Svědění

Co to je

Svědění je nepříjemný pocit, který vyvolává touhu se poškrábat. Za chronické se považuje, když trvá šest týdnů a déle.

Je to velmi časté. Přehled v JAMA uvádí, že chronické svědění zažije za život asi 22 % lidí a že tvoří zhruba 1 % návštěv u lékaře.

Průřezová studie u 11 730 pracujících Němců našla chronické svědění v daném okamžiku u 16,8 %. S věkem podíl roste: 12,3 % ve věku 16 až 30 let proti 20,3 % ve věku 61 až 70 let. Čtvrtina postižených s ním žila déle než pět let, 47 % nikdy nevyhledalo lékaře a 94 % nebylo nijak léčeno.

Dotazníková studie na obecné populaci rozeslala dotazník 4 500 lidem, vrátilo se 57,8 % (n = 2 540), a našla svědění v daném okamžiku u 13,5 % (95% interval 12,2–14,9), za posledních dvanáct měsíců u 16,4 % a za život u 22,0 %. Evropské doporučení z roku 2025 shrnuje totéž jako jednoho z pěti lidí za život.

Co za tím bývá. Přehled v JAMA dělí chronické svědění takto: zhruba 60 % zánětlivé – ekzém, psoriáza, seboroická dermatitida; zhruba 25 % neuropatické nebo smíšené; zhruba 15 % ostatní, včetně svědění při onemocnění ledvin a jater, po lécích a při infekcích.

Tři látky v názvu stránky jsou tam jako zástupci tří různých přístupů. Difelikefalin míří na nervový receptor. Gabapentin tlumí nervovou dráhu. Polidokanol je lokální znecitlivění. Žádná z nich není kosmetická složka na svědění – jsou to tři různé odpovědi na otázku, kde se svědění dá přerušit.

Co dělá s pletí

Svědění není slabá bolest. To je nejdůležitější věta na téhle stránce a zbytek z ní plyne.

Myši, kterým chybí receptor pro gastrin uvolňující peptid (GRPR) v míše, reagují na bolest normálně, ale na látky vyvolávající svědění se škrábou výrazně méně. Jiná práce ukázala, že zvláštní skupina neuronů označená MrgprA3 vede do pokožky a odpovídá na řadu svědivých podnětů; po jejím vyřazení škrábání ubylo, zatímco vnímání bolesti zůstalo nedotčené.

A nejnázornější detail: když se u myší receptor pro kapsaicin vpravil výhradně do těchto neuronů, kapsaicin u nich vyvolal svědění, ne bolest. Tatáž látka, jiná vlákna, jiný pocit.

Jsou to pokusy na myších. O člověku z nich přímo neplyne nic. Ale vysvětlují, proč běžné analgetikum na svědění nezabírá – míří na jinou dráhu.

Bolest svědění tlumí. Myši, kterým z bolestivých neuronů odstranili přenašeč VGLUT2, hůř vnímaly bolest a zároveň se začaly samy od sebe škrábat do ran. Kapsaicin u nich vyvolával svědění místo bolesti. Bolest tedy svědění potlačuje – a odtud vede přímá cesta ke škrábání.

Kruh svědění a škrábání. U opic škrábání utlumilo míšní neurony, které přenášejí svědění – ale jen během aktivity vyvolané histaminem, ne během klidové aktivity ani během aktivity vyvolané bolestivým podnětem. Úleva je tedy stavově vázaná: funguje na svědění, ne obecně.

Zobrazení mozku při vlastním škrábání našlo zapojení odměňovacího systému – u aktivního škrábání byla vyšší příjemnost a výraznější útlum přední cingulární kůry a inzuly než u škrábání cizí rukou. Psychofyzikální práce u 18 dobrovolníků přidává, že příjemnost i účinnost škrábání se liší podle místa – na kotníku a na zádech bylo svědění intenzivnější a škrábání příjemnější než na předloktí.

A tady je ten háček. Škrábání uleví, protože zapojí odměňovací systém a nakrátko utlumí přenos. Zároveň ale poškozuje bariéru, a přehled o neuroimunologii kruhu svědění a škrábání popisuje, jak porušená bariéra, imunitní buňky a nervová zakončení dál zesilují svědění navzájem. Úleva trvá vteřiny, škoda dny.

