Mastná pleť a nadměrná tvorba mazu

Co to je

Maz není špína, není to tuk z jídla a není to totéž co lipidy kožní bariéry. Je to výtvor jedné žlázy, který se jinde v těle nevyskytuje.

Přehled o lipidech mazových žláz to říká přímo: v lidském mazu jsou jedinečné lipidy, skvalen a voskové estery, které se nenajdou nikde jinde v těle ani mezi povrchovými lipidy epidermis. Přehled ze série o kožních lipidech v Journal of Lipid Research přidává větu, kterou reklama necituje nikdy: skutečná funkce mazových žláz zatím určená není – nabízené teorie jsou antioxidační působení, antibakteriální působení a přenos feromonů.

Dvě různé směsi na jednom povrchu. Přehled v Progress in Lipid Research je odděluje. Lipidová matrix rohové vrstvy stojí hlavně na ceramidech, volných mastných kyselinách a cholesterolu – to je kožní bariéra. Maz je proti tomu vosková směs acylglycerolů, voskových esterů, volných mastných kyselin, skvalenu a sterolů. Na obličeji se to mísí, ale vyrábí to někdo jiný a dělá to něco jiného.

Čím se lidský maz liší od zvířecího. Práce, která v lidských mazových žlázách identifikovala delta-6 desaturázu, zjistila, že enzym FADS2 je v kůži omezený na diferencující se sebocyty a katalyzuje nečekanou „mazovou“ reakci: mění palmitát na sapienát. Ten je nejhojnější mastnou kyselinou lidského mazu a mezi ochlupenými živočichy se vyskytuje jen u člověka. Přehled v Science shrnul kožní lipidy jako složitost a zvrácenost: liché řetězce místo sudých, větvené místo přímých a hromadění meziproduktů syntézy cholesterolu – tím meziproduktem je skvalen. Autor z toho vyvozuje funkci: takové molekuly dělají metabolické potíže potenciálním patogenům, viz mikrobiom pleti.

Že je složení mazu druhově specifické, se ví; proč, ne. Přehled o mazu u savců uvádí, že bylo popsáno jen u 29 volně žijících druhů, a rozbor myšího mazu našel voskové diestery, jaké u člověka popsané nejsou.

Kolik ho je a kdy. Přehled o mazové žláze popisuje průběh takto: nové žlázy po narození nevznikají, jen rostou. Velký vzestup výdeje je při narození a znovu v pubertě zhruba do sedmnácti let, v dospělosti je výdej stabilní a klesá k nule u žen po menopauze a u mužů mezi šedesátým a sedmdesátým rokem.

Co dělá s pletí

Bez androgenů maz není. To není fráze, to je měření.

Nejpřesvědčivější důkaz nepřinesla studie na kosmetice, ale práce v Journal of Clinical Endocrinology and Metabolism, která měřila výdej mazu u lidí se vzácnými vrozenými stavy. Lidé s úplnou necitlivostí na androgeny neměli touto metodou žádnou tvorbu mazu a jejich hodnoty byly shodné s hodnotami dětí před adrenarché ve věku 2 až 6 let. Naproti tomu muži s vrozeným nedostatkem 5-alfa-reduktázy a sníženou tvorbou dihydrotestosteronu měli výdej mazu shodný se zdravými vrstevníky a muži léčení finasteridem pro zbytnění prostaty nesnížili hodnoty proti výchozímu stavu.

Z toho plyne dvojí. Androgenní řízení mazu je absolutní, ne pomocné – a závislost mazové žlázy zrovna na dihydrotestosteronu se doložit nepodařilo; autoři nabízejí tři vysvětlení a mezi nimi nerozhodují. Jde o měření na malém počtu lidí se vzácnou diagnózou plus srovnání před a po u léčených mužů, bez randomizace a bez kontroly. Přesto je to nejtvrdší číslo, jaké k příčině mastné pleti existuje. Prakticky odtud vedou hormonální léčba akné, spironolakton a téma PCOS a pleť.

Proč mastné čelo a suchá tvář. Práce o regionálních rozdílech našla významně vyšší expresi androgenního receptoru v mazových žlázách T-zóny než U-zóny. Pozor na druh důkazu: měřeným ukazatelem je bílkovina a Mrna receptoru, ne maz.

