Stavy a potíže
Pozánětlivá hyperpigmentace
Pozánětlivá hyperpigmentace není nemoc pigmentu, ale stopa po zánětu – a hloubka, do které se pigment uložil, rozhoduje o všem dalším. V souboru 324 pacientů s akné v sedmi asijských zemích ji mělo 58,2 % a u více než poloviny z nich trvala déle než rok.
- Dávkování ve studiích
- Stav koncentraci nemá. V citovaných studiích: tretinoin 0,1 %, tazaroten 0,1 %, trifaroten 50 µg/g, kyselina azelaová 15 – 20 %, kyselina tranexamová 5 % lokálně, cysteamin 5 %, hydrochinon 4 %, kyselina salicylová 20 – 30 % a kyselina glykolová v peelinzích
- Regulace
- Pozánětlivá hyperpigmentace je stav, ne složka. Hydrochinon je v evropské kosmetice zakázaná látka (příloha II), tretinoin, tazaroten a trifaroten jsou léčiva na předpis a tranexamová kyselina ústy také
Co to je
Pozánětlivá hyperpigmentace je stopa po zánětu, ne samostatná nemoc pigmentu. Vzniká tam, kde předtím něco bylo: pupínek, ekzémové ložisko, škrábnutí, popálenina, laserové ošetření. Přehled v American Journal of Clinical Dermatology ji popisuje jako reaktivní hypermelanózu a následek nejrůznějších zánětlivých kožních stavů, za kterou stojí „labilní“ melanocyty – buňky, které na podráždění odpovídají zvýšenou tvorbou nebo ukládáním melaninu do pokožky či do škáry. Táž práce dodává větu, kterou stojí za to si podtrhnout: stejné postupy, které se na pozánětlivou hyperpigmentaci používají, ji mohou vyvolat. Peeling, laser i dráždivý krém jsou zánět jako každý jiný.
A teď rozdíl, na kterém visí zbytek stránky. Podle prvního dílu souhrnného přehledu v Journal of the American Academy of Dermatology vypadají epidermální ložiska světle hnědě, hnědě nebo tmavě hnědě, zatímco dermální hypermelanóza má modrošedý nádech. A hlavně: hloubka uloženého melaninu je klíčový faktor pro odhad průběhu i výsledku léčby; epidermální pigmentace bledne rychleji než dermální. Nejde tedy o to, jak je skvrna tmavá, ale jak je hluboko. Přípravek, který se vstřebá do pokožky, na pigment ve škáře nedosáhne, ať slibuje cokoli.
Jak je to časté. Mezinárodní hodnocení Asian Acne Board v sedmi asijských zemích prošlo 324 po sobě jdoucích pacientů s akné a pozánětlivou hyperpigmentaci našlo u 58,2 % (188 z 324); 80,2 % souboru mělo přitom jen mírné až středně těžké akné. Přehled z roku 2026 v American Journal of Clinical Dermatology uvádí, že až 85 % lidí s fototypy IV – VI ji po zánětlivých projevech akné vytvoří. Mezi rizikovými faktory jmenuje ženské pohlaví, tmavší barvu kůže, těžké akné, obličejové lokalizace, nadměrné slunění a poraněné projevy – tedy vymačkávání a škrábání. Viz melanin a fototypy.
Co to není. Není to melasma – ta je souměrná, chronická, hormonálně podmíněná a vzniká i bez předchozího zánětu. Není to jizva po akné – jizva je změna reliéfu, kterou nahmatáte, a sama nezmizí. A není to pozánětlivý erytém, o kterém je řeč níž.
Čím to vzniká
Zánět spouští, melanocyt vykonává, bazální membrána rozhoduje. Citovaný první díl přehledu v JAAD vyjmenovává, co určuje závažnost: vlastní barva kůže, míra a hloubka zánětu, míra narušení dermoepidermálního spojení, povaha zánětlivého stavu a stabilita melanocytů.
