, diabetes a závislost na péči jako silně spojené s intertrigem ve všech třech prostředích. Berlínská studie u 223 obyvatel domovů ale zjistila, že obezita ani pohlaví s intertrigem spojené nebyly – souvisel jen věk (OR 1,05; 95% CI 1,00 až 1,10) a potřeba pomoci při koupání. Doporučení k hubnutí z toho nedělám, protože studii, že by snížení hmotnosti opruzeniny snížilo, nemám žádnou.

Sportovci a tření.

Průřezová studie 76 běžců v jižní Brazílii našla puchýře u 50 % a odřeniny od tření u 42,1 %. U běžců nad 64 km týdně byly významně častější mozoly (p < 0,04), odřené bradavky (p < 0,004) a plíseň nohou (p < 0,004). Pozorování 69 účastníků pětidenního závodu na 219 km uvádí, že lékaře vyhledalo 56,5 % z nich, nejčastěji kvůli puchýřům (33,3 %) a hned druhé v pořadí byly odřeniny od tření (9,1 %). Studie u ultramaratonců pak zjistila, že kožní poranění hlásilo 89 % účastníků vícedenního závodu.

Je to tentýž mechanismus jako pod prsy – vlhko plus tření. Ale pozor: všechno tohle jsou popisné práce. Kolik lidí odřeniny má, víme. Studii, která by u sportovců porovnala nějaký přípravek proti tření s ničím, jsem nenašel.

Mezi prsty je to zvláštní kapitola. Německé doporučení z roku 2026 popisuje infikované meziprstní intertrigo jako smíšenou infekci s převahou gramnegativních bakterií, poznatelnou klinicky podle bolestivých macerovaných erozí se žlutozeleným výtokem a hnilobným zápachem. Že se to plete s plísní, doložila i taiwanská série 32 epizod u 17 pacientů: 93 % kultivací obsahovalo smíšené patogeny a šlo o lidi, u kterých antimykotikum nezabralo.

A pudr, protože ten se doporučuje nejčastěji ze všeho.

Doporučují ho i odborné texty. Přehled v American Family Physician uvádí jako obvyklý postup omezení vlhka a tření savými pudry, například kukuřičným škrobem, nebo bariérovými krémy, k tomu lehké, netěsnící a savé oblečení. Citovaný praktický přehled z roku 1994 mluví o savých zásypech a stahujících obkladech.

Ani jedna z těch prací ale k pudru neuvádí měření. Jsou to doporučené postupy, ne výsledky pokusu – a systematický přehled 68 studií, který k prevenci nenašel nic, se s tím shoduje. Námitka, že se pudr s potem spéká a tření tím spíš zvýší, je úvaha z mechanismu, ne doložený fakt. Uvádím ji tak, jak je: jako důvod pudru nedůvěřovat, ne jako důkaz proti němu. K téže opatrnosti vede i to, co se ví o mastku samotném. Randomizovaná data má z celé téhle skupiny jedině ta adsorpční emulze s tapiokovým škrobem – a i ta mají popsané mezery.

Zato v jedné věci je konsenzuální panel k vlhkem podmíněnému poškození kůže nezvykle konkrétní: záhyby udržet suché a bez tření ano, ale k jejich oddělení výslovně nedoporučuje ložní prádlo, papírové utěrky ani obvazový materiál.

Co říct nemůžu. Nemám jedinou studii o prevenci opruzenin v záhybech – citovaný systematický přehled ji nenašel také ne. Nemám klinickou studii miconazol-nitrátu ani hlinitého acetátu ani manganistanu draselného u téhle diagnózy u dospělých. Nemám měření průniku kortikoidu v záhybu. Nemám žádná data o tom, že by snížení hmotnosti výskyt opruzenin snížilo. A nemám studii, která by u sportovců porovnala jakýkoli přípravek proti odřeninám s ničím.

Co říct můžu. Opruzenina v záhybu vzniká složením uzavření, vlhka a tření, ne jedním z nich. Nejlepší dostupný důkaz o léčbě se netýká účinné látky, ale fyzického oddělení ploch a odvedení vlhka – a i ten stojí na čtyřiceti a devíti lidech. Kvasinková superinfekce postup mění a pozná se podle satelitních lézí. Zhruba třetina případů v citovaném souboru nebyla infekce vůbec. A placebo se v tomhle oboru lepší tak spolehlivě, že každé srovnání bez placebové větve je potřeba brát opatrněji, než jak je napsané.

Komu sedí a komu ne

Kdo má lehké zapaření pod prsy, v třísle nebo mezi stehny: nejdřív mechanika. Osušit – oddělit – snížit tření. Teprve pak přípravek.

Kdo má záhyb sytě červený, mokvající a se satelitními pupínky na okraji: to ukazuje na kvasinky a patří to k lékaři, který posoudí antimykotikum. Na bariérový krém to samo nereaguje. Princip je stejný jako u plenkové dermatitidy – jen bez plenky.