Genetika. Studie na 20 párech jednovaječných a 20 párech dvojvaječných dvojčat zjistila, že jednovaječná dvojčata měla prakticky shodný výdej mazu (P > 0,05), kdežto dvojvaječná se lišila významně (P < 0,01). Případová studie u 540 mladých žen našla jako nejsilnější rizikový faktor výskyt v první linii příbuzenstva (poměr šancí 3,281; 95% interval spolehlivosti 2,204–4,882), dále BMI nad 24 (1,677; 1,081–2,600) a víc než tři porce mléka nebo sladkostí týdně; kouření, alkohol ani menstruační ukazatele souvislost neměly. Zásadní výhrada: sledovaným výsledkem byl vlastní odhad typu pleti z dotazníku, ne sebumetrie. Víc na stránce strava a pleť.

Teplota. Studie se Sebutape potvrdila vliv okolní teploty, ale s upřesněním: děje se to zvýšeným dodáním mazu na povrch, bez přírůstku počtu činných mazových folikulů.

Co ukázal výzkum

„Mastná pleť“ není měřená veličina, ale dojem – a ten se s věkem s přístrojem rozchází.

Studie u 300 zdravých Číňanek porovnala povrchové lipidy měřené Sebumetrem s vlastním hodnocením: shoda byla středně silná jen u mladších a s věkem klesala. A srovnání 62 thajských žen přidalo nález, který se do reklam nehodí: mastná skupina měla mazu 1,6 až 2,1krát víc, ale měřená hydratace rohové vrstvy vyšla významně vyšší u skupiny se suchou pletí.

Mastná pleť není totéž co pleť s akné.

Studie u 46 žen s akné a 46 kontrol změřila Sebumetrem maz na pěti místech obličeje a ve stejných místech spočítala projevy. Maz byl u žen s akné vyšší – jenže mezi jeho množstvím a počtem projevů nebyla ve většině oblastí žádná korelace a závěr autorů zní doslova, že zvýšené hladiny mazu nezpůsobují vznik projevů akné přímo. Dvojčata to potvrzují z druhé strany: jednovaječná měla shodný maz, ale významně rozdílnou tíži akné (P < 0,01). A sledování dětí ve věku 5,5 až 12 let zjistilo, že děti, u kterých se akné později rozvinulo, měly s věkem významně vyšší nárůst plochy mazu (P = 0,0023), kdežto u dětí bez akné se aktivita žláz neměnila. Maz je tedy podmínka, ne měřítko; co se děje dál, je na stránce akné.

Složení se s množstvím mění, a to je jádro věci.

Práce v Journal of Investigative Dermatology izolovala voskové estery a epidermální acylceramidy z kůže dětí a mladých dospělých: s rostoucím výdejem mazu klesal podíl linoleátu ve voskových esterech a rostl podíl sebaleátu, a totéž platilo v acylceramidech epidermis. Z toho vyrostla hypotéza o esenciálních mastných kyselinách a akné: počáteční dávka kyseliny linolové v sebocytu se naředí následnou vlastní syntézou tuků, v epitelu folikulu vznikne místní stav nedostatku esenciálních mastných kyselin a projeví se rohovatěním – bez jakéhokoli celkového nedostatku v těle. Autor to sám označuje za hypotézu.

Přímý pokus existuje jeden. Dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná randomizovaná zkřížená studie našla po měsíci zmenšení mikrokomedonů zhruba o 25 %, zatímco na místech s placebem se nezměnilo nic. Cílovým ukazatelem je ovšem velikost mikrokomedonu, ne počet viditelných projevů. A novější kvantitativní lipidomika u pacientů s akné našla poměr kyseliny linolové k linolenové vyšší než u kontrol – věta „mastná pleť má málo kyseliny linolové“ tedy pochází z osmdesátých let a novější data ji v téhle podobě nepotvrzují.

Peroxidace skvalenu: nejlepší vysvětlení, proč mastnota není neutrální.

Práce v Journal of Investigative Dermatology odebrala maz z obličeje 17 zdravých dobrovolníků a zjistila, že UVA skvalen ubírá a tvoří izomery skvalen-monohydroperoxidu, a to už po podprahových dávkách 5 J/cm². Co ta látka umí, se ukázalo na zvířeti: test na králičím uchu našel, že vyvolávala komedony silněji než známé komedogenní kosmetické složky, kdežto samotný skvalen byl slabší a dva jiné hydroperoxidy komedony nevyvolaly vůbec. Je to králík, ne člověk. Rozbor lipidů vlasové pokožky našel u lupů významně vyšší poměr monohydroperoxidu ke skvalenu než na nepostižených místech týchž lidí, zatímco rozdíly v mastných kyselinách byly „vzácné a malé.“ Viz lupy a seboroická dermatitida, kde starší pokus u deseti mužů ukázal, že isotretinoin snížil výdej mazu o 70 % a vyrážku zlepšil.