To prostřední – narušení dermoepidermálního spojení – je hranice mezi „za pár měsíců to bude pryč“ a „tohle tu bude roky.“ Dokud zánět zůstane mělký, skončí pigment v pokožce, která se sama obnovuje, a odejde s ní. Když zánět rozruší předěl mezi pokožkou a škárou, propadne pigment o patro níž. Co se s ním tam děje dál, citované abstrakty nerozvádějí; co uvádějí, je výsledek: dermální pigmentace bledne pomaleji než epidermální. Proto se nevyplácí „trochu si to podráždit, ať se to obnoví.“
Zánět nemusí být vidět. Odborný materiál v Acta Dermato-Venereologica upozorňuje, že pigmentace po akné může vzniknout bez jakéhokoli viditelného projevu významného zánětu, a to i u mírného až středně těžkého akné. Mezi vlivy jmenuje vrozenou imunitu, bakterii Cutibacterium acnes a vnější faktory – ultrafialové záření, viditelné světlo a znečištění ovzduší – a přiznává, že patofyziologie stále není zcela objasněná. Je to shoda pěti odborníků, ne měření.
Viditelné světlo je u tmavších fototypů zvláštní kapitola. Koncepční přehled v Photodermatology, Photoimmunology & Photomedicine shrnuje, že vysokoenergetické viditelné světlo aktivuje na melanocytu opsin 3, tím zvyšuje aktivitu řídicího faktoru MITF a vede ke vzniku stabilních melanosomů odolných vůči autofagii – jinou cestou, než jakou jde ultrafialové záření typu A. Autoři sami označují text za koncepční práci, ne za měření.
A co dělá zánět s cévami místo s pigmentem. Citovaný přehled z roku 2026 staví vedle sebe dva různé následky téhož akné: pozánětlivou hyperpigmentaci, která vzniká zvýšenou tvorbou a ukládáním melaninu, a pozánětlivý erytém, který odráží cévní změny. Obojí může přetrvávat měsíce až roky. Nejjednodušší domácí test je zmáčknutí sklem nebo prstem: červeň pod tlakem zmizí a vrátí se, hnědá zůstane.
Co ukázal výzkum
Než přijdou čísla, jedna metodická nepříjemnost. Systematický přehled lokální léčby v Journal of Dermatological Treatment z 1 224 prací ponechal 47 studií s 1 853 účastníky a hodnotil je systémem GRADE. Nejvíc kvalitních dokladů měly retinoidy, hydroxykyseliny a širokospektrý opalovací krém. A dodává to podstatné: chybí ověřený způsob měření výsledku. V pracích níž se používá index PAHPI, PAHI, HASI, Mmasi a skóre ODS – pět pravítek na jednu věc.
Retinoidy mají nejlepší data – ale je potřeba přečíst si je celá. Randomizovaná dvojitě zaslepená studie proti nosiči v New England Journal of Medicine sledovala 40 týdnů tretinoin 0,1 % u tmavé pleti; dokončilo ji 54 lidí, 24 na tretinoinu a 30 na nosiči. Ložiska byla na konci významně světlejší (p < 0,001). Jenže kolorimetrie ukázala zesvětlení o 40 % proti 18 % u nosiče s p = 0,05, tedy přesně na hranici, a obsah melaninu v pokožce klesl o 23 % proti 3 % s p = 0,24 – nevýznamně. Objektivní ukazatel, který měl vysvětlit proč, se průkazně nehnul. A u 12 z 24 léčených (50 %) se rozvinula retinoidová dermatitida, tedy zánět – přesně to, co pigment dělá. Studie tazarotenu 0,1 % u 74 pacientů tmavších fototypů našla za 18 týdnů významně větší pokles pigmentace (p ≤ 0,05), ale neuvádí jediné absolutní číslo.
Trifaroten: studie, která svůj hlavní cíl nesplnila. Šestiměsíční studie fáze IV dala 60 lidem trifaroten a 63 nosič, oběma skupinám navíc pleťovou péči včetně krému s ochranným faktorem. Ve 12. týdnu bylo skóre závažnosti lepší na trifarotenu (−1,6 proti −1,1; P = 0,03), ve 24. týdnu – což byl hlavní ukazatel – byly skupiny srovnatelné. Index PAHPI klesl o 18,9 % proti 11,3 % (P < 0,01). Nosičová větev dostávala tutéž péči i ochranu, takže se neměřil trifaroten proti ničemu.
Kyselina azelaová: jedna studie, dva různé výsledky. Randomizovaná studie proti placebu dala 72 lidem s mírným až středně těžkým akné 15% gel kyseliny azelaové nebo gel bez ní na 12 týdnů; dokončilo 60. U pozánětlivého erytému byl pokles indexu proti placebu významný v 8. i 12. týdnu. U pozánětlivé hyperpigmentace se ložiska zlepšila v obou skupinách; proti placebu vyšel významně jen pokles obsahu melaninu ve 12. týdnu. Cévní následek se tedy od placeba odlišit podařilo, pigmentový podle hlavního indexu ne.