Histamin je jen jedna z cest. Přehled patogeneze v JAAD dělí svědění na histaminergní a nehistaminergní, přenášené hlavně nemyelinizovanými vlákny typu C a tenkými vlákny Aδ, a jmenuje mezi hlavními zprostředkovateli cytokiny typu 2 – interleukiny 4, 13 a 31 a TSLP – které signalizují přes Janusovy kinázy. Odtud pochází zájem o JAK inhibitory.

A suchá kůže je vlastní mechanismus. Přehled o svědění při suché kůži shrnuje pokusy na myších tak, že svědění ze suché kůže jde cestou nezávislou na histaminu.

Co ukázal výzkum

Antihistaminika – nejrozšířenější omyl v celé oblasti.

Začněme tím nejtvrdším nálezem. Cochrane přehled perorálních H1 antihistaminik jako jediné léčby ekzému prošel 409 nalezených záznamů a uzavírá: žádná randomizovaná studie nesplnila kritéria zařazení. Ani jedna. Autoři píšou, že vysoce kvalitní důkaz pro ani proti prostě neexistuje – většina studií totiž povolovala souběžnou léčbu, takže samotný účinek antihistaminika z nich vyčíst nešlo.

Všimněte si, co to znamená a co ne. Neznamená to, že antihistaminika prokazatelně nefungují. Znamená to, že po desetiletích předepisování nikdo neudělal studii, ze které by to šlo poznat.

Druhý Cochrane přehled – antihistaminika přidaná k lokální léčbě – zahrnul 25 studií s 3 285 účastníky (17 studií s 1 344 dospělými, 8 studií s 1 941 dětmi). Kvůli různorodosti se nedalo nic sloučit a výsledky se musely popsat po jedné:

Cetirizin 0,5 mg/kg denně po 18 měsíců u 795 dětí – hodnocení lékařem (SCORAD) se zlepšilo v obou skupinách, ale rozdíl mezi nimi nebyl významný.

Fexofenadin 120 mg denně po týden u 400 dospělých – svědění na stupnici 0 až 8 kleslo o 0,25 bodu (95% interval −0,43 až −0,07). Autoři sami k tomu píšou, že to nemusí být klinicky smysluplné. Čtvrt bodu z osmi.

Loratadin 10 mg denně po čtyři týdny u 28 dospělých – rozdíl na stobodové stupnici −2,30 (95% interval −20,27 až 15,67). Interval obsahuje nulu a sahá na obě strany; z takového čísla neplyne vůbec nic.

Závěr autorů: nenašli soustavný důkaz, že antihistaminika jako přídavek k lokální léčbě ekzému fungují.

Starší přehled 16 studií u atopického ekzému přidal poznámku, která se dnes cituje nejčastěji: sedativní antihistaminika občas pomáhají tím, že uspávají – a pro drahé nesedativní přípravky důkaz chybí. Německý přehled z roku 2020 to shrnuje bez obalu: u řady onemocnění se svěděním histaminový receptor v jeho vzniku rozhodující roli nehraje. Doložené oblasti jsou kopřivka, alergická rýma a zánět spojivek, ne chronické svědění. A z lokálních antihistaminik má kvalitní podporu jen doxepin – pro volně prodejný difenhydramin důkaz chybí.

Difelikefalin – nervový receptor.

Je to agonista kappa-opioidních receptorů, který se nedostává do mozku. Studie fáze 3 v NEJM randomizovala 378 dialyzovaných se středně těžkým až těžkým svěděním. Zlepšení o aspoň 3 body z desetibodové stupnice dosáhlo 51,9 % (82 ze 158) proti 30,9 % (51 ze 165) na placebu; po statistickém dopočtu 49,1 % proti 27,9 % (P < 0,001). Zlepšení o aspoň 4 body: 37,1 % proti 17,9 %. Sloučená analýza obou studií KALM s 851 účastníky dala 51,1 % proti 35,2 %.

Podívejte se na placebo. Skoro třetina lidí na placebu dosáhla tříbodového zlepšení. V japonské studii fáze 2 se 247 nemocnými klesla intenzita svědění na placebu o 2,86 bodu a na účinné dávce o 3,65 – rozdíl −0,80 (95% interval −1,55 až −0,04), tedy interval končící těsně u nuly. Svědění je příznak, který se sám hlásí, a placebo na něj působí silně.

Autoři sloučené analýzy sami dodávají, že použité dotazníky se v běžné péči o dialyzované nepoužívají, takže výsledky nemusí odpovídat praxi.