Co s mazem umí jednotlivé látky.

Niacinamid má jako jediná běžná kosmetická složka randomizovaná data přímo na maz – a nejednoznačná. Dvojitě zaslepená studie proběhla ve dvou zemích: v Japonsku dostalo 50 lidí 2% niacinamid a 50 placebo a rychlost výdeje mazu byla po dvou i čtyřech týdnech významně nižší, kdežto v USA u 30 lidí klesla okamžitá hladina mazu, ale rychlost výdeje ne.

Kyselina salicylová. Peeling s 30% supramolekulární kyselinou u 25 pacientů snížil maz na nose a bradě (p < 0,001) i na tvářích (p < 0,05), ale bez kontrolní skupiny – srovnával pacienta se sebou samým. Viz kyselina salicylová.

Retinoidy. Studie u 39 pacientů srovnala 0,025% tretinoin proti samotné krémové bázi po sedmi dnech: rychlost výdeje mazu i obsah voskových esterů klesly (P < 0,01). U tazarotenu je k dispozici jen dodatečná analýza podskupiny 793 lidí ze dvou studií fáze 3, kde mastnotu hodnotil dotazník, ne sebumetr, a u adapalenu se maz měřil jen na křeččích sebocytech. Retinol a retinal jsou pro komedony, ne pro lesk.

Isotretinoin je jediná látka s velkým a opakovaným poklesem. Dvojitě zaslepená studie u 48 pacientů našla vedle klinického zlepšení snížení rychlosti výdeje mazu, přičemž pokles počtu mikroorganismů nastal až po něm. Sledování 35 pacientů po půl roce uvádí pokles mazu o 36 % (p < 0,001) – ovšem srovnání před a po bez kontroly. Viz isotretinoin.

Zmatňující pudry: nejhlasitější tvrzení, nejtenčí data. Dotaz na „mattifying“ v názvu vrací v Europe PMC dvě práce a ani jedna není o pudru. Studie s jílovou maskou u 75 dospělých našla po čtyřech týdnech zlepšení akné i mazu, ale bez kontrolní skupiny. Mastek, jíly a aktivní uhlí mění optiku povrchu, ne tvorbu mazu. A pozor na savé papírky: v pokusu u 11 dobrovolníků klesl po přetření naneseného filtru ochranný faktor z 20,70 na 13,99.

Mytí a představa o „přemazání“. Jediná práce, která to změřila, je metodická studie odmašťování: povrch se vrátí na obvyklou hladinu za dvě hodiny ve všech mazotokových oblastech, nezávisle na tom, jak mastná pleť byla. To je celý zdroj představy o reaktivním přemazání – a znamená něco jiného: rychlé doplnění povrchu není zvýšení tvorby. Kontrolovaná studie u 30 žen, které používaly přípravek s dobrou schopností odstranit maz, dokonce našla, že se jejich suchost spíš zlepšila. Rozhoduje typ tenzidu: mýdlo a syndet, SLS a SLES, aminokyselinové tenzidy.

Co říct nemůžu. Nemám studii, ve které by kosmetické snížení mazu vedlo k něčemu jinému než k nižšímu lesku. Nemám jedinou práci o zmatňujícím pudru. Nemám hranici, od které je pleť „mastná“. Nemám doklad, že by vysoušení zvýšilo tvorbu mazu, ale ani měření delší než dvouhodinové. A komedogenita peroxidovaného skvalenu je zjištěná na králičím uchu.

Co říct můžu. Množství mazu určují androgeny a genetika: bez androgenů se netvoří vůbec a jednovaječná dvojčata mají hodnoty prakticky shodné. Složení se s množstvím posouvá a ten posun je nejspíš důležitější než litry. Kosmetika umí potlačit lesk a možná mírně snížit maz; isotretinoin ho sníží prokazatelně a hodně.