Jednoduše zaslepená studie porovnala 20% kyselinu azelaovou proti 5% roztoku kyseliny tranexamové; v každé skupině dokončilo 30 lidí. Index PAHI se zlepšil v obou (p pro čas < 0,001), mezi skupinami vyšlo p = 0,05. Šedesát lidí malý rozdíl nerozliší: „srovnatelně účinné“ tu znamená „nepodařilo se je rozlišit“.
Hydrochinon a cysteamin. Otevřená dvanáctitýdenní studie hydrochinonu 4 % s retinolem 0,15 % zařadila 28 lidí, dokončilo 25 a zlepšila všechny ukazatele proti výchozímu stavu (p < 0,001) – jenže bez kontrolní skupiny se u stavu, který odeznívá sám, lék od času oddělit nedá. Randomizovaná studie se zaslepeným hodnotitelem postavila proti sobě cysteamin 5 % a krém s hydrochinonem 4 %; z 32 účastníků dokončilo 28. Obě větve snížily index PAHPI i melaninový index (p < 0,05), rozdíl mezi nimi významný nebyl; autoři vytýkají malý soubor a chybějící sledování po skončení léčby. Hydrochinon je v evropské kosmetice zakázaný.
Peelingy: tři studie, tři různé míry nadšení. Randomizovaná studie na půlce obličeje u 10 lidí s fototypy IV – VI použila dva peelingy s kyselinou salicylovou 20 % a tři s 30 %; druhá polovina obličeje zůstala bez léčby. Tři zaslepení dermatologové rozdíl nenašli (p = 0,81, p = 0,81, p = 0,42; dohromady p = 0,11), zatímco sami účastníci hodnotili léčenou stranu jako významně lepší (p = 0,004). Tenhle rozpor stojí za většinou nadšených recenzí na internetu. Srovnávací studie u 30 indických pacientů přidala k upravené Kligmanově formuli sérii peelingů s kyselinou glykolovou; index HASI byl v peelingové skupině nižší ve 12. (p = 0,004) i 21. týdnu (p < 0,001) – měřil se ale peeling přidaný k trojkombinaci hydrochinonu, tretinoinu a kortikosteroidu, u patnácti lidí na skupinu.
Prevence po zákroku: nejnepříjemnější zjištění celé rešerše. Síťová metaanalýza v Lasers in Surgery and Medicine hledala, čím se dá předejít pigmentaci po laserech; zahrnula 14 randomizovaných studií, z toho 11 do výpočtu. Lépe než samotný opalovací krém dopadly nitrokožní tranexamová kyselina, lokální kortikosteroidy, látky stahující cévy, tranexamová kyselina ústy a chlazení pokožky; nejlépe nitrokožní tranexamová kyselina, relativní riziko 0,02 (95% interval spolehlivosti 0,00–0,53). Ten interval sahá od „prakticky nulového rizika“ po „riziko poloviční“ je to odhad z velmi malého počtu příhod a autoři sami žádají opatrnost kvůli malému počtu a rozsahu studií. A pak přijde věta, kterou by měl slyšet každý, kdo jde na laser: zesvětlující látky ani přípravky s epidermálním růstovým faktorem neměly proti opalovacímu krému významný přínos – a samotný opalovací krém nebyl proti placebu účinný. To není důkaz, že je fotoprotekce zbytečná; je to důkaz, že proti zánětu vyvolanému přístrojem SPF nepomůže, protože ten zánět nedělá slunce.
Kde jsou data nejslabší. Přehled tranexamové kyseliny ústy uzavírá, že všechny hodnocené studie ukázaly významné zlepšení – jenže je to narativní přehled bez jediné velikosti účinku a bez počtů účastníků, a věta „všechny studie ukázaly zlepšení“ je spíš varováním před tím, co se nepublikuje.
A jak dlouho to vlastně trvá. V citovaném hodnocení 324 pacientů trvala pigmentace u více než poloviny lidí alespoň rok a u 22,3 % pět let a déle; pacienti ji označovali za stejně obtěžující jako samotné akné, nebo víc. Druhý díl přehledu v JAAD popisuje průběh jako chronický a nepředvídatelný a stanoví pořadí kroků: nejdřív najít a léčit zánět, teprve pak řešit pigment.