Mimo dialýzu je to slabší. U notalgia paresthetica – neuropatického svědění na horní části zad – bylo u 126 nemocných zlepšení −4,0 proti −2,4 bodu, ale druhotné ukazatele hlavní nález obecně nepodpořily. A u atopického ekzému ve studii s 401 účastníky snížily všechny dávky svědění proti placebu, ale ve 12. týdnu nebyl výsledek statisticky významný.

Gabapentin – nervová dráha.

Randomizovaná zkřížená studie u 25 dialyzovaných snížila skóre svědění z 8,4 na 1,2 (P = 0,0001), zatímco na placebu na 7,6 (P = 0,098). Ale i tady: u čtyř pacientů kleslo skóre po placebu o víc než polovinu. Metaanalýza čtyř studií se 171 lidmi našla poměr rizika 0,18 (95% interval 0,09–0,33), I² = 4 % – tedy shodu mezi studiemi. Nežádoucí účinky byly častější, ale rozdíl nebyl významný: 1,3 (0,81–2,11).

A teď studie, kterou je poctivé uvést celou. Dvojitě zaslepený pokus u 16 žen se svěděním při jaterní cholestáze měřil škrábání přístrojem. Gabapentin škrábání zvýšil, placebo snížilo. Autoři uzavírají, že gabapentin nepřinesl žádnou výhodu proti placebu a u některých lidí svědění dokonce zesílil.

Tedy: gabapentin má doklad u svědění při onemocnění ledvin, ne u svědění obecně. Rozdíl mezi dvěma příčinami rozhodl o opačném výsledku.

Polidokanol – lokální znecitlivění.

Nejzajímavější práce je pokus u 45 zdravých dobrovolníků. Tříprocentní polidokanol pod okluzí snížil svědění vyvolané cowhage – svědivými chloupky, které působí mimo histaminovou cestu – o 58 %, zatímco na svědění vyvolané histaminem neměl významný vliv. To je přesně obrácený obraz než u antihistaminik.

Klinických dat je málo a jsou slabá. Sledování 1 611 pacientů s přípravkem s 5 % močoviny a 3 % polidokanolu uvádí, že na konci bylo 48,9 % lidí bez svědění. Je to otevřené sledování bez kontrolní skupiny – u příznaku, který na placebo silně reaguje, je to popis, ne důkaz. Přehled lokální léčby neuropatických kožních pocitů z roku 2026 polidokanol mezi možnostmi jmenuje a zároveň o celé skupině píše, že kvalitní důkazy jsou vzácné a účinnost je nepředvídatelná.

Chlazení – proč zabírá.

Pokus u 15 dobrovolníků ochladil kůži z 32,8 °C na 29,7 °C a svědění po histaminu kleslo z 260 na 55 jednotek. Menthol dal podobný pokles (42 jednotek), aniž kůži ochladil. Autoři z toho vyvozují útlum svědění aktivací chladových vláken Aδ – tedy nikoli chlazením samotným, ale drážděním chladových čidel.

Jenže druhá práce došla k opaku. Pokus u 18 lidí našel, že menthol sice chladí až 70 minut, ale svědění po histaminu nezmírnil vůbec a navíc zvýšil odpar vody z kůže.

Obě studie jsou malé a obě měřily histaminové svědění. Novější data mluví spíš pro účinek: randomizovaná studie u 70 lidí se suchou svědivou kůží dala zlepšení 79,2 % proti 47,1 % (P < 0,05), ale suchost a drsnost se zlepšily v obou skupinách stejně – účinek tedy nešel přes promaštění. Podrobněji na stránce mentol.

Suchá kůže a promašťování.

Cochrane přehled 77 studií se 6 603 účastníky je nejlepší, co k tomu je. Účastníci hodnotili svědění po promašťování jako menší – standardizovaný rozdíl −1,10 (95% interval −1,83 až −0,38) ze 7 studií se 749 lidmi. Vzplanutí ubylo (RR 0,40; 0,23–0,70) a doba do vzplanutí se prodloužila z 30 na 180 dní (medián).