Komu sedí a komu ne

Kdo si myslí, že má mastnou pleť, a je mu přes třicet: shoda vlastního odhadu s měřením byla ve studii u 300 žen jen středně silná a s věkem klesala.

Kdo má mastnou pleť a žádné akné: v citované studii nekorelovalo množství mazu s počtem projevů ve většině oblastí obličeje. Mastná pleť sama o sobě nevyžaduje léčbu; vyžaduje ochranu před sluncem a snesitelnou kosmetiku.

Kdo má mastnou pleť a k tomu akné: maz je podmínka, ne měřítko. Léčte akné jako akné – komedolytiky a protizánětlivými látkami, ne odmašťováním.

Kdo má nepravidelný cyklus, akné na bradě nebo ochlupení navíc: androgenní řízení mazu je absolutní, takže tady mají smysl PCOS a pleť, hormonální léčba akné a spironolakton – u lékaře, ne v drogerii.

Kdo má k mastné pleti šupinky v obočí, na křídlech nosu nebo ve vlasech: to už je seboroická dermatitida, kde hraje roli peroxidace skvalenu a kvasinky, ne mastnota sama.

Kdo má drobné pupínky bez komedonů: stojí za zvážení folikulitida a demodex – pozorování u 63 lidí s růžovkou a 61 kontrol našlo vyšší hustotu roztočů u mastné pleti (P < 0,05) bez ohledu na růžovku.

Kdo se bojí použít krém: randomizovaný pokus na půlkách obličeje u 30 lidí ukázal, že přidání hydratačního krému k adapalenu zlepšilo snášenlivost.

V těhotenství odpadá většina toho, co maz opravdu snižuje. Zůstává niacinamid, kyselina azelaová, šetrné mytí a filtr.

S čím kombinovat

Co dává smysl:

• Vybrat si jednu látku s randomizovanými daty a dát jí čas. Niacinamid 2 % má jako jediná běžná složka randomizovaný pokus s výdejem mazu jako cílovým ukazatelem – byť se dvěma různými výsledky ve dvou populacích
• Mýt dvakrát denně šetrným tenzidem. V citované studii u 30 žen se po čtyřech týdnech suchost spíš zlepšila; rozhoduje typ tenzidu, ne odstraněný maz. Viz aminokyselinové tenzidy
• Používat retinoid kvůli komedonům, ne kvůli lesku. Retinol, retinal i adapalen mají komedolytický mechanismus; na maz má u člověka měření jen tretinoin
• Nasadit SPF ráno. Skvalen se podle citované práce mění na monohydroperoxid už po dávce UVA pod prahem zarudnutí
• Řešit optiku odděleně od fyziologie. Mastek, jíly, aktivní uhlí a silikony mění lesk okamžitě a poctivě, s tvorbou mazu to ale nemá nic společného

Co je omyl:

• Vysoušet pleť alkoholem, aby se „naučila“ tvořit méně mazu. Povrch je podle citované metodické práce zpátky na obvyklé hladině do dvou hodin bez ohledu na to, jak mastná pleť je
• Vynechat hydrataci, protože „maz je hydratace.“ V thajském srovnání měla mastná skupina nižší korneometrii než suchá
• Přetírat opalovací krém savým papírkem. V měření u 11 lidí klesl ochranný faktor z 20,70 na 13,99
• Věřit, že „oil-free“ znamená nekomedogenní. Lidský test hotových výrobků uzavírá, že výrobky s komedogenními složkami nemusí být komedogenní – a naopak z názvu na obalu nevyplývá nic
• Vrstvit rostlinné oleje s odůvodněním, že „olej rozpustí olej.“ Lidský maz stojí na skvalenu, voskových esterech a sapienátu; kokosový olej ani jojobový olej tuhle směs nemají a v citovaných studiích o mastné pleti nevystupují. Chcete-li lehký emolient, squalan je aspoň chemicky příbuzný

Bezpečnost a regulace

Samotná mastná pleť nikoho neohrožuje. Ohrožuje ji to, čím se řeší.

Vysoušení a alkohol. Nemám práci, která by ukázala, že odmaštění zvýší tvorbu mazu. Mám ale citovanou metodickou studii, podle níž k odmaštění čela, nosu a brady nestačí umytí a je potřeba přidat tři otěry alkoholem – a to je zásah, který se v denní péči opakovat nemá. Zásadité mýdlo místo syndetu poškodí kožní bariéru a maz nesníží.