Co říct nemůžu. Nemám studii, která by účinnou látku srovnala s ničím po celou dobu, jakou pigmentace odeznívá sama – nejdelší citovaná trvala 40 týdnů, zatímco skvrny vydrží roky. Nemám ověřený způsob měření, kterým by šlo citované studie porovnat mezi sebou, ani oddělená data pro epidermální a dermální formu, ačkoli právě ten rozdíl je podle přehledů klíčový. A nemám použitelná klinická data k niacinamidu, vitaminu C, kyselině kojové, alfa-arbutinu, butylresorcinolu, morušovému výtažku, glutathionu ani kyselině mandlové. Ani thiamidol sem zatím nepatří: jeho největší randomizovaná studie u 200 lidí měřila Mmasi, tedy stupnici pro melasmu, u obecné obličejové hyperpigmentace – a hodnocení samotnými účastníky ani přístrojová barevná analýza mezi skupinami rozdíl neukázaly.
Co říct můžu. Nejlépe doložený zásah je léčba zánětu, který pigmentaci dělá. Z lokálních látek mají nejvíc kvalitních studií retinoidy a hydroxykyseliny; tretinoin zesvětlil ložiska za 40 týdnů o 40 % proti 18 % u nosiče, ovšem s p = 0,05 a s dermatitidou u poloviny léčených. Kyselina azelaová, kyselina tranexamová lokálně, cysteamin i hydrochinon dopadly v přímých srovnáních bez významného rozdílu. A ve všech těch pracích se pigmentace zlepšila i v placebových větvích – protože zánět odezněl a čas plynul.
Koho se to týká
Kdo má hnědou skvrnu po pupínku a hladkou kůži: tohle je pozánětlivá hyperpigmentace, ne jizva. Odezní sama, ale v citovaném souboru trvala u víc než poloviny lidí alespoň rok a u 22,3 % pět let a déle.
Kdo má červenou skvrnu, která pod tlakem zbledne: to je pozánětlivý erytém, tedy cévní změna. V citované studii kyseliny azelaové se právě u něj podařilo odlišit léčbu od placeba – ale zesvětlující séra na něj nemíří.
Kdo má tmavší fototyp: riziko je podle citovaného přehledu až 85 % po zánětlivých projevech akné u fototypů IV – VI. Zároveň jsou u těchto fototypů rizikovější peelingy a lasery, protože zákrok je zánět. Viz melanin a fototypy.
Kdo má aktivní akné: nejdřív zánět, potom pigment. Citovaný druhý díl přehledu JAAD staví léčbu vyvolávajícího zánětu jako první krok; adapalen nebo jiný retinoid řeší obojí najednou.
Kdo si pupínky vymačkává: poraněné projevy jsou v citovaném přehledu mezi rizikovými faktory – a je to jediný faktor v tom seznamu, který máte plně ve své moci.
Kdo jde na laser nebo peeling: promluvte si předem o prevenci. V citované síťové metaanalýze byly nitrokožní tranexamová kyselina, kortikosteroidy a chlazení účinnější než samotný opalovací krém, který proti placebu účinný nebyl.
Kdo má souměrné hnědé plochy na tvářích bez předchozího zánětu: to bude spíš melasma. A některé léky pigmentaci vyvolávají samy – viz léky a pigmentace.
Co s tím
Co dává smysl:
- Nejdřív utlumit zánět, potom řešit pigment. Citovaný druhý díl přehledu v JAAD to uvádí jako první krok algoritmu, ne jako doplněk
- Vybrat retinoid a dát mu měsíce. Retinoidy a hydroxykyseliny mají v citovaném systematickém přehledu 47 studií nejvíc kvalitních dokladů; citovaná studie tretinoinu trvala 40 týdnů. Snášenlivější retinal nebo adapalen dává u pigmentace po akné smysl i proto, že řeší příčinu
- Přidat kyselinu azelaovou nebo kyselinu tranexamovou lokálně. V citované randomizované studii se mezi sebou nelišily; tranexamová měla v prvním měsíci méně nežádoucích účinků
- Chránit se před světlem denně, chemickými filtry i oxidem zinečnatým. Ochranu s SPF 30 a vyšším doporučovala prakticky každá studie v citovaném systematickém přehledu; u tmavších fototypů dává smysl i tón s oxidy železa
- Před zákrokem se ptát na prevenci. V citované síťové metaanalýze fungovaly nitrokožní tranexamová kyselina, kortikosteroidy a chlazení lépe než samotný krém
Co je omyl:
- Dráždit to, aby se to „obnovilo“. Zánět je příčina, ne léčba. Citovaný přehled píše, že tytéž postupy, které se na pigmentaci používají, ji mohou vyvolat
- Vymačkávat. Poraněné projevy jsou v citovaném přehledu mezi rizikovými faktory
- Řešit zesvětlujícím sérem červeň. Pozánětlivý erytém je cévní změna
- Hodnotit přípravek podle fotek za šest týdnů. Ve všech citovaných studiích se zlepšily i placebové větve
Bezpečnost a hranice
Nejdůležitější bezpečnostní věta téhle stránky: léčba pozánětlivé hyperpigmentace ji umí způsobit. Citovaný přehled v American Journal of Clinical Dermatology to říká přímo o chemických peelinzích i o laserech.