Ale pozor. Rozdíl v hodnocení lékařem byl −2,42 bodu (−4,55 až −0,28) na škále SCORAD, zatímco nejmenší rozdíl považovaný za důležitý je 8,7. Statisticky ano, klinicky ne. A 36 ze 77 studií mělo vysoké riziko zkreslení. Autoři uzavírají, že spolehlivý důkaz, že by jeden krém byl lepší než jiný, nenašli – to platí i pro koloidní oves, který v hodnocení účastníky rozdíl proti kontrole neukázal (RR 1,11; 0,84–1,46).

Noční svědění.

Přehled z roku 2007 uvádí jako pravděpodobné důvody denní rytmus látek vyvolávajících svědění a denní kolísání teploty kůže a funkce bariéry – a zároveň přiznává, že mechanismy nejsou dobře pochopené. Novější přehled dodává, že noční svědění se objevuje ve všech fázích spánku, nejčastěji v lehkých fázích N1 a N2.

Metaanalýza 28 prací u dialyzovaných našla narušený spánek přímo kvůli svědění u 50 % (95% interval 37–64). Ale I² bylo 99,8 % a rozpětí jednotlivých studií 9 až 76 %. Takové číslo je průměrem z prací, které spolu nesouhlasí – je to řádový odhad, ne údaj.

Co říct nemůžu. Nemám randomizovanou studii, která by ukázala, že antihistaminikum u chronického svědění bez kopřivky funguje – ale nemám ani takovou, která by to vyvrátila; ta data prostě nevznikla. Nemám kontrolovanou studii polidokanolu u chronického svědění, jen pokus na zdravých dobrovolnících a otevřené sledování. Nemám údaje pro Česko. A nemám žádnou práci, která by srovnávala promašťování proti nicnedělání přímo u svědění bez ekzému.

Co říct můžu. Svědění má vlastní dráhy a léčba se musí řídit příčinou, ne příznakem – tatáž látka vyšla u svědění z ledvin výborně a u svědění z jater hůř než placebo. Placebo je tady mimořádně silné, takže otevřená sledování bez kontroly nic nedokazují. A nejlépe doložený lék na svědění je ten, který léčí to, co ho způsobuje.

Komu sedí a komu ne

Kdo bere antihistaminikum a nefunguje mu: není to vaše chyba a nemusíte zvyšovat dávku. Histamin je jen jedna z cest a u chronického svědění bez kopřivky bývá vedlejší.

Kdo svědí a nemá žádnou vyrážku: tohle patří k lékaři. Přehled v JAMA doporučuje krevní obraz, základní biochemii a funkci štítné žlázy – hledá se onemocnění ledvin, jater, štítné žlázy a krve.

Komu je přes šedesát a svědí ho celé tělo míň než rok: přehled v JAAD tuhle kombinaci – zvlášť při onemocnění jater v anamnéze – jmenuje jako situaci, kdy je namístě zvýšená obezřetnost ohledně nádorového onemocnění. Není to důvod k panice, je to důvod k vyšetření.

Kdo svědí po každé koupeli: aquagenní pruritus. U 39 takových pacientů mělo 30,8 % pravou polycytemii nebo myelofibrózu a u 69,2 % se příčina nenašla.

Kdo je starší a svědí ho suchá kůže, hlavně v zimě: nejčastější příčina ze všech. Promašťování je tady léčba, ne kosmetika.

Kdo svědí hlavně večer a v noci: je to popsané a měřitelné. Chlazení, promaštění na noc, chladnější ložnice a krátké nehty jsou to nejjednodušší, co se dá udělat.

Kdo si škrábe kůži do ran: kruh svědění a škrábání je jádro problému. Přerušit ho je důležitější než hledat další krém.

Kdo je těhotný a začalo ho svědit: to patří k lékaři neprodleně – jednou z možností je těhotenská cholestáza, u které je svědění hlavním projevem.

Kdo má atopický ekzém nebo psoriázu: svědění se řeší léčbou onemocnění, ne přípravkem proti svědění.