Peelingy. Peeling s 30% kyselinou salicylovou prováděl v citované studii odborník jednou za dva týdny. Domácí obdoba každý druhý den je něco jiného. Viz kyselina salicylová.

Léky. Ústní isotretinoin snížil v citovaných pracích maz o 36 až 70 % – a právě proto patří k lékaři: účinek na mazovou žlázu je celotělový. V dvojitě zaslepeném pokusu se 36 zařazenými snížil spironolakton 50–200 mg denně maz u všech žen, ale bez souvislosti s jejich androgenním stavem a dokončilo jen 26 lidí.

Slunce. Jediné bezpečnostní téma, které je u mastné pleti opravdu specifické: hlavní lipid mazu se podle citovaných měření mění UVA zářením na peroxid, který u králíka vyvolává komedony.

Těhotenství a kojení: isotretinoin je vyloučený, lokálním retinoidům se doporučuje vyhnout, hormonální a antiandrogenní léčba nepřipadá v úvahu.

Kde ji najdete

Mastná pleť nemá jednu polici, má celé oddělení. Na obalech se objevuje jako „mattifying“, „sebum control“, „oil-free“, „pro mastnou a smíšenou pleť“ nebo „čisticí gel s hlubokým účinkem.“ Ani jedno z těch spojení nemá definovanou veličinu ani zkoušku.

Ve složení stojí za pozornost tyhle skupiny:

Látky s měřením na maz – niacinamid a zinek. Velikosti účinku jsou malé

Komedolytika – kyselina salicylová, kyselina azelaová, retinol, retinal, adapalen. Míří na to, co z mazu vzniká, ne na jeho množství

Absorbenty a optika – mastek, jíly, aktivní uhlí, silikony. Fungují hned a jen na povrchu

Emolienty – squalan je hydrogenovaná podoba skvalenu, tedy varianta bez dvojných vazeb, které by oxidovaly

Mycí přípravky. Rozhoduje typ tenzidu, ne to, co je napsané vpředu. Viz mýdlo a syndet a SLS a SLES

Čeho si všímat:

Jestli je uvedený cílový ukazatel. „Sníží maz o 30 %“ a „matuje“ jsou dvě různá tvrzení a měří se úplně jinak

Jestli byla kontrolní skupina, nebo se srovnával pacient sám se sebou. U mazu je většina kosmetických studií druhého typu

Časté mýty

„Mastná pleť je nedostatečně umytá pleť.“ Výdej mazu je podle studie na dvojčatech pod genetickou kontrolou – jednovaječná dvojčata měla hodnoty prakticky shodné (P > 0,05). A podle citované práce o vrozených poruchách androgenního působení se bez androgenů maz netvoří vůbec.

„Když pleť vysušíte, začne tvořit ještě víc mazu.“ Zrnko pravdy: povrch se po odmaštění doplní rychle, podle citované metodické studie do dvou hodin ve všech mazotokových oblastech, nezávisle na tom, jak mastná pleť byla. Jenže to je doplnění zásoby, ne zvýšená výroba – a žádná citovaná práce neukazuje výdej mazu nad výchozí hodnotu. Vysoušet nemá smysl, ale ne proto, že by se pleť „mstila“.

„Mastná pleť znamená akné.“ U 46 žen s akné byl maz vyšší než u 46 kontrol, ale mezi jeho množstvím a počtem projevů nebyla ve většině oblastí korelace a autoři výslovně uzavírají, že zvýšený maz projevy akné přímo nezpůsobuje.

„Maz je v podstatě olej, takže olej ho rozpustí.“ Lidský maz je vosková směs acylglycerolů, voskových esterů, skvalenu a sterolů a jeho nejhojnější mastná kyselina, sapienát, se mezi ochlupenými živočichy vyskytuje jen u člověka.

„Matující pudr reguluje tvorbu mazu.“ Dotaz na „mattifying“ v názvu vrací v Europe PMC dvě práce a ani jedna není o pudru. Absorbenty mění optiku povrchu; to je užitečné a je to všechno.

„Za lupy může mastnota.“ Přesnější je, že za nimi stojí její oxidovaná podoba: u lupů byl významně vyšší poměr skvalen-monohydroperoxidu ke skvalenu, kdežto rozdíly v mastných kyselinách byly popsány jako vzácné a malé.