Retinoidy dráždí, a to není nevinné. V citované randomizované studii tretinoinu se retinoidová dermatitida rozvinula u 12 z 24 léčených, kteří studii dokončili (50 %), a u jednoho dalšího, který ji přerušil; s postupem studie ustupovala. U stavu, který vzniká ze zánětu, je to reálné riziko – proto se začíná pomalu.
Zesvětluje se i to, co se zesvětlit nemělo. V téže studii byl rozdíl proti nosiči v barvě zdravé kůže klinicky nepatrný, ale statisticky významný (kolorimetrie p < 0,001). U peelingů to bylo výraznější: v randomizovaném srovnání glykolových peelingů u tmavé pleti, kde z 19 pacientů dokončilo 16, měla peelingová skupina výraznější zesvětlení normální kůže. V citované studii salicylových peelingů u 10 lidí s fototypy IV – VI k významným nežádoucím účinkům nedošlo – ale deset lidí je málo na to, aby se z toho dala odvodit bezpečnost.
Hydrochinon je v evropské kosmetice zakázaná látka (příloha II nařízení o kosmetických přípravcích); v citované otevřené studii přerušil léčbu jeden člověk kvůli alergické reakci. Tranexamová kyselina ústy je léčivo na předpis; citovaný přehled uvádí, že závažné nežádoucí účinky hlášeny nebyly, ale neuvádí počty ani délku sledování, takže z něj riziko odvodit nelze. V těhotenství retinoidy odpadají, kyselina azelaová a fotoprotekce ne.
Co v datech chybí: dlouhodobá bezpečnost čehokoli z výše uvedeného u tohohle stavu a údaje o tom, co se děje po vysazení – citované studie sledování po skončení léčby většinou neměly.
Na co si dát pozor
Volně v lékárně a drogerii: kyselina azelaová, kyselina tranexamová lokálně, cysteamin 5 %, niacinamid, vitamin C, alfa-arbutin, kyselina kojová, butylresorcinol, thiamidol, morušový výtažek a z retinoidů retinol či retinal. Vlastní klinická data přímo u tohohle stavu mají z téhle skupiny jen první tři.
Na lékařský předpis: tretinoin, tazaroten a trifaroten – všechny tři mají u tohohle stavu randomizovaná data. Dál adapalen, kyselina azelaová v lékové síle 15–20 % a tranexamová kyselina ústy.
Ochrana před světlem je součást léčby, ne doplněk: chemické filtry, oxid zinečnatý, u tmavších fototypů i oxidy železa. Co umí a neumí biologická fotoprotekce, řeší vlastní stránka.
V ordinaci: peelingy s kyselinou glykolovou nebo salicylovou, lasery a přístrojové metody – u tmavších fototypů opatrně, protože jsou zároveň léčbou i možnou příčinou.
Čeho si všímat: jestli přípravek řeší jen skvrnu, nebo i to, co ji dělá – sérum na pigment vedle nezaléčeného akné je práce, kterou každý nový pupínek maže. A na reklamě slova „po 4 týdnech“: citované studie hodnotily po 12 až 40 týdnech.
Časté mýty
„Skvrny po akné jsou jizvy.“ Nejsou. Jizva je změna reliéfu, kterou nahmatáte, a sama nezmizí – má vlastní stránku, jizvy po akné. Pozánětlivá hyperpigmentace je barevná změna hladké kůže a odezní sama, byť v citovaném souboru u 22,3 % lidí trvala pět let a déle.