S čím kombinovat

Co dává smysl:

• Zjistit příčinu dřív než přípravek. U svědění bez vyrážky, které trvá týdny, je vyšetření užitečnější než jakýkoli krém
• Promašťovat, hlavně v zimě a hlavně u starších lidí. V Cochrane přehledu účastníci hlásili menší svědění a delší dobu do vzplanutí – z 30 na 180 dní. Vazelína, glycerin, močovina a ceramidy mají vlastní stránky
• Chladit. Ochlazení kůže o tři stupně snížilo v citovaném pokusu svědění po histaminu na pětinu. Chladný obklad, chladná ložnice, chladivý gel – viz mentol
• Mýt se vlažně a šetrně. Syndet místo mýdla, krátká sprcha, promazat do pár minut po osušení
• Stříhat nehty nakrátko a řešit noční škrábání. Škrábání ve spánku člověk neovlivní vůlí, ale rukavicemi a délkou nehtů ano
• Léčit onemocnění, ne příznak. U ekzému kortikosteroidy, kalcineurinové inhibitory, PDE4 inhibitory nebo JAK inhibitory podle rozhodnutí lékaře

Co je omyl:

• Brát antihistaminikum na svědění, které nemá s kopřivkou nic společného. Cochrane přehled monoterapie u ekzému nenašel ani jednu použitelnou studii, přehled přídavné léčby nenašel soustavný účinek
• Zvyšovat dávku antihistaminika, protože „to zatím nezabralo.“ To patří k lékaři, ne k vlastnímu rozhodnutí
• Horká sprcha na úlevu. Uleví na minuty a pak zhorší suchost i svědění
• Drhnout, kartáčovat a peelingovat svědivou kůži. Je to škrábání pod jiným jménem
• Parfemované přípravky a ostré tenzidy na kůži, která už svědí
• Alkoholová tonika „na zklidnění.“ Odpar chladí pár minut a vysušuje déle

A jedna věta k odnesení: u svědění, které trvá déle než šest týdnů a nemá vyrážku, je nejcennější věcí odběr krve, ne další krém.

Bezpečnost a regulace

Svědění samo o sobě neohrožuje život. Může ale být příznakem něčeho, co ano.

Kdy jít k lékaři. Když svědění trvá déle než šest týdnů. Když nemáte žádnou vyrážku. Když k němu přibylo hubnutí, noční pocení, žloutnutí, únava nebo zvětšené uzliny. Když začalo po nasazení nového léku. Když jste těhotná a svědění je nové. A když kvůli němu nespíte.

Co lékař hledá. Přehled v JAMA uvádí jako základ krevní obraz s diferenciálním rozpočtem, základní biochemii a funkci štítné žlázy – kvůli onemocnění krve, jater, ledvin a štítné žlázy.

Proč to není strašení. U 441 nemocných s pravou polycytemií mělo 301 svědění po styku s vodou. U 64,8 % z nich se objevilo v průměru 2,9 roku před stanovením diagnózy – a jen u 15,4 % vedlo k hematologickému vyšetření. Čtrnáct procent ho označilo za nesnesitelné. V jiném souboru 397 nemocných mělo svědění doložených 48 %. Tohle není vzácnost – je to příznak, který se běžně přehlíží.

Svědění může být i paraneoplastické. Přehled na to téma uvádí svědění u lymfomu jako typický příklad, který může jiné projevy předcházet o týdny až měsíce.

Svědění při onemocnění jater má vlastní vysvětlení: kyselina lysofosfatidová a enzym autotaxin, jehož aktivita v séru odpovídala intenzitě svědění, zatímco žlučové soli, histamin a další látky ne. Zvýšený autotaxin je přitom specifický pro cholestázu, ne pro svědění při urémii, Hodgkinově nemoci nebo atopickém ekzému. A metaanalýza pěti studií se 61 lidmi našla u rifampicinu úplné nebo částečné ustoupení svědění u 77 % proti 20 % – poměr šancí 15,2 (95% interval 5,2–45,6). Malý soubor, ale výrazný rozdíl.

K lékům v názvu stránky. Difelikefalin i gabapentin jsou léčiva na předpis, obě mají v citovaných studiích nezanedbatelné nežádoucí účinky – u difelikefalinu ve fázi 2 hlásilo nežádoucí příhodu 78 % léčených proti 42 % na placebu (průjem, závrať, nevolnost, ospalost, pády). V kosmetice nemají co dělat.

V těhotenství a při kojení o léčbě rozhoduje lékař; nové svědění v těhotenství je vždy důvod k vyšetření.

Kde ji najdete

Svědění není složka, takže „kde ho najdete“ znamená, kde hledat pomoc a čeho si všímat.

V lékárně bez předpisu: promašťovací přípravky, chladivé gely, přípravky s koloidním ovsem, bisabololem, heřmánkem nebo aloe. U posledních tří jde spíš o příjemný pocit než o doloženou léčbu.