Kdo to má opakovaně na stejném místě a nic nezabírá: tady přestává jít o přípravek a začíná jít o diagnózu. V citovaném souboru 103 dospělých byla třetina případů neinfekční – inverzní psoriáza, hidradenitida, seboroická forma nebo erytrasma. Viz taky plísně na kůži a lupy a seboroická dermatitida.

Kdo má cukrovku: v citované studii měli diabetici v tříslech a v podpaží významně vyšší pH kůže než zdraví (P < 0,0001), zatímco na předloktí se nelišili. Je to důvod k pozornosti, ne k obavám.

Kdo má vyšší hmotnost: záhybů je víc a jsou hlubší. To je popis anatomie, ne rada. Že by snížení hmotnosti opruzeniny prokazatelně snížilo, doložené nemám – a data o tom, jestli výskyt s BMI roste, si navzájem odporují.

Kdo běhá nebo jezdí na kole: odřeniny od tření hlásilo 42,1 % běžců v citované studii a byly druhým nejčastějším důvodem ošetření na pětidenním ultramaratonu. Mechanismus je tentýž. Přípravek s doloženým účinkem k tomu ale nemám.

Kdo pečuje o někoho ležícího nebo nepohyblivého: citované práce opakovaně ukazují, že závislost na pomoci při mytí a oblékání s intertrigem souvisí. Prohlédnout záhyby při každodenní péči je nejlevnější prevence, jakou lze dělat.

S čím kombinovat

Co dává smysl:

• Záhyb pořádně osušit – jemným přiložením, ne třením. Změklá kůže se odře snadněji než suchá
• Oddělit kůži od kůže. V citované randomizované části studie u 40 pacientů odezněly potíže s prodyšnou textilií za 6,0 dne proti 11,0 dne při obvyklé péči
• Volit oblečení, které netěsní a odvádí vlhko. Uzavření je jedna ze tří součástí problému
• Rozlišit, jestli jde o dráždění, kvasinky, nebo něco třetího, dřív než se sáhne po přípravku
• Prohlédnout záhyby, když je člověk odkázaný na péči. Prevence tady stojí nula korun
• Prosté zvláčnění suché kůže – glycerin, ceramidy, panthenol. V citované berlínské studii mělo suchou kůži 95,9 % seniorů

Co je omyl:

• Cpát do záhybu ložní prádlo, papírové utěrky nebo obvazy. Konsenzuální panel k vlhkem podmíněnému poškození kůže to výslovně nedoporučuje
• Zasypávat záhyb pudrem jako první krok. Doporučuje se to často, ale měření k tomu nemám – a u mastku je opatrnost namístě i z jiných důvodů
• Nasazovat kortikoid do záhybu na vlastní pěst. Záhyb je okluze, kůže je tenká a kortikoid může kvasinkovou infekci zhoršit – viz strach z kortikoidů
• Mazat mastnou okluzivní vrstvu tam, kde je hlavní problém vlhko. Vazelína chrání před vlhkem zvenčí, ale záhyb neodvětrá
• Opakovaně dráždit záhyb antiseptiky jako chlorhexidin nebo benzalkonium-chlorid bez indikace
• Léčit meziprstní macerace antimykotikem donekonečna. V citované sérii šlo v 93 % o smíšenou bakteriální infekci

Bezpečnost a regulace

Miconazol-nitrát, nystatin a další azoly jsou léčiva a jejich nasazení posuzuje lékař. Totéž platí pro hlinitý acetát a manganistan draselný, dvě tradiční stahující řešení – klinickou studii u opruzenin v záhybech u dospělých jsem u žádného z nich nenašel.

Kortikoid v záhybu je zvláštní situace. Záhyb funguje jako okluzivní obvaz a kůže je tam tenká. Citovaný přehled o psoriáze v záhybech uvádí, že tato místa jsou proto na některé léčby citlivější, a starší praktický přehled odrazuje od fluorovaných kortikoidů v okluzivních oblastech. Randomizovaná studie s adsorpční emulzí k tomu dodává, že kortikoid může zhoršit kandidovou infekci. Doporučení americké psoriatické nadace u inverzní psoriázy proto zní: slabý až středně silný kortikoid krátkodobě, na 2 až 4 týdny. Kolikrát vyšší je průnik proti nezáhybové kůži, doložené nemám. Rozhoduje lékař.

Kdy jít k lékaři:

Když je záhyb sytě červený, mokvá a na okrajích jsou drobné satelitní pupínky – to ukazuje na kvasinky

Když je bolest, otok, horečka nebo se zarudnutí šíří mimo záhyb – citované německé doporučení upozorňuje, že povrchová infekce může přejít v infekci měkkých tkání

Když se objeví žlutozelený výtok a hnilobný zápach, zejména mezi prsty u nohou

Když se stav do zhruba týdne rozumné péče nelepší, nebo se stále vrací – v citovaném souboru 103 dospělých byla třetina případů neinfekční

Když jsou v záhybu bolestivé bulky nebo píštěle – to je jiná diagnóza, viz hidradenitida

Kdo má cukrovku, poruchu citlivosti nohou nebo cévní onemocnění, má meziprstní macerace řešit dřív. Citované německé doporučení jmenuje diabetes, polyneuropatii a onemocnění tepen jako faktory, které komplikovaný průběh usnadňují.