„Je to melasma.“ Melasma je souměrná a vzniká i bez předchozího zánětu. Pozánětlivá hyperpigmentace má vždycky předchůdce a sedí přesně tam, kde byl.
„Když je to hodně tmavé, bude to horší.“ Rozhoduje hloubka, ne sytost. Podle citovaného přehledu je hloubka uloženého melaninu klíčovým faktorem pro odhad průběhu; epidermální ložiska jsou hnědá a blednou rychleji, dermální mají modrošedý nádech a blednou pomalu.
„Ten krém to vyléčil, mám fotky.“ Ve všech citovaných randomizovaných studiích se pigmentace zlepšila i v placebových a nosičových větvích – u tretinoinu o 18 %, u gelu bez kyseliny azelaové významně proti výchozímu stavu. Stav odeznívá sám a bez kontrolní skupiny se z fotek nedá vyčíst nic.
„Salicylový peeling to smaže.“ V citované randomizované studii na půlce obličeje tři zaslepení dermatologové rozdíl nenašli (dohromady p = 0,11), zatímco sami účastníci ano (p = 0,004). Rozpor mezi tím, co vidí uživatel, a tím, co vidí zaslepený hodnotitel, je u tohohle stavu spíš pravidlo.
„Opalovací krém mě po laseru ochrání před skvrnami.“ V citované síťové metaanalýze jedenácti randomizovaných studií nebyl samotný opalovací krém proti placebu v prevenci pigmentace po laseru účinný a zesvětlující látky proti němu přínos neměly. Fotoprotekce má pevné místo, ale zánět vyvolaný přístrojem nezastaví.
„Silnější kyselina, rychlejší výsledek.“ Citovaný přehled uvádí peelingy i lasery mezi možnými příčinami téhož stavu.
Časté dotazy
Jak dlouho trvá, než skvrna po akné sama zmizí?
Déle, než čekáte. V mezinárodním hodnocení 324 pacientů s akné trvala pigmentace u více než poloviny lidí alespoň rok a u 22,3 % pět let a déle. Souhrnný přehled v Journal of the American Academy of Dermatology popisuje průběh jako chronický a nepředvídatelný, s tím, že epidermální forma se upravuje pravděpodobněji než dermální. Praktický důsledek: přípravek hodnocený po čtyřech týdnech se nedá odlišit od prostého plynutí času.
Jaký je rozdíl mezi epidermální a dermální pozánětlivou hyperpigmentací?
Hloubka, do které se melanin uložil. Podle citovaného přehledu vypadají epidermální ložiska světle hnědě až tmavě hnědě, zatímco dermální hypermelanóza má modrošedý nádech; rozhoduje míra narušení předělu mezi pokožkou a škárou během zánětu. Epidermální pigmentace bledne rychleji a lokální přípravky na ni dosáhnou, dermální bledne pomalu. Rozliší to lékař, mimo jiné Woodovou lampou.
Co má u skvrn po akné nejlepší data?
Podle systematického přehledu 47 studií s 1 853 účastníky mají nejvíc kvalitních dokladů retinoidy, hydroxykyseliny a širokospektrá ochrana před sluncem. Randomizovaná studie tretinoinu 0,1 % ukázala za 40 týdnů zesvětlení o 40 % proti 18 % u nosiče, ale s p = 0,05 a s retinoidovou dermatitidou u poloviny léčených. Kyselina azelaová, kyselina tranexamová lokálně, cysteamin a hydrochinon dopadly v přímých srovnáních bez významného rozdílu mezi sebou. Před tím vším je ale krok, který citované přehledy uvádějí jako první: léčit zánět, který pigmentaci dělá.
Jak poznám pozánětlivou hyperpigmentaci od pozánětlivého erytému?
Podle barvy a podle reakce na tlak. Přehled z roku 2026 je popisuje jako dva různé následky téhož akné: hyperpigmentace vzniká zvýšenou tvorbou a ukládáním melaninu, zatímco pozánětlivý erytém odráží cévní změny. Červeň pod tlakem skla nebo prstu zbledne a po uvolnění se vrátí, hnědá zůstane. Obojí může trvat měsíce až roky. Rozdíl má praktický dopad: v randomizované studii 15% gelu s kyselinou azelaovou se proti placebu podařilo významně odlišit zlepšení erytému, zatímco pigmentace se zlepšila v obou skupinách.