V lékárně na předpis: kortikosteroidy a kalcineurinové inhibitory na zánětlivé svědění, PDE4 inhibitory a JAK inhibitory u ekzému, gabapentin u neuropatického svědění, difelikefalin u dialyzovaných.

V ordinaci: vyšetření krve, fototerapie, a u opakovaně reagující kůže epikutánní testy.

Čeho si všímat ve složení:

Laureth-9 – tak se polidokanol jmenuje v kosmetickém názvosloví. V přípravcích proti svědění bývá spolu s močovinou

Menthol, Mentha piperita, Camphor – chladivé látky. Fungují jinak než promaštění a u citlivé pleti mohou dráždit

Urea, Glycerin, Petrolatum, Ceramide – to jsou složky, které řeší nejčastější příčinu svědění, tedy suchost

Parfum, Limonene, Linalool – parfemace v přípravku, který zůstává na kůži, je u svědění zbytečné riziko

Alcohol denat. vysoko ve složení – chladí pár minut a vysušuje déle

A co ve složení nehledat: antihistaminikum v krému. Z lokálních antihistaminik má v citovaném přehledu 19 studií kvalitní podporu jen doxepin na předpis; pro volně prodejný difenhydramin důkaz chybí.

Časté mýty

„Svědění je slabá bolest.“ Není. Myši bez míšního receptoru GRPR vnímají bolest normálně, ale škrábou se výrazně méně. A když se u myší vpravil receptor pro kapsaicin výhradně do neuronů svědění, kapsaicin u nich vyvolal svědění místo bolesti. Jsou to zvířecí pokusy, ale vysvětlují, proč analgetikum na svědění nezabírá.

„Na svědění se berou antihistaminika.“ U kopřivky a alergické rýmy ano. U chronického svědění bez kopřivky je to nejrozšířenější omyl v oboru: Cochrane přehled jednosložkové léčby ekzému nenašel ze 409 záznamů ani jednu použitelnou randomizovanou studii a přehled přídavné léčby s 25 studiemi a 3 285 účastníky nenašel soustavný účinek. Fexofenadin snížil svědění o 0,25 bodu z osmi a autoři sami dodávají, že to nemusí být klinicky smysluplné.

„Když mi sedativní antihistaminikum na noc pomáhá, tak funguje.“ Možná, ale nejspíš jinak, než si myslíte. Autoři přehledu z roku 1999 to napsali přímo: pomáhají tím, že uspávají. To není nic proti nim – jen to znamená, že nesedativní přípravek stejný účinek mít nebude.

„Poškrábat se je nejlepší úleva.“ Krátkodobě ano – u opic škrábání skutečně utlumilo míšní neurony přenášející svědění a u lidí se při něm zapojuje odměňovací systém mozku. Úleva ale trvá vteřiny a poškozená bariéra pak svědění zesílí. Z toho vzniká kruh, který je u chronického svědění hlavní problém.

„Když nemám vyrážku, nic mi není.“ Naopak, svědění bez vyrážky je situace, kdy se hledá nejvíc. Základní doporučené vyšetření je krevní obraz, biochemie a štítná žláza. U pravé polycytemie se svědění po vodě objevilo v průměru 2,9 roku před diagnózou a jen u 15,4 % lidí vedlo k hematologickému vyšetření.

„Gabapentin pomáhá na svědění.“ Na svědění při onemocnění ledvin ano – metaanalýza čtyř studií se 171 lidmi našla poměr rizika 0,18 (0,09–0,33). Ale v randomizované studii u 16 žen se svěděním při jaterní cholestáze škrábání zvýšil, zatímco placebo ho snížilo. Příčina rozhoduje.

„Mentol svědění léčí.“ Tlumí ho drážděním chladových vláken, ne léčbou. A data si odporují: v jednom pokusu snížil svědění po histaminu podobně jako ochlazení kůže, ve druhém ho nezmírnil vůbec a zvýšil odpar vody z kůže.

„Suchá kůže je jen kosmetický problém.“ U starších lidí a v zimě je to nejčastější příčina svědění vůbec a promaštění je léčba. V Cochrane přehledu se doba do vzplanutí prodloužila z 30 na 180 dní – i když rozdíl v hodnocení lékařem nedosáhl hranice klinické důležitosti.

„Horká sprcha uleví.“ Uleví, protože teplo přebije svědění stejně jako bolest. Pak ale odejde tuk z kůže a svědění se vrátí silnější.