V těhotenství platí u lokálních antimykotik obvyklý postup – poradit se, nezačínat sám.

Kde ji najdete

V lékárně jako léčiva – miconazol-nitrát, nystatin, ketokonazol a další azoly v krémech a mastech na kvasinkovou formu. Do téže skupiny patří hlinitý acetát a manganistan draselný jako stahující obklady.

V bariérových krémech – nejčastěji s oxidem zinečnatým, vazelínou nebo silikony. Oddělují kůži od vlhka zvenčí; problém uzavření ale neřeší, spíš naopak.

V adsorpčních emulzích a zásypech – tapiokový škrob, kukuřičný škrob, mastek. Randomizovaná data má z téhle skupiny jediný přípravek a i ta mají mezery.

Ve zdravotnických prostředcích – prodyšné textilie odvádějící vlhko, často s ionty stříbra, určené k vložení do záhybu. Tady jsou nejlepší dostupná data téhle stránky.

Čeho si všímat:

Jestli přípravek řeší vlhko, tření, nebo mikroby. Jsou to tři různé cíle a přípravek většinou umí jeden

Jestli je hustý a okluzivní. V záhybu je to výhoda proti vlhku zvenčí a nevýhoda proti vlhku, které se tam už drží

Jestli obsahuje parfemaci. Porušená kůže v uzavřeném prostoru je nejsnazší cesta k senzibilizaci – při opakovaných potížích stojí za úvahu epikutánní testy

A čemu nevěřit: slibu, že přípravek opruzeniny vyřeší, aniž se cokoli změní na tom, jak je záhyb uzavřený a mokrý.

Časté mýty

„Opruzeniny mají jen malé děti.“ Nemají. V citované nizozemské analýze u 40 340 dospělých mělo intertrigo 9,6 % lidí v domácí péči, a v reprezentativním souboru 314 seniorů v Berlíně 35,0 %.

„Je to otázka hygieny.“ Není. Vzniká složením uzavření, vlhka a tření – tedy z anatomie a prostředí. Citované práce opakovaně spojují intertrigo se závislostí na pomoci při mytí a oblékání, tedy s tím, že se člověk do záhybu sám nedostane, ne s tím, že by se nemyl.

„Zasypat pudrem a bude to.“ Doporučuje se to v odborných textech, včetně přehledu v American Family Physician. Měření, které by to podložilo, jsem ale nenašel – a systematický přehled 68 prací nenašel o prevenci intertriga vůbec nic. Že se pudr s potem spéká a tření tím spíš zvýší, je úvaha z mechanismu, ne doložený fakt. Obojí je důvod nespoléhat se na něj jako na hlavní řešení.

„Když je to červené, je to plíseň.“ Ve studii 103 dospělých byla plísňová infekce příčinou v 48,5 % případů – tedy v necelé polovině. Dalších 34,9 % byly imunoalergické reakce a po 2,9 % připadlo na hidradenitidu a inverzní psoriázu.

„Antimykotikum je bezpečná první volba, když nevím.“ U meziprstních macerací to bývá chyba. V citované taiwanské sérii šlo u pacientů, kterým antimykotikum nezabralo, v 93 % o smíšenou bakteriální infekci.

„Kortikoid to zklidní, tak ho použiju.“ V záhybu je kůže tenká a prostředí uzavřené a citovaná randomizovaná studie výslovně uvádí, že kortikoid může kandidovou infekci zhoršit. Doporučení u inverzní psoriázy proto mluví o slabém až středně silném kortikoidu na 2 až 4 týdny, ne o volném používání. Souvislosti popisuje strach z kortikoidů.

„Vždyť ten krém očividně zabral.“ V systematickém přehledu 68 studií se lepšili i pacienti na placebu – a autoři to uvádějí jako hlavní důvod, proč nešlo o žádné z hodnocených léčeb učinit pevný závěr. Opruzenina, které se dostane pozornosti, se často zlepší sama.

„Hubnutí opruzeniny vyřeší.“ Že jsou hlubší záhyby rizikový faktor, data naznačují – ale nerovnoměrně. V berlínské studii u 223 obyvatel domovů obezita s intertrigem spojená nebyla, zatímco v nizozemské analýze u 40 340 lidí ano. A studii, že by snížení hmotnosti výskyt opruzenin snížilo, nemám žádnou.

„Odřeniny od běhání jsou něco jiného.“ Je to tentýž mechanismus – vlhko plus tření dvou ploch. Rozdíl je, že u sportovců je popsáno, jak často se to děje (42,1 % běžců v citované studii), ale ne, co s tím spolehlivě pomáhá.